Co musíte ráno vědět (17. července)

1. Americké akcie zahájily týden smíšeně, Dow udržely v plusu výsledky Bank of America

Akcie ve Spojených státech uzavřely smíšeně. Bankovní společnosti posilovaly díky výsledkům hospodaření Bank of America, energetické společností však po poklesu cen ropy oslabily. Po skončení seance oznámil slabá kvartální čísla Netflix a v after-marketu ztrácel přes 13 %. Index Dow Jones stoupl o 0,18 % na 25 064,36 bodu, širší index S&P 500 se snížil o 0,10 % na 2 798,43 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite klesl o 0,26 % na 7 805,72 bodu. Index volatility VIX stoupl o 5,34 % na 12,83 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o tři bazické body na 2,85 %. Nejsledovanější kryptoměny v dolarovém vyjádření přidaly mezi čtyřmi a šesti procenty.

2. Evropské burzy v pondělí převážně klesly, pozornost poutalo setkání prezidentů USA a Ruska

Evropské akciové trhy zakončily pondělní seanci převážně v negativním pásmu, když se investoři soustředili na výsledkovou sezónu a čekali na výsledek jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,25 % na 384,05 bodu, britský FTSE 100 přišel o 0,8 % na 7 600,45 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 0,36 % na 5 409,43 bodu a německý DAX stoupl o 0,16 % na 12 561,02 bodu. Pomyslným vítězem dne se stala Deutsche Bank, jejíž akcie vyletěly vzhůru o více než 7 %. Banka v pondělí zveřejnila předběžné výsledky hospodaření za druhý kvartál, které výrazně překonaly očekávání analytiků.

3. Pražská burza v pondělí stoupla, dařilo se akciím CME

Pražská burza začala týden v zelených číslech, index PX zpevnil o 0,32 % na 1 088,24 bodu. Nahoru burzu táhly zejména cenné papíry ČEZ, výrazněji ztratila pouze PFNonwovens. Objem obchodů byl s 236 miliony korun výrazně podprůměrný. Akcie ČEZ byly nejobchodovanější a zdražily o 0,53 %. Nejvyšší zisk si připsala CME, jejíž akcie stouply o 1,12 %. Proti trendu naopak šly akcie PFNonwovens, které zlevnily o 1,11 %.

4. Očekávané události

V noci na úterý australská centrální banka zveřejní záznam z posledního měnověpolitického zasedání a Čína se pochlubí indexem cen domů. V Evropě dopoledne vyjdou italské průmyslové tržby a inflační statistika, britská tříměsíční míra nezaměstnanosti od ILO společně s údaji o vývoji mezd a DCLG indexem cen domů. Spojené státy odtajní průmyslovou výrobu a index trhu s nemovitostmi od NAHB. Za řečnický pultík se postaví guvernér Bank of England Mark Carney a v Kongresu šéf Fedu Jerome Powell. Hospodářské výsledky za uplynulý kvartál budou reportovat například společnosti UnitedHealth Group, Johnson & Johnson, Goldman Sachs či Charles Schwab. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. OECD očekává růst českého HDP o 3,8 %, doporučuje úpravu penzí

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje letošní růst české ekonomiky na 3,8 %. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 %. Vyplývá to ze zprávy OECD, kterou v pondělí v Praze zveřejnil generální tajemník organizace Ángel Gurría. OECD ve zprávě také doporučila Česku navázat věk pro odchod do důchodu na očekávanou délku života, podpořit zaměstnávání žen a upravit daňový systém. Gurría v Praze představil i hodnocení stavu životního prostředí, podle kterého patří Česko k největším znečišťovatelům mezi vyspělými státy.

6. Čínská ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí o 6,7 % a naplnila odhady

Růst čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí meziročně podle očekávání zpomalil na 6,7 % z 6,8 % v prvním kvartálu. Za prvních šest měsíců roku činil růst ve srovnání se stejným obdobím loni 6,8 %, a byl tak nad vládním cílem stanoveným pro letošní rok na 6,5 %. Informoval o tom čínský statistický úřad. Podle analytiků prokázala druhá největší světová ekonomika odolnost v období dále hrozící eskalace obchodního konfliktu se Spojenými státy.

7. Babiš má prý jasno o budoucnosti ČEZ. Dělit firmu podle něj není potřeba

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že má o budoucnosti společnosti ČEZ jasno. Dle něj jde o triviální operaci, ve které se ocení Dukovany, vloží do stoprocentní dcery, vysoutěží se dodavatelé technologie, financování a eventuálně na joint venture. ČEZ by transakci garantoval, jako druhý v řadě může garantovat stát. On i prezident Miloš Zeman jsou přesvědčeni o tom, že není potřeba rozdělovat ČEZ.

8. Tusk vyzval USA, Rusko a Čínu, aby neničily světový řád. Pak se sešli Trump a Putin

Předseda Evropské rady Donald Tusk v pondělí vyzval prezidenta USA Donalda Trumpa, ruského prezidenta Vladimira Putina a Čínu ke spolupráci s Evropou. Prohlásil, že by se měli vyhnout obchodním válkám a předcházet konfliktům a chaosu. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Tusk hovořil v Pekingu na zahájení summitu mezi Čínou a Evropskou unií, kde se spolu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem setkal s předsedou čínské vlády Li Kche-čchiangem.

Jeho slova padla jen několik hodin před summitem Trumpa a Putina v Helsinkách. Ten dopadl tak, že kritici obou státníků mají opět postaráno o munici. V kostce:

• Putin a Trump na tiskové konferenci přivítali obnovení dialogu obou zemí. Studená válka skončila, podotkl k tomu Putin. Trump si pochvaloval produktivní dialog.
• Dostalo se na téma údajného ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, které potvrdily tajné služby USA. Trump ale řekl, že nevidí důvod, proč by Moskva měla do voleb zasahovat, a popřel existenci tajné dohody mezi ním a ruskou vládou. Putin zopakoval, že obvinění Ruska jsou nesmyslná.
• Trumpova vyjádření ohledně ruského vměšování do amerických voleb vzbudila ostrou kritiku demokratů i některých republikánů. Podle kritiků Trump selhal, když se nedokázal Putinovi postavit.
• Trump a Putin mluvili o konfliktu v Sýrii, v němž USA a Rusko stojí na opačných stranách. Podle Putina nastaly podmínky pro spolupráci. USA a Rusko "by mohly zachránit tisíce životů" v Sýrii, řekl Trump. USA i Rusku jde podle něj i o bezpečnost Izraele.
• Otázku Krymu anektovaného Ruskem zmínil Putin až na dotaz novinářů. Řekl, že jejich postoj se liší, protože Trump připojení poloostrova k Rusku považuje za nezákonný akt. Washington by měl přesvědčit Ukrajinu, aby dodržovala dohody z Minsku, podotkl Putin k ukrajinské otázce.

9. MMF zhoršil výhled hospodářského růstu v eurozóně

Mezinárodní měnový fond nadále předpokládá, že růst světové ekonomiky v letošním roce zrychlí na 3,9 % z loňských 3,7 %. Zhoršil však odhad hospodářského růstu v eurozóně na letošní i příští rok a varoval, že se zvyšuje pravděpodobnost eskalace sporů v mezinárodním obchodě. Vyplývá to z aktualizace jarního výhledu, kterou v pondělí fond zveřejnil.

10. Škoda Auto dodala v červnu 116 500 vozů, meziročně o 10,8 % více

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto v uplynulém měsíci zákazníkům dodala 116 500 vozů, meziročně jde o 10,8% nárůst. Je to ve srovnání s červnovými prodeji předchozích let nejvíce. Za první pololetí letošního roku automobilka dodala celkem 652 700 vozů, meziročně o 11,6 %.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

V caracaském metru se jezdí zadarmo, podnik nemá na jízdenky

Cestující v metru ve venezuelské metropoli Caracasu jezdí už několik měsíců zadarmo, protože v automatech došly jízdenky. Místní dopravní podnik na ně totiž nemá peníze. Venezuela je už několik let v hluboké krizi, podle odhadu parlamentní finanční komise se ekonomika v prvním čtvrtletí propadla meziročně o 12 %.

Metro v Caracasu nemá peníze nejen na jízdenky, ale ani na personál. Vagony jezdí řadu dní neuklizené a metro využívají zloději či podomní prodavači. V zemi je nedostatek všeho, včetně základních potravin a léků, a inflace je tak vysoká, že v některých oblastech přešli na výměnný obchod. Statisíce Venezuelanů emigrovaly kvůli ekonomické krizi, ale i kvůli autoritářskému režimu prezidenta Nicoláse Madura.

Kromě nedostatku potravin a základního zboží se Venezuelané potýkají mimo jiné s nedostatkem elektřiny, například na severozápadě země ve státě Zulia trvají výpadky proudu mnoho hodin, někdy i půl dne.

Venezuelská opozice i řada ekonomů kritizují Madurovu vládu, že přivedla zemi do hluboké ekonomické krize svou socialistickou hospodářskou politikou. Vláda se také nedokázala vyrovnat s hlubokým propadem světových cen ropy, na níž je venezuelská ekonomika závislá asi z 95 %. Podle vlády mohou za krizi Spojené státy, opozice a bohatí podnikatelé, kteří tak podle ní chtějí dosáhnout pádu Madurovy vlády.