Akcie na rekordech: Fundamenty nehledejte
Investoři často diskutují faktory, které stojí za aktuálními historickými rekordy na akciových trzích. Celková globální akciová tržní kapitalizace minulý týden ostatně dosáhla nového maxima 107 bilionů dolarů.
Ne, není to dynamika HDP, inflace, úrokové sazby ani firemní fundamenty jako tržby, zisky nebo cash flow. Klíčovým faktorem silného růstu cen akcií v posledních 11 letech je bezprecedentní růst objemu globální peněžní zásoby.
Z dlouhodobého hlediska funguje velice silný vztah mezi globálními akciovými trhy (index MSCI All Country World) a peněžní zásobou. Přitom se zdá, že akciové indexy pouze s mírným zpožděním následují vývoj globální peněžní zásoby.
Vývoj v loňském roce byl přitom bezprecedentní. Globální peněžní zásoba rostla nejrychlejším tempem od celosvětové finanční krize. Ke konci roku 2020 tak meziroční růst dosáhl 18 %. Dopad pandemie na globální akciové trhy byl proto pouze krátkodobý a od konce propadu v březnu globální akciové indexy vzrostly zhruba o 60 %. Ceny akcií tak opět následovaly dynamiku objemu peněz ve světovém finančním systému, klíčové centrální banky totiž kvůli pandemii rozjely tiskárny peněz na plné obrátky.
Hlavní globální akciové indexy jsou na historických maximech. Indikátor ocenění P/E je momentálně okolo 33, tedy nejvýše od doby technologické bubliny v roce 2000. Náš proprietární valuační model pak indikuje, že jsou oproti historickým průměrům globální akciové trhy nadhodnocené o zhruba 50 %.
Proto si myslíme, že v příštích pěti letech má smysl očekávat v průměru výrazně slabší výnosy z držení akcií, než je historicky běžné (natož oproti výnosům v posledních letech). Investoři se s tím budou muset smířit. Na základě historických statistik výkonnosti globálních finančních trhů platí, že po období silného růstu a velice vysokých valuací přicházejí období výnosového půstu.
