Bytová krize v Česku: Proč budoucnost patří i nájmům
Vlastní byt se v Česku pro některé skupiny obyvatel stal finančně prakticky nedostupným. A nepomohou jim ani levnější hypotéky, startovací byty nebo selektivní podpora. Problém je totiž nedostatečná nabídka. Nový stavební zákon by podle odborníků mohl urychlit výstavbu, situace se ale nezlepší bez větší ochoty bydlet v nájmu.
Z mezinárodního srovnání vychází Česko nelichotivě. Z hlediska poměru cen bydlení a příjmů jsme spíše na chvostu žebříčku. Problém se přitom netýká pouze vlastnického bydlení, ale i toho nájemního. Bytů je zkrátka málo, na trhu jich chybí 100 až 150 tisíc. "Kdo chce žít ve vlastním, musí si připravit hodně peněz. A kdo uvažuje o nájmu, má zase často problém sehnat ho tam, kde by chtěl," vysvětluje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Skutečným problémem je nabídka
Podle ní se debata o řešeních situace na trhu s bydlením většinou ubírá nesprávným směrem. Politici se zaměřují na rychlá a "levná" řešení, ale ta ke zlepšení nepovedou. "Problém je na straně nabídky. Nelze neustále řešit jenom poptávkovou stranu," vysvětluje Horská, proč líbivé kroky jako zlevnění hypoték nezajistí, aby na trhu bylo více bytů a lidé měli z čeho vybírat.
Bez výrazné podpory výstavby se nic nezmění. Pomoci by ale mohl nový stavební zákon, který je teď v Poslanecké sněmovně ve zrychleném projednávání. Podle odborníků ale bude určitě trvat, než se mezera na trhu zaplní.
Řešení? Desítky tisíc nových bytů ročně
Aby se situace nezhoršovala, byly by potřeba na trhu každý rok desítky tisíc nových nemovitostí. Jen pro představu, v Praze by se mělo stavět 10 až 12 tisíc bytů ročně, loni jich ale bylo necelých šest tisíc.
Situaci nepomáhají i některé další, hlavně společenské faktory. Stále více domácností je například jednočlenných (singles), na trh má vliv migrace, lidé mají vyšší nároky na kvalitu a tak dále. "Na jednoho člověka v průměru chceme více metrů čtverečních než dříve. A rodiny často žijí odděleně," dodává k tomu ekonomka z Raiffeisenbank.
Vlastnická obsese jako brzda trhu
Češi jsou silně fixovaní na vlastnické bydlení, i když ve velkých městech kvůli vysokým cenám přestává být racionální volbou. Inspiraci Horská vidí v zahraničí, například ve Vídni nebo v německých městech, kde je bydlení nájmu podstatně běžnější. "Ve velkých městech převažuje nájemní bydlení, protože dává ekonomicky i prakticky větší smysl," říká ekonomka.
Symbol flexibility?
Nájemní bydlení může podle ní přinést flexibilitu, a to nejen v oblasti bydlení, ale i na pracovním trhu. V takovém případě je totiž snazší měnit zaměstnání a také si vybírat parametry bytu podle životní situace. "Nájem člověka tolik nekotví, dává mu svobodu se rozhodovat, změnit práci nebo třeba odejít do zahraničí," uzavírá Helena Horská, podle které by i tato změna myšlení mohla být jedním z důležitých kroků na cestě k řešení české bytové krize.
