Evropské akcie v pátek uzavřely kolem nuly, za celý týden ale výrazně zpevnily

Britský index FTSE 100 v pátek posílil o 0,02 % na 6 916,02 bodu, německý DAX klesl o 0,27 % na 10 713,43 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,08 % na 4 500,19 bodu. Celoevropský index STOXX Europe 600 přišel o 0,16 % a uzavřel na 346,09 bodu.

Optimismus na trzích v pátek podporovaly vyšší ceny ropy, nakonec ale převážil významný pokles cen akcií těžařských firem. Akcie těžařů Anglo American, Antofagasta a Rio Tinto patřily k nejslabším titulům starého kontinentu, když odepsaly kolem tří procent.

Přes tři procenta naopak zpevnily akcie logistické firmy A.P. Møller - Mærsk, která zveřejnila výsledky svého hospodaření. Čtvrtletní čistý zisk byl sice pod odhady analytiků, firma ale potvrdila celoroční výhled.

Za celý týden FTSE 100 připsal 1,8 %, DAX vzrostl o 3,34 %, CAC 40 posílil o 2,13 % a STOXX Europe 600 připsal 1,38 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Růst německé ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalil proti předchozím třem měsícům pouze na 0,4 procenta, když v předcházejícím čtvrtletí dosáhl dvouletého maxima 0,7 procenta. Plyne to z předběžných údajů německého statistického úřadu zveřejněných v pátek. Meziroční tempo růstu naopak výrazně zrychlilo a dosáhlo 3,1 procenta z předešlých 1,5 procenta. Je tak nejvyšší za posledních pět let.
• Inflace spotřebitelských cen v Německu vzrostla v červenci na 0,4 procenta a proti předešlému měsíci stoupla na dvojnásobek. Ukázala to páteční konečná statistická zpráva o vývoji harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, která tak potvrdila předběžné údaje z konce července.
• Francie měla na konci druhého čtvrtletí o 0,2 procenta pracovních míst více než na konci prvního čtvrtletí (tehdy činil rozdíl oproti předcházejícímu kvartálu 0,3 procenta). Statistika zahrnuje veškerou zaměstnanost s výjimkou zemědělství, veřejných služeb, školství a zdravotnictví.
• Slovenská ekonomika zrychlila ve druhém čtvrtletí růst proti předchozím třem měsícům na 0,9 procenta z tempa 0,8 procenta v prvním kvartálu, a překonala tak odhady. Meziroční růst pak zrychlil na 3,7 procenta (1Q: 3,14 %). Zároveń se však v červenci prohloubila deflace na rekordních 0,9 procenta. Obojí plyne z pátečních předběžných údajů slovenského statistického úřadu.
• Polská ekonomika se ve druhém čtvrtletí vrátila k růstu, který proti předchozím třem měsícům činil 0,9 procenta. Meziroční tempo zrychlilo na 3,1 procenta ze tří procent v prvním kvartálu.
• Italská ekonomika v druhém čtvrtletí meziměsíčně stagnovala (odhad: +0,2 %, 1Q: +0,3 %). V meziročním srovnání rostla tempem 0,7 %; odhady přitom mluvily (po růstu tempem 0,8 % v prvním čtvrtletí) o procentním růstu.
• Ekonomika eurozóny zpomalila ve druhém čtvrtletí růst proti prvnímu kvartálu na poloviční tempo 0,3 procenta. Mírně zvolnila rovněž ekonomika celé Evropské unie. Páteční údaje evropského statistického úřadu Eurostat potvrdily předběžná čísla z konce července.
• Celosvětový odbyt německé automobilové skupiny Volkswagen se v červenci snížil meziročně o 0,6 procenta na 787 300 vozů, od počátku roku se ale dál zvyšuje. Propad v Německu a v USA vyrovnává silný nárůst prodeje na čínském trhu, uvedla v pátek firma, mezi jejíž značky patří i česká Škoda Auto.
• Skupina Arca Capital Pavola Krúpy hodlá žalovat Monetu Money Bank a Spolek menšinových akcionářů Agrobanky obnoví spor vůči České národní bance. Důvodem je krach Agrobanky v roce 1996 a prodej její zdravé části do rukou amerického kolosu General Electric o dva roky později. Napsal to v pátek server Euro.cz. V obou případech může jít podle listu o miliardové částky.
• Průmyslová výroba v eurozóně se v červnu zvýšila o 0,6 procenta, zatímco v květnu o 1,2 procenta klesla. Oznámil to v pátek statistický úřad Eurostat. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali růst výroby o 0,5 procenta.
• Dočasné zpomalení růstu českého HDP v letošním roce není překvapivé a je dáno faktory mimo dosah měnové politiky ČNB, především propadem vládních investic. Uvádí se to v zápisu z posledního zasedání bankovní rady České národní banky. Rada tento měsíc zasedala poprvé pod vedením nového guvernéra Jiřího Rusnoka.
• Řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí obnovila růst a překonala odhady trhu. Dopomohlo k tomu oživení turistického ruchu. Hrubý domácí produkt stoupl o 0,3 procenta po poklesu o 0,1 procenta na počátku roku, uvedl v pátek řecký statistický úřad.
• Maďarská ekonomika ve druhém čtvrtletí prudce zrychlila a vrátila se k růstu. V mezikvartálním srovnání činil 1,1 procenta, když v prvním čtvrtletí tempo růstu HDP o 0,7 procenta kleslo. Uvedl to v pátek tamní statistický úřad. Meziroční tempo růstu pak zrychlilo na 2,6 procenta z 0,9 procenta v předcházejícím kvartálu.
• Polská inflace dosáhla v červenci v meziročním srovnání hodnoty -0,9 %, přesně podle tržních očekávání. V červnu ceny meziročně poklesly o 0,8 procenta. V přímém srovnání s červnem ceny poklesly opět podle očekávání o 0,3 procenta (v červnu poklesly oproti květnu o 0,2 %).

Výsledková sezóna

• Výsledky A.P. Møller - Mærsk ve 2Q: Čistý zisk 101 milionů USD (odhad: 188 milionů USD, loni: 1,07 miliardy USD), tržby 8,86 miliardy USD (odhad: 9,07 miliardy USD, meziročně -16 %).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ruský antimonopolní úřad (FAS) se začal zabývat obviněním z cenových dohod u chytrých telefonů iPhone, jejichž výrobcem je americká společnost Apple. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Zástupce Applu v Rusku se podle ní k záležitosti zatím nevyjádřil.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v srpnu zlepšila, a zotavila se tak po propadu z předešlého měsíce. Trhy se vyrovnaly s prvotním šokem, který způsobilo rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii, a na dopady takzvaného brexitu začaly nahlížet s větším optimismem. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnila německá organizace Sentix.
• Novovoroněžská jaderná elektrárna u ruského města Voroněž začala v pátek dodávat do sítě jako první na světě elektřinu z reaktoru takzvané generace III+. Výstavby dvou novovoroněžských bloků s novými reaktory se účastní i české firmy.
• Novému českému loterijnímu a hazardnímu zákonu hrozí, že nevstoupí v platnost v lednu 2017, jak bylo plánováno. Důvodem je zpožďující se tendr na nový informační systém.
• Turecko je připraveno okamžitě podniknout nezbytné kroky k realizaci nového rusko-tureckého plynovodu Turkish Stream. Uvedl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v rozhovoru, který v pondělí zveřejnila ruská agentura TASS. Erdogan se v úterý v Petrohradě setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
• Průměrná roční mzda šéfů firem zařazených do hlavního indexu londýnské burzy FTSE 100 vzrostla loni o více než desetinu na zhruba 5,5 milionu liber. Ukázal to průzkum střediska pro vysoké platy High Pay Centre. Výsledek pravděpodobně podpoří britskou premiérku Theresu Mayovou v jejím úsilí omezit nadměrné mzdy.
• Meziroční míra inflace v Řecku zůstala v červenci druhý měsíc za sebou v kladném pásmu. Spotřebitelské ceny stouply podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie stejně jako v červnu o 0,2 procenta, uvedl v pondělí řecký statistický úřad.
• Německé ministerstvo hospodářství se v pondělí odvolalo proti rozhodnutí soudu zablokovat převzetí řetězce Kaiser's největším německým maloobchodním prodejcem potravin Edeka.
• Inflace ve Švýcarsku dosáhla v červenci meziroční hodnoty -0,2 procenta (odhad: -0,3 %, červen: -0,4 %). Meziměsíční hodnota byla -0,4 procenta (odhad: -0,5 %, červen: 0,1 %).
• Objem výroby německého průmyslu v červnu vzrostl o 0,8 procenta. Odhady mluvily o růstu tempem 0,7 procenta poté, co sektor v květnu zaznamenal pokles o 0,9 procenta (revidováno z -1,3 %).
• Londýnská burza kovů, Světový výbor pro zlato a skupina bank a obchodních společností oznámily záměr vytvořit nový trh pro regulované obchodování s cennými kovy. Zúčastněné instituce v tiskové zprávě uvádějí, že reagují na potřebu transparentnějšího obchodování s jedním centrem pro vypořádávání operací. Nový obchodní systém se má jmenovat LMEprecious a fungovat by měl začít v první polovině příštího roku.
• Červnová obchodní bilance Německa skončila po sezónním očištění v přebytku 21,7 miliardy eur, očekávalo se udržení přebytku na květnových 22,1 miliardy eur (revidováno z 22,2 miliard eur). Dovoz vzrostl o 1 %, čekal se růst o 0,6 % po květnovém růstu o 0,1 %. Vývoz se zvýšil o 0,3 %, přičemž trhy očekávaly růst o 1 % po květnovém poklesu o 1,8 %.
• Energetická skupina ČEZ v prvním pololetí hospodařila s čistým ziskem 13,8 miliardy Kč. Za samotné druhé čtvrtletí vykázala čistý zisk 3,75 miliardy Kč. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl v pololetí 33,1 miliardy Kč a ve druhém čtvrtletí 13,1 miliardy Kč. Meziročně se pololetní provozní zisk snížil o 2,4 miliardy Kč, především kvůli nižším cenám elektřiny. ČEZ dále potvrdil výhled celoročního očištěného čistého zisku na úrovni 18 miliard Kč, výhled provozního zisku EBITDA ale snížil na 58 ze 60 miliard Kč.
• Těžební společnost OKD, která je v úpadku, bude možná v roce 2017 potřebovat půjčit od státu další peníze a bude se zřejmě zabývat i platy zaměstnanců. V rozhovoru pro úterní Hospodářské noviny (HN) to řekl generální ředitel OKD Dale Ekmark. Budoucnost OKD ale závisí hlavně na tom, zda věřitelé firmy ve čtvrtek u Krajského soudu v Ostravě schválí její reorganizaci. Pokud by podnik poslali do konkurzu, znamenalo by to prakticky jeho zánik, bezprostřední propouštění a rozprodej majetku.
• Meziroční inflace v Česku v červenci zrychlila tempo na 0,5 % z červnových 0,1 %. Spotřebitelské ceny tak rostly rychleji, než analytici očekávali. K růstu přispělo zdražení zeleniny, alkoholu a dovolených. Spolu s tím se zmírnilo zlevňování potravin. Proti červnu ceny stouply o 0,3 %. V úterý o tom informoval Český statistický úřad. Analytici odhadovali růst meziroční inflace v červenci o 0,3 až 0,4 %.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v červnu podle očekávání meziměsíčně vzrostla o 0,1 % po květnovém revidovaném poklesu o 0,6 % (revidováno z -0,5 %). Meziročně se produkce průmyslu zvýšila o 1,6 % po květnovém růstu o 1,4 %, trh toto navýšení očekával.
• Deficit britské obchodní bilance se v červnu zvýšil na 12,409 miliardy GBP (odhad: -10 miliard GBP, květen po revizi: -11,526 miliardy GBP). Stejný trend vykázala i obchodní bilance se zeměmi mimo Evropskou unii, když její deficit vzrostl na 4,159 miliardy GBP (odhad: -2,5 miliardy GBP, květen po revizi: -3,56 miliardy GBP).
• Neschválení projektu rozšíření jaderné elektrárny Hinkley Point britskou vládou by mohlo ohrozit vzájemné vztahy mezi Británií a Čínou. Napsal to v úterý v listu Financial Times čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming. Podle dohody s britskou vládou se má na nákladech projektu za 18 miliard liber (570 miliard Kč) podílet asi třetinou čínský partner.
• Členské země Evropské unie v úterý rozhodly, že nebudou pokutovat Španělsko a Portugalsko za nadměrné rozpočtové deficity a nedostatečné snahy o jejich snížení. Rada ministrů EU také oběma zemím stanovila nové termíny pro snížení schodků pod unijní limit 3 % hrubého domácího produktu (HDP), uvedla agentura Reuters.
• Britská ropná společnost BP hledá kupce pro svůj poloviční podíl v čínském petrochemickém podniku SECCO. Agentuře Reuters to v úterý řekly informované zdroje. SECCO je největší jednotlivou investicí BP v Číně a firma ji vlastní společně se státní čínskou ropnou a petrochemickou společností China Petroleum & Chemical Corp (Sinopec).
• Investice do stavebnictví v EU loni meziročně vzrostly o 5 % na 38,8 bilionu Kč. Mezi tři největší stavební trhy patřily Německo, Francie a Velká Británie. Pozici jedničky mezi firmami si loni udržela francouzská skupina Vinci s tržbami 1,04 bilionu Kč. Z českých stavebních společností se s nejlepší evropskou padesátkou může porovnávat jen skupina Metrostav s konsolidovaným obratem 31,6 miliardy Kč. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte.
• Americký technologický gigant Apple v úterý odmítl obvinění ruského antimonopolního úřadu (FAS), podle kterého mohl být zapojený do manipulací s maloobchodními cenami chytrých telefonů iPhone, jež vyrábí. Podle Applu si prodejci pro jeho produkty stanovují své vlastní ceny, napsala agentura Reuters.
• Červencový pokus o převrat v Turecku se zatím do obchodních vztahů Česka se zemí půlměsíce nepromítl. V případu výstavby elektrárny Adularya financované Českou exportní bankou (ČEB) začnou v těchto dnech jednání mezi zástupci české a turecké strany. Vyplývá to z ankety ČTK mezi českými subjekty působícími na tureckém trhu.
• Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky (CPB) v úterý zhoršil odhad růstu tamní ekonomiky na letošní i příští rok. Poukázal přitom na negativní dopady nejistoty, kterou přineslo rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. CPB nyní předpokládá, že nizozemská ekonomika letos vykáže růst o 1,7 %, místo dříve předpokládaných 1,8 %. Odhad růstu na příští rok zhoršil na 1,6 % z dosavadních 2,1 %. Dřívější prognózy pocházely z června, z doby před referendem o odchodu Británie z EU.
• Značce Fiat klesl v Česku v prvním pololetí prodej meziročně o 2,5 % na 1 650 osobních vozů. To jí na jinak rostoucím trhu zařadilo na 18. místo. Více se dovozci dařilo v kategorii lehkých užitkových vozů, kde skončil druhý se 1 479 prodanými dodávkami. Vyplývá to z informací Svazu dovozců automobilů.
• Nizozemská personální agentura Randstad Holding zaplatí 429 milionů USD (10,4 miliardy Kč) za převzetí americké firmy Monster Worldwide, která byla průkopníkem v oblasti zprostředkování práce přes internet. Randstad je druhou největší personální agenturou na světě za švýcarskou Adecco a v úterý uvedla, že si chce převzetím společnosti Monster upevnit postavení ve Spojených státech.
• Cestovní kancelář Čedok mění majitele. Od dosavadního majitele, americké Odien Group, ji kupuje největší polská cestovní kancelář Itaka. Obě společnosti o tom v úterý informovaly v tiskové zprávě. Hodnotu transakce ani její další podmínky firmy nezveřejnily. Obchod ještě musí schválit český antimonopolní úřad.
• Italské banky, které v posledních třech letech masivně propouštěly, zruší do roku 2020 dalších asi 16 000 pracovních míst. V úterý to uvedl italský odborový svaz zaměstnanců v bankovním sektoru FABI. V předešlých třech letech do letošního března už přitom zaniklo v italských bankovních institucích asi 12 000 pracovních pozic, poznamenal svaz.
• Česká skupina Inekon uzavřela smlouvu na stavbu cementárny za zhruba 11 miliard Kč v irácké části Kurdistánu. V úterý to uvedl server E15.cz. Nyní se podle majitele skupiny Josefa Huška čeká na vyřešení financování. Místo stavby je podle serveru v blízkosti území ovládaného teroristickou organizací Islámský stát, neklidná situace na Blízkém východě již dříve některé projekty Inekonu zhatila.
• Italská centrální banka uzavře pobočku lotyšské společnosti AS PrivatBank v Itálii. Reaguje tím na porušování předpisů proti praní špinavých peněz. Centrální banka v úterý uvedla, že AS PrivatBank už nebude smět v Itálii provádět žádné další transakce s výjimkou výplaty vkladů či jejich převodů do jiných finančních ústavů.
• Norsko se nadále staví zdrženlivě k možnému návratu Británie do Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Komplikuje tak snahu Londýna udržet si i po brexitu přístup na lukrativní vnitřní trh Evropské unie (EU). S odvoláním na deník Aftenposten o tom v úterý informoval zpravodajský server The Local.
• Průmyslová výroba ve Francii v červnu meziměsíčně klesla o 0,8 % při očekávání růstu o 0,2 %. V květnu průmyslová výroba meziměsíčně klesla o 0,5 %.
• Německá automobilka BMW v červenci zvýšila prodej meziročně o 4 % na 180 080 vozů. To představuje nejlepší červencový výsledek v historii podniku. Největší světový výrobce luxusních automobilů těžil zejména z růstu poptávky v Asii a Evropě.
• Firma CPI Property Group spadající pod realitní impérium CPI Radovana Vítka oznámila, že ovládá 92,45 % akcií chorvatského letoviska Sunčani Hvar. Podíl CPI navýšila získáním akcií Sunčani Hvar od chorvatského státu. CPI zamýšlí akcie společnosti stáhnout z chorvatské burzy.
• Veřejní investoři v Česku zadali letos do konce července stavebním firmám 2 534 zakázek za 47,8 miliardy Kč. Jejich hodnota meziročně klesla o 38,9 %, počet se snížil o 28,3 %. Vyplývá to z údajů, které ČTK ve středu poskytla inženýrská společnost ÚRS Praha.
• Škoda Auto zvýšila v červenci meziročně prodej o 1 % na 83 700 vozů. Zpomalení růstu zapříčinilo zejména přerušení výroby v českých výrobních závodech během třítýdenní celozávodní dovolené. V Číně prodej rostl o 16 % a v Rusku si značka polepšila o téměř 12 %. Naopak v západní Evropě byl odbyt o 9 % nižší. Firma to ve středu uvedla v tiskové zprávě.
• Pohledávky věřitelů těžební společnosti OKD byly ve středu u Krajského soudu v Ostravě potvrzeny tak, jak je uznal či popřel insolvenční správce Lee Louda. Pohledávky Citibank, největšího věřitele, který přihlásil pohledávky za více než 10 miliard Kč, tak zůstaly neuznány. Dnešním přednesením u soudu se rozhodnutí insolvenčního správce formálně potvrdilo, změnit se mohlo prakticky jen v případě, že by správce své rozhodnutí změnil. Věřitelé přihlásili pohledávky za více než 20 miliard Kč, insolvenční správce popřel většinu.
• Čínská rejdařská společnost COSCO ve středu získala 51% podíl v největším řeckém přístavu Pireus. Na koupi podílu za 280,5 milionu eur (zhruba 7,6 miliardy Kč) se již v dubnu dohodla s řeckou vládou. Parlament privatizaci přístavu schválil v červnu.
• Výnos 10letých britských vládních dluhopisů ve středu sestoupil na nové rekordní minimum pod 0,53 %. Trh tak podle agentury Reuters reaguje zvýšenými nákupy britských obligací na to, že centrální bance Bank of England (BoE) se v úterý nepodařilo koupit na trhu státní dluhopisy v plánovaném množství.
• Diplomaté ze šesti zemí vyzvali znesvářené libyjské frakce, aby nedopustily eskalaci konfliktu v oblasti ropného terminálu Zuvajtína na východě země. Případné násilnosti v oblasti terminálu a poškození energetické infrastruktury by podle diplomatů ohrozily šance na obnovení libyjské ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters.
• Británie by v případě odchodu z jednotného evropského trhu mohla přijít až o 4 % hrubého domácího produktu. Vyplývá to podle serveru Politico ze středeční zprávy Institutu pro rozpočtová studia (IFS). Negativní dopad odchodu z jednotného trhu by sice mohly kompenzovat nové dohody o volném obchodu, ty ale Británii nedokážou zajistit stejné výhody, píše IFS.
• Společnost Dun & Bradstreet (D&B) snížila rating Turecka o jeden stupeň z DB4c na DB4d. Důvodem jsou politická a bezpečnostní rizika. ČTK o tom ve středu informovala společnost Bisnode, která je strategickým partnerem D&B.
• Izrael se chystá nabídnout k průzkumu ve svých vodách 24 územních bloků s nalezišti zemního plynu a ropy. Mělo by se tam nalézat kolem 2 200 miliard kubíků plynu a 6,6 miliardy barelů ropy. Ve středu to agentuře Reuters řekl izraelský ministr energetiky Juval Steinitz na základě nezávislých geologických odhadů. Odhad zdrojů plynu je více než dvojnásobkem dosud zjištěného objemu plynu v izraelských vodách.
• Míru zadlužení porušuje většina zemí eurozóny i Evropské unie, Česko mezi ně nepatří. Celkový vládní dluh České republiky loni klesl na 40,3 % hrubého domácího produktu z předloňských 42,2 %. Požadavky na přijetí eura, takzvaná maastrichtská kritéria, stanovují tento dluh pod 60 % HDP. Loni to nesplnilo 14 z 19 zemí, v nichž se platí eurem. Itálie a Portugalsko toto kritérium překročily dvojnásobně, Řecko téměř trojnásobně. Vyplývá to z informací v aktuálním čísle časopisu Statistika&My.
• Francie: Meziroční spotřebitelská inflace v červenci podle finálních dat zrychlila na 0,4 % z 0,3 % v červnu, meziměsíčně ceny naopak o 0,4 % klesly (červen: +0,1 %).
• Itálie: Spotřebitelské ceny v červenci klesly meziročně stejně jako v červnu a v souladu s odhadem o 0,1 %, meziměsíčně se rovněž stejně jako v červnu a v souladu s odhadem zvýšily o 0,2 %.
• Itálie: Obchodní bilance v červnu skončila s přebytkem 4,66 miliardy eur (červen: 5,03 miliardy eur).
• Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí dál zpomalila pokles. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl podle předběžných údajů meziročně o 0,6 % po snížení o 1,2 % v prvních třech měsících roku. Ve čtvrtek to sdělil ruský statistický úřad.
• V Německu se výrazně zvyšuje počet podnikatelů z řad přistěhovalců a jejich rodin. Zatímco v roce 2005 bylo ve spolkové republice 567 000 samostatně činných podnikatelů s migračními kořeny, v roce 2014 už jich bylo 709 000. Vyplývá to ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejnila Bertelsmannova nadace.
• Těžaři Glencore ve druhém čtvrtletí klesla produkce mědi o 3,2 % na 368 tisíc tun, těžba uhlí se snížila o 12 % na 29 milionů tun.
• Podnik OKD půjde do reorganizace. Rozhodli o tom hlasováním věřitelé firmy na čtvrteční schůzi u Krajského soudu v Ostravě. Proti reorganizaci byl jediný z více než sta přítomných věřitelů, několik se jich hlasování zdrželo. Usnesení o povolení reorganizace vydá soud v nejkratší možné době, řekl soudce Petr Kula.
• Pokud má Evropská centrální banka v plánu znovu podpořit ekonomiku eurozóny, měla by se zaměřit spíše na nákupy cenných papírů než na další snižování úrokových sazeb, které jsou již v záporném pásmu. Napsali to ekonomové Mezinárodního měnového fondu (MMF). Jde o jejich osobní názor zveřejněný na blogu fondu, oficiálně fond takové doporučení nevydal.
• Slovenská státní podpora pro investici britské automobilky Jaguar Land Rover (JLR) může kvůli nákladům na výstavbu infrastruktury průmyslového parku v Nitře dosáhnout v reálné výši kolem 600 milionů eur. Byl by to téměř pětinásobek částky 130 milionů eur, kterou vláda automobilce v rámci loňské investiční dohody přislíbila. Napsal to slovenský list Denník N.
• Výhled českého bankovního sektoru na příští zhruba rok a půl zůstává stabilní. Kvalitu bankovních úvěrů budou nadále podporovat solidní hospodářský růst a rostoucí zaměstnanost. Uvedla to ve čtvrteční zprávě mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service.
• Šetření České národní banky v nefinančních podnicích za druhé čtvrtletí ukazuje, že nedostatek kvalifikované pracovní síly je limitujícím faktorem dalšího růstu pro stále více podniků. Výrazně roste také faktor vysokých nákladů na práci. Vliv nedostatečné poptávky stagnuje a vliv cen energií relativně klesá. V absolutním porovnání se stále nejvýše drží konkurence, ceny materiálů a surovin a domácí poptávka.
• Podíl zajištěného vývozu českých společností klesl ve druhém čtvrtletí na nejnižší úroveň od začátku roku 2011, kdy tato statistika vycházející ze šetření ČNB ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR mezi nefinančními podniky začala být vydávána. Pokles podílu zajištěného vývozu pro druhé čtvrtletí i pro následujících 12 měsíců značí, že se ČNB daří přesvědčit podniky, že nehrozí výrazné výkyvy kurzu koruny, a to ani s blížícím se ukončením kurzového závazku.
• Britský řetězec levného zboží Poundland se nechá koupit jihoafrickou maloobchodní společností Steinhoff. Vedení britské firmy ve čtvrtek kývlo na zlepšenou nabídku skupiny Steinhoff v hodnotě zhruba 610 milionů liber, uvedla BBC.
• Příznivci prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana z turecké komunity v Německu vyzývají k bojkotu podniků, které v zemi patří kritikům turecké hlavy států. Podle listu Die Zeit kolují mezi německými Turky seznamy firem, jež patří lidem údajně napojeným na hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Toho Erdogan viní ze zosnování červencového neúspěšného pokusu o převrat.
• Ruský antimonopolní úřad (FAS) vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu 438 milionů rublů (164 milionů Kč) za porušování antimonopolních pravidel na trhu s mobilními telefony a počítačovými tablety. Oznámil to ve čtvrtek úřad. FAS již loni dospěl k závěru, že společnost Google zneužila dominantního postavení svého operačního systému Android.
• Poptávka po ropě se bude příští rok zvyšovat pomaleji, než se doposud předpokládalo. Ve své měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to ve čtvrtek uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ze zemí mimo kartel OPEC se na trh bude dostávat více ropy, avšak vztah mezi nabídkou a poptávkou se začne zvolna vyrovnávat, uvedla agentura, která funguje jako poradce v otázkách energetiky pro země OECD.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Výrobce alkoholických nápojů Stock Spirits vykázal za první pololetí letošního roku čistý zisk 8,4 milionu eur. O rok dříve společnost ve stejném období hospodařila se ziskem 231 tisíc eur. Tržby se likérce zvýšily ze 108 milionů eur na 116 milionů eur. Společnost současně potvrdila ve funkci výkonného ředitele svého dočasného šéfa Mirosława Stachowicze a oznámila mezitímní dividendu za první pololetí 2,27 centu na akcii.
• Největší německá energetická společnost E.ON se v letošním prvním pololetí propadla do ztráty 3,03 miliardy eur (82 miliard Kč) kvůli rozsáhlým odpisům souvisejícím s divizí Uniper. Ve středu to oznámila firma, která působí rovněž v České republice. V první polovině loňského roku společnost E.ON vydělala 1,15 miliardy eur.
• Čistý zisk ruského plynárenského gigantu Gazprom v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 5 % na 362,3 miliardy rublů (136 miliard Kč). Firma to oznámila ve středu. Zisk však mírně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 361,2 miliardy rublů.
• Rakouská ropná a plynárenská skupina OMV utrpěla ve druhém čtvrtletí provozní ztrátu 300 milionů eur (8,1 miliardy Kč) po zisku 222 milionů eur o rok dříve. Firma ve středu uvedla, že kvůli prodeji části podílu v severomořském poli Rosebank musela ze čtvrtletního zisku odepsat 530 milionů eur.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026