KONTEXT (letní speciál): Megatrendy, které (z)mění svět (4. díl)
New York je nadále nejvlivnějším městem světa, nástup globálního východu a jihu je ale patrný, hlásí aktuální žebříček Global City Report. Ten A.T. Kearney sestavuje od roku 2008, kdy zahrnoval sedm čínských měst, letos jde již o sedmadvacet jmen. A ačkoli místa jako Su-čou Big Apple hned tak nesesadí, neměli by je investoři, vzhledem k tomu, že mají v roce 2025 ze třetiny táhnout svět, podceňovat.
V roce 2007 žilo poprvé v historii ve městech více lidí než na venkově. Rychlost, s jakou se svět urbanizuje, přitom nabírá na obrátkách, a již v roce 2030 by tak měly podle OSN v městských aglomeracích pobývat dvě třetiny globální populace. Ruku v ruce s tím (po)roste hospodářský i politický význam míst, jako jsou Londýn nebo Čchung-čching.
Již dnes přitom města a jejich klastry představují mozky i svaly většiny národních ekonomik – Londýn se podílí na britském HDP bezmála 50 %, v USA je koridor Boston-New York-Washington společně s Los Angeles podepsán pod třetinou hospodářského výkonu země. Podobné je to v mnoha rychle rostoucích rozvíjejících se ekonomikách – Brazílii, Indonésii, Turecko, Rusko a další táhne minimálně ze třetiny několik komerčních a finančních center.
Systémový význam dvacítky nejbohatších měst přitom již dnes výrazně přesahuje národní hranice, přes tři čtvrtiny největších korporací je například nazývá domovem. I díky tomu si podle globálního stratéga Paraga Khanny mohly vytvořit vlastní svět à la F1 – uzavřenou soutěž, v níž se točí špičkové mozky a obrovské peníze (z) celého světa, a to do značné míry bez ohledu na okolní realitu, míněno hostitelský stát.
Londýn a další města navíc v posledních letech na této hospodářské platformě budují nástavbu politické moci v podobě diplomatických linek i ambasád, jejichž ad hoc akce i dlouhodobá politika jsou stále častěji s postojem vlády mimoběžné, ne-li ve střetu. S tím, jak se svět bude ve stále soustřednějších kruzích točit kolem čtyřicítky takzvaných megalopolí, k tomu bude docházet více a více.
I když statisticky podle OSN nadále platí, že čím větší aglomerace je, tím lépe se v ní žije, překotná urbanizace přináší ve stále větší míře i obrovské výzvy. Platí to jak o městech v rozvíjejících se zemích, jako jsou Lagos nebo Dillí, které rostou tempem 85 a 79 lidí za hodinu, a jejich slumy jsou i proto legendou, tak o zavedených značkách jako Londýn, kde bezpečnostní složky v roce 2011 ztratily na pár dnů kontrolu nad celými částmi města.
A právě sociální nerovnosti, násilí a enviromentální problémy patří podle OSN mezi hrozby, s nimiž se budou muset města vypořádat, jinak se nenaplní jejich "transformační potenciál". Pro investory se tak otevírá zajímavá příležitost, která jde daleko za rámec standardních a v poslední době výdělečných sázek na bydlení. Příkladem může být management nakládání s odpady.
