Evropské akcie v pátek posílily, výkon za celý týden byl ale slabý

Britský FTSE 100 v pátek ztratil 0,19 %. Francouzský CAC 40 naopak přidal 0,44 % a německý DAX připsal 0,59 %. Regionální STOXX Europe 600 připsal 0,3 % poté, co celý den kolísal mezi ziskem a ztrátou.

Dění na trzích vířily ceny ropy, které v pátek rostly, byť ve druhé polovině obchodování se ocitly mírně pod tlakem. Cena Brentu se dostala na 41,52 dolaru za barel a WTI se pohybovala lehce nad 40 dolary. Seadrill a Shell zakončily seanci v červených číslech, zatímco Tullow Oil vyskočila o 4 %.

Pod tlakem se ocitly také ceny kovů, což se negativně odráželo na akciích těžařů. Antofagasta ztratila přes 4 % a výrazně níže uzavřely také Randgold Resources a Fresnillo. Naproti tomu akcie Glencore a Anglo American v pátek zpevnily.

Za celý týden FTSE 100 přidal 0,88 % a DAX posílil o 1,22 %, zatímco CAC 40 odepsal 0,61 %. STOXX Europe 600 od pondělí do pátku odepsal 0,15 % a týden zakončil na 341,71 bodu.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Premiéři a prezidenti států Evropské unie v pátek schválili dohodu s Ankarou, podle níž budou všichni uprchlíci vraceni z řeckých ostrovů do Turecka. Na Twitteru o tom informovali český premiér Bohuslav Sobotka i jeho finský kolega Juha Sipilä. O návrhu bude ještě osmadvacítka jednat s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem.
• Německý soud v pátek zprostil bývalého generálního ředitele společnosti Porsche Wendelina Wiedekinga obvinění z manipulace s akciovým trhem v souvislosti s pokusem o převzetí automobilky Volkswagen. Obvinění byl zproštěn rovněž bývalý finanční ředitel Porsche Holger Härter. Obžaloba požadovala 30 měsíců vězení pro Wiedekinga a 27 měsíců pro Härtera, pro každého pokutu ve výši jednoho milionu eur a k tomu navíc pokutu ve výši 807 milionů pro Porsche.
• Banco Santander letos plánuje zvýšit dividendu o 5 %.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v únoru klesla na sedmileté minimum 10,09 procenta. V lednu nezaměstnanost v zemi dosáhla 10,39 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek na tiskové konferenci zveřejnilo slovenské ústředí práce. To v zemi zastřešuje pracovní úřady.
• Evropská centrální banka by mohla opět snížit úrokové sazby, pokud to budou hospodářské podmínky v eurozóně vyžadovat. V rozhovoru s italským listem La Repubblica to řekl hlavní ekonom ECB Peter Praet. V případě mimořádných okolností by podle něj ECB mohla teoreticky uvažovat také o tištění peněz a jejich rozdělování přímo lidem. S možností takto extrémní formy uvolňování měnové politiky kdysi přišel známý ekonom Milton Friedman a přirovnal ji ke shazování peněz z vrtulníku.
• Ruská centrální banka ponechala hlavní úrokovou sazbu beze změny na 11 %.
• Eni potvrdila dividendu pro rok 2016 na úrovni 0,80 EUR.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Spotřebitelské ceny v eurozóně se v únoru v meziročním srovnání snížily o 0,2 %, jak uváděl rychlý odhad Eurostatu z konce února. Potvrzení dat se čekalo. Eurozóna se tak v únoru poprvé od loňského září dostala zpět do deflace. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 %, čekal se 0,1% růst po 1,4% poklesu v lednu. V celé Evropské unii se ceny meziročně snížily rovněž o 0,2 %. Dolů je tlačí především levnější energie.
• Stavební výroba v eurozóně v lednu meziročně vzrostla o 6 %.
• Norská centrální banka ve čtvrtek snížila svou hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové rekordní minimum 0,5 %. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku, která se potýká s negativními dopady nízkých cen ropy. Ropný průmysl se na celkové ekonomické aktivitě Norska podílí zhruba pětinou. Současně navíc banka uvedla, že může během letošního roku přijít další snížení sazby a nastínila také možnost zavedení záporných úrokových sazeb, které již používá například Evropská centrální banka (ECB).
• Švýcarská centrální banka (SNB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Upozornila nicméně na zhoršující se vyhlídky světové ekonomiky a uvedla rovněž, že je nadále připravena bojovat prostřednictvím intervencí proti "výrazně nadhodnocenému" kurzu švýcarského franku, který má negativní dopad na konkurenceschopnost švýcarských podniků.
• Britská centrální banka (BoE) podle očekávání na svém březnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,5 %. V nezměněné výši 375 miliard liber banka ponechala i program odkupů aktiv. Rozhodnutí pokračovat v dosavadní politice se rovněž očekávalo.
• Představenstvo rakouské pojišťovnické skupiny Vienna Insurance Group navrhuje vyplatit ze zisku za loňský rok dividendu 0,6 eura na akcii. Firma zároveň nečekaně zveřejnila varování před slabými výsledky za rok 2015. VIG odhadla, že za celý loňský rok vykáže zisk před zdaněním 172 milionů eur, což podle analytika z J&T Banky Milana Lávičky indikuje mírnou ztrátu ve čtvrtém čtvrtletí. Důvodem jsou další odpisy hodnoty nehmotného majetku pramenící z vývoje v Rumunsku a Polsku. V letošním roce by se podle VIG zisk před zdaněním měl minimálně zdvojnásobit a dosáhnout až 400 milionů eur.
• Novým generálním ředitelem těžařského gigantu Rio Tinto se stane Jean-Sébastien Jacques, který nyní šéfuje operacím firmy v oblasti těžby uhlí a mědi. Ve funkci nahradí od 1. července Sama Walshe, který se rozhodl odejít do důchodu. Oznámila to ve čtvrtek společnost.
• Počet vydaných stavebních povolení na obytné budovy v Německu se v loňském roce vyšplhal na patnáctileté maximum. Oznámil to ve čtvrtek tamní statistický úřad. Zájem o obytnou výstavbu tlačí vzhůru rekordně nízké úrokové sazby i příliv uprchlíků.
• Generální ředitel britské farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline (GSK) Andrew Witty za rok skončí ve funkci. V čele podniku je od roku 2008, změny provedené za jeho vedení však nedokázaly zajistit, aby se výrazněji zvýšila cena akcií firmy. Kvůli skomírajícím ziskům a tržbám Wittyho v posledních třech letech kritizovali někteří akcionáři.
• Míra nezaměstnanosti v Řecku sestoupí na úroveň z doby před příchodem hospodářské krize nejdříve za 20 let. Předpověděl to ve čtvrtek tamní odborový svaz zaměstnanců v soukromém sektoru GSEE. Situaci na trhu práce označil za dramatickou a upozornil, že téměř tři čtvrtiny nezaměstnaných jsou bez práce déle než rok.
• Německé ministerstvo hospodářství ve čtvrtek povolilo největšímu německému maloobchodnímu prodejci potravin Edeka převzít konkurenční řetězec Kaiser's. Zvrátila tím rozhodnutí spolkového kartelového úřadu, který loni v dubnu toto spojení kvůli obavám z narušení konkurence zakázal. Vláda si pro svůj souhlas dala podmínku, že po sloučení nezaniknou žádná pracovní místa.
• Průmyslová výroba v Rusku se v únoru poprvé po více než roce zvýšila. Oznámil to ve čtvrtek tamní statistický úřad, podle něhož meziroční nárůst činil jedno procento. Zpráva je podle analytiků dalším z náznaků, že ekonomika se po vleklém propadu možná začíná stabilizovat. Podle ekonomů ale k vyšší produkci továren přispěl také jeden pracovní den navíc.
• Francouzský stát je připraven poskytnout finanční injekci energetické skupině Electricité de France (EDF). Řekl to ve čtvrtek ministr hospodářství Emmanuel Macron. Finanční situaci firmy, kterou má pod kontrolou stát, oslabila záchrana jaderné skupiny Areva a náklady na údržbu a modernizaci stávajících jaderných elektráren. Jednou z možností je podle Macrona zvýšení kapitálu. O případné finanční podpoře vláda rozhodne do května.
• Londýnská burza LSE a německá burza Deutsche Börse oznámily dohodu o spojení, o němž se spekulovalo již déle než měsíc. Spojením dojde k vytvoření největšího provozovatele trhu s cennými papíry v Evropě. Hodnota transakce činí 30 miliard dolarů a spojením firem vznikne nová společnost UK TopCo. Sídlem nové burzy bude Londýn a jejím šéfem bude současný výkonný ředitel Deutsche Börse Carsten Kengeter.
• Energetická společnost ČEZ se po posouzení všech příležitostí a rizik rozhodla, že nepodá závaznou nabídku na odkoupení německých aktiv švédské společnosti Vattenfall. Ve středu to firma oznámila na svých internetových stránkách. Společnost je však nadále připravena jednat o jiných podmínkách a variantách prodeje, potvrdila její mluvčí Barbora Půlpánová. Nabídku naopak podaly Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal Pavla Tykače a Energetický a průmyslový holding ve spolupráci s investiční skupinou PPF.
• Ceny průmyslových výrobců v Česku v únoru meziročně zrychlily pokles na 4 % z lednových 3,4 %. Nižší byly i ceny v zemědělství, naopak stavební práce zdražily. Uvedl to ve středu Český statistický úřad.
• Vývozní ceny v České republice v lednu meziměsíčně klesly o 0,7 %, dovozní ceny se proti prosinci snížily o 1,5 %. Meziročně se vývozní ceny snížily o 4,2 % a dovozní ceny klesly o 5,1 %.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království během tří měsíců do ledna zůstala na 5,1 %, jak se očekávalo. Týdenní očištěná mzda ve stejném období zrychlila meziroční růst na 2,2 % z předchozích 2 %, čekalo se zrychlení růstu na 2,1 %. Zároveň byl zveřejněn údaj o počtu nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti za únor, který klesl o 18 tisíc po snížení o 28,4 tisíce v lednu (revidováno z -14,8 tisíce) při očekávání poklesu o 9,1 tisíce.
• Největší ruský producent ropy Rosněfť podepsal dokumenty o prodeji podílů v ruských ropných polích indickým společnostem. Rosněfť, která musí splácet dluhy plynoucí z jejích dřívějších akvizic, indickým podnikům prodává téměř polovinu svých nejslibnějších aktivit. Vyplývá to podle agentury Reuters ze středečního oznámení firmy.
• Islandská centrální banka ponechala základní základní úrokovou sazbu na 6,5 % a 7denní depozitní sazbu na 5,75 %.
• Německý finanční ústav Deutsche Bank může za celý letošní rok vykázat malý zisk, nebo malou ztrátu. Výsledek je ale těžké předvídat. Prohlásil to ve středu výkonný ředitel Deustche Bank John Cryan. Za minulý fiskální rok banka vykázala první ztrátu od finanční krize.
• Německý výrobce luxusních vozů Porsche vyplatí svým zaměstnancům za loňský rok odměnu 8 911 eur na osobu. Odměna tak stoupne z 8 600 eur v předchozím roce, a to navzdory napjaté finanční situaci v mateřské společnosti Volkswagenu. Informovala o tom ve středu agentura DPA.
• Dánská pivovarnická společnost Carlsberg se nehodlá stáhnout z ruského trhu, kde se potýká s výrazným poklesem poptávky. Plánuje ale transformaci svých ruských aktivit. Firma to uvedla při středeční prezentaci nové podnikatelské strategie.
• Britská vláda výrazně zhoršila výhled tamní ekonomiky. Ministr financí George Osborne při středeční prezentaci rozpočtu v parlamentu zároveň varoval před negativními dopady, které by mohl vyvolat odchod Británie z Evropské unie. George Osborne zároveň uvedl, že korporátní daň ve Spojeném království od dubna 2020 klesne na 17 %.
• Španělská automobilka Seat loni poprvé od roku 2008 vykázala zisk. Čistý zisk činil šest milionů eur ve srovnání se ztrátou 66 milionů eur předloni. Příjmy firmy byly loni rekordní. Seat je stejně jako česká automobilka Škoda Auto součástí evropské automobilové skupiny Volkswagen.
• Zástupci předních světových producentů ropy z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) i mimo ni se sejdou 17. dubna v katarském Dauhá, aby projednali plán na zmrazení produkce. Oznámil to ve středu katarský ministr energetiky Muhammad Sálih Sadá. Jednání podle něj naváže na únorovou schůzku, kde se Saúdská Arábie a Rusko dohodly s Venezuelou a Katarem na zmrazení těžby ropy na lednové úrovni.
• Zaměstnanost v Evropské unii se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila o 0,1 procenta, a zpomalila tak růst oproti předešlému kvartálu. V eurozóně se zvýšila o 0,3 procenta, což je stejné tempo jako v předešlých třech měsících v obou celcích. Vyplývá to z úterních údajů evropského statistického úřadu Eurostat.
• Italská nápojová skupina Campari kupuje francouzský pomerančový likér Grand Marnier. Umožní jí to dohoda se skupinou kontrolních akcionářů o koupi jejich podílu ve společnosti Société des Produits Marnier Lapostolle, která likér s více než stoletou tradicí vyrábí. Transakce ohodnocuje francouzského výrobce nápojů na zhruba 684 milionů eur (18,5 miliardy Kč), vyplývá podle agentury Reuters z úterního prohlášení italského podniku.
• Českých zaměstnanců strojírenské společnosti Siemens se patrně nedotknou velké změny, které počátkem března německý koncern ohlásil. Na veletrhu Amper to v Brně řekl generální ředitel Siemensu v ČR Eduard Palíšek. Průmyslový koncern Siemens chce po celém světě zrušit zhruba 2 500 míst, většinu z nich v Německu.
• Francouzská banka Société Générale koupí britskou banku Kleinwort Benson a spojí ji se svou soukromou bankou Hambros. Spojením vznikne jeden z největších správců majetku bohatých klientů v Británii, uvedl list Financial Times. Podmínky dohody nebyly zveřejněny.
• Novým generálním ředitelem největšího ruského výrobce automobilů AvtoVAZ se stane Nicolas Maure (55), který v současnosti řídí rumunskou automobilku Dacia z francouzské skupiny Renault. Oznámili to v úterý majitelé ruského podniku. Ztrátový AvtoVAZ již minulý týden informoval, že jeho nynější šéf Bo Inge Andersson hodlá odstoupit z funkce.
• Německý ústavní soud začal v úterý projednávat žádost o odškodné, které od státu požadují energetické společnosti E.ON, RWE a Vattenfall za rozhodnutí vlády z roku 2011 o odklonu Německa od jaderné energetiky. Pokud soud firmám odškodné přizná, může se pohybovat v řádu desítek miliard eur. Podle právních odborníků potrvá několik měsíců, než ústavní soud dospěje k rozhodnutí.
• Globální dohoda o zmrazení těžby ropy by mohla být podepsána v dubnu bez zahrnutí Íránu. Po setkání se svým íránským protějškem to v pondělí prohlásil ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Teherán má podle něj právo zvýšit po letech mezinárodních sankcí svou produkci této strategické suroviny.
• Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v pondělí snížila odhad letošní světové poptávky po své ropě na 31,52 milionu barelů denně (b/d), což je o 90 000 b/d méně, než očekávala v únoru. Přebytek produkce nad poptávkou se tak bude zvyšovat, uvedla organizace.
• Moskevský arbitrážní soud v pondělí potvrdil rozhodnutí, podle kterého americká internetová společnost Google zneužila dominantního postavení svého operačního systému Android, a porušila tak ruské antimonopolní zákony. Firma nyní musí upravit své smlouvy s výrobci smartphonů a zaplatit pokutu, uvedla agentura Reuters.
• Průmyslová výroba v eurozóně v lednu vzrostla více, než se čekalo. Meziměsíčně se zvýšila o 2,1 % při očekávání 1,7% růstu po prosincovém poklesu o 0,5 % (revidováno z procentního poklesu). Meziročně vzrostla o 2,8 %, trh čekal 1,6% zvýšení po prosincovém poklesu o 0,1 % (revidováno z -1,3 %). V celé Evropské unii vzrostla produkce meziměsíčně o 1,7 % po 0,6% poklesu v prosinci, meziročně se zvýšila o 2,5 %.
• Italská ropná firma Eni zahájila o víkendu těžbu z pole Goliat v norské arktické oblasti. Goliat je tak nyní nejsevernějším polem na světě, ze kterého se těží ropa, napsala agentura Reuters.
• Tempo deflace na Slovensku v únoru zpomalilo. Spotřebitelské ceny v meziročním srovnání klesly o 0,4 %, v lednu byly nižší o 0,6 %. Informoval o tom v pondělí slovenský statistický úřad.

Výsledková sezóna

• Italské pojišťovně Generali, která působí i v České republice, vzrostl v loňském roce čistý zisk o 22 % na dvě miliardy eur. Výsledky sice zaostaly za očekáváním analytiků, firma však dodala, že její hospodaření bylo nejlepší za osm let. K růstu přispěly předchozí snahy na oživení.
• Výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens vykázal za celý loňský rok čistý zisk 25 milionů eur. Provozní zisk EBITDA (zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací) dosáhl 44,3 milionu eur a výnosy činily 229,2 milionu eur. Společnost odhadovala, že za celý rok vykáže zisk EBITDA 44-48,5 milionu eur, reportovaný výsledek byl na spodní hraně tohoto pásma. Současně firma oznámila, že navrhuje vyplatit dividendu ze zisku za loňský rok ve výši 1,25 eura na akcii.
• Čistý zisk největší německé letecké společnosti Lufthansa loni prudce stoupl na 1,7 miliardy eur z 55 milionů eur v předchozím roce. Společnost těžila z nízkých cen pohonných hmot a silné poptávky po osobní letecké přepravě. Nárůstu zisku nezabránily ani četné stávky zaměstnanců či pád letadla nízkonákladové divize Germanwings, při kterém loni v březnu zahynulo všech 150 lidí na palubě.
• Výsledky LafargeHolcim za FY2015: Provozní zisk EBITDA 5,75 miliardy CHF (odhad: 5,73 miliardy CHF).
• Skupině Pivovary Lobkowicz v loňském roce proti předchozím dvanácti měsícům klesly tržby o 1,2 % na 1,188 miliardy Kč. Celkové výnosy z prodeje piva se skupině snížily o 0,6 % na 1,118 miliardy Kč. Dařilo se prodeji piva v ČR, slabý výsledek ale vykázal vývoz.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026