Co musíte ráno vědět (28. října)

1. Americké akcie čtvrtek zakončily pod nulou, investoři zvažovali další sérii hospodářských výsledků

Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek po nejnovější sadě hospodářských výsledků firem oslabily. Po konci obchodování se hospodářskými čísly za uplynulé čtvrtletí pochlubily Alphabet, Amazon.com nebo LinkedIn. Index Dow klesl o 0,16 % na 18 169,68 bodu, širší index S&P 500 přišel o 0,3 % a uzavřel na 2 133,04 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite uzavřel se ztrátou 0,65 % na 5 215,97 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 7,87 % na 15,36 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o pět a půl bazického bodu na 1,848 %. Pod nulou skončila většina sektorů, nejvíce klesly odvětví cyklického spotřebního zboží, sektor základních materiálů a průmyslové odvětví. Dařilo se naopak sektoru zdravotní péče.

Akciové výnosy: Máme se těšit na růst úrokových sazeb?

7 překážek, které mohou vykolejit býčí akciový vlak

2. Evropské akciové trhy se ve čtvrtek na směru neshodly

Evropské akciové trhy ve čtvrtek uzavřely smíšeně, ačkoli investory potěšily lepší než očekávané hospodářské výsledky Deutsche Bank a Volkswagenu i většina evropských makrodat. Regionální index STOXX Europe 600 po většinu seance kolísal mezi ziskem a ztrátou a v závěru se ustálil na -0,01 %. Britský FTSE 100 připsal 0,41 % na 6 986,57 bodu. Dopomohla mu k tomu zejména předběžná data o růstu britské ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,02 % na 4 533,57 bodu, německý index DAX naopak zpevnil o 0,07 % na 10 717,08 bodu. Pozornost investorů se zaměřovala také na výsledky hospodaření velkých společností, čísly se pochlubily mimo jiné Deutsche Bank nebo Volkswagen. O nastavení úrokových sazeb ve čtvrtek rozhodovaly hned dvě evropské centrální banky, obě je však ponechaly beze změn. Švédská Riksbank nadále drží hlavní úrokovou sazbu na -0,5 % a norská centrální banka dále pracuje se základním úrokem +0,5 %.

ECB: Kvantitativní uvolňování neumírá

3. Pražská burza ve čtvrtek uzavřela v plusu, za celý týden však mírně ztratila

Pražská burza se ve čtvrtek odrazila od ztrát ze dvou předchozích seancí a index PX zpevnil o 0,68 % na 925,46 bodu. Dařilo se bankovním titulům, výraznou ztrátu naopak zaznamenal operátor O2 Czech Republic. Nejvyšší zisk si ve čtvrtek připsaly akcie Komerční banky, které si polepšily o 1,89 % na 913 Kč. Dařilo se i dalším finančním titulům s výjimkou pojišťovny VIG. Ta klesla o 1,41 % na 491 Kč. Erste Group Bank vzrostla o 1,7 % na 785,70 Kč a MONETA Money Bank zdražila o 0,87 % na 86,50 Kč. Výraznější zisk zaznamenaly také mediální CME, která zpevnila o 1,64 % na 58,95 Kč, energetická skupina ČEZ, jež si připsala 0,56 % na 467,10 Kč, textilka Pegas Nonwovens (+1,18 % na 771 Kč) a nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko (+1,67 % na 396,50 Kč). V červených číslech kromě pojišťovny VIG uzavřely tabáková firma Philip Morris ČR (-0,14 % na 12 183 Kč), likérka Stock Spirits (-0,21 % na 47,70 Kč), petrochemický holding Unipetrol (-1,02 % na 180,15 Kč) a nejvyšší ztrátu zaznamenaly akcie O2 C.R., které se propadly o 3,12 % na 223,90 Kč. Za celý zkrácený týden akcie na pražské burze mírně oslabily, od minulého pátku index PX klesl o 0,3 %. Nejvíce klesající akcií týdne byla O2 C.R., jež ztratila 4,7 %, naopak nejvíce rostoucí akcií týdne byla CME, která přidala 4,9 %.

KONTEXT: 37 strategií a podprůměrné výsledky aneb Lesk a bída digitalizace (nejen) v Česku

4. Očekávané události

V noci na pátek vyjde série zajímavých dat v Japonsku, země vycházejícího slunce na trh pošle údaje z trhu práce, inflační statistiku a statistiku výdajů domácností. Kromě toho na trh nad ránem Austrálie pošle index výrobních cen. Dopoledne Francie přidá údaje o výdajích spotřebitelů a odtajní první odhad vývoje své ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Předběžnou zprávu o vývoji HDP ve třetím kvartálu na trh později pošle i Španělsko. Dále budou investoři sledovat indexy spotřebitelské důvěry, podnikatelského klimatu a nálady ve službách a průmyslu v eurozóně či německou inflační statistiku. V USA odpoledne dojde na první odhad vývoje tamní ekonomiky ve třetím čtvrtletí a index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity a navečer bude společnost Baker Hughes informovat o změně počtu aktivních vrtů pro těžbu ropy a zemního plynu na americkém území. Výsledky hospodaření za uplynulé čtvrtletí v závěru týdne představí v Asii Hitachi, Komatsu nebo Mitsubishi Motors, v Austrálii Macquarie Group, v Evropě UBS Group, BNP Paribas, Geberit, Skanska, Sanofi, Linde, Eni, TOTAL, Electrolux, Banco Popular Español, Novo Nordisk, Royal Bank of Scotland Group, Gemalto, Anheuser-Busch InBev, Danske Bank nebo CaixaBank a v USA AbbVie, ExxonMobil, Hershey, Phillips 66, Mastercard, Chevron či Xerox. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Aktuální zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Britská ekonomika ve třetím čtvrtletí podle předběžných dat expandovala tempem 0,5 % mezikvartálně

Britská ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla proti předchozím třem měsícům o 0,5 %. Hospodářský růst tak navzdory obavám ohledně plánovaného odchodu země z Evropské unie pouze mírně zpomalil z neobvykle silných 0,7 % ve druhém kvartálu. Jeho tempo navíc překonalo očekávání analytiků, kteří počítali se zvýšením HDP o 0,3 %.

6. Zisk Volkswagenu za tři čtvrtletí stoupl téměř o polovinu

Německý automobilový koncern Volkswagen vytvořil za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk 5,9 miliardy eur. To představuje nárůst téměř o polovinu ze čtyř miliard eur ve stejném loňském období. V samotném třetím čtvrtletí automobilka hospodařila s čistým ziskem 2,3 miliardy eur po ztrátě 1,7 miliardy eur před rokem, kdy byly výsledky těžce zasaženy skandálem kolem falšování testů emisí.

7. Deutsche Bank se ve třetím čtvrtletí překvapivě vrátila k zisku

Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank se ve třetím čtvrtletí vrátila k zisku. Firma ve čtvrtek oznámila, že vydělala 278 milionů eur po rekordní ztrátě šest miliard eur před rokem. Čtvrtletní zisk byl překvapením, analytici počítali se ztrátou kolem 600 milionů eur.

8. Čtvrtletní zisk Samsungu klesl kvůli Galaxy Note 7 o 30 %

Provozní zisk jihokorejské společnosti Samsung Electronics se ve třetím čtvrtletí kvůli problémům s mobilními telefony Galaxy Note 7 meziročně propadl o 30 % na 5,2 bilionu wonů (zhruba 113 miliard Kč). Dostal se tak na nejnižší úroveň za dva roky.

9. Qualcomm kupuje nizozemskou NXP za 47 miliard dolarů

Americký výrobce čipů Qualcomm převezme nizozemského konkurenta NXP Semiconductors. Ve čtvrtek to oznámili zástupci obou firem. Transakce by měla mít hodnotu 47 miliard dolarů (částka zahrnuje dluh) a podle agentury Reuters jde o největší fúzi v historii čipového průmyslu.

10. Nissan se rozhodl investovat do výroby nových modelů v Británii

Japonská automobilka Nissan se rozhodla investovat do výroby nových modelů Qashqai a X-Trail ve své továrně v britském Sunderlandu. Firma to oznámila ve čtvrtek. Podle agentury Reuters toto rozhodnutí představuje první velkou investici v britském automobilovém průmyslu po odhlasování odchodu Británie z Evropské unie.

Aktuální zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Zachovat, či nezachovat letní čas? Toť otázka

V noci na neděli se o slovo opět přihlásí zimní čas, a tak si ráno, až se probudíme, posuneme hodinky o šedesát minut zpět. Většina lidí se přes to nějak přenese, jsou ale i tací, kteří posunování času považují za přežitek, který by se měl zrušit. Problematice se nedávno věnoval i analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Podle výpočtů Skořepy jsou v současnosti úspory, kvůli kterým byl v minulosti zaveden letní čas, pro českou ekonomiku zcela zanedbatelné. Peněžní hodnota roční úspory elektřiny díky posouvání času totiž vychází jenom na zhruba 30 milionů Kč, což je řádově necelá jedna tisícina procenta HDP.

Úsporu Michal Skořepa převedl i na pracovní dobu. "Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Z toho plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, kolik bychom si jinak vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o jednu minutu déle," uvedl.

Podle něho je tedy zachování časových posunů ukázkou toho, "jak se něco, co už ztratilo smysl, ruší těžce jen proto, že to bylo kdysi zavedeno".

Vláda v polovině října rozhodla, že letní čas se bude zavádět i v příštích pěti letech. Začínat bude o poslední březnové neděli, končit na sklonku října.

Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. V České republice se letní čas trvale zavedl v roce 1979 nařízením vlády. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.

Kritici střídání časů poukazují na to že náhlá změna rozbíjí vnitřní biorytmus člověka, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci. Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšují riziko rakoviny, obezity nebo deprese.