ČNB má po březnovém zasedání ECB opět o čem přemýšlet

Zaprvé, rozhodnutí neprodloužit QE za horizont března 2017 znamená, že ČNB může, jak předpokládáme v základním scénáři, opustit intervenční režim na začátku roku 2017. Pokud by ECB prodloužila přímé tištění peněz až do konce roku 2017, ČNB by si netroufla ukončit intervence tak brzy a pravděpodobně by plánovaný exit dříve nebo později posunula do druhé poloviny roku 2017.

SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: ECB podle očekávání snížila depozitní sazbu na -0,4 %, překvapivě rozšířila program kvantitativního uvolňování

Zadruhé, Mario Draghi ve čtvrtek představil o něco ambicióznější uvolnění měnových kohoutů, než se očekávalo. Sazby šly dolů plus mínus podle očekávání, ale překvapilo výraznější navýšení QE o 20 miliard eur měsíčně. To může teoreticky zvýšit příliv "horkých peněz" do české koruny. A právě rychlejší příliv spekulativních peněz, který dotlačil ČNB v lednu a únoru k aktivnější obraně koruny, byl zásadním důvodem, proč ČNB začala uvažovat o záporných sazbách.

V březnu zatím příliv peněz zeslábl a soudě podle nižších přírůstků likvidity v českém bankovním systému se ČNB nemusela příliš otáčet. Do dalšího zasedání ČNB na konci března se to ale s vidinou výraznějšího QE v eurozóně může změnit, a pak by zavedení záporných sazeb v Česku bylo vážně ve hře.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl pro Lidové noviny uvedl, že rozhodnutí ECB neznamená pro ČNB nutnost reagovat. Dle jeho osobního názoru postoj ECB zatím nemění dramaticky pozadí pro měnově-politické úvahy ČNB a její rozhodování na konci března.

Mario Draghi dal ale argumenty do rukou také odpůrcům záporných sazeb v bankovní radě ČNB. Na tiskové konferenci řekl, že další pokles sazeb je málo pravděpodobný a v případě potřeby raději uvolní měnové kohouty jinak. ČNB si tak může být relativně jistá, že se jí úrokový diferenciál stimulující příliv spekulativních peněz nebude dále zvětšovat. Lehkým problémem může být to, že Draghi už jednou trhům dosažení dna na úrocích sliboval, později si to ale rozmyslel.