Burzovní kalendář (29. 5. - 2. 6. 2017)

Ohlédnutí

V uplynulém týdnu se investoři zaměřovali především na zasedání Euroskupiny, jednání ropného kartelu OPEC a zveřejnění zápisu z posledního zasedání FOMC.

Euroskupina oproti očekávání zatím neuvolnila další peníze pro Řecko, druhá revize reformního pokroku v zemi tedy ještě nebyla dokončena. Účastníci schůzky posunuli termín finální dohody na 16. června.

Zasedání kartelu OPEC naopak podle očekávání přineslo prodloužení dohody o omezení těžby ropy do března 2018. Trh ale doufal v něco navíc, a tak po zasedání ceny ropy výrazně klesly.

Zápis z posledního zasedání FOMC vyzněl spíše jestřábím dojmem. Americká centrální banka naznačila červnové zvýšení základní sazby i to, že se její představitelé baví o začátku snižování nafouknuté rozvahy banky ještě v letošním roce. To vše za předpokladu minimálně současných makroekonomických a tržních podmínek.

V závěru týdne, ve kterém se mimo jiné setkal i s papežem, se Donald Trump stal hybatelem, respektive brzdou zasedání zástupců sedmi nejvyspělejších ekonomik světa (G7). Skupina přijala po složité debatě závěrečné prohlášení, ve kterém se mimo jiné shodla na nutnosti boje proti protekcionismu ve světovém obchodu a na ochotě zavést další sankce vůči Rusku kvůli jeho počínání na Ukrajině. Shodu naopak státy nenašly v otázce podpory naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Proti schválení tohoto bodu se postavily právě Spojené státy.

Zámořské trhy v týdnu několikrát posunuly historické rekordy. Důvodem nové vlny optimismu byl návrh státního rozpočtu, který ponechává ve hře možnost reformy daňového systému.

Český trh naopak zažil mírné vybírání zisků, index PX zakončil týden slabší p 0,4 %. Nejvíce klesající akcií týdne byla CME (-3,9 %), a to bez významných zpráv.

Nejvíce posílily akcie Fortuny (+4,4 %), která oznámila, že dokončila akvizici Hattrick Sports a že prodala svůj loterijní byznys Sazce. "Vzhledem k oznámené dohodě se Sazkou může trh spekulovat i na další možnou spolupráci s touto společností," uvedl v týdenním shrnutí dění na trzích hlavní akciový analytik J&T Banky Milan Vaníček.

Společnost Penta prostřednictvím své dceřiné firmy Fortbet Holdings navýší cenu dobrovolného odkupu akcií Fortuny na 118,04 Kč za akcii. Dosud investorům za jeden cenný papír nabízela 98,69 Kč. Informovala o tom v pátek Česká spořitelna, která proces odkupu akcií Fortuny zpracovává. Nabízená cena by měla být zvýšena v pondělí.

Pražská burza zažila závěr výsledkové sezóny. Pojišťovna VIG představila čísla za první kvartál bez výraznějšího překvapení. Čistý zisk dosáhl 69 milionů eur (+3 meziročně), čekalo se ale 72 milionů. Akcie VIG zakončily týden se ztrátou 0,4 %.

Stock Spirits zveřejnila některá provozní data za první čtvrtletí. Trh s vodkou v Polsku meziročně poklesl o 1 % z pohledu hodnoty a o 1,5 % z pohledu objemů, což bylo částečně způsobeno Velikonocemi, které na rozdíl od roku 2016 byly až ve druhém kvartálu. Tržní podíl Stock Spirits v Polsku zůstal víceméně beze změny (25,2 % oproti 25,3 % na konci roku 2016). Titul zakončil týden o 1,4 % silnější.

Český stát by za určitých podmínek mohl převzít dvě dceřiné firmy energetické skupiny ČEZ provozující jaderné elektrárny a zodpovědnost za výstavbu nových reaktorů, řekl v rozhovoru pro deník Právo generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Výhodou by podle něj bylo to, že ceny elektřiny z nových bloků by mohly být až o 50 % nižší.

Energetická skupina je prý také blízko akvizice projektu v Německu zaměřeného na obnovitelné zdroje energie. V rozhovoru pro agenturu Reuters to uvedl člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač. Rozhodnutí o prodeji bulharských aktiv by podle něj mělo padnout v druhé polovině roku.

Výhled

Přelom května a června by teoreticky mohl na trzích probíhat v klidném, takřka letním režimu, ale je to pouze teorie. V Číně, USA a Británii zůstanou trhy v pondělí zavřené kvůli státním svátkům, což bude nepochybně znamenat menší aktivitu na trzích.

S koncem května dojde k rebalancování indexů MSCI, což může naopak zvýšit objem obchodů, případně i volatilitu. Ta je obecně mimořádně nizká, a tak by její růst, třeba i krátkodobý, nebyl velkým překvapením.

Výsledková sezóna prakticky skončila, svá čísla v týdnu oznámi jen několik významnějších firem, které mají oproti kalendářním posunutá svá fiskální čtvrtletí. Investoři tak budou moci vyhodnotit hospodářskou kondici společností jako Dollar General, Broadcom nebo lululemon athletica, v Evropě budou zajímavá čísla aerolinek Ryanair.

"Index S&P 500 v úterý otestoval rezistenci na 2 400 a od středy uzavírá nad ní. Ještě by měl tuto hladinu otestovat shora a uzavřít cenový odskok mezi středeční a čtvrteční svíčkou, abychom mohli metu 2 400 označit za nový support. Propad ze středy 17. května byl rychle zapomenut a situace hraje do karet dlouhodobým obchodníkům. Pokud se psychologicky významná hladina 2 400 opravdu změní na support, dalším cílem pravděpodobně bude kulatých 2 450. Případným poklesem pod 2 400 by se index vrátil do dlouhodobého rozpětí. Pokud by se dostal pod 50denní klouzavý průměr k supportu na 2 350, byl by to podle mě silný varovný signál. Ale blíží se prázdniny, v Británii se nekoná referendum o brexitu, ale 'jen' parlamentní volby, a proto by letní bezstarostnost mohla pokračovat," napsal v pravidelném technickém komentáři pro Investiční web opční obchodník Josef Košťál.

"Index volatility VIX je tak nízko, že již klesat téměř nemůže. Co tedy čekat? Buď v červnu a červenci zůstane trh v 'letním módu', nebo ještě do prázdnin přijde pořádná bouřka. Index S&P 500 zřejmě bude hledat rozpětí, ve kterém se bude držet v červnu a červenci. Pokud je najde, čeká trh 'převalování' jako na přelomu roku, v březnu a dubnu," uzavřel Košťál.

Na českém akciovém trhu je potřeba připomenout pondělí, kdy se naposledy s nárokem na dividendu 8,3 Kč na akcii obchodují cenné papíry Unipetrolu. Společnost již zveřejnila návrhy k projednání na valné hromadě (7. června), mezi nimiž je i návrh vyšší výplaty, a to v rozmezí 13,5-18,5 Kč na akcii.

Očekávaných firemních zpráv je poskrovnu, makroekonomický kalendář je ale popsaný poměrně hustě. V pondělí si investoři jistě nenechají ujít vystoupení Maria Draghiho v Evropském aprlamentu. V úterý vyjdou francouzský HDP a německá inflace, největší pozornost si ale zaslouží americká spotřebitelská důvěra a statistika osobních příjmů a výdajů včetně jádrových výdajů na osobní spotřebu. Právě ty zohledňuje americká centrální banka při rozhodování o úrokových sazbách.

Ve středu budou na monitorech obchodníků postupně vyskakovat hodnoty důležitých evropských indikátorů, konkrétně inflace a míry nezaměstnanosti v eurozóně. Čtvrtek pak bude ve znamení indexů nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru. Data dorazí postupně například z Číny, Spojeného království, eurozóny i jejích jednotlivých zemí a odpoledne také ze Spojených států. Další mírný nárůst indexu se čeká i v Česku, kde ale nejsledovanějším indikátorem bude až páteční údaj o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí.

Na závěr týdne připadá i nejdůležitější makroekonomická statistika, a to květnová data z amerického pracovního trhu. Podle agentury Reuters se investoři mají připravit na mírný nárůst míry nezaměstnanosti na 4,5 % a necelých 180 tisíc nově vytvořených pracovních míst.

"Indikátory důvěry Evropské komise ukazovaly od počátku letošního roku velice zdravý obrázek ekonomiky eurozóny. A postupně ho potvrdil i vzestup indexů nákupních manažerů. Již v uplynulém týdnu zveřejněný ukazatel květnové spotřebitelské důvěry ukázal na nejlepší náladu domácností v eurozóně za posledních téměř 10 let. Květnová série průzkumů Evropské komise by již na další zlepšování ukazovat neměla, očekáváme stabilitu na předchozích vysokých úrovních. Pokud bychom se drželi pouze vpředhledících měkkých indikátorů, rostla by evropská ekonomika během 2Q2017 mezičtvrtletně o 0,6-0,7 %, aktuálně počítáme jen s +0,5 %," napsal v týdenním výhledu hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

"Podle předběžných údajů odhadujeme pokles meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu na 1,6 % z přechozích 2 %. Zatímco ceny potravin by měly být stabilní, pokles cen ropy a mizející efekt statistické základny se podepíše na poklesu cen energií. Dolů zamířila kvůli cenám služeb i jádrová inflace. Celkově německá inflace půjde ještě níže i v červnu, ve zbytku roku již ale opět poroste," uvedl ekonom.

Reálné výdaje v USA sice rostou, inflační data ale podle Vejmělka zřejmě budou slabá. "Reálné spotřební výdaje Američanů byly v 1Q2017 slabé, podle hodnocení centrálních bankéřů pouze dočasně. S tímto hodnocením souhlasíme. Duben již byl ve znamení vyšší výdajů, ale i příjmů. Cenový vývoj tomu ale neodpovídá. Deflátor výdajů osobní spotřeby jako celek i jeho jádrová složka spíše ukáží, že inflační vrchol je již minulostí," napsal Vejmělek.

Květnová inflace v eurozóně se podle Komerční banky zřejmě vrátila k březnové hodnotě. "Po dubnovém zrychlení meziroční dynamiky spotřebitelských cen o 0,4 procentního bodu k 1,9 % očekáváme za květen pokles ve stejném rozsahu, tedy k březnovým 1,5 %. Pokles inflace jde zejména na vrub vyčerpaného statistického efektu slabých cen ropy, třetí měsíc v řadě budeme také svědky nižších cen potravin. Kvůli slabším cenovým tlakům v sektoru služeb zřejmě o 0,2 procentního bodu zpomalí meziroční dynamika jádrové inflace na 1. Ve výhledu bude dezinflační trend pokračovat i v červnu, kdy meziroční růst cen dosáhne pouhých 1,3 %. Ve druhé polovině roku bychom měli být svědky mírně zvyšujícího se trendu směrem k 1,7 %, které očekáváme na konci roku," odhadl Vejmělek.

Míra nezaměstnanosti v Německu zřejmě v průběhu května klesla na 5,7 % na nové historické minimum po sjednocení země. Přestože se míra nezaměstnanosti nachází výrazně pod NAIRU, mzdový růst se stále nemůže dostat z pásma 2-2,5 % meziročně. Důvodem jsou mzdové dohody mezi odbory a zaměstnavateli, které jsou uzavřené na více let. Vyšší růst mezd tak přijde se zpožděním. "Kontrakty byly navíc uzavřeny v době nízké inflace. Významnější tlaky na mzdy tak v Německu očekáváme až s vyjednáváním pro rok 2018. Svou roli v nízkém mzdovém vývoji u českých západních sousedů hraje i fakt, že mnoho nových pracovních míst je na zkrácený úvazek," připomněl ekonom z Komerční banky.

Podle předběžného indexu nákupních manažerů se aktivita v průmyslovém sektoru eurozóny vyšplhala během května na nejvyšší hodnotu za posledních 73 měsíců. "Nepředpokládáme, že by finální číslo mělo tento závěr změnit. U německého indexu očekáváme nepatrné snížení z vysokého předběžného čísla. Pokud jde o další velké země, kde se nezveřejňují předběžné odhady, u Španělska očekáváme stejnou hodnotu jako v dubnu, u Itálie čekáme zlepšení z dubnových 56,2 na 56,7 bodu. Index za celou eurozónu na úrovni 57 bodů je konzistentní s mezičtvrtletním anualizovaným růstem během HDP ve 2Q2017 o vysokých 3,5 %," doplnil Vejmělek.

Americký trh práce v květnu pokračoval v příznivém dubnovém trendu. Po slabém březnu bylo v dubnu v USA vytvořeno 211 tisíc pracovních míst a míra nezaměstnanosti klesla na 4,4 %. "Za květen očekáváme dalších 160 tisíc nově vytvořených pracovních míst, tržní konsenzus je zhruba o 20 tisíc vyšší. V průměru bylo letos vytvořeno 185 tisíc míst měsíčně, což odpovídá trendu loňského roku. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat na 4,4 % při neměnné délce pracovního týdne. Hodinové výdělky by si měly polepšit o 0,2 % meziměsíčně, což v meziročním vyjádření bude znamenat +2,6 %," uzavřel Jan Vejmělek svůj výhled.