Co musíte ráno vědět (21. října)

Jak světové trhy zakončily uplynulý týden, jak je na tom čínská nebo ukrajinská ekonomika a jaký Netflix jste si měli koupit, když tato platforma před bezmála osmnácti lety začala streamovat? I to by vás zkraje týdne mohlo zajímat.
1. Americké akcie v pátek i za celý týden posílily, dařilo se technologiím. S&P 500 a Dow před víkendem posunuly historická maxima
Akcie v USA v pátek i za celý týden posílily. Mají tak za sebou nejdelší růstovou sérii od konce roku 2023. Na nových historických maximech uzavřely jak index S&P 500, tak Dow Jones Industrial Average. Na růstu se v pátek podílely zejména technologické společnosti v čele s Netflixem, který ve čtvrtek zveřejnil solidní výsledky i výhled hospodaření. Americký dolar sice oslabil, nicméně týden zakončil rovněž výrazně silnější. Index Dow v pátek posílil o 0,09 % na 43 275,91 bodu, širší S&P 500 se zvýšil o 0,40 % na 5 864,67 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite stoupl o 0,63 % na 18 489,55 bodu. Index volatility VIX se snížil o 5,65 % na 18,03 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA korigoval o jeden bazický bod na 4,083 %. Cena ropy v pátek klesla o 2 %, zlato naopak o procento posílilo a jeho cena se usadila nad 2 700 USD za unci. Bitcoin v závěru dne posiloval o 1,6 % a obchodoval se kolem 68 500 USD. Za celý týden index Dow posílil o 0,96 %, S&P 500 zpevnil o 0,85 % a Nasdaq Composite se zvýšil o 0,80 %.
2. Evropské akcie v pátek většinou zpevňovaly, proti trendu šla londýnská burza. Týden byl ale pro západní Evropu ziskový
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo převážně v zelených číslech, výjimku byl pouze Londýn. V týdenním horizontu v plusu skončily všechny hlavní trhy. Hlavní událostí týdne bylo čtvrteční měnověpolitické jednání Evropské centrální banky. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek zpevnil o 0,21 % na 524,99 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,32 % na 8 358,25 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,38 % na 19 657,37 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,39 % na 7 613,05 bodu. Za celý týden STOXX Europe 600 zpevnil o 0,58 %, FTSE 100 přidal 1,27 %, DAX se zvýšil o 1,46 % a CAC 40 si připsal 0,46 %.
3. Pražská burza v pátek zpevnila sedmý den v řadě, index PX uzavřel nejvýše od poloviny června 2008
Pražská burza v pátek posílila sedmý den v řadě, index PX uzavřel na nejvyšší hodnotě od června 2008 a stoupl o 0,89 % na 1 627,34 bodu. Výše byl naposledy 17. června 2008, kdy dosáhl 1 633,60 bodu. Na úrovně z léta 2008 se pražská burza dostala letos několikrát, páteční hodnota indexu PX je ale nejvyšší. V závěru týdne se dařilo většině titulů, oslabily pouze akcie Colt CZ Group a Primoco UAV. Za celý týden akcie na pražské burze podle indexu PX zpevnily o 2,1 %.
4. Očekávané události
V úvodu týdne čínská centrální banka rozhodne o sazbách, Německo zveřejní výrobní ceny a v USA vyjde index předstihových ukazatelů. Hospodářské výsledky oznámí mimo jiné společnost SAP. V 10 hodin dopoledne se můžete těšit na expertní tržní výhled v podání Petra Zajíce ze společnosti Amundi. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Růst čínské ekonomiky v třetím čtvrtletí zvolnil na 4,6 %, překonal ale odhady
Meziroční růst čínské ekonomiky v třetím čtvrtletí zvolnil na 4,6 %, oznámil v pátek čínský statistický úřad. Tempo růstu sice mírně překonalo očekávání, bylo však nejslabší za rok a půl a dále zaostávalo za vládním cílem, který pro letošek počítá s růstem hrubého domácího produktu o zhruba pět procent. V druhém čtvrtletí čínská ekonomika meziročně vzrostla o 4,7 %.
6. Ukrajinská ekonomika za devět měsíců vzrostla o 4,5 %
Hrubý domácí produkt Ukrajiny za leden až září v meziročním srovnání vzrostl o 4,5 %. Podpořily jej hlavně zemědělský sektor, doprava a stavebnictví. Uvedlo to v pátek ukrajinské ministerstvo hospodářství. V samotném září ukrajinská ekonomika stoupla o 3,8 %.
7. Schillerová bude chtít vrátit vládě rozpočet k přepracování
Opoziční hnutí ANO bude chtít vrátit návrh rozpočtu na příští rok vládě k přepracování. Podle předsedkyně klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové návrh mimo jiné nerespektuje principy reálnosti a úplnosti. Návrh podle ní také snižuje objem prorůstových investic a vytýká mu i nižší výdaje na dopravní infrastrukturu v poměru k hrubému domácímu produktu. Schillerová to sdělila ČTK. Sněmovna má návrh rozpočtu projednávat v prvním čtení ve středu. Vláda má však i po odchodu Pirátů dostatek hlasů na to, aby rozpočet prosadila.
8. Český státní dluh v třetím čtvrtletí vzrostl na rekordních 3,334 bilionu Kč
Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Ministerstvo financí to v pátek uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306 460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 % hrubého domácího produktu, od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
9. TPA: Počet i objem transakcí na trhu fúzí a akvizic v ČR v třetím čtvrtletí klesl
Počet i objem transakcí na trhu fúzí a akvizic v ČR ve třetím čtvrtletí meziročně výrazně klesl. Na českém území či se zapojením ČR se uskutečnilo deset transakcí za 987 milionů Kč, o rok dříve jich bylo 19 za 87 miliard Kč. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti TPA.
10. Studie: Počet podnikatelů v ČR se za devět měsíců zvýšil o 7 986, loni jich ubylo
Počet podnikatelů v Česku se za devět měsíců letošního roku zvýšil o 7 986. Nárůst je tak nižší než ve stejném období let 2019 až 2022, zatímco loni podnikatelů výrazně ubylo kvůli povinnosti zavést datové schránky. Letos zahájilo podnikatelskou činnost 65 409 lidí a 57 423 jich podnikání ukončilo. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz. Ke konci září bylo v ČR registrováno 1,94 milionu podnikatelů, což je 22 procent dospělé populace.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Někdo hltá seriály, někdo vydělává
Po bitvě je každý generál. Ale tahle bitva se stále bojuje. Netflix streamuje od ledna 2007 a za tu dobu stihl změnit způsob, jak chápeme televizi (jako tu stále větší a tenčí věc na stěně obývacího pokoje, ale vlastně i instituci televize jako takovou). Kdo si od té doby poctivě platí členství, je "lehčí" o zhruba dva tisíce dolarů. To jde. Kdo ale v lednu 2007 koupil za dva tisíce dolarů akcie Netflixu, je těžší zhruba o 370 tisíc dolarů. To taky jde. No jo, po bitvě je každý generál.