Konkurenceschopnost ČR? Za prohlášení a strategie jednička s hvězdičkou, za implementaci čtyři minus
Češi zvládají podle nákresů, které dostanou ze světa, vyrobit takřka cokoli, a to kvalitně a levně. Bohatství v současné globální ekonomice nicméně nezajišťuje výroba, ale právě schopnost produkovat zmíněné nákresy, tedy kreativita a inovativnost. To většině českých podniků, a tím i celé ekonomice, chybí. V pořadu Alter Eko na Rádiu ZET nejen o tom hovořili hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská a expert na konkurenceschopnost z think tanku IDEA při institutu CERGE-EI Martin Srholec.
Helena Horská: Česká národní banka před bezmála dvěma lety zlevnila korunu. Díky tomu se stalo české zboží na zahraničních trzích levnějším a zboží z dovozu u nás zdražilo. Ovlivnilo to podle vás nějak naši schopnost konkurovat na zahraničních trzích?
Martin Srholec: Zlepšilo to cenovou konkurenceschopnost o pět, deset procent, a to krátkodobě. Rozhodující je ale konkurenceschopnost technologická, tedy schopnost konkurovat kvalitou, nikoli cenou. Pokud se podíváme na země, které jsou bohatší než Česko a na které bychom se chtěli dotáhnout, jako jsou Německo, Skandinávie nebo Rakousko, tak ty nekonkurují cenou, ale kvalitou. Jsou dražší, mají vyšší mzdy, ale dokáží své výrobky prodat, protože nabízejí technologicky lepší řešení. Zapomeňme tedy na to, že se na ně dotáhneme nižšími cenami.
Helena Horská: Když se tedy oprostíme od cenové konkurenceschopnosti, je Česká republika schopná konkurovat na zahraničních trzích technicky a technologicky?
Martin Srholec: Obstojíme ve výrobě. Podle výkresu, který dostaneme, vyrobíme takřka cokoli, a to levně a dobře. Bohatství v současné globální ekonomice ale neplyne z výroby, ale z autorství výkresů, z patentů a technologií, které jsou k výrobě potřeba. Musíme se proto naučit vyvíjet a komercionalizovat nové technologie, inovovat. Bez toho se na špičku nedotáhneme.
Helena Horská: Jak hodnotíte dosavadní přístup vlády k české schopnosti konkurovat prostřednictvím technické konkurenceschopnosti a inovací? V programovém prohlášení vlády, a nejen té současné, bylo a je zmíněno posílení konkurenceschopnosti, dokonce je jí přisuzována vysoká priorita. Vláda slibuje podporu inovací, spolupráci vědy a výzkumu, spolupráci výzkumu s praxí. Registrujete v těchto oblastech nějaký posun?
Martin Srholec: Programové prohlášení vlády se čte dobře, ale to platilo i o vládě předchozí a té před ní, která jako první začala zdůrazňovat inovace jako zdroj růstu. Stejně dobře se čtou strategie, dokumenty a vize týkající se konkurenceschopnosti. Za prohlášení, vize a strategie má tedy vláda jedničku s hvězdičkou. Pokulhává ale implementace, to je Achillova pata české politiky. Za tu je to čtyři minus pro tuto i předchozí vlády. Současná administrativa má stále šanci dosáhnout lepší známky, má čas něco udělat. Důležité je, že víme, co chceme, že máme ony strategie. Jde tedy o realizaci a implementaci, musíme přijít na to, jak plány na papíře uvést v život.
Helena Horská: Jak a co konkrétně by současná vláda mohla a měla dělat?
Martin Srholec: Je to složitá věc, pro podporu inovací se totiž musí sejít řada faktorů. Potřebujete například kvalitní vysoké školství, špičkový aplikovaný výzkum, a hlavně podnikatele, kteří dokáží nápady komercionalizovat, uvést na trh a zbohatnout na tom. V oblasti byznysu toho vláda moc neudělá, podnikatele je potřeba si vychovat, musejí prostě vyrůst, což trvá. Zemím, které jsou nyní na špici, to trvalo desítky let. To se těžko nějakým zásadním způsobem urychlí vládním zásahem.
Helena Horská: S tím, že neumíme implementovat, souhlasím. Podle mě jde o věc, která České republice a naší vládě nejde ve více oblastech, nejen v inovacích a konkurenceschopnosti. I proto by mě zajímalo, zda je například ve Švédsku, kam často jezdíte, něco konkrétního, praktického, čím bychom se mohli inspirovat.
Martin Srholec: Žádný recept na rychlé zbohatnutí ekonomiky neexistuje. Je to systémová, dlouhodobá, tvrdá, mravenčí práce. Skandinávské země budovaly systémy, které nyní mají, po staletí, kontinuálně po desetiletí. I Japonsko nebo asijští tygři, tedy ekonomiky, které vyrostly velice rychle, deset nebo dvacet let budovaly základy pro následný růst. Nemáme pobřežní šelf, kde by se dalo najít ložisko ropy nebo plynu a rychle zbohatnout. Náš jediný zdroj bohatství není pod zemí, pohybuje se zhruba metr sedmdesát nad ní; jde o naše mozky. Když je maximálně vytěžíme, českému hospodářství se bude dařit.
Pořad Alter Eko, v rámci kterého se přední čeští ekonomové ujímají role moderátorů, si můžete poslechnout na Rádiu ZET každou středu po zprávách v 9.45. Tento díl je součástí série věnované receptům na možné zvýšení konkurenceschopnosti Česka, kterou Rádio ZET, Investiční web a tým Alter Eko přichystaly v rámci přípravy na konferenci "Konkurenceschopnost ČR 2016: Průmysl pro 21. století" (více na www.wef.cz).
