Celní válka otřásá ekonomikou: Trhy kolísají, firmy hledají cesty, experti varují

Politika

Americký ministr financí Scott Bessent v televizním rozhovoru pro Fox News varoval dotčené země, aby nereagovaly na nově zavedená cla. Vedlo by to podle něj k eskalaci obchodního konfliktu. Rusko není na seznamu zemí postižených novými cly, protože s ním USA neobchodují a již na něj uvalily sankce.

Evropská unie

Nová cla jsou podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové tvrdou ranou pro světovou ekonomiku. EU je připravena vyjednávat s USA, ale v případě neúspěchu jednání zvažuje protiopatření. Předseda Evropské rady António Costa podpořil jednání s USA a zároveň zdůraznil potřebu posílení obchodních dohod s dalšími partnery (Mexiko, Mercosur). Francie a Německo volají po jednotné reakci EU. Francie plánuje odpovědět ve dvou fázích ještě během dubna, zvažuje i opatření zaměřená na digitální služby. Německý ministr hospodářství Robert Habeck zdůraznil, že síla EU spočívá v jejím jednotném trhu, a proto i reakce Evropy by měla být jednotná. Dosluhující kancléř Scholz kritizoval cla jako krok zpět, který může ohrozit prosperitu. Podle Paříže mohou cla vést k recesi v některých odvětvích. Habeck varoval, že americké spotřebitele čeká spíše "den inflace" než "den osvobození". Evropská unie zůstává zastáncem volného obchodu a hodlá chránit své hospodářské zájmy.

Nová cla a jejich možné důsledky jsme probrali s ekonomem Janem Švenjarem:

Čína, Japonsko, Kanada

Čína, Japonsko a Kanada reagovaly ostře. Čína vyzvala USA k okamžitému zrušení cel a pohrozila protiopatřeními, protože podle ní porušují pravidla mezinárodního obchodu. Japonsko cla označilo za "extrémně politováníhodná" a upozornilo, že poškodí globální ekonomiku. Kanadský premiér Mark Carney slíbil odpovědět protiopatřeními, protože cla podle něj zásadně mění mezinárodní obchod a negativně ovlivní miliony Kanaďanů.

Pro Kanadu a Mexiko platí zvláštní režim. Trump jim již dříve zavedl 25% cla kvůli migraci a obchodu s drogami, která zůstávají v platnosti. Japonsko upozornilo, že neukládá cla na dovoz amerických automobilů, ale američtí výrobci si stěžují na přísné japonské normy. Japonský premiér Šigeru Išiba prohlásil, že bude chránit japonský průmysl a pracovní místa, a nevyloučil odvetná opatření. Kanada čelí americkým clům na dovoz oceli, hliníku a aut (americký Senát těsnou většinou schválil rezoluci požadující jejich zrušení, ale její schválení ve Sněmovně reprezentantů je nepravděpodobné).

Přehled nově zavedených cel

Hned ve čtvrtek 3. dubna začala platit 25% cla na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Jde o tvrdou ránu pro globální automobilový průmysl. Stejné clo začne v květnu být uplatňováno i na automobilové součástky a náhradní díly. Evropské země cla kritizují a chtějí jednat o jejich dopadech, americký odborový svaz UAW je naopak podporuje s vidinou růstu počtu pracovních míst v sektoru.

Analytici varují, že nová cla zvýší ceny aut v USA o tisíce dolarů a zpomalí výrobu v Severní Americe kvůli provázanosti dodavatelských řetězců mezi USA, Kanadou a Mexikem. Přestože české automobilky nebudou cla pociťovat přímo, negativní dopady mohou mít na tuzemské dodavatele komponent. Slovensko, největší výrobce aut na světě v přepočtu na obyvatele, očekává zpomalení ekonomického růstu a mírný nárůst nezaměstnanosti.

Oznámení cel již vedlo k poklesu akcií automobilek v USA, Evropě i Asii, protože investoři očekávají nižší zisky. Spojené státy loni dovezly automobilové výrobky v hodnotě 474 miliard dolarů. Největšími dodavateli byly Kanada, Mexiko, Japonsko, Jižní Korea a Německo. Čínští výrobci navyšují prodeje v řadě zemí světa, v USA ale tolik ne. Cla je proto zasáhnou spíše nepřímo.

Reakce trhů a ekonomů

Hned po oznámení nových cel zamířily hluboko do minusu americké futures i ceny akcií jednotlivých velkých firem v rámci takzvaného after-marketu. Asijské burzy také ztrácely, nejméně ta v Indii, jen mírně ale oslabil také trh v Šanghaji. Evropské akciové trhy zahájily čtvrteční obchodování poklesem o 1-2 %, například akcie přepravního gigantu A.P. Moller - Maersk ale odepisovaly přes 7 %. Pražská burza dopoledne po prvotním hlubším poklesu indexu PX ztrácela dopoledne jako celek okolo procenta, když klesaly ceny všech hlavních akcií s výjimkou Gevorkyanu, ta ale posilovala při minimálním objemu obchodů.

Ceny ropy dopoledne klesaly o zhruba 3 % v obavách ze zpomalení světové ekonomiky. 1-2 % ale ztrácely také kovy jako zlato nebo stříbro, považované jinak za bezpečné útočiště v dobách zvýšené tržní nejistoty. Mají za sebou nicméně výrazné růsty v uplynulých týdnech. Oslaboval americký dolar, jeho index ztrácel přes procento.

Podle analytika z Capitalinked.com Radima Dohnala je otázka, jak dlouho budou nové sazby platit. "Čekám, že sazby cel na dovoz do USA zůstanou, ale hlavně pro subdodávky budou stanoveny výjimky," uvedl. "Je také potřeba brát v potaz ceny amerických akcií. V americkém firemním sektoru již nyní panuje velká nejistota a středeční oznámení situaci ještě zhorší. Namísto rozpoutání spirály celních válek by americká administrativa měla snížit rozpočtový deficit a usilovat o menší zahraniční zadlužovaní. To by americkou ekonomiku dostalo do udržitelnější rovnováhy."

Světové akciové indexy ve čtvrtek okolo 11.00. Jde o živé kontinuální kotace, například pro USA tak hodnoty signalizují stav futures v daném čase, v případě evropských indexů pak téměř přesně odpovídají úrovním indexů v danou dobu. Zdroj: Trading Economics

Evropské akciové trhy nakonec ve čtvrtek uzavřely s výraznou ztrátou. Index STOXX Europe 600 odepsal 2,67 % a uzavřel nejníže od 16. ledna. Německý index DAX ztratil 3,08 %, britský FTSE 100 klesl o 1,55 % a francouzský CAC 40 spadl o 3,31 %.

zdroj: Google Finance

Americké akcie to ve čtvrtek "odskákaly" ještě podstatně více. Index Dow odepsal 3,98 % na 40 545,93 bodu, širší S&P 500 spadl o 4,84 % na 5 396,52 bodu a je nejníže od 12. srpna, technologický Nasdaq Composite přišel o 5,97 % na 16 550,61 bodu a index akcií malých firem Russell 2000 odepsal 6,59 % na 1 910,55 bodu a z maxima již odepsal přes pětinu, tedy spadl do medvědího trendu. Index volatility VIX vystřelil o 39,56 % na 30,02 bodu.

zdroj: Google Finance

Jaromír Šindel (Česká bankovní asociace)

Reciproční cla v Trumpově pojetí neberou v potaz pouze cla uvalená na dovozy z USA, ale také na netarifní bariéry, manipulace s měnovými kurzy a zřejmě i vyšší DPH (to hraje roli zejména v Evropě). Tyto ne úplně aditivní faktory ústí v americký výpočet evropských cel uvalených na americké dovozy ve výši 39 %, byť realita je pouze jednociferná.

ČNB v březnu, kdy ponechala základní sazbu na 3,75 %, vnímala obchodní války jako proinflační riziko. Překvapila mě svým výraznějším vnímáním proinflačních rizik plynoucích z obchodních válek s USA. Za možné vysvětlení považuji do té doby chybějící eskalaci obchodních válek mezi USA a Čínou. Právě ty mohou kvůli vyšší nabídce čínského zboží v Evropě působit naopak dezinflačně. Dalším faktorem může být předpoklad slabší koruny a omezenější scénář obchodních válek s mírnějším dopadem na český HDP a trh práce.

Dominik Rusinko (ČSOB Private Banking)

Donald Trump zasadil tvrdý direkt volnému obchodu. Oproti očekávání jsou oznámená cla významně drsnější, což zvyšuje míru amerického protekcionismu. Ta je nejvyšší od začátku 20. století (měřeno průměrnou celní sazbou). Reciproční cla (navzdory Trumpem ukazovaným tabulkám) pouze nesrovnávají nerovnováhy, jsou významně vyšší. Od soboty bude platit 10% clo na veškeré dovozy zboží do USA, ale za údajné neférové obchodní praktiky (bariéry obchodu a manipulace s kurzy měn) dostala většina států naloženo podstatně více.

Jak byla cla počítána? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel. Americká administrativa vzala obchodní deficit ve výměně zboží s danou zemí, vydělila jej vývozy dané země do USA a z toho z ne zcela jasného důvodu vzala polovinu - a celní sazba je na světě! To je bizarní, protože vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální. Je zarážející, že administrativa nedokázala přijít po tolika týdnech plánování s ničím sofistikovanějším. Trh se zatím až tak neobává dopadů cel na inflaci, ty z nemalé části zaplatí americký spotřebitel, ale spíše ochlazení americké ekonomiky, které by působilo dezinflačně.

Bude důležité, jak zareagují obchodní partneři USA. Pokud by platila nová výše cel i v příštích měsících, což u Donalda Trumpa není vůbec jisté, jednalo by se o tvrdý zásah pro evropskou a samozřejmě i českou ekonomiku. Nárůst protekcionismu výrazně přibrzdí mezinárodní obchod, na který jsme kriticky navázaní skrze silnou integraci do dodavatelsko-odběratelských řetězců. Čekáme i negativní vliv na spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru. Na přesnější výhledy je brzy, je ale zjevné, že náš letošní odhad růstu českého HDP okolo 2 % budeme muset revidovat významně níže.

Kevin Tran Nguyen (Komerční banka)

Vysoká cla otevírají cestu k vyjednávání, zároveň ale jejich vysoké počáteční úrovně znamenají šok pro globální obchod. Finanční trhy proto v noci na čtvrtek zalila vlna RISK-OFF nálady. V té se topí i americký dolar, v jiných globálně nejistých etapách spíše stabilní tržní kotva. Dolarové úrokové sazby nejdříve citelně narostly, aby vzápětí nárůst smazaly a v denním srovnání začaly mírně klesat.

Timur Barotov (BH Securities)

Donald Trump mimo jiné připomněl strategickou roli cel v tom, aby se USA mohly osamostatnit například ve výrobě léčiv, elektroniky, obranné techniky, komodit, potravin a dalších položek. Také uvedl, že k již ohlášeným recipročním clům plánuje plánuje přidat zvláštní sektorová cla na dovoz strategického zboží. Zmínil, že pokud budou zahraniční firmy ochotné stavět továrny v USA a investovat na americké půdě, bude ochoten cla snížit nebo odstranit. Jako další recept na snížení cel nadhodil lepší přístup k americkým exportérům ze strany jiných států, například skrze snížení cel na americké zboží nebo jiná podpůrná opatření.

Podle našeho názoru se ale zahraniční firmy nebudou hrnout do investic v USA (velké a dlouhodobé investice v zemi s vyššími náklady na práci i výrobu; možné zrušení cel po nástupu příští administrativy, po kterém investice přestanou mít ekonomický smysl). Ostatní země ale budou s velkou pravděpodobností reagovat protiopatřeními, což zvyšuje šance na silnější obchodní válku.

Petr Bartoň (Natland)

Nová americká cla zpomalí ekonomiku zemí Evropské unie o 0,2 procentního bodu na zhruba 0,8 % HDP v roce 2025. V případě cel na dovoz aut očekávám menší přímé dopady na ČR než například na Slovensko, postiženi budeme spíše jen nižšími dodávkami dílů do německých automobilek.

Pavel Peterka (XTB)

Zatím není jasné, pro které skupiny zboží a služeb mají cla platit. V tak krátkém časovém intervalu není pravděpodobné, že by byla cla uvalena opravdu na veškeré zboží. Pro český průmysl jde každopádně o špatnou zprávu, zejména kvůli silnému zapojení do dodavatelských řetězců u výrobků vyvážených do USA firmami z jiných zemí. Pokud vlivem cel klesne konkurenceschopnost těchto společností, spadne i poptávka po českém zboží, což se projeví ve zpomalení našeho ekonomického růstu. Pomalejší ekonomika povede k pomalejšímu růstu mezd a životní úrovně. V případě odvetných cel ze strany EU pak čekám další negativní dopady v podobě proinflačních tlaků a pomalejšího růstu ekonomiky.

Jan Bureš (Patria Finance)

Pokud všechna Trumpem uvalená cla vstoupí nakonec v platnost, byly by důsledky pro českou a evropskou ekonomiku výrazné. Přímo pro české hospodářství budou nižší než pro některé  sousedy i západoevropské ekonomiky. Naše odhady hovoří o přímém kumulativním dopadu propadu zahraniční poptávky v rozsahu 0,6-0,8 % HDP.

Výraznější však mohou být sekundární dopady na důvěru a křehký investiční sentiment a skrze tento kanál může být česká ekonomika o poznání zranitelnější. Pokud tedy Donald Trump něco v dohledné době výrazně nezmění a cla nezměkčí, předpokládáme v tuto chvíli možný celkový negativní dopad do HDP až o 1-1,5 % v letech 2025 a 2026. Od druhé poloviny roku 2026 může negativní efekt obchodních válek začít tlumit výraznější rozpočtová expanze v sousedním Německu.

Výrazná nejistota panuje ohledně reakce EU, a tím pádem i ohledně eventuálního dopadu cel na evropskou a českou inflaci. Celkové efekty ale s vysokou pravděpodobností jak v Evropě, tak v Česku budou větší v případě růstu ekonomiky než u inflace. Jednak proto, že Evropská komise bude pravděpodobně designovat evropská protiopatření tak, aby výrazně nezasáhla evropské domácnosti, jednak může tlačit dolů ceny některého zboží a služeb přeliv čínského zboží z USA do Evropy. Z pohledu měnové politiky tak půjde spíše o důvod navíc strachovat se o "růst". Budeme proto s vysokou pravděpodobností v nejbližší době revidovat níže vedle predikce růstu také odhad vývoje úrokových sazeb a hodnoty české koruny.

Byznys

Americká plošná cla na výrobky z Evropské unie zasáhnou českou ekonomiku. Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza varuje před poklesem ziskovosti průmyslu, omezením investic i růstu mezd. Podle něj je nutné rychleji otevírat nové trhy mimo USA, snižovat byrokracii a prohlubovat volný trh. Prouza upozorňuje, že nová cla výrazně zdraží evropskou produkci, což sníží její konkurenceschopnost v USA. Česká ekonomika bude postižena nepřímo, protože je subdodavatelem pro různé sektory v EU. Čeští výrobci se dostanou pod silný cenový tlak, což ovlivní jejich marže a možnosti růstu.

Další dopad lze očekávat v souvislosti s čínským vývozem. Tamní firmy se mohou snažit kvůli clům přesunout na evropský trh "za každou cenu". Prouza vyzývá k důslednější ochraně evropského trhu před neférovou konkurencí, zejména ze strany čínských e-shopů, které porušují evropská pravidla. Prouza navrhuje posílení agentury CzechTrade a ekonomické diplomacie a také rychlejší uzavírání dohod o volném obchodu v rámci EU. Evropa by podle něj měla přehodnotit spolupráci s USA v oblastech jako jaderná energetika nebo zbrojení a snažit se o menší závislost na amerických firmách.

Konkrétní opatření už oznámila společnost Volkswagen. Nové 25% clo na dovoz aut do Spojených států promítne do svých cen. Podle deníku The Wall Street Journal už o tom automobilka informovala prodejce s tím, že podrobnosti se dozví do poloviny dubna. Volkswagen dočasně pozastavil dodávky vozidel z Mexika po železnici a v přístavu zadržuje auta dovážená na lodích z Evropy, uvedl list s odvoláním na sdělení firmy.

Nahoru, nebo dolů #6: Den osvobození a odliv mozků

Den osvobození: Jak mohou investoři proplout celní a tržní bouří?

Když akcie ztrácejí: 10 způsobů, jak se (ne)postavit k nervózní situaci na trhu

Trhu je jedno skoro všechno. Přežije i Trumpa

Zdroj: CNN, ČTK, CNBC, Reuters, AP, WSJ