Evropské akcie v pátek skončily smíšeně, mají za sebou nejhorší týden od března

Akciové trhy v západní Evropě sice zakončily páteční obchodování smíšeně, ale v týdenním hodnocení za sebou mají hluboký propad. Týdenní ztráty hlavních indexů se pohybují v rozmezí od 5 % do 8,6 %, což je nejhorší výsledek od března.
Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek vzrostl o 0,18 % na 342,36 bodu, britský benchmark FTSE 100 se snížil o 0,08 % na 5 577,27 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,54 % na 4 594,24 bodu a německý DAX oslabil o 0,36 % na 11 556,48 bodu.
Dění na trzích v posledních dnech nejvýrazněji ovlivňuje růst počtu nových případů nemoci covid-19 po celém světě. Ve čtvrtek dokonce padl rekord, když globálně přibylo půl milionu případů.
Mezi nejztrátovější sektory v pátek patřily technologie, kde dodavatelé Applu, mezi něž patří ASM International, Dialog Semiconductor nebo STMicroelectronics, ztráceli kolem jednoho procenta, podobně jako na asijských trzích. K lepším výsledkům nepomohla ani lepší než očekávaná data týkající se růstu evropské ekonomiky, který byl nejrychlejší od roku 1995.
"Tento týden jsme zažili návrat strachu. Tvrdý propad cen akcií odráží realitu, tedy že růst počtu nakažených a stále se zpřísňující restrikce v Evropě sráží krátkodobé ekonomické vyhlídky. I když mohou být škody významné, domníváme se, že tentokrát by měly být menší, protože mnoho podniků zůstává otevřených," míní Emmanuel Cau z Barclays.
Za uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 5,56 %, za říjen pak zaznamenal ztrátu 5,37 %. FTSE 100 se za týden snížil o 4,83 % a v průběhu října ztratil 5,14 %. DAX oslabil za týden o 8,61 % a za říjen odepsal 9,22 % a CAC 40 klesl v uplynulém týdnu o 6,34 % a za říjen zaznamenal ztrátu 4,76 %.
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila z koronavirového propadu, hrubý domácí produkt se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 %. V prvním rychlém odhadu to v pátek oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 %. Je to nejvýraznější vzestup od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU propadla kvůli koronaviru o 11,4 %. V eurozóně se HDP ve druhém čtvrtletí snížil o 11,8 %.
- Míra nezaměstnanosti v Evropské unii i v zemích eurozóny zůstala v září na srpnových hodnotách. V celé sedmadvacítce bylo bez práce 7,5 % lidí, ve státech platících eurem to bylo 8,3 %. Uvedl to v pátek evropský statistický úřad Eurostat. V předchozích pěti měsících, kdy ekonomika pociťovala dopady koronavirových omezení, nezaměstnanost vytrvale rostla. Nejnižší nezaměstnanost měla v září i nadále Česká republika.
- Spotřebitelské ceny v eurozóně v říjnu v meziročním srovnání znovu klesly o 0,3 %. Zůstávají tak stejně jako v září na nejnižší hodnotě za čtyři roky. Vyplývá to z pátečního rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat. Loni v říjnu míra inflace v eurozóně činila 0,7 %.
- Tržby německých maloobchodníků v září meziročně vyskočily o 6,5 %, čekal se růst o 6,6 % po 3,7% zvýšení v srpnu. Meziměsíčně se tržby prodejců snížily o 2,2 %, čekal se 0,8% pokles po 3,1% zvýšení v srpnu.
- Spojené království: Index cen nemovitostí od Nationwide v říjnu meziročně stoupl o 5,8 % (odhad: +5,2 %, září: +5 %). Meziměsíčně se ukazatel zvýšil o 0,8 % (odhad: +0,4 %, září: +0,9 %).
- Francouzská ekonomika ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, proti předchozím třem měsícům vykázala vzestup o 18,2 %. V předběžné zprávě o tom v pátek informoval francouzský statistický úřad (INSEE). V předchozím čtvrtletí se hrubý domácí produkt v reakci na dopady šíření koronaviru a zavedení plošné karantény naopak o 13,7 % snížil.
- Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 8,2 %. V předběžné zprávě to v pátek oznámil německý statistický úřad. Vláda navíc mírně zlepšila výhled na letošní rok - zatímco dosud kvůli dopadům koronavirové krize počítala s propadem o 5,8 %, nyní čeká pokles o 5,5 %.
- Mezinárodní ratingová agentura Moody's potvrdila hodnocení Erste Group Bank na stupni A2. Výhled ale zlepšila z pozitivního na stabilní.
- Britský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil hotelové společnosti Marriott International pokutu 18,4 milionu liber (558 milionů Kč) kvůli rozsáhlému úniku dat, který se mohl dotknout až 339 milionů hostů. Oznámil to v pátek úřad.
- Evropské vlády musejí při boji s koronavirem omezovat pouze vybrané ekonomické aktivity a pokračovat ve výdajích na podporu podniků i domácností. Uvedli to v pátek podle agentury Reuters vedoucí představitelé Evropské centrální banky. Evropské země v poslední době zavádějí nová restriktivní opatření v reakci na vzestup počtu nových případů nákazy koronavirem.
Výsledková sezóna
- Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.
- Francouzské ropné společnosti Total ve třetím čtvrtletí klesl čistý zisk o 93 procent na 202 milionů dolarů. Výsledek ale překonal očekávání analytiků. Skupina v pátek uvedla, že snížila investice, dividendu ale zachová. Energetické podniky se potýkají s dopady pandemie covidu-19, jejímž vlivem se prudce snížila poptávka po ropě.
Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích
- Coca-Cola European Partners (CCEP), evropská stáčírna a plnírna nápojů Coca-Cola, nabízí za převzetí australského kolegy Coca-Cola Amatil 9,28 miliardy australských dolarů (151,8 miliardy Kč). Pokud se dohodu podaří dokončit, bude to největší převzetí v Austrálii v letošním roce.
- Německá společnost Bayer se dohodla na převzetí americké biotechnologické firmy Asklepios BioPharmaceutical. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Cena by mohla činit až čtyři miliardy dolarů.
- Podnikatelská nálada v Německu se v říjnu zhoršila. Důvodem jsou obavy firem z rostoucího počtu případů nákazy koronavirem, kvůli kterým jsou mnohem skeptičtější, co se dalšího výhledu týče. Vyplývá to ze zprávy institutu Ifo. Jeho index důvěry klesl na 92,7 ze zářijových 93,2 bodu. Pokles přišel po pěti měsících růstu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali snížení indexu v průměru na 93 bodů.
- Akcie německé softwarové společnosti SAP v pondělí dopoledne ztrácely více než 17 %. Tržní kapitalizace firmy se tak svezla zhruba o 25 miliard eur. Investoři se akcií firmy zbavují v reakci na slabé hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí. Podnik také zhoršil celoroční výhled. Pondělí je tak zatím pro SAP nejhorším dnem na burze za 12 let.
- Světová obchodní organizace v pondělí oficiálně povolila Evropské unii uvalit cla na dovoz zboží ze Spojených států v hodnotě čtyř miliard dolarů ročně jako odvetu za subvence, které Washington poskytoval americkému výrobci letadel Boeing. Podle agentury Bloomberg se však neočekává, že tato cla budou zavedena před prezidentskými volbami, které jsou v USA plánovány na 3. listopadu.
- Naděje Evropanů, že by volební vítězství demokrata Joea Bidena nad americkým republikánským prezidentem Donaldem Trumpem znamenalo již jen dobré vztahy se Spojenými státy, jsou falešné. V pondělním rozhovoru se zahraničními korespondenty to prohlásil někdejší německý vicekancléř a ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který nyní vede neziskovou organizaci Atlantik-Brücke (Atlantický most). Zda bude Evropa pro USA opět atraktivní, záleží podle Gabriela jen na Evropanech.
- Počet nezaměstnaných ve Španělsku se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 355 000, což je nejvyšší čtvrtletní nárůst od roku 2012. Uvedla to v úterý agentura Reuters. Ekonomiku, která je závislá na turistice, tvrdě zasáhla pandemie nemoci covid-19. Na druhou stranu ale rekordní počet lidí nalezl ve třetím čtvrtletí práci, což ukazuje, jak je trh práce teď nestabilní. Míra nezaměstnanosti vystoupila na 16,26 z 15,33 procenta, kde byla ve druhém čtvrtletí.
- Společnost easyJet získala 300 milionů GBP z prodeje a pronájmu části svých letadel. Firma se v době hlubokého propadu zájmu o leteckou dopravu hrozí první roční ztráta v historii společnosti.
- Úvěrů domácnostem v EU bylo v září o 3,1 % více (odhad: +2,8 %), půjček firmám přibylo 7,1 % (odhad: +7,5 %). Celková peněžní zásoba M3 v zemích platících eurem se zvýšila o 10,4 % (odhad: +10,1 %).
- Britský premiér Boris Johnson musí ukázat, jak hodlá pomoci severní Anglii. Podle agentury Reuters to ve veřejném dopise uvedlo více než 50 poslanců, kteří od ministerského předsedy žádají plán uvolňování koronavirových restrikcí i urychlení infrastrukturních projektů v regionu. Současné vyšší počty nakažených v severní Anglii znamenají, že region je vystaven přísnějším vládním omezením. Lokální politici varují, že na místní obyvatelstvo proto pandemie dopadne tvrději než ve zbytku země.
- Zatímco plány na využití přímých dotací z krizového fondu Evropské unie v členských státech mnohdy vysoce přesahují národní příděly, o úvěrovou část balíku společné pomoci je zatím daleko menší zájem. Některé jihoevropské země se obávají dalšího nárůstu svých dluhů a žádosti o půjčky buď nechtějí posílat vůbec, nebo až po vyčerpání grantů. Úvěry příliš nezajímají ani tradičně fiskálně opatrné státy ze západu či severu Evropy, které si samy mohou půjčovat za podobných podmínek jako Evropská komise.
- Bývalí akcionáři někdejší ruské ropné společnosti Jukos zabavili obchodní známky k proslulé ruské vodce nezákonně. Rozhodl o tom soud v Nizozemsku. Jde o známky k vodce Stoličnaja (Stolichnaya) a Moskovskaja (Moskovskaya), nad nimiž má kontrolu ruský stát. Právě s ním se bývalí akcionáři soudí a kvůli krachu Jukosu se snaží Moskvu přimět k zaplacení více než 50 miliard dolarů. Uvedla to v úterý agentura Reuters.
- Maďarská státní energetická společnost MVM Group může koupit energetickou skupinu innogy Česká republika. Akvizici v úterý chválila Evropská komise, oznámila maďarská firma. MVM se tak díky převzetí stane přední energetickou společností ve střední a východní Evropě.
- Balík deseti miliard eur pro německé podniky postižené novou vlnou karanténních opatření chystá ministr financí Olaf Scholz. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.
- Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku v říjnu stoupla čtvrtý měsíc po sobě. Tříměsíční klouzavý průměr ukazatele nálady se ale zvýšil jen nepatrně, důvěru podnikatelů v ekonomiku již začala ovlivňovat druhá vlna pandemie covidu-19, informoval ve středu slovenský statistický úřad.
- Automobilka Mercedes-Benz ze skupiny Daimler zvýší postupně svůj podíl v britském výrobci luxusních aut Aston Martin do roku 2023 až na 20 %. Stane se tak jedním z největších akcionářů churavějící britské automobilky.
- Německo: Index dovozních cen v září meziročně klesl o 4,3 % (odhad: -4,8 %, srpen: -4 %), meziměsíčně se zvýšil o 0,3 % (odhad: -0,3 %, srpen: +0,1 %).
- Počet nezaměstnaných v Německu se v říjnu podle předběžných a sezónně upravených údajů snížil o 35 000 na 2,86 milionu. Pokles byl vyšší, než se čekalo, což podle analytiků naznačuje, že trh práce v největší evropské ekonomice se dále zotavoval z první vlny koronavirové pandemie. Míra nezaměstnanosti se snížila na 6,2 z 6,3 %, kde byla v září. Oznámil to ve čtvrtek spolkový úřad práce. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že počet nezaměstnaných se snížil o 5 000. V září klesl o 8 000.
- Evropská centrální banka na říjnovém měnověpolitickém zasedání potvrdila nastavení úrokových sazeb i podpůrných programů. Uvedla ale, že v prosinci, kdy zveřejní novou makroekonomickou prognózu, upraví nástroje, které využívá, aby odpovídaly aktuální situaci. Prosincové kroky podle ní podpoří návrat inflace k cílované úrovni a zajistí podmínky příznivé pro podporu zotavování evropského hospodářství.
- Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry v říjnu v souladu s očekáváním zůstal na -15,5 bodu
- Francouzská skupina LVMH se po roztržce dohodla s americkým klenotnictvím Tiffany & Co., které zhruba za 15,8 miliardy dolarů převezme. Z ceny, na které se firmy původně dohodly, ale která se kvůli dopadům koronaviru stala předmětem sporu, LVMH ušetří kolem 425 milionů dolarů. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters. Pro francouzský podnik je to zatím největší akvizice. Transakci, jejíž dokončení se čeká na začátku roku 2021, musejí schválit regulační úřady a akcionáři Tiffany & Co.
- Spotřebitelské ceny v Německu podle předběžných údajů v říjnu meziročně klesly o 0,2 %. Jde o stejný údaj jako v září, ale analytici očekávali pokles cen až o 0,3 %. Meziměsíčně ceny v říjnu vzrostly o 0,1 %, což je po zářijovém poklesu o 0,2 % zlepšení a je to také lepší, než očekávali analytici (-0,1 %).
- Německo je připraveno na pomoc podnikům zasaženým nadcházející listopadovou karanténní uzávěrou poskytnout až deset miliard eur. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr financí Olaf Scholz. Jeho kolega Peter Altmaier, který vede ministerstvo hospodářství, řekl, že Německo je díky dosavadnímu dobrému hospodaření na krizi připraveno lépe než jiné evropské státy.
- Německá strojírenská společnost Siemens se dohodla na prodeji své divize mechanických pohonů Flender americké investiční skupině Carlyle Group, a to za 2,025 miliardy eur. Siemens ve čtvrtek uvedl, že prodej je součástí jeho snahy utlumit některé aktivity a více se zaměřit na automatizaci, dopravu a na takzvané chytré budovy.
Výsledková sezóna v uplynulém týdnu
- Britská ropná společnost BP vykázala za třetí čtvrtletí díky lepším cenám ropy zisk 86 milionů dolarů, a překonala tak očekávání analytiků. V předchozím kvartálu měl podnik rekordní ztrátu 6,7 miliardy dolarů. Ropný gigant varoval, že zotavení z dopadů pandemie covidu-19 zůstává nejisté, což negativně ovlivňuje poptávku po ropě a zisky z rafinace.
- Britské bance HSBC Holdings se ve třetím čtvrtletí snížil meziročně zisk před zdaněním o 35 procent na 3,1 miliardy dolarů. Největší evropská banka z hlediska objemu aktiv, jež vytváří většinu příjmů v Asii, pokles tržeb přičítá zejména nižším úrokovým sazbám a nižšímu zisku své saúdskoarabské dceřiné společnosti. Banka urychluje plán restrukturalizace, který oznámí v únoru spolu s výsledky hospodaření za celý finanční rok. Zároveň zvažuje, zda letos vyplatit dividendu.
- Výsledky Novratis ve 3Q: Očištěný zisk 1,52 USD na akcii (odhad: 1,44 USD na akcii). Farmaceutická společnost Novartis překonala odhady trhu na úrovni zisku. Zvýšila navíc výhled ziskovosti na celý rok.
- Největší německá banka Deutsche Bank (ve středu -0,31 %) se ve třetím čtvrtletí překvapivě vrátila k zisku a v černých číslech se ocitla poprvé od prvního čtvrtletí loňského roku. Bance pomohl silný výkon divize investičního bankovnictví. Zisk připadající na akcionáře činil 182 milionů eur ve srovnání se ztrátou 942 milionů eur ve stejném období loňského roku, oznámila ve středu banka.
- Německému výrobci sportovního oblečení a obuvi Puma (ve středu -4,54 %) vzrostl ve třetím čtvrtletí provozní zisk o 17 % na 190 milionů eur. Společnosti pomohlo vysoké oživení prodeje v Americe a Evropě, kde se lidé kvůli pandemii více věnují pohybu, uvedla ve středu společnost.
- Italsko-americká automobilka Fiat Chrysler Automobiles (ve středu -4,65 %) se ve třetím čtvrtletí vrátila do zisku. Automobilový průmysl po celém světě ožil po propadu v první polovině roku způsobeném epidemií nemoci covid-19 a výsledky v Severní Americe byly rekordní. Čistý zisk činil 1,205 miliardy eur ve srovnání se ztrátou 179 milionů eur ve stejném období loni. Společnost, která nyní chystá fúzi s francouzskou PSA, to uvedla ve středečním prohlášení.
- Německá automobilová skupina Volkswagen se ve třetím čtvrtletí vrátila do zisku. Přispěla tomu poptávka po luxusních vozech v Číně, která kompenzovala pokles odbytu o 1,1 % vlivem pandemie covidu-19. Meziročně koncernu klesl provozní zisk o třetinu na 3,2 miliardy eur. Skupina přepokládá, že zisk vykáže i za celý finanční rok, který ale asi bude výrazně nižší než v roce loňském. Tržby se mezi červencem a zářím Volkswagenu snížily meziročně o 3,4 % na 59,4 miliardy eur.
- Evropský výrobce letadel Airbus se kvůli koronavirové krizi a plánovému zrušení 15 000 pracovních míst propadl ve třetím čtvrtletí do ztráty 767 milionů eur. Ve stejném období loni firma naopak vykázala zisk, a to 989 milionů eur.
- Britsko-nizozemské ropné společnosti Royal Dutch Shell ve třetím čtvrtletí meziročně klesl upravený zisk o 80 % na 955 milionů dolarů. Výsledek ale výrazně překonal očekávání analytiků. Firma ve čtvrtek také uvedla, že vzhledem k výsledkům se rozhodla zvýšit dividendu.
- Největšímu světovému pivovaru Anheuser-Busch InBev klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk téměř o dvě třetiny na více než jednu miliardu dolarů, přestože prodej piva se zvýšil. Za poklesem zisku jsou vyšší náklady způsobené přesunem konzumace z restaurací a hospod do domácností.
Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch