Summit "nezklamal" - nevyřešilo se nic
Co si vzít ze středečního summitu EU? Podle očekávání nejsme o moc moudřejší. Summit původně zaměřený na otázky růstu se věnoval z velké části Řecku, strachu z eventuální finanční nákazy a otázce, jak v takovém případě posílit soudržnost zbytku klubu - eurodluhopisy, společné bankovní záruky. Žádného jasného závěru v zásadních otázkách jsme se zatím nedočkali.
Evropští lídři jsou zajedno v tom, že potřebují krizový scénář pro případ řeckého euro-exitu. K dohodě na něm mají zatím hodně daleko.
Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?
Pomoc bankám?
Evropská centrální banka a Komise se snaží prosadit návrh na kapitálovou pomoc systematicky významným bankám ze společných prostředků. To by se líbilo především Španělsku, které má největší problém s léčbou svého bankovního sektoru. Německo, Nizozemsko a Finsko však zatím nechtějí připustit vznik nového "bankovního fondu" ani rozšíření pravomocí stávajících fondů (ESM, EFSF) tak, aby mohly poskytovat pomoc přímo postiženým bankám (ne pouze národním státům).
Pokud v otázce společné bankovní pomoci existuje šance, že Němci sleví ze své zásadovosti (do řádného červnového summitu), v případě společných eurobondů je to naprosto nereálné. Němci napříč politickou scénou vidí v eurobondech nebezpečí, které by mohlo rozvolnit tlak na disciplínu v periferních ekonomikách. Slovy Angely Merkelové budou eurobondy připadat v úvahu, až bude eurozóna fungovat jako rozpočtová unie a národní vlády prokáží schopnost držet své rozpočty na uzdě.
Jediným konkrétnějším výstupem jednání posledních dnů jsou tak tři drobné nápady, jak podpořit evropský růst z kapsy Bruselu:
projektové dluhopisy společného evropského rozpočtu,
zdvojnásobení kapitálu Evropské investiční banky,
přesměrování strukturálních fondů EU.
Žádné z těchto opatření ovšem nemíří k jádru dnešních problémů. Slabý růst je věc, kterou musejí vyřešit primárně národní vlády reformami na trhu práce, deregulací chráněných odvětví nebo dokapitalizací bank. Společné evropské peníze na stavbu mostů v Portugalsku a Řecku jsou příliš malé (nezvládnou vykompenzovat nutné domácí úspory) a neřeší podstatu problému slabého růstu.
Investory navíc v tuto chvíli skutečně více zajímá otázka, jak zastavit eventuální nákazu z řeckého euroexitu. Pokud od politiků brzo neuslyší konkrétnější krizové plány, ještě zesílí tlak na ECB, která je poslední akceschopnou záchrannou brzdou eura.
