Evropské akcie v pátek mírně zlevnily, za celý týden ale skončily v plusu

Britský index FTSE 100 klesl o 0,18 %, německý DAX odepsal 0,54 % a francouzský CAC 40 ztratil 0,26 %. Jednotný evropský index DJ EURO STOXX 50 uzavřel se ztrátou 0,32 % na 3 398,16 bodu, zatímco široký západoevropský index STOXX Europe 600 zpevnil o 0,21 % na 373,31 bodu. Nejvíce v závěru týdne zdražily akcie bank, cenné papíry ze sektoru zdravotní péče a finanční tituly. Nedařilo se naopak akciím z realitního odvětví, cenným papírům chemiček a akciím ze sektoru základních materiálů.

Zklamáním pro trhy byla dopolední zpráva o německé průmyslové výrobě, podle které se produkce v prosinci meziměsíčně zvýšila jen o 0,1 %, ačkoli analytici odhadovali, že stoupla o 0,4 %.

Odpoledne ze Spojených států přišla statistika, podle které v lednu americká ekonomika mimo zemědělství vytvořila 257 tisíc pracovních míst. Analytici předvídali, že se postarala o vznik 234 tisíc míst. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 5,7 % z 5,6 % v prosinci. Pozitivně překvapil vývoj průměrné hodinové mzdy, která meziměsíčně stoupla o 0,5 % při očekávání 0,3% nárůstu. Výrazně nahoru byla navíc revidována statistika za předminulý měsíc.

"Další zlepšení situace na trhu práce potvrzuje očekávání, že by americká centrální banka na svém nejbližším zasedání mohla opustit rétoriku o trpělivosti ohledně zvyšování úrokových sazeb a že by s úroky mohla začít hýbat v polovině roku," poznamenal ke zprávě Paul Ashworth, ekonom ze společnosti Capital Economics.

Za celý uplynulý týden britský akciový index FTSE 100 přidal 1,55 % na 6 853,44 bodu, německý DAX vzrostl o 1,42 % na 10 846,39 bodu a francouzský CAC 40 posílil o 1,87 % na 4 691,03 bodu. Jednotný evropský index DJ EURO STOXX 50 za pět obchodních dní přidal 1,39 % na 3 398,16 bodu a STOXX Europe 600 vzrostl o 1,71 % na 373,31 bodu.

Investoři se nyní soustředí hlavně na dění kolem Řecka, které v týdnu navrhlo, aby byly jeho současné dluhopisy směněné za nové bondy navázané na hospodářský růst země. Plán nicméně v úterý získal chladnou odezvu od evropských činitelů. Podle řeckého ministra financí Janise Varufakise je nyní návrh předložen k vyjádření u MMF.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Průmyslová produkce v prosinci meziročně vzrostla reálně o 7,3 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 4,7 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 0,6 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 12,0 %. V roce 2014 průmyslová produkce vzrostla meziročně o 4,9 %. Hodnota nových zakázek byla vyšší o 12,1 %.
• Podle předběžných údajů skončila v prosinci bilance zahraničního obchodu v národním pojetí v běžných cenách schodkem 3,0 mld. Kč, což byl v meziročním srovnání o 7,2 mld. Kč lepší výsledek.
• Průmyslová výroba v Německu se v prosinci meziměsíčně zvýšila o 0,1 %. Zaostala tak za očekáváním analytiků, kteří růst odhadovali na 0,4 %. Údaje německého ministerstva hospodářství jsou podle ekonomů další známkou slabosti německé ekonomiky v závěru loňského roku.
• Spojené království: Deficit obchodní bilance v prosinci se prohloubil na 10,2 miliardy liber z 8,8 miliardy liber (odhad: -9,1 miliardy liber).
• Německá společnost Siemens v pátek oznámila, že zruší zhruba 7 800 pracovních míst po celém světě kvůli restrukturalizaci, kterou ohlásila už v květnu 2014. V Německu propustí až 3 300 zaměstnanců. Propouštění podle prohlášení firmy přinese úsporu zhruba miliard eur, které chce společnost investovat do inovací a růstu.
• Ministři financí zemí platících eurem se v Bruselu mimořádně sejdou příští středu, den před summitem EU. Hlavním tématem bude podle diplomatických zdrojů situace kolem snahy nové levicové řecké vlády o zmírnění dluhové zátěže Řecka. Konání schůzky v pátek na Twitteru potvrdil i šéf Euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.
• Německý automobilový koncern Daimler v lednu meziročně zvýšil prodej luxusních osobních aut Mercedes-Benz téměř o 14 % na rekordních 125 865 vozů. Firma v pátek uvedla, že prodej malých vozů smart díky úspěchu nových modelů vzrostl dokonce o 30 % na 8 457 aut.
• Největší norská energetická skupina Statoil se ve čtvrtém čtvrtletí propadla do ztráty 8,9 miliardy norských korun proti zisku 14,8 miliardy NOK ve stejném období předchozího roku. Důvodem je propad cen ropy. Firma současně oznámila, že sníží investice a náklady.
• Rusko je otevřeno jednáním o nových dodávkách zemního plynu pro Ukrajinu, pokud bude do jednání zahrnuto také splacení dluhu ruskému energetickému gigantu Gazprom. Uvedl to v pátek ruský ministr energetiky Alexander Novak pro televizní stanici Rossiya 24.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Zpracovatelský sektor eurozóny v lednu expandoval rychleji než v prosinci. Index nákupních manažerů vzrostl na 51 bodů z prosincových 50,6 bodu, jak slibovala předběžná data. Zlepšení podmínek ve zpracovatelském sektoru zaznamenaly Německo, Španělsko, Nizozemsko a Irsko. V Německu sice index klesl na dvouměsíční minimum 50,9 bodu, stále je však v pásmu expanze. I Irsko zaznamenalo zpomalení expanze, index se snížil na osmiměsíční minimum 55,1 bodu, nachází se však výrazně nad padesáti body. Naproti tomu Španělsko dosáhlo dvouměsíčního maxima na 54,7 bodu, a stejně tak Nizozemsko s 54,1 bodu. Itálie se přiblížila na dohled padesátibodové hranici, když zaznamenala růst indexu na 49,9 bodu, tedy čtyřměsíční maximum. Na osmiměsíční maximum dosáhla Francie, která se také stále nachází v pásmu kontrakce na 49,2 bodu. Pod padesátibodovou hranicí také v lednu skončilo Rakousko s 48,5 bodu a na 15měsíční minimum spadlo Řecko s 48,3 bodu.
• Silně zadlužené Řecko se nehodlá obrátit na Rusko s žádostí o finanční pomoc. Uvedl to v pondělí nový řecký premiér Alexis Tsipras. Prohlásil, že jeho levicová vláda plánuje plně využít svého mandátu k jednání s evropskými partnery. Tsipras se staví proti úsporným opatřením spojeným s mezinárodním záchranným programem pro Řecko a usiluje o odpis velké části řeckého dluhu.
• Britský ministr financí George Osborne v pondělí vyzval svého řeckého partnera Janise Varufakise, aby se choval zodpovědně. Spor mezi Řeckem a eurozónou o řecký dluh označil Osborne po schůzce s řeckým ministrem za "největší riziko pro světovou ekonomiku". Návštěvou v Londýně pokračovala Varufakisova evropská diplomatická ofenziva za prosazení plánu krajně levicové řecké vlády vyjednat s věřiteli zmírnění dluhové zátěže.
• Těžba ropy v Rusku se v lednu mírně snížila na 10,66 milionu barelů denně z postsovětského maxima 10,67 milionu v předchozím měsíci. Vyplývá to z pondělních údajů tamního ministerstva energetiky. Rusko nicméně zůstává největším producentem ropy na světě.
• Desetitisícům Chorvatů v pondělí jako kouzlem zmizely dluhy. Vláda se tímto krokem snaží podpořit ekonomiku tím, že zadlužené domácnosti získají šanci na nový začátek bez dluhového zatížení.
• Zpracovatelský sektor ve Spojeném království v lednu expandoval rychleji, než se čekalo. Index nákupních manažerů vyskočil na 53 bodů z prosincových 52,5 bodu, očekával se přitom jen mírnější růst na 52,7 bodu. Subindex sledující ceny výstupů naopak klesl na 49 bodů, což je nejníže od roku 2009.
• Expanze německého zpracovatelského sektoru v lednu mírně zpomalila. Index nákupních manažerů klesl na 50,9 bodu z prosincových 51,2 bodu, předběžná data přitom počítala s poklesem na 51 bodů. Růst zaměstnanosti zpomalil téměř na stagnaci, což mělo na výsledek největší vliv, zatímco ceny vstupů klesly nejprudčeji za více než pět let. Nové zakázky stále rostou, ale pouze pomalu a mnohem méně, než na začátku minulého roku. Zakázky do zahraničí navíc v lednu dokonce klesly.
• Francouzský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v lednu vzrostl na 49,2 bodu z 47,5 bodu v prosinci. Předběžná data počítala s růstem na 49,5 bodu. I přesto si však index výrazně polepšil a ocitl se na osmiměsíčním maximu těsně pod padesátibodovou hranicí, která od sebe dělí pásmo kontrakce a expanze. V lednu se zpomalil pokles produkce i nových zakázek a zmírnilo se i tempo propouštění v odvětví.
• Italský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se v lednu přiblížil na dohled padesátibodové hranici dělící kontrakci od expanze. Vzrostl na 49,9 bodu z 48,4 bodu v prosinci. Čekal se přitom jen mírný růst na 48,8 bodu. Zároveň však již čtvrtý měsíc v řadě klesají nové zakázky a ceny výstupů klesly nejprudším tempem od května 2013.
• Zpracovatelský sektor ve Španělsku v lednu nečekaně silně expandoval. Index nákupních manažerů v odvětví vyskočil na 54,7 bodu z prosincových 53,8 bodu. Očekával se mírnější růst na 54,1 bodu.
• Řecký premiér Alexis Tsipras bude ve středu dopoledne v Bruselu jednat s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Schůzku novinářům potvrdil Junckerův mluvčí Margaritis Schinas. Setkání tak bude součástí diplomatické ofenzivy Atén, které se snaží přesvědčit evropské země o potřebě změn podmínek splácení řeckého dluhu.
• Přebytek bilance běžného účtu Německa loni zřejmě stoupl na rekordních 285 miliard USD. Největší evropská ekonomika tak opět překonala Čínu. Vyplývá to z odhadu, který v pondělí zveřejnil výzkumný ústav Ifo. Zpráva by mohla podpořit vlnu kritiky, která se valí na Německo od dalších členů eurozóny a z USA kvůli tomu, že se země nesnaží omezit globální nerovnováhu.
• Irský výrobce stavebnin CRH dnes oznámil dohodu, v níž převezme za 6,5 miliardy eur některá aktiva předních evropských producentů stavebních materiálů Lafarge a Holcim, kteří procházejí vzájemnou fúzí. CRH se po této transakci stane světovou trojkou na trhu stavebnin, uvedla agentura Reuters.
• Evropská centrální banka uvažuje o tom, že opustí takzvanou Trojku, tedy trojici mezinárodních věřitelů, která řídí mezinárodní záchranný program pro Řecko. Napsal to v úterý německý ekonomický deník Handelsblatt, který se odvolal na nejmenovaný německý zdroj.
• V dolní komoře ruského parlamentu vznikla pracovní skupina, jejíž členové chtějí vyčíslit ztráty způsobené Sovětskému svazu nacistickým wehrmachtem v letech druhé světové války. Oznámil to v úterý moskevský rozhlas. Účet s výslednou sumou chtějí Berlínu předložit jako požadavek válečných reparací. Má prý jít o tři biliony eur.
• Mezinárodní soudní dvůr v úterý vydal rozsudek, podle něhož se Srbsko ani Chorvatsko během války v letech 1991-1995 nedopustily genocidy. Podle předsedy Mezinárodního soudního dvora Petera Tomky se obě strany dopustily vážných zločinů, avšak úmysl "zničit celou populaci, nebo její část" nebyl ani jedné z nich prokázán.
• Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování belgických daňových předpisů, které mezinárodním společnostem umožňují platit nižší daně. Komise to v úterý uvedla na svém webu. Krok je součástí rozsáhlejšího vyšetřování daňových dohod s velkými firmami po celé Evropské unii. Komise má pochybnosti, zda jsou belgická ustanovení v souladu s unijními pravidly o poskytování státní pomoci.
• Největší ruská ropná společnost Rosněfť změnila způsob účtování kurzových výkyvů. Chce se tak vyhnout mimořádným dluhových nákladům, které by měly dopad na zisk a snížily výplatu dividendy. Ta je významným zdrojem příjmů ruského státního rozpočtu. Prudký pokles rublu k dolaru způsobil, že Rosněfť vykázal ve třetím čtvrtletí zisk ve výši pouze jedné miliardy rublů.
• Po sérii jednání, která měl nový řecký ministr financí Janis Varufakis s evropskými lídry, a plánu na splácení řeckého dluhu, který přednesl v pondělí, trhy reagovaly optimisticky. Řecké akcie v úterý posilovaly o více než 6 % a nahoru směřovaly i ostatní evropské trhy. Německý DAX však obrací dolů a začíná zisky mazat poté, co kancléřka Merkelová zmrazila nadšení trhů, když prohlásila, že jednání o řeckém dluhu se nejspíš protáhnou na několik měsíců.
• Mluvčí Evropské centrální banky v úterý potvrdil, že řecký ministr financí Janis Varufakis se ve středu chystá na jednání v ECB. Nespecifikoval však, s kým se má setkat.
• Index cen výrobců v eurozóně v prosinci meziměsíčně klesl o procento, čekal se mírnější pokles o 0,7 % po listopadových -0,3 %. Meziročně se index snížil o 2,7 %, čekal se propad o 2,5 %, po listopadových -1,6 %. V celé Evropské unii se index cen výrobců snížil meziměsíčně o procento % a meziročně o 3,1 %.
• Španělské bance Santander, která je největší bankou v eurozóně, stoupl ve čtvrtém čtvrtletí zisk o skoro 70 % na 1,46 miliardy eur. Hospodaření banky podpořil nárůst půjček a nižší rezervy na ztrátové úvěry. Výsledek je ale nižší, než se čekalo.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v lednu vzrostl na 59,1 bodu (odhad: 57 bodů) z 57,6 bodu v prosinci.
• Návrh řeckého ministra financí Janise Varufakise, aby Řecko vyměnilo dluh, který má u zemí eurozóny, za dluhopisy svázané s ekonomickým růstem se mezi činiteli měnové unie setkal s chladným přijetím. S odvoláním na nejmenované unijní představitele to v úterý uvedla agentura Reuters. Varufakis v pondělí ustoupil od původního požadavku své vlády na odpis podstatné části řeckého dluhu a místo toho navrhl snížit dluhovou zátěž výměnou současného dluhu za dluhopisy, které by Řecko splácelo podle vývoje své ekonomiky.
• Podmínky v sektoru služeb v eurozóně jsou nadále velmi solidní. Index nákupních manažerů v lednu vzrostl na 52,7 bodu z prosincových 51,6 bodu. Předběžná data počítala s tím, že index vzroste na 52,3 bodu. Dříve zveřejněná zpráva o situaci ve zpracovatelském sektoru ukázala, že zpracovatelský sektor v eurozóně opět mírně expanduje poté, co v prosinci a listopadu téměř stagnoval - index vzrostl na 51 bodů z prosincových 50,6 bodu. Kompozitní index se tak zvýšil na 52,6 bodu z 51,4 bodu v prosinci (podle předběžných dat však měl vzrůst na 52,2 bodu) a nachází se v pásmu expanze již devatenáctý měsíc v řadě.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v prosinci vzrostly o 0,3 % meziměsíčně. Čekal se 0,2% růst po 0,7% růstu v listopadu (revidováno z 0,6 %). Meziročně vzrostly o 2,8 %, tedy nejprudším tempem za téměř osm let, po listopadovém růstu o 1,5 %, čekal se mírnější nárůst o 2 %. V celé Evropské unii se rovněž objem tržeb zvýšil meziměsíčně o 0,3 %, v listopadu vzrostl o 0,9 %. Meziročně v celé EU narostl o 3,2 %. Za celý rok 2014 se tržby zvýšily průměrně o 1,3 % v eurozóně a 1,9 % v Evropské unii.
• Řecký ministr financí Janis Varufakis se ve středu ve Frankfurtu nad Mohanem setkal se šéfem Evropské centrální banky Mariem Draghim. Po jednání Varufakis označil diskuzi za "velmi plodnou". Byla mu údajně velkým povzbuzením do budoucna. Ve čtvrtek se řecký ministr financí setká v Berlíně se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem.
• Expanze sektoru služeb ve Španělsku v lednu opět výrazně zrychlila. Index nákupních manažerů vyskočil na 56,7 bodu z prosincových 54,3 bodu, očekávalo se přitom 54,4 bodu. Rychlejším tempem rostla produkce i nové zakázky, dále se zvyšuje také zaměstnanost v sektoru. Poprvé od loňského září naopak klesly náklady na vstupy. Kompozitní index rovněž vzrostl, a to na 56,9 bodu z prosincových 54,3 bodu. Ve zpracovatelském sektoru podle pondělní zprávy index vyskočil na 54,7 bodu z prosincových 53,8 bodu.
• Aktivita v britském sektoru služeb v lednu výrazně zrychlila. Index nákupních manažerů vyskočil na 57,2 bodu z 55,8 bodu v prosinci, očekával se přitom jen mírný růst na 56,3 bodu. Rychleji rostla zaměstnanost v sektoru i příchod nových podniků do odvětví. Kompozitní index se rovněž zvýšil, a to na 56,7 bodu z 55,3 bodu v prosinci (revidováno z 55,2 bodu) oproti očekávaným 55,5 bodu. Ve zpracovatelském sektoru index podle pondělních dat v lednu vzrostl na 53 bodů z 52,5 bodu v prosinci.
• Německý sektor služeb v lednu expandoval více, než se čekalo. Index nákupních manažerů vyskočil na tříměsíční maximum 54 bodů z prosincových 52,1 bodu, předběžná data počítala s růstem na 52,7 bodu. Nové zakázky se vrátily k růstu, dále se zvýšila produkce sektoru i zaměstnanost v odvětví. Kompozitní index se zvýšil rovněž na tříměsíční rekord, na 53,5 bodu z prosincových 52 bodů, podle předběžných dat měl vzrůst na 52,6 bodu.
• Podmínky v sektoru služeb ve Francii byly v lednu nečekaně špatné, index nákupních manažerů klesl do pásma kontrakce. Spadl na dvouměsíční minimum 49,4 bodu z prosincových 50,6 bodu, předběžná data počítala s poklesem na 49,5 bodu. Druhý měsíc v řadě roste příchod nových firem do odvětví, avšak pomalejším tempem, naopak dále klesá zaměstnanost v sektoru. Kompozitní index se rovněž snížil na dvouměsíční minimum, na 49,3 bodu z 49,7 bodu v prosinci, předběžná data predikovala 49,5 bodu.
• Aktivita sektoru služeb v Itálii se v lednu nečekaně vyskočil, index nákupních manažerů se opět přehoupl zpět přes padesátibodovou hranici na 51,2 bodu z prosincových 49,4 bodu, očekával se mírný růst na 50 bodů. Kompozitní index se zvýšil rovněž na 51,2 bodu z 49,4 bodu v prosinci oproti očekávání 50,1 bodu. Podle pondělní zprávy agentury Markit naopak index sledující situaci ve zpracovatelském sektoru vzrostl na 49,9 bodu z prosincových 48,4 bodu.
• ECB odmítá jeden ze základních stavebních kamenů nových plánů na záchranu Řecka před dalším bankrotem. Na konci února přitom Řecku mají dojít peníze, z dosavadního záchranného programu už je Athény čerpat nechtějí.
• Ceny potravin v Rusku možná letí vzhůru, ale jedna věc naopak zlevňuje - vodka. Ruská vláda snížila minimální cenu vodky ve snaze zabránit lidem v popíjení podomácku vyráběných pálenek. Minimální cena půl litru vodky byla snížena na 185 rublů, což je redukce o 16 % oproti předchozím 220 rublům.
• Turecký stát převzal kontrolu nad bankou Asya, která má blízko ke kritikovi prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, islámskému duchovnímu Fethullahu Gülenovi. Podle agentury DPA zdůvodnil bankovní dohled svůj krok údajně nedostatečnou transparentností ve struktuře banky.
• Premiér Tsipras je po jednání v EU optimistou, dohodu stále nemá.
• Maďarské nízkonákladové aerolinie Wizz Air obnovily plán vstupu na londýnskou burzu. Největší nízkonákladový přepravce ve střední a východní Evropě chce prodat investorům kolem pětiny svých akcií, a získat tím 150 milionů eur, sdělil ve středu šéf firmy József Varadi.
• Evropa je na dobré cestě stát se více konkurenceschopnou. Prohlásil to ve středu německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Francouzské reformy se podle něj ubírají správným směrem a italští politici si začínají uvědomovat, že reformy jsou nezbytné.
• Německo si přeje, aby nová levicová vláda v Řecku upustila od slibů, které dala v prvních dnech po svém zvolení a které by znamenaly omezení politiky utahování opasků. Berlín žádá, aby se kabinet Alexise Tsiprase vrátil k úsporným opatřením, na nichž se jeho předchůdci dohodli s mezinárodními věřiteli. Vyplývá to z dokumentu, na který se ve středu odvolává agentura Reuters.
• Evropská komise ve čtvrtek vydala novou predikci vývoje ekonomiky v regionu. Zvýšila odhad růstu HDP eurozóny na 1,3 % v roce 2015 z předchozího odhadu 1,1 %. Spotřebitelské ceny podle ní letos klesnou v eurozóně o 0,1 %, což by byl první roční pokles od zavedení eura v roce 1999. Evropská komise zvýšení predikce HDP a snížení odhadu vývoje inflace zdůvodňuje poklesem cen ropy, které jsou pro ekonomiky jak požehnáním, tak prokletím.
• Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek rozhodovala o dalším nastavení měnové politiky. V souladu s očekáváním svůj postoj nezměnila a ponechala závazek udržovat korunu nad hranicí 27 EUR/CZK beze změny, stejně jako hlavní úrokovou sazbu na 0,05 %. Kvůli posledním datům z ekonomiky také posunula termín ukončení intervencí až na konec roku 2016.
• Ukrajinská centrální banka se rozhodla prudce zvýšit úroky, aby odvrátila finanční kolaps země a omezila inflaci. Její klíčová úroková sazba od pátku stoupne na 19,5 % ze současných 14 %. Guvernérka banky Valerija Hontarevová rovněž uvedla, že banka se dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na podmínkách rozšíření finanční pomoci pro Ukrajinu. Neposkytla však žádné podrobnější údaje.
• Francouzský prezident François Hollande se v roce 2017 nebude ucházet o druhé funkční období, jestliže do té doby neklesne nezaměstnanost. Prohlásil to sám Hollande na čtvrteční tiskové konferenci. Zároveň dodal, že jeho vláda má v plánu provést nové reformy, které by měly podpořit ekonomiku země.
• Šéf německé centrální banky a člen ECB Jens Weidmann ve čtvrtek prohlásil, že státy nesou samy zodpovědnost za svá fiskální rozhodnutí. Zároveň varoval, že jakýkoli krok, který by zaváněl zachraňováním členského státu eurozóny, by mohl vyvolat pochyby ohledně solventnosti.
• Britská telekomunikační společnost BT se dohodla na převzetí britského mobilního operátora EE za 12,5 miliardy liber. Oznámila to ve čtvrtek firma. BT je největším provozovatelem pevných telefonních linek v Británii, zatímco EE má vedoucí postavení na britském trhu se službami pro mobilní telefony.
• Bank of England ponechala v únoru politiku beze změny (základní sazba 0,5 %, program odkupů aktiv 375 miliard GBP).
• Jakákoli dohoda mezi Řeckem a jeho věřiteli z Evropské unie o příznivějších podmínkách splácení dluhu Atén musí respektovat předchozí závazky a pravidla EU. Na čtvrteční tiskové konferenci to prohlásil francouzský prezident François Hollande.
• Německý průmyslový koncern Siemens má v úmyslu propustit po celém světě zhruba 7 400 zaměstnanců, což představuje asi dvě procenta jeho celkové pracovní síly. S odvoláním na informované zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Bloomberg a některá další média. Propouštění je součástí plánu generálního ředitele Joea Kaesera na snížení nákladů. Firma působí i v České republice.
• Dánská centrální banka ve čtvrtek počtvrté za tři týdny snížila svou klíčovou úrokovou sazbu a srazila ji na nové minimum minus 0,75 %. Kodaň tím brání kurz měny před výrazným posílením, které by mohlo dánskou korunu vytlačit ze stanoveného úzkého rozpětí vůči euru. To by podkopalo dlouhodobý základ dánské hospodářské politiky.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair hospodařily ve třetím finančním čtvrtletí s čistým ziskem 49 milionů eur po ztrátě 35 milionů eur před rokem. Firma v pondělí navíc zlepšila odhad celoročního zisku, a to již potřetí za poslední tři měsíce. Upozornila však, že nízké ceny ropy by v novém finančním roce mohly tlačit dolů ceny letenek, což by negativně ovlivnilo její hospodářské výsledky.
• Britská ropná společnost BP se kvůli prudkému poklesu cen ropy propadla v loňském čtvrtém čtvrtletí do ztráty 4,4 miliardy dolarů. Oznámila to v úterý firma. Dodala, že se rozhodla omezit své investiční plány pro letošní rok.
• Výsledky GlaxoSmithKline ve 4Q: Zisk na akcii 27,3 pence (odhad: 26,5 pence), tržby 6,19 miliardy liber.
• Francouzské farmaceutické skupině Sanofi vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk o 26,3 % na 1,34 miliardy eur. Výsledky podpořila absence mimořádných nákladů souvisejících s jejím lékem na roztroušenou sklerózu Lemtrada a slabší euro. Firma, která vlastní českou farmaceutickou společnost Zentiva, současně uvedla, že by v příštích týdnech měla oznámit jméno nového generálního ředitele.
• Německý automobilový koncern Daimler v loňském roce zvýšil provozní zisk bez zahrnutí mimořádných vlivů o 27 % na rekordních 10,1 miliardy eur. Oznámila to ve čtvrtek firma. Dodala, že akcionářům za loňský rok vyplatí rekordní dividendu a zaměstnancům rekordní odměny. Upozornila, že v letošním roce počítá s dalším růstem provozního zisku i tržeb.
• Švýcarskému výrobci hodinek Swatch Group klesl v loňském roce čistý zisk o 27 % na 1,42 miliardy švýcarských franků. Na hospodaření měly nepříznivé dopady vyšší výdaje na marketing a sponzorství a také rozšíření sítě vlastních obchodů. Firma současně oznámila, že v příštích dvou až třech měsících hodlá představit chytré hodinky.

Zdroj: Bloomberg, Reuters