Evropské akcie v pátek díky příznivé zprávě z amerického trhu práce zpevnily, celý týden pro ně ale byl ztrátový

Páteční seance byla provázaná s očekáváním zprávy o americké nezaměstnanosti, která měla napovědět mnohé o aktuálním stavu ekonomiky USA. K obezřetnosti investory vedlo rovněž kolísání cen ropy. Ty se nejprve odrazily po čtvrtečním asi 5% propadu a během dne pozvolna stoupaly k 46,90 USD za barel, v odpoledních hodinách však opět klesly k 46,50 USD za barel.

Ve druhé polovině pátečního obchodování se odrazila nečekaně příznivá statistika tvorby nových pracovních míst v USA. Americká ekonomika podle ní v červnu mimo zemědělství vytvořila zhruba 287 tisíc míst. Trh čekal, že vzniklo jen asi 180 tisíc míst. Evropské akcie díky datům navýšily předchozí zisky.

Regionální index STOXX Europe 600 nakonec zpevnil o 1,62 %, britský FTSE 100 posílil o 0,87 %, francouzský CAC 40 si připsal 1,77 % a německý DAX vzrostl o 2,24 %.

Za celý uplynulý týden ale STOXX Europe 600 klesl o 1,47 %, CAC 40 přišel o 1,95 % a DAX oslabil o 1,5 %. Nad nulou se v týdenním horizontu udržel pouze FTSE 100, který zpevnil o 0,19 %.

Britská libra v pátek po zveřejnění zprávy o vývoji americké nezaměstnanosti sice nejprve oslabila vůči raketově posilujícímu dolaru, postupně se však vrátila na hodnoty okolo 1,296 GBP/USD.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Spotřebitelská důvěra v Británii zaznamenala po referendu o odchodu země z Evropské unie nejprudší pokles za více než pět let. Vyplývá to z údajů výzkumné společnosti GfK.
• Květnová obchodní bilance Německa skončila po sezónním očištění v přebytku 22,2 miliardy eur, očekával se přebytek 23,8 miliardy eur po dubnových 24,1 miliardy eur (revidováno z 24 miliard eur). Dovoz vzrostl o 0,1 %, čekal se růst o 0,4 % po dubnovém revidovaném poklesu o 0,3 %. Vývoz nečekaně klesl o 1,8 %, přičemž trhy očekávaly růst o 0,25 % po dubnovém nárůstu o 0,1 % (revidováno z 0 %).
• Tržby v českém maloobchodě bez aut v květnu zrychlily meziroční růst na 7,5 % z dubnových 4,9 %. Vyšší byl zejména prodej nepotravinářského zboží a pokračoval dlouhodobý růst prodejů prostřednictvím internetu či zásilkové služby.
• České stavebnictví v květnu zpomalilo meziroční pokles na 4,3 % po dubnovém snížení o 13,7 %. Klesla produkce pozemních i inženýrských staveb, bylo ale zahájeno a dokončeno více bytů a stavební úřady vydaly více stavebních povolení. České stavebnictví letos klesá hlavně kvůli vysoké srovnávací základně z loňského roku, kdy Česká republika dočerpávala evropské peníze z programového období 2007-2013.
• Průmyslová výroba v ČR v květnu zrychlila tempo meziročního růstu na 8,6 %. Naposledy takto výrazným tempem rostla loni v červnu. Letos v dubnu byl růst zhruba poloviční.
• Česká národní banka pokračovala v intervencích proti posilující koruně i v květnu, kdy na devizovém trhu utratila celkem 15,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech ČNB zveřejněných v pátek.
• Pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group ve čtvrtek oznámila akvizici srbských aktiv životního i neživotního pojištění skupiny AXA. Akvírované společnosti dosáhly v minulém roce hrubého upsaného pojistného ve výši 12 milionů eur, mají přes 106 tisíc klientů a tržní podíl 1,8 %. Podíl skupiny VIG na srbském trhu vzroste po akvizici na přibližně 11,5 %, a společnost se tak stane čtyřkou na tomto trhu.
• Británie v pátek zahajuje s Indií předběžné rozhovory o možné podobě vzájemných obchodních vztahů po odchodu z Evropské unie. Spojené království je nuceno přehodnocovat své obchodní vztahy se zbytkem světa poté, co se britští voliči pro odchod z EU, tedy takzvaný brexit, vyslovili v červnovém referendu.
• Deficit britské obchodní bilance se v květnu zvýšil na 9,88 miliardy GBP (odhad: -10,65 miliardy GBP, duben po revizi: -9,41 miliardy GBP). Stejný trend vykázala i obchodní bilance se zeměmi mimo Evropskou unii, když její deficit vzrostl na 2,57 miliardy GBP (odhad: -2,9 miliardy GBP, duben po revizi: -2,52 miliardy GBP).
• Ratingová agentura Moody's Investors Service v pátek snížila odhady růstu britské ekonomiky pro letošní i příští rok poté, co se Britové vyslovili pro odchod své země z Evropské unie, tedy pro takzvaný brexit. Agentura rovněž zhoršila hospodářský výhled eurozóny.
• Nejistoty vyvolané rozhodnutím Britů odejít z Evropské unie povedou ke snížení hospodářského růstu v eurozóně v příštím roce nejméně na 1,4 % z letošního tempa 1,6 %. V pátečním každoročním hodnocení ekonomiky měnové unie to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle zprávy může ekonomiku eurozóny ještě hlouběji podkopat celá řada dalších rizik.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny se v červenci propadla nejníže za jeden a půl roku. Důvodem jsou obavy z negativních hospodářských dopadů odchodu Británie z Evropské unie, vyplývá z výsledků průzkumu společnosti Sentix.
• Evropské spojenecké země a Kanada zvýší podle nejnovějšího odhadu NATO v letošním roce své obranné výdaje celkem o tři procenta, což je přibližně o osm miliard dolarů (195 miliard Kč). Výdaje na obranu letos reálně zvyšuje celkem 22 členských států.
• Objem poplatků za služby investičního bankovnictví, což je například poradenství v oblasti fúzí či úpisů na kapitálových trzích, v letošním prvním pololetí dosahoval globálně zhruba 37,1 miliardy dolarů. To je meziroční pokles o 23 procent a nejhorší výsledek za první pololetí od roku 2012.
• Akcionáři provozovatele Londýnské akciové burzy (LSE) schválili plán sloučení s německou burzovní skupinou Deutsche Börse. Podniky se na transakci v hodnotě 27 miliard dolarů (657 miliard Kč) dohodly letos v březnu. Na fúzi trvaly i přesto, že se Británie v červnovém referendu rozhodla odejít z Evropské unie.
• Odchod z Evropské unie by mohl snížit hrubý domácí produkt Británie do roku 2019 o 1,5 až 4,5 procentního bodu. Uvedla to v rozhovoru s francouzským listem Le Monde šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
• Evropská centrální banka (ECB) sdělila italské bance Monte dei Paschi di Siena, aby do tří let snížila objem nesplácených úvěrů o 40 procent. Monte dei Paschi je nejstarší bankou na světě a zároveň třetí největší v Itálii. Postup ECB znamená další tlak na Řím i Brusel, aby pokročily se stabilizací italského bankovního systému. Akcie Monte dei Paschi se v reakci na požadavek ECB propadly na historické minimum.
• Počet registrovaných nezaměstnaných ve Španělsku v červnu klesl na nejnižší úroveň za téměř sedm let. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo tamní ministerstvo práce. Přispěla k tomu zejména turistická sezona.
• Španělská vláda má od sedmi španělských fotbalových klubů, včetně Realu Madrid či FC Barcelona, vymoci zpět poskytnutou státní podporu. Podle Evropské komise představují tyto daňové a další úlevy a pomoc nespravedlivou výhodu a porušení unijních pravidel o státní podpoře.
• Ceny výrobců v zemích platítích eurem v květnu zaznamenaly meziměsíční nárůst 0,6 procenta (odhad: 0,2 %, duben: -0,3 %). V meziročním srovnání ceny poklesly o 3,9 procenta, po dubnových -4,4 procenta se však očekával další pokles na -4,1 procenta.
• Index nákupních manažerů v britském sektoru stavebnictví v červnu zklamal očekávání, když dosáhl hodnoty 46 bodů (odhad: 51,11 bodu, květen: 51,2 bodu).
• Výkon britské ekonomiky by v případě odchodu země z Evropské unie mohl být v roce 2025 o 15 % nižší než při setrvání v EU. Předpovídá to podle agentury DPA institut Prognos. Upozorňuje však, že skutečný rozsah hospodářských dopadů takzvaného brexitu je zatím velmi nejistý.
• Britský ministr financí George Osborne chce snížit daň z příjmu právnických osob na méně než 15 %. Řekl to v neděli deníku Financial Times s tím, že by chtěl tímto krokem zamezit odchodu investorů z Británie poté, co se země v referendu rozhodla opustit Evropskou unii.
• Sektor služeb v eurozóně v červnu expandoval podle finálních dat průzkumu mezi nákupními manažery pomaleji. Index se snížil na 52,8 bodu z květnových 53,3 bodu, očekával se však prudší pokles na 52,4 bodu. Kompozitní index stagnoval na květnových 53,1 bodu, předběžná data přitom predikovala pokles na 52,8 bodu. Kvůli tomu je průměrný výsledek za druhé čtvrtletí 53,1 bodu, což je o 0,1 desetiny bodu méně než v prvním kvartále a jedná se o nejnižší hodnotu od posledního čtvrtletí roku 2014.
• Německý sektor služeb v červnu podle finálních dat agentury Markit zpomalil expanzi - index nákupních manažerů se snížil na 53,7 bodu z předchozích 55,2 bodu, předběžná data však počítala s prudším poklesem na 53,2 bodu. Kompozitní index klesl na 54,4 bodu z předchozích 54,5 bodu, předběžná data predikovala pokles na 54,1 bodu.
• Z výsledku průzkumu společnosti Markit mezi nákupními manažery vyplývá, že podnikatelská aktivita ve Spojeném království v červnu zaznamenala menší útlum. Index nákupních manažerů v sektoru služeb klesl na 52,3 bodu z předchozích 53,5 bodu, očekával se přitom pokles na 52,8 bodu. Kompozitní index se proto snížil na 52,4 bodu z předchozích 53 bodů, trh počítal s výraznějším poklesem na 52 bodů.
• Sektor služeb po dvou měsících solidní expanze ve Francii v červnu vykázal prakticky stagnaci - index zde podle finálních dat spadl pod klíčovou padesátibodovou hranici dělící sektor expanze od kontrakce, a to na 49,9 bodu z květnových 51,6 bodu, jak předvídala i předběžná data. Kompozitní index klesl na čtyřměsíční dno a propadl se pod 50 bodů na 49,6 bodu z květnových 50,9 bodu, předběžná data počítala s prudším poklesem na 49,4 bodu.
• Aktivita v italském sektoru služeb v červnu opět ožila. Index nákupních manažerů vyskočil nad padesátibodovou hranici dělící kontrakci od expanze a vyšplhal se na 51,9 bodu z květnových 49,8 bodu, trh očekával růst na 50,4 bodu. Kompozitní index vzrostl na 52,6 bodu z předchozích 50,8 bodu.
• Aktivita ve španělském sektoru služeb byla v červnu podobně solidní jako v květnu. Index nákupních manažerů v sektoru služeb vyskočil na 56 bodů z předchozích 55,4 bodu, očekával se přitom pokles na 55 bodů. Zaměstnanost v sektoru podle dat agentury Markit zaznamenala nejprudší růst za téměř devět let. Celý sektor nyní expanduje již 32. měsíc v řadě. Kompozitní index se vyšplhal na 55,7 bodu z 54,8 bodu v květnu, čekal se naopak mírný pokles na 54,6 bodu.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v květnu meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, jak se očekávalo po dubnovém růstu o 0,2 % (revidováno z 0,0 %). Jedná se o nejrychlejší růst za posledních pět měsíců. Meziročně tempo růstu zrychlilo na 1,6 % z 1,4 %, očekávalo se však 1,7 %. V celé Evropské unii se tržby maloobchodních prodejců meziměsíčně rovněž zvýšily o 0,4 %. V dubnu rostly tempem 0,6 %. Meziročně byly v celé EU tržby v květnu vyšší o 2,8 %.
• Rusko příští rok vyčerpá jeden ze svých státních fondů, rezervní fond, aby pokrylo rozpočtový deficit. Z druhého státního fondu, fondu národního zdraví, pak ze stejného důvodu utratí v příštích třech letech zhruba třetinu peněz. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na návrh ruského ministerstva financí.
• Britská libra v úterý na devizových trzích sestoupila vůči dolaru na nové minimum za více než 30 let. Mezi obchodníky se znovu rozhořely obavy z ekonomických a finančních dopadů britského referenda, ve kterém se Britové rozhodli opustit Evropskou unii. Libra spadla až na 1,3112 USD, nejníže od září 1985. Na úroveň před historickým červnovým hlasováním tak ztrácí zhruba 12 procent.
• Americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald's vyhrál u evropského soudu spor o obchodní značku se singapurským konkurentem. Evropský soud druhé instance v úterý rozhodl, že McDonald's má exkluzivní právo na používání termínů Mc nebo Mac u názvů potravin a nápojů.
• Britská centrální banka zmírní pravidla pro komerční banky, aby zajistila, že po referendu o odchodu Británie z Evropské unie budou nadále poskytovat úvěry. Ve finančním sektoru lze teď podle ní očekávat období nejistoty. Rizika, která centrální banka před červnovým hlasováním předjímala, se již začínají projevovat, uvedl národní regulátor v úterním sdělení.
• Plán britského ministra financí George Osborna snížit firmám v Británii daň z příjmu na méně než 15 procent není dobrý nápad. Řekl to v úterý eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Osborne o víkendu řekl, že snížením daně z příjmu právnických osob chce zabránit odchodu investorů z Británie po červnovém referendu, v němž se voliči rozhodli pro vystoupení své země z Evropské unie.
• Důvěra britských podniků v ekonomiku se po vítězství takzvaného brexitu prudce zhoršila. Počet firem s pesimistickým náhledem na vývoj ekonomiky v období příštích 12 měsících se v týdnu po konání historického referenda o vystoupení Británie z Evropské unie zvýšil na 49 procent. Před referendem to bylo pouze 25 procent. Ukázaly to výsledky průzkumu agentury YouGov a Střediska pro výzkum ekonomiky a podnikání (CEBR).
• Německé aerolinky Lufthansa uzavřely novou mzdovou dohodu s hlavním odborovým svazem palubního personálu. Dohoda uzavírá spory, které loni způsobily nejdelší stávku v historii společnosti.
• Německo si nepřeje soutěž ve snižování daní v Evropě. Prohlásil to ve středu německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který tak reagoval na britské plány snížit po hlasování o brexitu daně firmám. Proti soupeření v daňových otázkách Schäuble v zásadě není. Veřejné rozpočty evropských zemí je však nutné řádně a adekvátně financovat, citovala jej agentura DPA.
• Cena zlata ve středu vystoupila na nejvyšší úroveň za více než dva roky a dostala se až na 1 371,40 dolarů za trojskou unci (oz; 31,1 gramu). Na trzích se znovu rozhořely obavy kvůli rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. Investoři za této situace vyhledávali bezpečnější aktiva.
• Komerční banky na Slovensku patrně odvedou státu na zvláštní dani více peněz. Tamní ministerstvo financí navrhlo zrušit plánovaný pokles bankovní daně a stávající sazbu daně chce udržet do konce roku 2020. Vyplývá to z návrhu novely zákona o zvláštním odvodu finančních institucí, který ministerstvo zveřejnilo. Bankovní asociace předlohu kritizovala.
• Evropská komise v úterý dospěla k závěru, že Španělsko a Portugalsko nepodnikly efektivní kroky ke splnění unijních pravidel o rozpočtových schodcích. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom informoval list Financial Times. Španělsko a Portugalsko se tak podle něj zřejmě stanou prvními zeměmi eurozóny, kterým za to bude hrozit postih.
• Francie usnadní situaci zahraničním společnostem přicházejícím do země podnikat. Zaměstnancům, kteří do Francie přijdou ze zahraničí, nabídne nejpříznivější daňové podmínky v Evropě. Opatření, která ve středu oznámil premiér Manuel Valls, mají zvýšit atraktivitu Paříže a po rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii mají přilákat finanční místa z Londýna, napsaly agentury AFP a Reuters.
• RBC Capital snižuje doporučení na akcie Anheuser-Busch InBev na "underperform" ze "sector perform".
• Jihokorejský výrobce elektroniky LG Electronics a německá automobilka Volkswagen budou spolupracovat na vývoji platformy, která vozidlům umožní komunikovat s externími přístroji. Jihokorejská firma to uvedla ve středečním prohlášení.
• Německá průmyslová výroba se v květnu meziměsíčně snížila o 1,3 % po dubnovém růstu o 0,5 %. Ve čtvrtek to oznámilo německé ministerstvo hospodářství. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že produkce zůstane na dubnové úrovni.
• Francie: Deficit obchodní bilance se v květnu snížil na 2,8 miliardy eur z dubnových 5,2 miliardy eur (odhad: -4,9 miliardy eur, duben revidován z -4,8 miliardy eur).
• Přebytek českého zahraničního obchodu v květnu meziročně vzrostl o 7,7 miliardy korun na 18,2 miliardy korun. I tak jde o nejnižší letošní přebytek, v předchozích měsících vždy převyšoval 20 miliard korun. Příznivý vliv měl na květnový výsledek tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky. Vývoz byl v květnu meziročně vyšší o 6,8 %, dovoz o 4,1 %. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v květnu meziměsíčně klesla o 0,5 % po dubnovém revidovaném růstu o 2,1 % (revidováno z +2,0 %), trh očekával pokles o 1,0 %. Meziročně se produkce průmyslu zvýšila o 1,4 % po dubnovém revidovaném růstu o 2,2 % (revidováno z +1,6 %), trh očekával navýšení o 0,5 %.
• Evropská centrální banka (ECB) ve středu varovala, že podnikne právní kroky proti Slovinsku poté, co slovinská policie zabavila dokumenty z tamní centrální banky. Zákrok, který podle ECB narušuje její výsady a imunity, odsoudil prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Zároveň vybídl šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, aby zasáhl.
• Téměř třetina vládních dluhopisů eurozóny již nesplňuje podmínky programu nákupů těchto a dalších cenných papírů Evropskou centrální bankou (ECB). Jejich výnos je totiž nižší než depozitní sazba ECB.
• Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) ve čtvrtek zhoršila výhled pro německý vývoz do Británie. Reagovala tak na výsledek červnového referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z Evropské unie. DIHK nyní předpokládá, že v letošním roce export klesne o procento namísto dříve očekávaného pětiprocentního nárůstu. V příštím roce pak počítá s propadem vývozu o pět procent.
• Francouzská potravinářská skupina Danone se dohodla na koupi amerického výrobce biopotravin WhiteWave Foods za deset miliard dolarů. Pro Danone je to největší akvizice za téměř deset let. Firmě, která je největším výrobcem jogurtů na světě, obchod umožní posílit svou přítomnost na americkém trhu.
• Rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii by mohlo mít na eurozónu velmi výrazné negativní dopady a mohlo by ohrozit vyhlídky hospodářského růstu. V zápisu z červnového zasedání svého měnového výboru to ve čtvrtek uvedla Evropská centrální banka (ECB). Zasedání se konalo zhruba tři týdny před britským referendem.
• Situace v britském bankovním sektoru se od rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie výrazně zhoršila. Naznačuje to klíčový ukazatel ochoty bank půjčovat si navzájem. Vyplývá z něj, že přirážka, kterou si banky za takové úvěry účtují, se od referenda zvýšila na dvojnásobek a je teď nejvyšší za poslední čtyři roky. Mnoho naznačuje i takzvaná výnosová křivka, která se za normálních podmínek v čase zvyšuje - teď je nejplošší od globální krize.
• Spojené království: Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí podle odhadu NIESR vzrostl o 0,6 % (1Q2016: +0,5 %).
• Přední americké investiční banky ve čtvrtek britské vládě slíbily, že po hlasování za odchod země z Evropské unie pomohou zachovat pozici Londýna jako globálního finančního centra. Banky JPMorgan, Goldman Sachs, Bank of America Merrill Lynch, Morgan Stanley a britská mezinárodně působící Standard Chartered to uvedly ve společném prohlášení po schůzce s ministrem financí Georgem Osbornem.
• Evropský výrobce letadel Airbus zaostává v prodeji letadel za svým americkým konkurentem Boeingem. Za prvních šest měsíců letošního roku získal Airbus objednávky na 227 letadel, zatímco Boeing jich do 28. června měl na 309 letadel, uvedla agentura Reuters. Takzvaných čistých objednávek, tedy po odečtení zrušených smluv, získal Airbus 183 a Boeing 276.
• Evropská komise ve čtvrtek zahájila disciplinární řízení proti Španělsku a Portugalsku za to, že v letech 2014 a 2015 měly tyto země příliš vysoký rozpočtový deficit. Obě země komise doporučila potrestat pokutou, popřípadě zastavením přílivu peněz z evropských fondů. O doporučení Bruselu rozhodnou ministři financí zemí Evropské unie na zasedání 12. července.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britská maloobchodní skupina Marks & Spencer ve čtvrtek oznámila největší pokles tržeb z prodeje oděvů za více než deset let. Společnost v čele s novým šéfem Stevem Rowem snižovala ceny a omezila množství akcí na podporu prodeje, což se odrazilo na hospodaření.

Zdroj: CNBC