Co musíte ráno vědět (31. května)

1. Americké akciové indexy uzavřely v úterý smíšeně bez větších změn, investoři sledovali vyjádření k dohodě o dluhovém stropu

Akcie ve Spojených státech uzavřely smíšeně. Náladu na trhu negativně ovlivňují obavy z republikánů, kteří jsou proti dohodě o zvýšení dluhového stropu. Trh byl ale podpořen dalším růstem ceny akcií společnosti NVIDIA. Index Dow klesl o 0,15 % na 33 042,78 bodu. Širší index S&P 500 si připsal pouhých 0,07 bodu a uzavřel na 4 205,52 bodu. Index technologického trhu Nasdaq Composite vzrostl o 0,32 % na 13 017,43 bodu. Index volatility VIX se nakonec oproti pondělí neposunul a uzavřel opět na 17,46 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o zhruba sedm bazických bodů na 3,699 %. Ceny ropy spadly zhruba o pět procent, zlato přidalo necelé procento a bitcoin se obchodoval asi o 0,3 % výše za 27 700 USD.

2. Evropské akcie v úterý zlevnily

Obchodování na západoevropských akciových trzích i v úterý skončilo v červených číslech. Ztráty vedly akcie potravinářských a nápojářských firem, dařilo se naopak cenným papírům z odvětví utilit. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,92 % na 456,63 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,38 % na 7 522,07 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,27 % na 15 908,91 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,29 % a uzavřel na 7 209,75 bodu.

3. Pražská burza také v úterý oslabila, dolů ji táhly akcie ČEZ a Komerční banky

Pražská burza v úterý opět oslabila, index PX klesl o 1,08 % na 1 298,89 bodu. Dolů trh táhly hlavně akcie energetické firmy ČEZ a Komerční banky.

4. Očekávané události

Ve středu nad ránem vyjdou v Japonsku statistiky maloobchodních tržeb, průmyslové výroby, stavebních objednávek a zahájené výstavby nebo index spotřebitelské důvěry a Čína přidá oficiální indexy nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru i mimo něj za květen. Dopoledne bude patřit v Německu indexu dovozních cen a nezaměstnanosti a ECB vydá zprávu o finanční stabilitě eurozóny. Odpoledne se investoři zaměří na německou inflaci a ve Spojených státech na index nákupních manažerů pro oblast Chicaga a statistiku otevřených pracovních pozic (JOLTS). Večer ještě americká centrální banka zveřejní pravidelnou situační zprávu o stavu ekonomiky Spojených států zvanou Béžová kniha. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Tržní hodnota amerického výrobce čipů NVIDIA pokořila hranici bilionu dolarů

Americká společnost NVIDIA se v úterý stala prvním výrobcem čipů, jehož tržní hodnota překonala hranici bilionu dolarů. Cenu akcií podniku tlačí vzhůru silná poptávka po jeho čipech pro umělou inteligenci.

6. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 0,4 %, ČSÚ zhoršil rychlý odhad

Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 %. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu. Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 %. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí roku 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt v prvních třech měsících letošního roku stagnoval. Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Pozitivní vliv naopak měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka.

7. Plug Power plánuje ve Finsku tři závody na zelený vodík za šest miliard dolarů

Americká společnost Plug Power hodlá ve Finsku postavit tři závody na výrobu tzv. zeleného vodíku a čpavku pro evropský trh. Hodnota investice má činit zhruba šest miliard dolarů. Plug Power nyní jedná s potenciálními finančními investory a úvěrovými společnostmi a snaží se najít průmyslové partnery, aby si zajistila odběr pro plánovanou výrobu před končeným rozhodnutím o investici. To by mělo padnout v roce 2025 nebo 2026.

8. Glencore plánuje investovat 1,5 miliardy USD do rozšíření dolu na měď v Peru

Těžařský gigant Glencore plánuje zvýšit investici do rozšíření svého dolu na měď v Peru na 1,5 miliardy USD z původních 590 milionů USD. Agentuře Reuters to řekl Carlos Cotera, generální ředitel firmy Antapaccay Mining, divize Glencoru, která má projekt na starosti.

9. Toyota a Daimler hodlají spojit aktivity pro výrobu nákladních aut v Japonsku

Japonská automobilka Toyota Motor a německý Daimler Truck Holding uzavřely předběžnou dohodu o spojení svých aktivit pro výrobu nákladních automobilů v Japonsku. Podniky o tom v úterý informovaly ve společné tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce firmy zatím nezveřejnily.

10. Jahn: Většinu produkce Škody Auto budou elektromobily tvořit po roce 2025

Většinu produkce automobilky Škoda Auto budou elektromobily tvořit po roce 2025. V rozhovoru pro deník E15 to řekl člen představenstva Škody Auto pro prodej a marketing Martin Jahn. Srovnatelné prodeje aut s elektrickým pohonem a vozů se spalovacími motory v Česku očekává po roce 2030. Ze závodů v Česku se auta se spalovacím motorem budou nejdéle vyrábět v Kvasinách na Rychnovsku, uvedl také.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Výsledkem měnové reformy z roku 1953 byla řada rodinných tragédií

Československá měnová reforma z roku 1953 byla představiteli vládnoucího komunistického režimu prezentována jako opatření namířené proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni, kdo měli alespoň nějaké úspory. Nebylo divu, že po přijetí zákona o měnové reformě, který vstoupil v platnost před 70 lety, 1. června 1953, vypukly na řadě míst nepokoje.

Ještě v pátek 29. května 1953 ujišťoval tehdejší prezident Antonín Zápotocký, že československá měna je pevná a zvěsti o chystané peněžní reformě jsou lživé. O den později na totéž téma do rozhlasu promluvil také předseda vlády Viliam Široký. Občanům ovšem sdělil přesný opak. V ten den byl přijat zákon o měnové reformě a Široký oznámil, že stávající bankovky a mince budou platit už jen do pondělí 1. června. V neděli 31. května posléze o měnové reformě podrobně informovalo Rudé právo.

Nové koruny, které byly kvůli utajení vytištěny, respektive vyraženy v Sovětském svazu, se za staré vyměňovaly v poměru 5:1. To však platilo pouze u částek do 300 starých korun v hotovosti. Vyšší částky byly směňovány v mnohem horším poměru 50:1. Obdobně znehodnoceny byly i bankovní vklady. Tím ovšem výčet Jobových zvěstí nekončil. Střadatelé zcela přišli o takzvané vázané vklady, jež jim byly na účtech zablokovány už při měnové reformě v roce 1945. V bezcenné cáry se přes noc proměnily veškeré státní dluhopisy, jakož i další tuzemské cenné papíry.

Vzhledem k tomu, že reforma byla vyhlášena v sobotu odpoledne, kdy už měly banky i obchody zavřeno, nebylo před jejími dopady prakticky úniku. Kdo mohl, snažil se peníze do pondělí utratit alespoň nákupem jídla a lahví alkoholu v restauracích.

Na rozdíl od předchozích měnových reforem nebyla ta z roku 1953 důsledkem změn státoprávního uspořádání jako po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1919 nebo při výměně protektorátní měny za československé koruny o šestadvacet let později. Příčinou reformy z května 1953 byly problémy tuzemské ekonomiky jednostranně orientované na rozvoj těžkého průmyslu. Mezi lidmi v důsledku toho obíhalo velké množství peněz, za něž ale často nebylo nic k mání, protože spotřebního zboží byl v obchodech nedostatek. V politické rovině představovala reforma přechod k sovětskému modelu centrálního plánování a řízení ekonomických procesů.

Plošné znehodnocení úspor v důsledku měnové reformy poskytlo mimo jiné ideální příležitost zrušit přídělový systém, který na českém území platil od roku 1939. Už totiž nehrozilo, že lidé po zrušení odběrných kuponů vykoupí v obchodech všechno dostupné zboží.

Peněžní reforma, kterou připravoval tým ekonomů vedený Václavem Hůlou za pomoci sovětských poradců, byla obyvatelstvu prezentována jako úder proti "spekulantským živlům" a vítězství pracujícího lidu. Když však 1. června lidé poprvé na vlastní kůži pocítili její reálné dopady, vypukly na řadě míst spontánní protestní akce a stávky.

Nejbouřlivější průběh měly události v Plzni. Na hlavním náměstí se shromáždily tisíce nespokojených lidí, vesměs dělníků ze Škodovky (tehdy Závody Vladimíra Iljiče Lenina), a dav vzal útokem budovu krajského soudu i radnici, z jejíž oken se na dlažbu poroučely obrazy a busty sovětského diktátora Stalina, Klementa Gottwalda a dalších bolševických pohlavárů. Kromě západočeské metropole se větší nepokoje konaly například ve Strakonicích, Bohumíně, Ostravě a Praze. K jejich potlačení byly použity lidové milice, policie, Státní bezpečnost i jednotky vojsk ministerstva národní bezpečnosti.

Výsledkem měnové reformy z roku 1953 byla řada osobních a rodinných tragédií, kdy lidé přišli o celoživotní úspory. Těžce byli reformou postiženi především živnostníci, kteří přišli o provozní kapitál. Řada účastníků protestních akcí skončila ve vězení. Na rozdíl od jiných politických procesů té doby nebyly soudy medializovány, protože komunistický režim nemohl připustit, že proti němu povstali příslušníci dělnické třídy. Měnová reforma byla také jedním z důvodů vyloučení Československa z Mezinárodního měnového fondu.