Co musíte ráno vědět (1. září)

Jak skončilo čtvrteční obchodování s akciemi na burzách v Evropě a za oceánem, kolik v prvním pololetí vydělala Kofola ČeskoSlovensko a jakou českou stopu nese snaha vlivných investorů vybudovat v Kalifornii město snů? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve čtvrtek převážně oslabovaly, čeká se na zprávu o nezaměstnanosti
Akcie ve Spojených státech uzavřely čtvrteční obchodování převážně se ztrátami a oslabily i za celý měsíc. Investoři čekají na páteční zprávu z trhu práce, která by měla být vodítkem pro americkou centrální banku, až bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Index Dow ve čtvrtek odepsal 0,48 % a zakončil obchodování na 34 721,91 bodu a širší S&P 500 ztratil 0,16 % na 4 507,66 bodu, index technologického trhu Nasdaq Composite se ale zvýšil o 0,11 % na 14 034,97 bodu. Index volatility VIX klesl o 2,23 % na 13,57 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o jeden a půl bazického bodu na 4,106 %.
2. Evropské akciové indexy se ve čtvrtek na směru neshodly
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo nejednotně. Investoři vyhodnocovali ekonomická data, mimo jiné inflaci a nezaměstnanost za eurozónu nebo německou nezaměstnanost, a hospodářské výsledky švýcarského bankovního domu UBS. Růst vedlo odvětví finančních služeb, zatímco akcie z potravinářského sektoru naopak převážně zlevňovaly. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,20 % na 458,19 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,46 % na 7 439,13 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,65 % na 7 316,70 bodu, zatímco německý DAX zpevnil o 0,35 % na 15 947,08 bodu.
3. Pražská burza ve čtvrtek ztrácela, oslabilo sedm z deseti hlavních emisí
Index PX pražské burzy ve čtvrtek oslabil o 1,4 % na 1 340,79 bodu. Se ztrátou uzavřelo obchodování sedm z deseti emisí, které hodnotu indexu ovlivňují. Nejvýraznější podíl na poklesu měly akcie energetické společnosti ČEZ a bankovní tituly.
4. Očekávané události
Pátek bude ve světě dnem finálních srpnových indexů nákupních manažerů. Ve Spojeném království navíc vyjde index cen rezidenčních nemovitostí od Nationwide, Švýcarsko přidá inflační statistiku a ve Spojených státech se pozornost bude soustředit vedle PMI také na nezaměstnanost za srpen, stavební výdaje nebo na údaje o prodejích aut. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Kofole v prvním pololetí stouply tržby i zisk, management navrhuje dividendu 13,50 Kč na akcii
Nápojářské skupině Kofola ČeskoSlovensko v letošním prvním pololetí vzrostly tržby meziročně o devět procent na 4,05 miliardy Kč. Provozní zisk EBITDA jí stoupl o 39 % na 581,1 milionu Kč a na rovině čistého zisku vykázala společnost výsledek 157 milionů Kč po loňské ztrátě 31,3 milionu Kč. Přes pokles objemu prodaných litrů se zisková marže Kofoly začíná blížit k úrovni z doby před pandemií covidu-19. S ohledem na dosavadní dobrý hospodářský výsledek se management Kofoly rozhodl navrhnout valné hromadě výplatu dividendy ze zisku za rok 2022 ve výši 13,50 Kč na akcii. Loni skupina vyplatila dividendu 11,30 Kč na akcii.
6. Švýcarská banka UBS díky převzetí Credit Suisse vykázala rekordní čtvrtletní zisk
Největší švýcarská banka UBS vykázala za druhé čtvrtletí rekordní zisk 28,88 miliardy dolarů. K výsledku přispělo převzetí konkurenční banky Credit Suisse, protože kupní cena za bývalou druhou největší banku v zemi byla výrazně nižší než cena účetní. UBS v čtvrtečním sdělení zároveň uvedla, že chce plně integrovat švýcarské bankovní aktivity Credit Suisse do své skupiny. Název Credit Suisse má v příštích letech zaniknout.
7. Inflace v eurozóně v srpnu zůstala na 5,3 %, čekalo se další zmírnění růstu cen
Míra inflace v eurozóně se v srpnu nezměnila, zůstala na 5,3 %, uvedl ve čtvrtek v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Analytici přitom čekali další zmírnění tempa růstu spotřebitelských cen na 5,1 %. Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 5,3 % z červencové hodnoty 5,5 %. Nejvyšší inflaci v eurozóně má Slovensko.
8. Čína zmírňuje pravidla pro nákup nemovitostí, chce oživit realitní trh
Čína zmírňuje některá pravidla pro nákup nemovitostí. Mimo jiné sníží stávající úrokové sazby hypoték pro ty, kdo si pořizují první bydlení, a v některých městech bude možné skládat nižší zálohy na bydlení. Ve čtvrtek to uvedly čínská centrální banka a kontrolní finanční úřad.
9. Nezaměstnanost v EU v červenci zůstala na 5,9 %
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červenci zůstala na 5,9 %, kde se nachází od května. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. V České republice byla nezaměstnanost druhá nejnižší a stejně jako v červnu činila 2,7 %. Ani v eurozóně se míra nezaměstnanosti ve srovnání s předchozím měsícem nezměnila, zůstala na 6,4 %. V meziročním srovnání ale v eurozóně i v EU míra nezaměstnanosti klesla. V zemích platících eurem loni v červenci činila 6,7 % a v celé unii 6,1 %.
10. Fitch potvrdila rating Číny, zhoršila však odhad růstu její ekonomiky
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Číny na stupni A+ se stabilním výhledem. Zhoršila však odhad letošního růstu čínské ekonomiky a poukázala na rizika spojená s vysokým vnitřním zadlužením.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
NYT: Čech vede snahu vlivných investorů vybudovat v Kalifornii město snů
Skupina prominentních investorů ze Silicon Valley financuje skupování pozemků uprostřed amerického státu Kalifornie s cílem vybudovat na nich nové město. V čele projektu přitom stojí 36letý Čech jménem Jan Šrámek. Napsal to deník The New York Times (NYT), který zjistil podrobnosti o iniciativě dlouho opředené tajemstvím. Podle listu na ni miliardáři vynaložili už asi 900 milionů dolarů.
Projekt má podporu jmen jako Reid Hoffman, který spoluzakládal portál LinkedIn, Patricka a Johna Collisonových, kteří založili platební společnost Stripe, nebo investorů Marca Adreessena a Michaela Moritze, uvádí NYT. Jejich příspěvky v posledních letech financují nákupy nezastavěných parcel v kalifornském okrese Solano, kde chce skupina vytvořit jakési "město snů" kombinující inovativní politické a urbanistické koncepty. Nákupy provádí společnost Flannery Associates, která tyto plány veřejně nedeklarovala.
"Flannery je myšlenkou 36letého Jana Šrámka, někdejšího investora v Goldman Sachs, který si v tichosti získal přízeň některých z největších jmen technologického sektoru," napsal v prvotním článku na toto téma NYT s odvoláním na interní plány a informované zdroje. V navazujícím úterním textu uvádí, že Šrámek zjištění odmítl komentovat.
Šrámek podle amerického deníku vyrůstal v Dřevohosticích v Olomouckém kraji. Jeho jméno se v zahraničních médiích objevilo v roce 2009, když jej list Financial News během jeho angažmá v Goldman Sachs zařadil mezi 100 vycházejících hvězd světového finančnictví. Ve věku 22 let se Šrámek stal nejmladším kandidátem, jaký se kdy do výběru dostal. O rok a půl později banku Goldman Sachs podle Financial News opustil.
Projekt výstavby nového města v Kalifornii se podle zjištění deníku NYT chystá nejméně od roku 2017. Miliardář Moritz tehdy oslovil potenciálního investora s tím, zda by se nechtěl do nevšední iniciativy zapojit.
"Od té doby společnost s názvem Flannery Associates nakupuje velké parcely v převážně zemědělské oblasti 100 kilometrů severovýchodně od San Francisca. Flannery učinila nabídky každému majiteli půdy na míle daleko a zaplatila násobky tržní ceny, ať už byla půda nabízená k prodeji, či nikoli," uvádí newyorský deník.
Představa o vybudování futuristického města je motivem, který je v nejvyšších kruzích Silicon Valley přítomný dlouhodobě, zatím však tyto úvahy nikdy nebyly realizovány. Před několika lety investoval do projektu tohoto typu i spoluzakladatel společnosti PayPal Peter Thiel, kterého Šrámek podle některých médií v mládí řadil mezi své vzory.
Agentura Bloomberg ve středečním komentáři připomíná další podobné iniciativy z posledních let. Dceřiná společnost Googlu s názvem Sidewalk Labs například plánovala transformovat část kanadského Toronta v "zásadně udržitelnější a cenově dostupnější komunitu" za pomoci inovací v technologiích a urbanismu. Nakonec však myšlenku v roce 2020 opustila za vlny nevole.