Evropské akcie skončily v pátek na rekordu, přispěly k tomu hospodářské statistiky

Panevropský index STOXX Europe 600 si v pátek připsal 0,89 % na rekordních 444,93 bodu. Za týden tento ukazatel posílil o 1,7 %. Nejlépe si v závěru týdne vedly akcie technologických firem, které posílily o 2,2 %. Zotavily se tak z poklesů v předchozích dnech a celý týden tento sektor uzavřel takřka beze změny.

Za celý týden nejlepší výkon předvedly akcie producentů základních surovin. Vzrostly o 2,7 %, a vystoupaly tak na desetileté maximum. Optimismus ohledně oživení světové poptávky vzhůru vyhnal ceny základních kovů a železné rudy.

Hlavní index frankfurtské burzy DAX stoupl v pátek o 1,34 % a blíží se rekordu, francouzský CAC 40 zavřel na nejvyšší hodnotě od listopadu 2000 a britský FTSE 100 překonal - poprvé od února 2020 - hranici 7 100 bodů. Za týden FTSE 100 přidal 2,3 %, DAX zpevnil o 1,7 % a CAC 40 posílil o 1,9 %.

Průmyslová výroba i export se v březnu v Německu zvýšily, oznámil v pátek místní statistický úřad a ministerstvo hospodářství. Zatímco průmyslová výroba se meziměsíčně zvýšila o 2,5 %, vývoz vzrostl o 1,2 %. Oba údaje překonaly očekávání. Německý export se zvýšil jedenáctý měsíc za sebou.

"Bude následovat několik silných kvartálů, a tak je velmi nepravděpodobné, že trh v příštích šesti měsících utrpí nějakou zásadní újmu," řekl k výsledkům hospodaření za první čtvrtletí Andrea Cicione ze společnosti TS Lombard.

O 8,4 % v pátek posílily akcie německé společnosti Adidas poté, co výrobce sportovního oblečení a obuvi zvýšil výhled letošních tržeb. Největší výrobce šperků na světě, dánská společnost Pandora, ohlásil za duben nárůst tržeb o 214 %. Jeho akcie si posléze připsaly tři procenta.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba i export se v březnu v Německu zvýšily, oznámil v pátek místní statistický úřad a ministerstvo hospodářství. Zatímco průmyslová výroba se meziměsíčně zvýšila o 2,5 %, vývoz vzrostl o 1,2 %. Oba údaje překonaly očekávání.
• Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v pátek oznámila, že začala s průběžným hodnocením přípravku k léčbě nemoci covid-19 od britské společnosti GlaxoSmithKline a firmy Vir Biotechnology. EMA tak formálně zahájila proces potřebný pro schválení léku a jeho prodej na území Evropské unie. Lék sotrovimab má zabránit těžkému průběhu nemoci a snížit riziko hospitalizace.
• Británie doporučila pro lidi pod 40 let použití jiné vakcíny proti nemoci covid-19 než té od společnosti AstraZeneca. Důvodem je nízké, ale možné riziko vzniku krevních sraženin. S odkazem na britský výbor pro vakcinaci a imunizaci (JCVI) o tom v pátek informovala agentura Reuters.
• Druhá největší německá banka Commerzbank se v pátek dohodla se zástupci zaměstnanců ohledně zrušení 10 000 pracovních míst. S odvoláním na finanční ústav a odbory o tom informovala agentura Reuters. Commerzbank zvýšila náklady na restrukturalizaci z původních 1,8 miliardy eur na více než dvě miliardy eur.
• Britská centrální banka neočekává vlnu bankrotů britských podniků poté, co vláda ukončí opatření na podporu ekonomiky, kterou zasáhly negativní dopady pandemie covidu-19. Uvedl to v pátek hlavní ekonom banky Andy Haldane.

Výsledková sezóna

• Německý průmyslový konglomerát Siemens díky oživení z loňského propadu způsobeného pandemií covidu-19 zvýšil ve druhém fiskálním čtvrtletí čistý zisk meziročně na 2,4 miliardy eur z 0,7 miliardy eur. Společnost překonala odhady tržeb, objednávek i průmyslového zisku a díky tomu už podruhé zlepšila celoroční výhled zisku i tržeb. Podle jejího pátečního sdělení se dařilo podnikání v automobilovém průmyslu a strojírenství, zejména pak softwaru, ale k růstu zisku přispěl prodej výrobce ozubených kol Flender.
• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas zvýšil v prvním čtvrtletí provozní zisk meziročně na 704 milionů eur ze 48 milionů eur před rokem, čímž překonal odhad analytiků. Firma to uvedla v pátečním sdělení. Zlepšila i celoroční výhled tržeb, a to navzdory problémům s dodávkami, přetrvávajícím uzávěrám v Evropě a politickému napětí v Číně. Tržby v prvních třech měsících roku stouply o 20 % na téměř 5,3 miliardy eur.
• Společnost IAG, která je mateřským podnikem aerolinek British Airways, v prvním čtvrtletí snížila meziročně ztrátu o 37 % na zhruba 1,1 miliardy eur. Firma v pátek uvedla, že ve výhledu na zbytek roku zůstává opatrná, a její šéf Luis Gallego vyzval britskou vládu, aby podpořila cestování do zahraničí. Pro období od dubna do června, které bude stále poznamenané koronavirovou pandemií, počítá IAG jen s 25% naplněním kapacit v poměru k prvnímu kvartálu roku 2019. To je méně, než očekává konkurence.
• Německý výrobce luxusních aut BMW v prvním čtvrtletí meziročně téměř zpětinásobil čistý zisk na 2,8 miliardy eur. I přes obavy z dražších surovin a z nedostatku čipů v pátek firma potvrdila celoroční výhled. Sází v něm především na nové modely elektromobilů iX a i4, ale i na digitální služby.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Rozpočtové plány české vlády pro středně dlouhé období nezahrnují žádné významné cíle v oblasti konsolidace veřejných financí, což má negativní vliv na hodnocení úvěrové spolehlivosti. Uvedla to v pondělí ratingová agentura Moody's.
• Sériová výroba v nové německé továrně americké automobilky Tesla začne až koncem ledna příštího roku. To je o šest měsíců později, než se původně plánovalo. S odvoláním na zdroje z podniku o tom v pondělí informoval německý list Automobilwoche.
• Index nákupních manažerů (PMI) v eurozóně společnosti Markit v dubnu stoupl na 62,9 bodu z březnových 62,5 bodu, ačkoli analytici předvídali růst na 63,3 bodu. Německý PMI podle stejné společnosti dokonce klesl na 66,2 bodu (březen 66,6 bodu, odhad 66,4 bodu) a francouzský oslabil proti březnu o jeden bod na 58,9, což je o tři desetiny bodu horší než odhadovaný výsledek.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v dubnu nadále zlepšovaly, index PMI stoupl z březnových 58 bodů na 58,9 bodu, tedy na nejvyšší hodnotu od ledna 2018. Informovala o tom v pondělí společnost IHS Markit. Upozornila ale zároveň, že výrobní kapacitu firem omezuje narušení dodavatelských řetězců. Úroveň 50 bodů indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
• Objem nových hypotečních úvěrů na bydlení od bank a stavebních spořitelen dosáhl v březnu 32,7 miliardy Kč. To je o 10,2 miliardy více než v únoru 2021. Proti březnu 2020 je to o 16,4 miliardy, tedy o 101 procent více. Vyplývá to z aktuálních statistik České národní banky a České bankovní asociace.
• Maloobchodní tržby v Německu v březnu v reálném vyjádření meziročně vzrostly o 11 procent, což je největší nárůst od začátku pandemie. K překvapivému růstu přispělo částečné uvolnění uzávěr zavedených kvůli šíření nového koronaviru, oznámil v pondělí německý statistický úřad. Lidé nakupovali zejména oblečení a boty.
• Rozpočtový schodek Slovenska se za období od ledna do konce dubna prohloubil o více než osm procent oproti stejnému období loňska, kdy hospodaření země rovněž negativně ovlivnily dopady epidemie covidu-19. Vyplývá to z pondělních údajů slovenského ministerstva financí.
• Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 192 miliard korun z březnových 125,2 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí v tiskové zprávě ministerstvo financí. Jde o nejhorší dubnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci dubna byl schodek 93,8 miliardy korun.
• Největší výrobce šperků na světě, dánská společnost Pandora, přestane používat přírodní diamanty. Ve svém úterním sdělení to zdůvodnil jejich cenou a neetickým způsobem těžby. Krok je součástí širší strategie, ve které firma upouští od surovin získávaných v dolech a továrnách často za pomoci porušování lidských práv, uvedla agentura Bloomberg.
• Cena emisních povolenek v Evropské unii v úterý vystoupila na rekord a poprvé přesáhla hranici 50 eur za tunu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů. Cena se dopoledne zvýšila až o 1,3 procenta a dostala se na 50,05 eura za tunu. To je maximum od roku 2005, kdy EU systém obchodování s povolenkami zavedla.
• Největšího tuzemského provozovatele televizních a rozhlasových vysílačů České Radiokomunikace (ČRa) koupily od fondů Macquarie Asset Management fondy Cordiant Digital Infrastructure. Macquarie v Českých Radiokomunikacích působily deset let. Uvedly to v úterý v tiskové zprávě, cenu nezveřejnily.
• Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) začala s hodnocením vakcíny CoronaVac, kterou proti covidu-19 vyvinula čínská společnost Sinovac Life Sciences. O registraci vakcíny s technickým názvem Inactivated (Vero Cells) v Evropské unii požádala společnost Life'On, uvedla EMA v tiskové zprávě.
• Provozovatel lyžařských středisek a další turistických atrakcí ve střední Evropě, slovenská společnost Tatry mountain resorts (TMR), koupila za 3,25 milionu eur menší rakouské horské středisko Muttereralm u Innsbrucku a na začátku května ho převzala. TMR, s jejímiž akciemi se obchoduje na pražské burze, o tom v úterý informovala ČTK.
• Německý export se v letošním roce pravděpodobně zvýší o osm procent, zejména díky oživení světové ekonomiky a silné poptávce z Číny a Spojených států. Předpověděla to v úterý Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK). Zlepšila tak svou dřívější prognózu, která počítala s šestiprocentním nárůstem vývozu.
• Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci března stoupl na 33,3 procenta z 31,2 procenta na konci loňského roku. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů během letošního 1. čtvrtletí stoupl o zhruba 106 miliard na 692,6 miliardy korun. Celkové zadlužení Česka prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci března 2,2 bilionu korun.
• Evropská unie hodlá snížit závislost na dovozu některých klíčových materiálů a produktů zejména z Číny a dalších asijských států. Evropská komise ve středu v rámci aktualizované průmyslové strategie identifikovala skupinu strategických komodit, v jejichž výrobě by měly být členské státy EU soběstačnější. Patří mezi ně například látky k produkci léků, polovodiče či průmyslově využívané chemikálie.
• Dluhový strop 60 % hrubého domácího produktu stanovený v Paktu stability a růstu již nemá smysl a měl by být revidován v rámci reformy fiskálních pravidel EU. Uvedl to šéf záchranného fondu eurozóny (ESM) Klaus Regling na semináři belgické centrální banky.
• Česká republika je pro německé investory po Estonsku nejatraktivnější zemí v regionu střední a východní Evropy. Proti loňskému žebříčku se Česko posunulo o jednu příčku před Polsko. ČR byla první do roku 2019, kdy ji přeskočilo právě Estonsko. Vyplývá to z konjunkturálního průzkumu německých zahraničních komor, který se paralelně koná v 16 zemích střední a východní Evropy. Každý rok se ho účastní přes 1 300 firem.
• Japonská automobilka Nissan Motor následovala svého francouzského partnera Renault a prodala celý svůj podíl v německém automobilovém koncernu Daimler. Prodej podílu, který činil zhruba 1,5 %, vynesl japonskému podniku 1,15 miliardy eur, oznámila samotná firma.
• Státem podporované mimoevropské firmy budou mít zřejmě složitější cestu k veřejným zakázkám v zemích Evropské unie či k ovládnutí evropské konkurence. Evropská komise ve středu představila návrh nových pravidel, která jí umožní podrobně prověřovat a omezovat velké akvizice či účast ve veřejných tendrech. Unijní exekutiva přichází s opatřením zejména kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Aby mohlo nařízení platit, musí je schválit členské státy a Evropský parlament.
• Italská a německá policie provedly rozsáhlou razii proti kalábrijské mafii 'Ndrangheta. Operace, které se účastnilo přes osm stovek policistů a daňových úředníků, se zaměřila i na italské restaurace a pizzerie v Německu. Zatčeny byly tři desítky lidí, kteří jsou podezřelí z obchodování s drogami, praní špinavých peněz a daňových úniků. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na německé a italské úřady.
• Britský maloobchodní řetězec Debenhams po 242 letech existence zavře v polovině května posledních 49 obchodů v Británii. Společnost to podle agentury Reuters uvedla ve svém středečním sdělení. Firma, která se s problémy potýkala léta a které poslední ránu zasadila koronavirová krize, je od prosince v likvidaci.
• Britská ocelárna Liberty Steel Group jmenovala výbor, který bude mít na starosti její restrukturalizaci a refinancování poté, co se její největší věřitel Greensill Capital v březnu dostal do platební neschopnosti. Liberty Steel je součástí globálního koncernu GFG Alliance podnikatele Sanjeeva Gupty.
• Index výrobních cen v eurozóně v březnu meziročně +4,3 % po +1,5 % v únoru (odhad: +4,1 %), meziměsíčně +1,1 % (odhad: +0,9 %).
• Mírně horší než očekávané výsledky v sektoru služeb v Německu a Francii znamenaly za duben i mírně horší než předpokládaný výsledek celkových indexů nákupních manažerů. Naopak ve Španělsku služby "zafungovaly" (lepší byl i vývoj nezaměstnanosti), a tak celoevropský PMI mírně překonal očekávání.
• Britská centrální banka na květnovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Program skupování aktiv v objemu 895 miliard liber zůstal také beze změny. Setrvání sazby na stávající úrovni podpořilo všech devět členů měnového výboru Bank of England.
• Americká softwarová společnost Microsoft umožní firmám a zákazníkům z veřejného sektoru v zemích Evropské unie, aby mohli veškerá svá data zpracovávat i ukládat uvnitř sedmadvacetičlenného bloku. Chce tím odvrátit obavy, že k citlivým informacím zákazníků by mohla získat přístup americká vláda. Softwarový gigant oznámením reaguje na požadavky části klientů, aby jejich data neukládal na serverech například ve Spojených státech.
• Růst průmyslových objednávek v Německu pokračoval třetí měsíc po sobě a překonal odhady. V březnu se meziměsíčně zvýšily o tři procenta a bylo jich přes devět procent více než loni v únoru, tedy před vypuknutím koronavirové krize. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad.
• Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,2 procenta a v roce 2022 počítala s růstem o 3,8 procenta.
• Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním měnověpolitickém jednání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 %.
• Březnové maloobchodní tržby v eurozóně meziročně +12 % (únor -1,5 %, odhad 9,6 %), meziměsíčně +2,7 % (únor +4,2 %, odhad +1,5 %).
• Tržby v českém maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se v březnu meziročně zvýšily o pět procent, v únoru podle revidovaných dat klesly o 2,4 procenta. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj výsledky maloobchodních tržeb ovlivnila opatření proti šíření koronaviru, která změnila chování spotřebitelů. Některé druhy zboží totiž bylo možné koupit jen na internetu. Právě internetovým obchodům se nejvíce dařilo, tržby se jim meziročně zvýšily v březnu o více než třetinu.
• Růst tržeb letos očekává 71 procent ředitelů českých firem. S návratem na předpandemickou úroveň ale ředitelé počítají většinou ale až příští rok. Vyplývá to z 12. ročníku průzkumu názorů generálních ředitelů, který mezi 260 šéfy významných firem působících na českém trhu uskutečnila poradenská společnost PwC ČR. V letech 2015 až 2020 očekávalo růst tržeb v průměru 81 procent šéfů firem.
• Březnové tovární zakázky v Německu meziměsíčně +3 % (únor +1,4 %, odhad +1,7 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Italský výrobce luxusních sportovních automobilů Ferrari v prvním čtvrtletí zvýšil čistý zisk meziročně o 24 procent na 206 milionů eur. Firma ve zprávě o hospodaření ale v úterý také uvedla, že kvůli pandemii o jeden rok odkládá dosažení cílů, které si původně stanovila na příští rok. Akcie podniku tak po zveřejnění výsledků ztrácely na burze přes šest procent.
• Odbyt automobilové skupiny Stellantis v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 11 procent na 1 567 000 vozů, na její výrobu měl ale negativní dopad celosvětový nedostatek čipů. Oznámila to ve středu firma, která je čtvrtým největším výrobcem aut na světě. Upozornila, že kvůli nedostatku čipů v prvním čtvrtletí vyrobila o 190 000 aut méně, než plánovala.
• Dánská společnost A.P. Moller-Maersk, která je světově největším kontejnerovým přepravcem po moři, má díky růstu zájmu o nákladní dopravu za čtvrtletí rekordní čistý zisk 2,7 miliardy dolarů. To je meziročně třináctkrát více a téměř stejně jako za celý loňský rok poznamenaný pandemií. Firma se sídlem v Kodani to uvedla ve svém středečním sdělení a dodala, že očekává stejně silnou poptávku po celý letošní rok.
• Německá poštovní a logistická skupina Deutsche Post DHL v letošním prvním čtvrtletí díky rozmachu internetového prodeje více než ztrojnásobila provozní zisk na 1,9 miliardy eur z 592 milionů eur před rokem. Zaznamenala tak nejsilnější začátek roku ve své historii. Zároveň zlepšila odhad celoročního zisku.
• Německý automobilový koncern Volkswagen v prvním čtvrtletí více než zpětinásobil provozní zisk. Vydělal 4,8 miliardy eur ve srovnání se ziskem zhruba 900 milionů eur před rokem. Firma, jejíž součástí je i mladoboleslavská Škoda Auto, ve zprávě o hospodaření zároveň ve čtvrtek upozornila, že nárůstu zisku nezabránily ani negativní důsledky pandemie a globálního nedostatku čipů.
• Francouzská banka Société Générale těžila v prvním čtvrtletí podobně jako konkurence z oživení obchodu s akciemi. Čistý zisk činil 814 milionů eur po ztrátě 326 milionů ve stejném období loni a výrazně překonal odhady analytiků. Banka, která vlastní českou Komerční banku a loni se kvůli dopadům pandemie poprvé za deset let propadla do celoroční ztráty, to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení.
• Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM v prvním čtvrtletí hospodařila s provozní ztrátou 1,18 miliardy eur. To je o 364 milionů eur horší výsledek než před rokem, kdy pandemie teprve začínala, a krize v letecké dopravě tak hospodaření ovlivnila jen částečně. Firma ve své výsledkové zprávě dnes uvedla, že oživení v odvětví letecké dopravy je v Evropě pomalé. Tržby ve čtvrtletí meziročně klesly o 57 procent na 2,16 miliardy eur.
• Německá společnost Zalando, která je největším on-line prodejcem oděvů v Evropě, díky zájmu o nákupy na internetu zvýšila v prvním čtvrtletí zisk i tržby a opět zlepšila celoroční výhled. Firma ve čtvrtek také uvedla, že otevře dalších pět kamenných poboček. Čtvrtletní tržby vzrostly o 47 procent na 2,24 miliardy eur, čistý zisk pak činil 34,5 milionu po ztrátě 86,4 milionu eur ve stejném období loni. Za ztrátou byl přechodný nezájem o nakupování oblečení po prvním úderu pandemie.
• Britský výrobce luxusních automobilů Aston Martin v prvním čtvrtletí snížil ztrátu na 42,2 milionu liber ze 110,1 milionu liber před rokem. Odbyt se naopak více než zdvojnásobil. Firma ve čtvrtek také uvedla, že dál pracuje na obnově ziskovosti.
• Komerční banka za první čtvrtletí vykázala zisk dvě miliardy korun. Meziročně tak vydělala v prvních třech měsících roku o 24,9 % méně. V oblastech poskytování úvěrů na bydlení nebo služeb klientům na dluhopisových trzích překonala svá očekávání a výsledky celkově hodnotí jako uspokojivé. Management banky potvrdil výhled pro letošní rok.

Zdroj: CNBC, ČTK