Velká hrozba pro investory: Zamotat se do chyb denních traderů
Investování je běh na dlouhou trať, ale mnozí investoři se čas od času nechají zlákat rychlými výdělky. Často má být receptem krátkodobé obchodování, známé také jako daytrading. Tento přístup vypadá lákavě – kupovat levně a prodávat draze, reagovat na výkyvy trhu a těžit z každého pohybu cen. V praxi jde ale o extrémně časově i poplatkově náročný způsob, pro velkou většinu lidí prakticky nezvladatelný.
Předem upozorňuji, že fandím všem, kterým se v denním obchodování daří. Řeč bude o investorech, kteří beze snahy o hlubší pochopení chování trhu a bez vzdělání v oboru zkrátka podlehnou emocím a během živějších tržních období to z různých důvodů prostě "zkusí". Kéž by jich nebylo řádově více než těch úspěšných daytraderů.
Stává se to. Pár let investujete, vaše portfolio získává na hodnotě, takže si říkáte, že to tak zkrátka má být, že jste si investice dobře vybrali, třeba tomu i rozumíte. Pak ale přijde nějaký otřes, ceny aktiv rychle spadnou o deset, dvacet procent a s nimi i hodnota vašich investic. V takové chvíli se nemá panikařit a vyprodávat pozice, to se ví a často i nahlas opakuje. Kdyby se tím ale všichni řídili a nikdo by neprodával, žádné "nákupy ve slevě", o kterých se v horších burzovních časech tak rádo mluví, by prostě nebyly možné. Kde nikdo neprodává, nemůže ani nikdo nakoupit.
Nejeden dlouhodobý investor si v takové krizové době pomyslí, že si na chvilku zahraje na hrdinu. Že když trh krvácí, je to přece skvělá příležitost rychle vydělat. Mrkne na grafy, vidí sytě rudý den nebo třeba týden, a tak si pomyslí, že "to už přece o moc níž jít nemůže". Tak nakoupí. Jenže cena aktiva, které nakoupí, spadne další den o pět procent a za týden třeba o patnáct. A najednou už nejde o strategicky podložené investování při nižší ceně, najednou jde o sázení, honbu za nápravou ztrát, snahu všechno rychle dohnat. Jako kdyby akciový trh měl nějakou deadline.
To, co měl být trpělivě budovaný most přes propast finanční budoucnosti, se podobným způsobem mnohdy změní v nervózní přebíhání po tenkém laně bez jištění. Namísto klidu a strategického přikupování, které by v dlouhodobém horizontu s celkem slibnou pravděpodobností mohlo umožnit solidní výnosy, se investor začne chovat jako gambler v kasinu, který chce zpátky to, co právě prohrál. Přestane věřit vlastnímu investičnímu plánu, začne "lovit dno" a doufá, že to vyjde. Ale trh neodpouští, trhu je takový jeden investor úplně fuk. Krátkodobě občas nechá někoho prožít finanční pohádku, podstatně stabilněji ale odměňuje ty, kteří se drží dlouhodobého přístupu k věci.
Možná největším nebezpečím je to, že si tento přerod daný investor vůbec neuvědomí. Chyb, které se dají udělat na někdy velice krátké cestě z pohodlného ušáku dlouhodobého investora do horkého křesla burzovního spekulanta, je celá řada. Připomeňme si ty nejčastější.
1. Opuštění investičního plánu
Investiční plán má smysl právě v dobách, kdy se trh chová nepředvídatelně. V klidných obdobích slouží jako mantinel, ale v krizi se z něj stává opěrný bod, který člověku pomáhá nepanikařit. Mnoho investorů ale právě v krizových okamžicích plány opouští. Bez plánu je přitom investor vystaven svým vlastním emocím, tedy strachu, chamtivosti, nejistotě a tak dále.
2. Obchody na základě horkých tipů
V obdobích nejistoty vyvstává silná potřeba "vědět, co dělat". Lidé se proto obracejí na známé, na různá internetová fóra nebo média, kde hledají "horké tipy" na ty správné investice pro dané období. Občas se nějaký takový tip osvědčí, o tom žádná, ale větší část z nich nevyjde podle představ čtenářů ani samotných autorů. A i když zrovna nějaký obchod na základě tipu vyjde, stále jde o spekulaci, ne o investiční strategii.
3. Nerealistická očekávání
Běžnou chybou je přehnaný optimismus, ale také v opačném případě nadměrný pesimismus. Když trh roste, lidé mají tendenci věřit, že to tak bude vždy. Když pak ceny padají, propadá část investorů zoufalství a panice. A tato houpačka emocí vede k impulzivním rozhodnutím, která nezřídka vyústí v další hluboké ztráty. Investor by měl mít realistickou představu o tom, jak trhy fungují a co od nich může čekat. A to jak z hlediska možných výnosů, tak případných rizik a potenciálních ztrát. Smysluplná očekávání napomáhají tomu, že se investor drží strategie a nepodléhá panice.
4. Snaha časovat trh
Časovat trh, tedy ideálně prodat těsně před propadem a nakoupit těsně před obratem k novému růstu, to je zkrátka příliš lákavé na to, aby to po celou burzovní historii investoři nezkoušeli. V praxi se to ale daří málokomu. A i ti, kterým se to třeba někdy povedlo, pak často chybují při další příležitosti. Volatilní období vyvolávají v lidech touhu "něco udělat". Ale bývají to právě ti, kdo se snaží přesně časovat trh, kdo utrpí největší ztráty.
Úspěšné investování není o tom, že budete nejrychlejší, nejchytřejší nebo nejodvážnější. Je spíše o disciplíně, trpělivosti a schopnosti zachovat chladnou hlavu. Největším nebezpečím pro investora není samotný trh, jsou jím jeho vlastní rozhodnutí dělaná pod tlakem. A i proto je důležité vědět, že je někdy lepší nedělat nic, než abyste jednali impulzivně. A to ostatně neplatí jen na trzích.
