Nick Beecroft (Saxo Bank): Euro se letos vrátí na 1,40 USD. Ale bude to hodně divoká jízda

Situace v Evropě zůstává nepřehledná. Evropská centrální banka i proto odmítá roli superzachránce. Na druhou stranu na ni tlačí uvadající ekonomika. Sníží sazby?

Nick Beecroft (NB): Je to možné, podle mě je to 50 na 50, že se dnes dočkáme na tiskové konferenci po zasedání vedení banky signálu, že dojde ke snížení základní sazby. Nebudou úplně konkrétní, ale myslím si, že Mario Draghi řekne něco, díky čemu trh začne počítat s tím, že se v únoru sazby skutečně sníží.

Pokud k tomu dojde, bude podle mě následovat snížení o 25 bazických bodů. Po něm bude potřeba počkat na to, jak se bude vyvíjet dluhová krize a jaká budou přicházet makroekonomická data. I tak si však myslím, že existuje padesátiprocentní šance "seškrtání" hlavní refinanční sazby až na úroveň 0,5 %. Níže podle mě nepůjdou, protože by to již ovlivnilo fungování trhu.

Co to znamená pro další vývoj eura? Jak hluboko může propadnout?

NB: Podle mě může euro ještě oslabit. Během příštích tří měsíců se může přiblížit k hranici 1,20 za dolar. Na druhou stranu je ale potřeba v této souvislosti poznamenat, že bylo euro dosud vůči dolaru hodně odolné. Kurz totiž závisí i na zemi, respektive měně, se kterou se euro srovnává. Fed teď tiskne ve velkém peníze a signalizuje, že pokud bude potřeba, natiskne jich ještě více.

K tomu je nutné přičíst i fakt, že trhy začnou do kurzu eura postupně započítávat i řešení krize. Je možné, že nabudou přesvědčení, že dojde v podstatě k vytvoření fiskální unie. A to by znamenalo, že by euro z dlouhodobějšího pohledu vypadalo vcelku dobře – stalo by se totiž opět jakousi "německou markou v utajení".

Spekuluje se také o tom, že by euro profitovalo z odchodu problémových zemí z eurozóny.

NB: Jistě, taková teorie existuje. V případě odchodu problémových zemí by zůstalo jádro sestávající z Německa, Francie, Nizozemska, Finska, Rakouska a tak dále. Výsledkem toho by byl opět vznik "německé marky v utajení". Podle mě je ovšem něco podobného trochu pokroucený pohled na věc. Uvidíme.

Teď to vidím tak, že se kvůli krizi dočkáme pádu EURUSD k 1,20. Pak snad evropští politici začnou skutečně jednat, díky čemuž zavládne přesvědčení, že se eurozónu podaří zachránit. No a v důsledku toho by euro mohlo začít posilovat. Na konci roku by tak mohlo být někde v intervalu 1,35 až 1,40.

Vsadil byste tak teď na euro, respektive na jeho posílení v dlouhodobém horizontu?

NB: Nákup eura je v tuto chvíli možný přirovnat k chytání padajícího nože. Hrátky s eurem jsou nesmírně obtížné. Kurzem totiž hýbou politici a faktory, které určují Merkelová a Sarkozy.

No a Sarkozyho situace je hodně složitá. Ve Francii se totiž blíží prezidentské volby, takže to nesmí vypadat, že se prezident vzdává příliš velké části národní suverenity nebo peněz ze státní pokladny. Na druhou stanu si zřejmě většina voličů nepřeje rozpad eurozóny. Francie tak bude nadále jedním ze zachránců eurozóny, ačkoli se blíží volby, které jsou určitou komplikací.

Euro je tedy hodně nejistá sázka. Kterou měnu byste letos doporučil?

NB: To je relativní. Dolar a libra vypadají vcelku dobře. V rámci západního světa jsou to relativně bezpečné přístavy. K tomu bych dodal, že i letošní rok bude z pohledu investorů hlavně o zachování hodnoty kapitálu. Libra má výhodu flexibilní kurzové politiky a opírá se o stabilní vládu, která je odhodlána seškrtat fiskální deficity. To je z pohledu trhů v tuto chvíli to nejpodstatnější.

Stejně tak by se mohlo vést i dalším zemím, například Kanadě, Norsku nebo Švédsku. I ty totiž mohou investorům připadat za současné situace jako bezpečné přístavy.

Galerie: Světové měny v roce 2012: Vsaďte na dolar a jen, radí Morgan Stanley

Co čekáte letos od Asie? Jsou některé tamní měny pro investory zajímavé?

NB: Singapurský dolar mohou investoři také považovat za bezpečný přístav. Je ovšem potřeba mít na paměti, že zřejmě nenabídne příliš velký zisk. Jde totiž o poměrně striktně kontrolovanou měnu.

Zvláštní kapitolou je pak čínský jüan, u kterého bych letos radil opatrnost. V posledních pěti nebo šesti letech průběžně posiloval, letos to však nemusí být tak jednoznačné. Čínská ekonomika je totiž pod tlakem, a navíc lze čekat určité turbulence i v souvislosti s očekávaným předáním moci v rámci politbyra. Ti, kteří rozhodují o kurzu jüanu, budou brát v potaz zejména domácí situaci, ne volání Spojených států po dalším posílení čínské měny. Na její sílu bych proto letos nesázel.

A co ostatní měny zemí BRIC? JPMorgan například sází na rubl.

NB: To se obloukem vracíme k eurozóně. Měny rozvíjejících se zemí trpí, když investoři odmítají riskovat. Pokud přitom sázíte na tyto měny, sázíte zprostředkovaně na to, že eurozóna své problémy zvládne. Pokud však budu vycházet ze svého přesvědčení, že se eurozóna zachrání, pak – pokud na to máte nervy – je možné do těchto zemí investovat a čekat zisky už letos. Může to být ovšem celkem divoká jízda.

Dva nejlepší obchody na Forexu pro rok 2012