Evropské akcie v pátek zpevnily, za celý týden však o více než půl procenta klesly

Britský FTSE 100 si polepšil o 0,67 % na 7 188,30 bodu (za celý týden +0,19 %), francouzský CAC 40 vzrostl o 0,65 % na 4 825,42 bodu (za celý týden -0,3 %) a německý index DAX si připsal 0,2 % na 11 561,49 bodu (za celý týden -1,38 %).

Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 0,59 % na 364,07 bodu, za celý týden však o 0,63 % klesl. V pátek se dařilo zejména akciím potravinářských a nápojářských firem, dobrý výsledek však zaznamenal také sektor pojišťovnictví. Na špici evropského indexu byla se ziskem zhruba 6,5 % britská pojišťovna Beazley, která v pátek reportovala lepší než očekávané hospodářské výsledky za čtvrté čtvrtletí.

Více než 2 % naopak ztratil sektor základních materiálů, když jej do mínusu poslala nečekaná zpráva, že čínská centrální banka zvýšila krátkodobé úrokové sazby. Týdenní sazbu pro finanční operace na volném trhu banka zvedla o 0,1 procentního bodu na 2,35 %. Nárůst je to sice mírný, podle analytiků ale potvrzuje předpoklad, že čínské úřady hodlají omezit odliv kapitálu a zmírnit rizika ve finančním sektoru.

K dobrému výsledku v pátek evropským trhům výrazně pomohla zpráva o lednovém vývoji situace na americkém trhu práce. Americká ekonomika podle ní v lednu mimo zemědělství vytvořila zhruba 227 tisíc pracovních míst, přičemž analytici odhadovali, že vzniklo "jen" zhruba 175 tisíc míst po přibližně 157 tisících v prosinci (revidováno ze 156 tisíc).

Reportování hospodářských výsledků za čtvrtý kvartál se v pátek odrazilo na akciích švédské stavební firmy Skanska, které po lepších než očekávaných výsledcích zdražily o zhruba 5,5 %, a na španělské Banco Popular, jež se naopak po slabých výsledcích propadla o více než 7 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Energetická firma ČEZ by se mohla rozdělit kvůli protichůdným postojům akcionářů, z nichž největším je český stát. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš to uvedl v pátečních Lidových novinách. Blíže rozdělení nepopsal. Jako příklad ale uvedl německé firmy RWE či E.ON, kde má stát v jedné části společnosti menší podíl a druhá část je pouze státní. Vláda tak nemusí při rozhodování přihlížet k minoritním akcionářům.
• Jaderná elektrárna Temelín vyrobila v lednu rekordních 1,627 milionu megawatthodiny (MWh) elektřiny. Je to nejvyšší měsíční výroba od začátku provozu elektrárny v prosinci 2000. Pomohlo především mrazivé počasí, kdy se lépe ochlazuje voda v chladicích věžích. ČTK to v pátek řekl mluvčí Temelína Marek Sviták.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v prosinci meziročně stouply o 1,1 % po růstu o 2,5 % v listopadu (revidováno z +2,3 %). V meziměsíčním srovnání však maloobchodní tržby klesly o 0,3 % po poklesu o 0,6 % v listopadu (revidováno z -0,4 %). Analytici naopak čekali růst o 0,3 %.
• Ruská centrální banka podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 10 %.
• Americký prezident Donald Trump je podle kandidáta německé sociální demokracie na kancléře Martina Schulze velkým nebezpečím pro demokracii. Zahrává si s bezpečností západního světa, řekl Schulz v rozhovoru s magazínem Spiegel.
• Řecko musí plnit závazky, ke kterým se zavázalo, když přijalo mezinárodní finanční pomoc. Pokud tak neučiní, skončí v pozici, která nebude únosná. V pátek to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. "Jestliže Řecko opakovaně nebude plnit, k čemu se zavázalo, tak to nebude fungovat," upozornil podle agentury Reuters ministr v německém Saarbrückenu.
• Evropská unie může od administrativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa očekávat, že po ní bude chtít, aby dávala víc peněz na společnou obranu. Spojené státy také nebudou uzavírat mnohostranné obchodní dohody, ale budou dávat přednost smlouvám s jednotlivými státy. Po jednání s lídry EU, kteří už s Trumpem mluvili, to českým novinářům řekl na summitu na Maltě premiér Bohuslav Sobotka.
• Veřejné finance loni podle odhadů České národní banky skončily v přebytku 0,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letos by přebytek veřejných financí měl stoupnout na 0,4 procenta HDP a v roce 2018 na 0,8 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které v pátek zveřejnila ČNB.
• Růst aktivity v sektoru služeb společenství zemí platících eurem v lednu stagnoval. Index nákupních manažerů v sektoru služeb se podle finálních údajů společnosti Markit Economics udržel na hodnotě 53,7 bodu. Čekal se mírný pokles na 53,6 bodu. K růstu sektoru přispěly zejména Irsko, Německo, Španělsko a Francie. Souhrnný index, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, zůstal na 54,4 bodu, což je maximum od května 2011. Příliv nových zakázek navíc signalizuje, že příznivý vývoj bude pokračovat, vyplývá z průzkumu, který mezi nákupními manažery provedla společnost IHS Markit

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Telekomunikační firma O2 Czech Republic podle analytiků vykáže za celý loňský rok výsledky hospodaření v souladu s prognózou managementu. Výsledky podle nich podpořil zejména segment mobilních internetových dat. Podle Jana Šumbery z České spořitelny by společnost měla vyplatit dividendu a část z emisního ážia indikující dividendový výnos nad 7 %. O2 zveřejní čísla za poslední loňské čtvrtletí a celý rok v úterý ráno.
• Odbyt japonské automobilky Toyota Motor v loňském roce mírně stoupl. Firma však ztratila vedoucí pozici na světovém automobilovém trhu, předstihl ji německý konkurent Volkswagen. Toyota v pondělí oznámila, že její prodej se loni zvýšil o 0,2 % na 10,18 milionu vozů. Volkswagen, jehož součástí je rovněž česká Škoda Auto, již dříve ohlásil nárůst o téměř 4 % na 10,31 milionu vozů.
• Španělská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí rostla podle očekávání. Hrubý domácí produkt (HDP) v mezičtvrtletním měření pokračoval v růstu o 0,7 %. Meziročně španělská ekonomika expandovala pomaleji než v předchozím období. Ukazatel se zvýšil o 3 % po růstu o 3,2 % ve třetím čtvrtletí loňského roku.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem v ledna vzrostla na -4,7 bodu z -4,9 bodu v prosinci. Ekonomická nálada v eurozóně se zlepšila na 108,2 bodu z prosincových 107,8 bodu. Analytici očekávali mírný růst na 107,9 bodu. Zlepšila se i důvěra průmyslových podniků v ekonomiku eurozóny. Index důvěry vzrostl na +0,8 bodu z prosincové nuly (revidováno z +0,1 bodu), čekalo se mírné zlepšení na +0,2 bodu. Důvěra ve službách se zvýšila na 13,5 bodu z prosincových 12,9 bodu (odhad: 12,6 bodu).
• Český telekomunikační úřad prosazuje zvýšení pokut v novele zákona o elektronických komunikacích. Jeho šéf Jaromír Novák tak chce donutit velké mobilní operátory ke snížení cen přenosu mobilních dat, jež jsou podle úřadu jedny z nejvyšších v Evropě. Pokuty by podle něj měly být ukládány ve výši procent z tržeb, v současnosti může ČTÚ udělovat pokuty jen v jednotkách milionů korun.
• Skupina Penta Investments v pondělí podepsala smlouvu o prodeji 100 procent ve správci budov AB Facility v České republice a na Slovensku francouzské Atalian. Obě firmy to v pondělí oznámily ČTK. Cenu nesdělily, ale podle Hospodářských novin by se mohla pohybovat v řádu miliard korun.
• Německý index spotřebitelských cen se v lednu v meziměsíčním srovnání propadl do mínusu. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie se spotřebitelské ceny meziměsíčně snížily o 0,8 % (odhad: -0,6 %) po +0,7 % v prosinci. V pondělí to ukázala předběžná data německého statistického úřadu. Meziročně se index zvýšil na 1,9 % z předcházejících 1,7 %. Analytici očekávali růst na 2 %. Německá inflace se tak dostala zhruba na úroveň oficiálního cíle Evropské centrální banky (ECB) pro celou eurozónu, což by banku mohlo přimět uvažovat o opouštění mimořádně uvolněné měnové politiky.
• Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,6 % z listopadových 2,5 %. Pro loňský rok odhad úřad také zlepšil na 2,5 % z předchozích 2,4 %. V roce 2018 by měl ekonomický růst podle prognózy mírně zpomalit na 2,4 %.
• Přebytek běžného účtu německé platební bilance se v loňském roce pravděpodobně vyšplhal na rekordních 297 miliard dolarů (zhruba 7,5 bilionu Kč). V pondělí to uvedl německý ekonomický institut Ifo. Dodal, že Německo tak zřejmě předstihlo Čínu a mělo nejvyšší přebytek běžného účtu na světě.
• Hrubý domácí produkt Francie se loni zvýšil o 1,1 %. Tempo růstu druhé největší ekonomiky eurozóny tak mírně kleslo z 1,2 % v předchozím roce. Vyplývá to z předběžných dat, jež v úterý zveřejnil francouzský statistický úřad INSEE. Růst byl za vládní prognózou, která jej odhadovala na 1,4 %.
• Regulátoři ve Spojených státech a Británii vyměřili německé bankovní jedničce Deutsche Bank pokuty v hodnotě zhruba 630 milionů dolarů kvůli praní špinavých peněz z Ruska. Informuje o tom server BBC.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v lednu klesla na 5,9 % z prosincových 6 %. Nachází se tak na nejnižší úrovni od znovusjednocení země v roce 1990. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které v úterý zveřejnil spolkový úřad práce.
• Prosincová míra nezaměstnanosti v Itálii dosáhla 12 %, stejně jako v listopadu (revidováno z 11,9 %). Čekalo se, že klesne na 11,8 %.
• Hrubý domácí produkt Polska loni stoupl o 2,8 %. Tempo jeho růstu tak výrazně kleslo z 3,9 % v předchozím roce. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil polský statistický úřad. Loňský hospodářský růst nicméně mírně překonal očekávání analytiků, ti jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 2,7 %. Za zpomalením růstu stál hlavně pokles investic.
• Hrubý domácí produkt eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,5 %. Tempo jeho růstu tak stouplo z 0,4 % ve třetím kvartálu. V celém loňském roce ekonomika eurozóny stoupla o 1,7 %. Vyplývá to z předběžného rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Míra nezaměstnanosti v zemích platících eurem dosáhla v prosinci 9,6 %, tedy nejnižší hodnoty od roku 2009. Poté, co v listopadu byla na 9,7 %, očekával trh její mírný nárůst na 9,8 %.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu stouplo na 1,8 % z prosincových 1,1 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
• Hlavní obchodní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil rozhovory o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií za mrtvé a za hlavního viníka označil Německo. Uvedl to v úterý list Financial Times. Německá kancléřka Angela Merkelová se ale během úterka proti slovům poradce Petera Navarra ohradila.
• Britsko-nizozemská ropná skupina Royal Dutch Shell se dohodla na prodeji deseti ropných polí v Severním moři a jednoho pole na těžbu zemního plynu v Thajsku. Celková hodnota obou transakcí činí 4,7 miliardy dolarů, uvedla v úterý firma.
• Zástupci členských zemí EU, europarlamentu a Evropské komise se v noci na středu shodli na podobě poplatků, které si od června budou moci navzájem účtovat mobilní operátoři za využívání roamingových služeb. Jak v tiskové zprávě připomněl místopředseda komise pro digitální jednotný trh Andrus Ansip, na své místo zapadl poslední dílek skládačky, která umožní ukončit v EU platby zákazníků za roaming k 15. červnu.
• Kolínská automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v loňském roce vyrobila 220 606 aut, což je nejvyšší počet od roku 2011. Meziroční nárůst činil 0,7 %. Dříve zveřejněná čísla Sdružení automobilového průmyslu ve středu upřesnil mluvčí TPCA Marek Hovorka. Nejvíce šel loni na odbyt model Toyota Aygo. Auta z Kolína se vyvážejí hlavně do Velké Británie, Francie a Itálie.
• Energetická Skupina ČEZ potvrdila, že zahájila jednání se společností Czech Coal o prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady, do které dodává palivo Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal. Podrobnosti jednání nebyly zveřejněny, případná cena by však měla překročit 2 miliardy korun, což je minimální hodnota, na kterou má ČEZ uzavřenu opci se společností Czech Coal na prodej elektrárny v roce 2024.
• Německá automobilka Volkswagen se dohodla, že ve Spojených státech vynaloží nejméně 1,26 miliardy dolarů (31,6 miliardy Kč) na odškodnění majitelů a na úpravu či odkup 80 000 naftových vozů s třílitrovými motory, které umožňují manipulovat s emisními testy. Pokud by regulátoři neschválili plány na úpravu těchto vozů, mohly by se náklady vyšplhat na více než čtyři miliardy dolarů (100 miliard Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters ze soudních dokumentů.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v lednu zlepšily na nejvyšší hodnotu za posledních 12 měsíců. Index PMI stoupl z prosincových 53,8 bodu na 55,7 bodu v lednu, uvedla ve středu společnost IHS Markit.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru eurozóny v lednu vzrostl na 55,2 bodu z 54,9 bodu v prosinci. Byl tak mírně překonán prosincový rychlý odhad, který činil 55,1 bodu. Za růstem zpracovatelského sektoru společenství zemí platících eurem stály zejména Rakousko, Nizozemsko a Německo.
• Německý výrobce automobilových součástek Robert Bosch zaplatí ve Spojených státech 327,5 milionu dolarů (přes osm miliard Kč) za urovnání civilních žalob souvisejících s emisním skandálem automobilky Volkswagen. Firma to oznámila ve středu.
• Ceny bytů a rodinných domů na Slovensku v posledním čtvrtletí loňska stouply na více než šestileté maximum. Zdražily zejména menší byty. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila slovenská centrální banka (NBS).
• Státní rozpočet skončil první měsíc roku v přebytku 9 miliard korun. Loni v lednu přebytek činil 45,9 miliardy korun. Ve středu o tom informovalo ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
• Evropská unie má jako celek nakročeno ke splnění klimatických cílů, které si stanovila pro rok 2020, uvedla ve středu Evropská komise ve své druhé zprávě o stavu energetické unie. Členské státy EU by proto podle ní neměly polevovat ve svém dosavadním úsilí v oblastech, jako jsou snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a snahy využívat energii z obnovitelných zdrojů.
• Dodávky ruského zemního plynu prostřednictvím plynovodu OPAL se ve středu snížily o zhruba 30 %. Pokles je podle ruského plynárenského gigantu Gazprom důsledkem soudního zablokování dohody, která podniku umožňovala větší využití tohoto plynovodu. OPAL na severovýchodě Německa navazuje na plynovod Nord Stream vedoucí pod Baltským mořem z Ruska a přepravuje ruský plyn ke konečným zákazníkům v Německu i České republice.
• Pokles ruské ekonomiky se v loňském roce téměř zastavil, hrubý domácí produkt (HDP) klesl pouze o 0,2 %, Vyplývá to ze středečních údajů ruského statistického úřadu. Výsledek je mnohem příznivější, než čekali analytici. Úřad navíc zpřesnil tempo hospodářského propadu v roce 2015 na 2,8 %, zatímco dosud uváděl, že ekonomika vykázala pokles o 3,7 %.
• Česká národní banka bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem držet kurz české koruny poblíž hodnoty 27 EUR/CZK. Rozhodla o tom na svém čtvrtečním zasedání bankovní rada ČNB. Změny nedoznaly ani úrokové sazby, které jsou na historických minimech. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Tiskovou konferenci guvernéra Jiřího Rusnoka jsme sledovali živě. Během ní Rusnok potvrdil, že by exit z kurzového závazku měl přijít zhruba v polovině roku, a zopakoval, že závazek neskončí dříve než ve druhém čtvrtletí.
• Bank of England na svém únorovém zasedání rozhodla o ponechání sazeb beze změny, základní úroková sazba tak zůstává na 0,25 %. Beze změny zůstává rovněž program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP. Pro ponechání měnové politiky beze změny zvedlo ruku všech devět členů měnového výboru. Banka ale současně zlepšila výhled růstu ekonomiky pro letošní rok.
• Míra nezaměstnanosti v Česku klesla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku na 3,6 %, což je nejnižší úroveň v historii samotné České republiky. Podíl zaměstnaných je naopak na maximu 72,9 %. Ve čtvrtek o tom informoval Český statistický úřad, který používá pro výpočet nezaměstnanosti jinou metodiku než Úřad práce ČR.
• Těžba ropy v Rusku se v lednu snížila o 100 000 barelů na 11,11 milionu barelů denně, je to první pokles od loňského srpna. Ke snížení přispěli všichni velcí domácí producenti, oznámilo ve čtvrtek ministerstvo energetiky. Rusko se koncem loňského roku připojilo k Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a dalším předním producentům a slíbilo, že v první polovině letošního roku sníží těžbu o 300 000 barelů denně. Tento krok má podpořit globální ceny ropy.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v lednu klesl na 52,2 bodu (prosinec: 54,2 bodu, odhad: 53,8 bodu).
• Index výrobních cen v eurozóně v prosinci meziročně vzrostl o 1,6 %, čekal se růst o 1,3 % po +0,1 % v listopadu. Meziměsíčně se index zvýšil o 0,7 % po růstu o 0,3 % v listopadu (odhad: +0,4 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Telekomunikační firma O2 Czech Republic loni vydělala 5,26 miliardy Kč. Proti roku 2015 se jí tak čistý zisk zvýšil o 3,6 %. Čistý zisk za období od října do prosince loňského roku byl ale meziročně nižší o 7,7 %, když dosáhl 1,25 miliardy Kč. Celkové výnosy se firmě loni zvýšily o 0,3 % na 37,59 miliardy Kč. Představenstvo O2 chce na valné hromadě navrhnout výplatu dividendy a části emisního ážia v souhrnné výši 21 Kč na akcii.
• Švédský výrobce domácích spotřebičů Electrolux v loňském čtvrtém čtvrtletí hospodařil s provozním ziskem 1,62 miliardy švédských korun (4,6 miliardy Kč) po ztrátě 202 milionů švédských korun ve stejném období předchozího roku. Firma to oznámila ve středu.
• Německý finanční ústav Deutsche Bank loni kvůli výdajům na spory a restrukturalizaci zůstal druhým rokem ve ztrátě. Ta se sice výrazně snížila na 1,4 miliardy eur z 6,8 miliardy eur v roce 2015, zaostala však za odhady analytiků. Zklamal také závěr roku. Deutsche Bank je největší bankou v Německu.
• Britsko-nizozemský ropný koncern Royal Dutch Shell v minulém roce zaznamenal zisk 3,5 miliardy USD (bez zahrnutí hodnoty změny zásob), což je o 8 % méně než v roce 2015, kdy společnost hospodařila se ziskem 3,8 miliardy USD. V samotném čtvrtém čtvrtletí se zisk snížil o 44 % na 1,03 miliardy USD. Bez zahrnutí mimořádných položek se však o 14 % zvýšil a dosáhl 1,8 miliardy USD. Přesto zaostal za očekáváním analytiků.
• Německá automobilka Daimler loni vykázala rekordní prodej aut, zisk i tržby. Její hospodaření podpořila hlavně divize osobních aut Mercedes-Benz. Další mírný růst očekává Daimler podle svého čtvrtečního sdělení i letos, především díky novým produktům a mírnému růstu globální poptávky po autech. Čistý zisk loni vzrostl o 1,1 % na rekordních 8,8 miliardy eur (237,8 miliardy Kč).
• Italskému výrobci luxusních aut Ferrari loni vzrostl čistý zisk o 38 % na 400 milionů eur (10,8 miliardy Kč). Automobilce pomohl vyšší prodej aut ve všech regionech a nižší daňová sazba, vyplývá z jejího čtvrtečního sdělení. Tržby se zvýšily o 8,8 % na 3,1 miliardy eur (83,8 miliardy Kč). Celkový odbyt aut vzrostl o 4,6 % na 8 014.
• Švýcarskému výrobci hodinek Swatch Group klesl v loňském roce čistý zisk o 47 % na 593 milionů franků (15 miliard Kč). Na hospodaření podniku měly negativní dopady nižší příjmy a vysoké fixní náklady. Firma ve čtvrtek uvedla, že po slabých výsledcích navrhne poprvé od roku 2009 snížit dividendu.
• Výsledky Nokia ve 4Q: Zisk na akcii 0,12 EUR (odhad: 0,07 EUR), tržby 6,72 miliardy EUR (odhad: 6,79 miliardy EUR).

Zdroj: CNBC