Co musíte ráno vědět (10. července)

1. Americké akcie v pátek po údajích z trhu práce zpevnily, mírně v plusu skončily hlavní indexy i za celý týden

Akcie ve Spojených státech na závěr týdne posílily. K růstu přispěla příznivá zpráva o vývoji nezaměstnanosti v USA, která posílila důvěru investorů v sílu americké ekonomiky. Dařilo se hlavně technologickým společnostem. Index Dow v pátek stoupl o 0,44 % na 21 414,34 bodu, širší index S&P 500 vzrostl o 0,64 % na 2 425,18 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 1,04 % na 6 153,08 bodu. Index volatility VIX spadl o 10,77 % na 11,19 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o zhruba dva bazické body na 2,386 %. V zelených číslech skončila většina hlavních sektorů, nejlepší výkon podaly technologický sektor, odvětví cyklického spotřebního zboží a průmyslový sektor, pod nulou uzavřely energetický sektor a odvětví necyklického spotřebního zboží. Bitcoin v pátek večer klesal o 3,3 % na 2 517,37 USD a kurz etherea padal o 7,44 % na 249,73 USD. Za celý týden index Dow stoupl o 0,30 %, S&P 500 vzrostl o 0,07 % a Nasdaq Composite se zvýšil o 0,21 %.

2. Evropské burzy se v pátek na směru neshodly, za celý týden ale mírně stouply

Evropské akciové trhy v pátek uzavřely smíšeně, když investoři vyhodnocovali řadu makrodat, z nichž nejsledovanější byly údaje z amerického trhu práce. Pozornost trhů byla rovněž zaměřena na summit skupiny G20, který v pátek začal v Hamburku. Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,07 % na 380,18 bodu, za celý týden však zpevnil o 0,21 %. V negativním pásmu seanci zakončila většina jeho sektorů, nedařilo se hlavně mediálním společnostem, které do mínusu poslalo několik nižších doporučení. Britský FTSE 100 vzrostl o 0,19 % na 7 350,92 (za celý týden +0,42 %), francouzský CAC 40 ztratil 0,14 % na 5 145,16 bodu (za celý týden +0,48 %) a německý DAX si polepšil o 0,06 % na 12 388,68 bodu (za celý týden +0,52 %).

3. Pražská burza v pátek stoupla, za celý týden si připsala 1,2 %

Pražská burza v pátek po dvou dnech volna navázala na zisky z úvodu týdne, když index PX zpevnil o 0,55 % na 992,18 bodu. Nahoru burzu táhly akcie energetické skupiny ČEZ, pojišťovny VIG a textilky Pegas Nonwovens. Výrazně naopak ztratily cenné papíry mediální CME. Objem obchodů byl s 627 miliony korun mírně podprůměrný. Nejobchodovanější byly v pátek akcie skupiny ČEZ, které zdražily o 0,86 % po zprávě, že energetický gigant koupil od fondu DPE Deutsche Private Equity německou společnost Elevion. Ta se zaměřuje jak na instalaci energetických zařízení v nových budovách, tak na zvyšování účinnosti energetického hospodářství starších objektů. Hodnota transakce zveřejněna nebyla. Společnost Philip Morris ČR (+0,9 %) oznámila, že závod v Kutné Hoře bude muset navýšit výrobní kapacitu, aby uspokojil poptávku po klasických cigaretách Marlboro, L&M či Red & White. Důvodem je to, že do české továrny přejde výroba kuřiva z ostatních závodů firmy v Evropě, například z Rumunska, Itálie, Řecka a pravděpodobně také z Ruska. Za celý týden pražská burza zpevnila o 1,2 %. Nejvíce klesajícím titulem byla Kofola ČeskoSlovensko, která přišla o 0,5 %. Menšinoví akcionáři pravděpodobně vyhodnocují reálnou možnost nabídky společnosti na odkup 5 % akcií firmy za 440 Kč. Naopak nejvíce rostoucím titulem byla VIG, která přidala 4,8 %.

4. Očekávané události

Týden začne japonskou a evropskou obchodní bilancí a čínskou inflací, z USA v pondělí dorazí data o spotřebitelských úvěrech a podmínkách na trhu práce. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. G20 je pro volný obchod a s výjimkou USA i pro klimatické cíle

Skupina velkých světových ekonomik G20 se v závěrečném komuniké ze summitu v Hamburku přihlásila k volnému obchodu. Devatenáct členů se vyslovilo i pro rychlé naplnění klimatických cílů, zároveň ale vzalo na vědomí odlišný postoj Spojených států. O tom, zda se závěrečné prohlášení vůbec podaří schválit, panovaly během dvoudenního summitu pochybnosti.

6. Čísla, která nutí Francii zreformovat pracovní právo

Francie hodlá reformovat svůj přísně regulovaný trh práce, aby pomohla těm, kteří práci nemají. Před francouzským parlamentem to tento týden prohlásil prezident Emmanuel Macron. A to není malý úkol. Míra nezaměstnanosti se totiž pohybuje kolem deseti procent a v porovnání s průměrem Evropské unie se snižuje pomaleji. Trvale vysoká nezaměstnanost navíc není jediným faktorem, kvůli němuž je reforma trhu práce vládní prioritou.

7. Šéf Volkswagenu prý o manipulacích s emisemi věděl měsíce před odhalením skandálu

Bývalý generální ředitel německé automobilky Volkswagen Martin Winterkorn věděl o manipulacích s testy emisí naftových vozů přinejmenším dva měsíce před vypuknutím skandálu. Informoval o tom německý list Bild am Sonntag. Volkswagen podle agentury DPA tvrdí, že jeho nejvyšší vedení se podrobnosti o manipulacích dozvědělo jen několik dnů před odhalením skandálu v USA. Již dříve se ale objevily zprávy, že ve skutečnosti bylo vedení na manipulaci upozorněno mnohem dříve.

8. Innogy bude v USA provozovat dobíjecí stanice pro auta

Největší německá energetická firma Innogy zřídila ve Spojených státech dceřinou společnost Innogy E-Mobility USA, která bude v Kalifornii zřizovat a provozovat dobíjecí stanice pro elektrická auta. Firma chce na americkém trhu konkurovat největší místní síti ChargePoint.

9. Paříž: EU by měla nadnárodní firmy přimět k řádnému placení daní

Evropská unie by měla přimět velké nadnárodní společnosti, například americké firmy Amazon, Facebook a Google, aby platily spravedlivý podíl na daních. Uvedl to v neděli francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 70 lety odmítlo Československo Marshallův plán

Před 70 lety (10. července 1947) řeklo Československo ne Marshallovu plánu. Program pojmenovaný podle bývalého náčelníka generálního štábu USA George Marshalla vytvořili Američané na obnovu válkou poničené Evropy. Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů nabídli všem evropským zemím včetně Německa a Sovětského svazu.

Československo svoji účast zvažovalo, po jednoznačném odmítnutí americké pomoci ze strany sovětského vůdce Josifa Stalina však nemělo příliš na výběr. V červnu 1947 Praha na poslední chvíli odvolala svoji účast na chystané pařížské konferenci k Marshallovu plánu. Zpečetila tak svůj svazek s "velkým bratrem" na východě a začlenění do sovětského bloku odděleného od zbytku světa železnou oponou.

Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů Američané nabídli všem evropským zemím včetně Německa a Sovětského svazu. Projekt, na který posléze přistoupilo 16 států, přinášel výhody oběma stranám. Amerika se potřebovala zbavit svých přebytků vyráběných demobilizovanými vojáky, Evropě zase zoufale chyběly dolary na jejich nákup. Na ozdravení 16 západoevropských zemí bylo do roku 1951 použito přes 13 miliard dolarů. Velká část získaných prostředků směřovala k obnovení a modernizaci infrastruktury. Největší díl ukously Británie (téměř 3,2 miliardy), Francie (2,7 miliardy) a Itálie (1,5 miliardy).