Trump pozastavil platnost cel, proti Číně přitvrdil
Od středy 9. dubna 2025 Spojené státy zavádějí nová cla na dovoz z vybraných zemí, včetně Evropské unie. Tato takzvaně reciproční cla navazují na základní 10% clo, které bylo uvaleno na veškerý dovoz do USA od 5. dubna. Konkrétně pro Evropskou unii znamená nové opatření clo ve výši 20 % na veškerý dovoz do USA, pouze s výjimkou dovozů, které již podléhají zvláštním clům, jako jsou ocel, hliník a automobily. Pro Čínu byla původně zavedena cla ve výši celkem 54 %, od středy jsou ale navýšena na 104 % a večer je Donald Trump zvedl dokonce na 125 %. Tato opatření jsou reakcí na obchodní nerovnováhu a mají za cíl chránit americký trh před praktikami, které americká administrativa považuje za nespravedlivé. Zavedení těchto cel může mít významný dopad na mezinárodní obchod a ovlivnit ekonomiky zasažených zemí, včetně České republiky. Novinky v oblasti cel, a to jak v politice, jsme ve středu průběžně sledovali, a to až do večera, kdy přišel další Trumpův "kotrmelec".
Středeční dění
- Asijské burzy navázaly na úterní pokles ve Spojených státech a výrazně oslabovaly. Nejvíce ztrácely akcie v Japonsku, Hongkongu a Jižní Koreji, kde se index KOSPI svezl do medvědího trendu (pokles o 20 % z maxim). Slábly také asijské měny, jihokorejský won je nejslabší od roku 2009 a třeba indonéská rupie klesla na rekordní minimum. Indická centrální banka sice podle očekávání snížila sazby, i tak ale indický akciový index Nifty 50 klesal.
- Analytici z francouzské banky BNP Paribas napsali, že turbulentní vývoj na trzích spolu s obavami o další vývoj ekonomiky umetají cestu dalšímu snížení sazeb Evropské centrální banky. ECB by podle nich měla příští týden snížit sazby o 25 bazických bodů. Vyšší fiskální výdaje, dosud pozitivní vývoj úvěrování a pokračující proces dezinflace hovoří spíše proti uvolňování měnové politiky, obavy z dopadů cel a míra nejistoty by ale podle nich měly v bilanci argumentů pro a proti uvolnění měnové politiky převážit.
- "I když jsme si už zvykli, že americká administrativa je všehoschopná, na bezprostřední odklad platnosti cel to tentokrát nevypadá. A pokud se tak nestane ani v nejbližších týdnech a měsících, je potřeba se připravit na významné makroekonomické dopady. Zatímco v případě hospodářského růstu půjde jednoznačně o negativní šok, inflační vývoj se napříč světovou ekonomikou může výrazně lišit," napsal Dominik Rusinko z ČSOB Private Banking.
- Čína oznámila, že zvýší odvetná cla na dovoz z USA z 34 % na 84 %. Rozhodnutí přišlo krátce poté, co vstoupilo v platnost nejnovější americké zvýšení cel na čínské zboží - na více než 100 %. Podle překladu oficiálního oznámení Úřadu celní komise čínské Státní rady vzroste clo na americké zboží s účinností od 10. dubna.
- Evropská unie ve středu odhlasovala první balíček odvetných cel proti Spojeným státům v reakci na 25% tarify, které uvalil Donald Trump na dovoz oceli a hliníku do USA. Cla EU se budou týkat amerického zboží v hodnotě až 23 miliard dolarů, zaváděna budou postupně - první vlna začne platit 15. dubna, následovat bude druhá vlna 15. května a třetí vlna 1. prosince. EU zároveň znovu vyzvala k dohodě, ale nevyloučila další kroky, pokud vyjednávání selže.
- Západoevropské akcie se po úterním nadechnutí ve středu vrátily k oslabování. Nervozita na trhu stoupla poté, co Čína v reakci na další 50% dodatečné clo na její dovoz do USA ve stejném rozsahu zvýšila poplatek pro americký import. Panevropský index STOXX Europe 600 v polovině týdne klesl o 3,50 % na 469,89 bodu. Je tak nejníže od ledna. Britský FTSE 100 se snížil o 2,92 % na 7 679,48 bodu, německý DAX klesl o rovná 3 % na 19 670,88 bodu a francouzský CAC 40 odevzdal 3,34 % a skončil na 6 863,02 bodu. Pod nulou skončily všechny hlavní sektory, nedařilo se především akciím z odvětví zdravotní péče a těžby ropy a plynu.
- Po sedmé hodině večer SELČ Donald Trump oznámil 90denní pauzu na cla pro některé země, cla na dovozy z Číny naopak navýšil na 125 %. Americké akciové indexy v reakci na zprávu posilovaly okamžitě o 6-7 %, nakonec index Dow přidal 7,87 % a zakončil obchodování na 40 608,45 bodu, širší index S&P 500 vzrostl o 9,52 % na 5 456,90 bodu a index Nasdaq Composite se zvýšil o 12,16 % na 17 124,97 bodu. Zaznamenal tím druhý nejprudší denní nárůst v historii.
Kontext
Spojené státy začaly ve středu 9. dubna uplatňovat nově stanovená cla. Tato opatření se týkají zhruba šedesáti států, se kterými mají USA podle týmu prezidenta Donalda Trumpa výrazný obchodní schodek. Například výrobky dovážené z Evropské unie nyní podléhají clu ve výši 20 %. U čínského zboží se clo vyšplhalo na 34 %, ovšem kvůli čínské reakci americký prezident od středy zavádí další přirážku ve výši 50 %. V kombinaci s předchozími zásahy tak bude celkové zatížení čínského importu dosahovat až 104 %.
Státy, které nejsou těmito specifickými cly zasaženy, nadále platí standardní dovozní sazbu 10 %, s výjimkou některých případů. Tuto sazbu USA zavedly v minulém týdnu. Americký prezident Donald Trump v úterý uvedl, že rozhodnutí o clu bylo "do určité míry kontroverzní", nicméně zároveň vyloučil možnost jeho odložení. Podle něj je tento krok klíčový pro podporu americké ekonomiky a zvýšení počtu pracovních míst. Obavy investorů a světových trhů označil za dočasné komplikace.
Evropská unie se připravuje na možné vyhrocení obchodních vztahů se Spojenými státy. Po pondělním jednání ministrů členských států v Lucemburku to potvrdil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Podle něj je EU otevřená jednáním o zrušení cel nejen v průmyslu obecně, ale i v automobilovém sektoru. Dohoda ale podle něj musí být výhodná pro obě strany, což se zatím ani přes opakované snahy Bruselu nepodařilo zajistit. Ministři zároveň diskutovali o možných odvetných krocích vůči americkým opatřením. První vlna evropských cel, zaměřená na dovoz oceli a hliníku ze Spojených států, má začít platit 15. dubna. Další část opatření by měla následovat přibližně za měsíc.
Podle Šefčoviče mají americká cla potenciál negativně ovlivnit exportní toky z EU do USA v objemu zhruba 380 miliard eur. Dopad se očekává u přibližně sedmdesáti procent veškerého evropského vývozu na americký trh. Šefčovič uvedl, že jednání s americkými partnery již probíhala jak virtuálně, tak přímo ve Washingtonu. K obavám americké strany ohledně daňových pravidel v EU komisař uvedl, že systém daně z přidané hodnoty, který je zásadní pro rozpočty členských států, Evropa měnit nehodlá. Spojené státy již dříve uvedly, že právě evropskou DPH vnímají jako bariéru vzájemného obchodu.
Spojené státy od 5. dubna začaly uvalovat základní clo ve výši 10 % na dovoz zboží ze šech částí světa. Od 9. dubna pak zavádějí zvláštní tarify vůči vybraným zemím, přičemž u EU se jedná o clo ve výši 20 %. Americká administrativa vedená prezidentem Trumpem označuje tato opatření za reciproční a tvrdí, že reagují na dlouhodobě nevýhodné postavení amerických vývozců a schodek v bilanci vzájemného obchodu. Donald Trump bez dalších podrobností uvedl, že Spojené státy na clech získávají dvě miliardy dolarů denně. Trvá na tom, že pro USA jsou cla potřebná.
Určité skupiny výrobků z nového režimu zůstávají dočasně vyňaty. Patří mezi ně například ropa, zemní plyn, drahé kovy jako zlato či platina, některé technologie a léky. Stejně tak i produkty, na které už byla cla uvalena dříve, konkrétně automobily, ocel a hliník, na něž již nyní platí sazba 25 %. Evropská komise navrhla členským zemím seznam protiopatření, o kterém se má hlasovat ve středu 9. dubna.
Donald Trump o svém záměru uvalit cla na ocel a hliník informoval již v březnu. Evropská unie následně oznámila, že připravuje kompenzační opatření cílená na americký vývoz v hodnotě kolem 26 miliard eur.
Spojené státy potvrdily, že v posledních dnech zaznamenaly řadu žádostí z různých zemí o jednání o podmínkách vzájemného obchodu. Tato jednání jsou ale výsledkem samotných žádostí ze strany ostatních zemí, nikoli prudkých poklesů cen aktiv na finančních trzích. V rozhovoru pro CNBC to uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Dodal, že prezident Donald Trump se chystaných jednání zúčastní osobně.
Čína pak již oficiálně zahájila spor u Světové obchodní organizace (WTO) kvůli clům, o jejichž zavedení na dovoz z Číny do Spojených států rozhodl americký prezident Donald Trump. Organizace potvrdila, že od Pekingu obdržela žádost o konzultace. "WTO dlouhodobě pracuje velice pomalu, a dokonce stále pomaleji. Mimo jiné i proto, že samotné Spojené státy záměrně sabotují její činnost - od roku 2019 (ano, v té době byl u moci Trump) odmítají jmenovat své zástupce do klíčového orgánu WTO, který rozhoduje obchodní spory, a letos v březnu Trumpova administrativa pozastavila placení svých příspěvků na činnost WTO (zpoždění v placení příspěvků mají jen čtyři další země světa). V souvislosti s nynější celní smrští se 'na stole' WTO jistě bude hromadit řada dalších stížností, což reakční dobu této instituce nejspíše ještě výrazně prodlouží," poznamenal ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si v úterý telefonovala s čínským premiérem Li Čchiangem. Mluvili spolu mimo jiné o nebezpečí celní války ve chvíli. Peking po telefonátu oznámil, že chce posilovat spolupráci s EU, von der Leyenová označila rozhovor za "konstruktivní". Spojené státy až po tomto telefonátu uvedly, že zvýší cla na veškerý dovoz z Číny na zmíněných 104 %. Čína přitom varovala Washington před dalším zvyšováním cel s tím, že je odhodlána "bojovat až do konce".
