Co musíte ráno vědět (26. září)

1. Americké akcie v pátek oslabily, investoři se obávají dopadů přísné politiky Fedu

Americké akcie v pátek výrazně klesly. Investoři se obávají, že přísná měnová politika americké centrální banky může dostat hospodářství Spojených států do recese. Index Dow se jen těsně vyhnul vstupu do medvědího trendu. Dow v pátek ztratil 1,62 % a uzavřel na 29 590,41 bodu, širší S&P 500 se propadl o 1,72 % na 3 693,23 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite klesl o 1,80 % na 10 867,93 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 9,40 % na 29,92 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o dva bazické body na 3,687 %. Za celý uplynulý týden index Dow klesl o čtyři procenta, S&P 500 odepsal 4,65 % a Nasdaq Composite se snížil o 5,07 %.

2. Evropské akcie se v pátek kvůli rostoucím obavám z recese propadly

Evropské akcie se v pátek kvůli obavám z recese propadly, mají za sebou nejhorší týden od poloviny června. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl v závěru týdne o 2,34 % na 390,40 bodu a za celý týden se snížil o 4,37 %. Dolů jej v pátek táhly hlavně akcie z odvětví energetiky a základních materiálů, které odepsaly přes šest procent. Index londýnské burzy FTSE 100 klesl v pátek o 1,97 % na 7 018,60 bodu a hlavní index německých akcií DAX odepsal rovněž 1,97 % na 12 284,19 bodu - sestoupil tak nejníže od listopadu 2020. Francouzský CAC 40 pak klesl o 2,28 % na 5 783,41 bodu. Za celý uplynulý týden FTSE 100 klesl o 3,01 %, DAX se snížil o 3,59 % a CAC 40 odepsal 4,84 %.

3. Pražská burza v pátek ztratila přes 2,5 %, a vymazala tak celý čtvrteční zisk

Index PX pražské burzy v pátek ztratil 2,55 % na 1 168,13 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější denní propad od začátku července a smazal celý čtvrteční zisk. Oslabovaly všechny tituly, nejvýrazněji se propadla cena akcií Erste. Za týden index PX přišel o více než 4 %

4. Očekávané události

V noci na pondělí Japonsko zveřejní předběžné zářijové indexy nákupních manažerů sestavované Jibun Bank. Dopoledne se investoři zaměří na německý index podnikatelské nálady Ifo a odpoledne na trh Spojené státy pošlou index aktivity chicagského Fedu a index průmyslové aktivity dallaského Fedu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. S&P Global: Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně se v září prohloubil, hrozí recese

Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně se v září prohloubil, ekonomice hrozí recese. Výrobní podniky se potýkají zejména s vysokými cenami energií, zatímco provozovatelé služeb čelí slabší poptávce ze strany spotřebitelů, kteří se snaží šetřit kvůli rostoucím nákladům na základní životní potřeby. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které v pátek zveřejnila společnosti S&P Global.

6. Polská PGNiG se dohodla na dodávkách plynu s norským Equinorem

Polský plynárenský gigant PGNiG podepsal dohodu o dodávkách plynu s norskou společností Equinor. Polská firma má díky kontraktu v příštích deseti letech získat ročně 2,4 miliardy metrů krychlových norského plynu, oznámila v pátek PGNiG. Dohoda vstupuje v platnost 1. ledna 2023.

7. Šéf Světové banky Malpass odmítá rezignovat, tvrdí, že klimatické změny nepopírá

Šéf Světové banky David Malpass v pátek uvedl, že neodstoupí z funkce kvůli svým výrokům ohledně klimatických změn. Malpass se ocitl pod kritikou kvůli vyhýbavé odpovědi na otázku, zda spalování fosilních paliv přispívá k oteplování planety. V rozhovoru pro server Politico Malpass uvedl, že nepopírá, že za změny klimatu mohou lidské aktivity.

8. Pokles podnikatelské aktivity v USA v září podle předběžných PMI prudce zpomalil

Pokles podnikatelské aktivity ve Spojených státech v září podle předběžného kompozitního indexu nákupních manažerů od společnosti S&P Global prudce zpomalil. Index stoupl na 49,3 bodu ze srpnových 44,6 bodu, čekal se přitom jen nepatrný růst na 44,7 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu. Dílčí PMI pro výrobu stoupl na 51,8 bodu z 51,5 bodu (odhad: 51,1 bodu) a ukazatel pro služby vyskočil na 49,2 bodu z 43,7 bodu (odhad: 45 bodů).

9. Rusko hodlá část peněz ze státního fondu investovat do infrastruktury

Ruská vláda hodlá v letošním roce vynaložit 400 miliard rublů (zhruba 175 miliard Kč) z fondu národního blahobytu na investiční projekty v infrastruktuře. Uvedl to v pátek náměstek ruského ministra hospodářství Ilja Torosov. Rusko už z tohoto státního fondu letos vynaložilo 535 miliard rublů na udržení finanční stability.

10. Mercedes si kvůli možnému přidělování plynu vyrábí součástky do zásoby

Německý výrobce luxusních automobilů Mercedes-Benz si díly, při jejichž produkci je nezbytný zemní plyn, vyrábí do zásoby. Chce se tak pojistit proti případnému dodávání plynu na příděl. Informovala o tom v pátek agentura Bloomberg. V závodě ve městě Untertürkheim nedaleko Stuttgartu si firma s předstihem vyrobí části převodovek nebo náprav, aby si vytvořila zásoby v továrnách ve Spojených státech a Číně. V případě, že by nedostatek plynu vedl k zastavení provozů automobilky v Německu, závody v Alabamě a Pekingu poběží dál, řekl šéf výroby Jörga Burzer.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Džínsový král Levi Strauss zemřel před 120 lety

Americký obchodník Levi Strauss, muž, jenž oblékl svět do džínsů, zemřel 26. září 1902 v San Franciscu. Strauss získal v květnu 1873 spolu s krejčím Jacobem Davisem příslušné osvědčení patentového úřadu a legendární modré džínsy s označením 501, známé tehdy prostě jako XX, se vydaly na své triumfální tažení šatníky.

Strauss se narodil 26. února 1829 v bavorské obci Buttenheim. Mladý Löb, jak znělo Straussovo původní křestní jméno, se v roce 1847 dostal se svou matkou a sourozenci do Spojených států. Kalifornská zlatá horečka, která nedlouho poté propukla, přiměla Strausse k odchodu do San Francisca. Nechopil se tam však krumpáče a zlatokopecké pánve, nýbrž si ve městě otevřel v roce 1853 obchod s textilem a oblečením.

Skutečný zlom ve Straussově dobře rozjeté obchodní kariéře přišel v roce 1872. Jistý Jacob Davis, krejčí z nevadského města Reno, mu tehdy předvedl svůj zlepšovák, jak zvýšit odolnost pracovního oblečení. Bylo to vlastně docela prosté: kromě švů používal krejčí na namáhaných místech i drobné nýty. Protože však Davis neměl dost peněz, aby si mohl tento nápad nechat patentovat, nabídl Straussovi výměnou za poskytnutí potřebného kapitálu obchodní partnerství. A Strauss příležitost nepromarnil.