Co musíte ráno vědět (4. prosince)

1. Americké akcie ve čtvrtek převážně posílily, index S&P 500 stanovil nové absolutní maximum

Americké akcie ve čtvrtek převážně zpevnily. Většinu předchozích zisků ovšem ke konci obchodování smazaly po zprávě listu The Wall Street Journal, že firma Pfizer dodá do konce roku jen polovinu plánovaného počtu vakcín proti nemoci covid-19. Index Dow si připsal 0,29 % a uzavřel na 29 969,52 bodu a benchmark technologického trhu Nasdaq Composite vzrostl o 0,23 % na 12 377,18 bodu, zatímco široký index S&P 500 klesl o 0,06 % na 3 666,72 bodu. Během dne ovšem S&P 500 posunul absolutní maximum na 3 682,73 bodu. Index volatility VIX vzrostl o 0,52 % na 21,28 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o tři a půl bazického bodu na 0,911 %.

2. Evropské akcie ve čtvrtek opět skončily smíšeně, hlavním důvodem nejistoty byl brexit

Akcie na západoevropských trzích ve čtvrtek opět skončily se smíšenými výsledky. Hlavním faktorem, který přinesl nervozitu mezi investory, byl nadále nejistý výsledek rozhovorů mezi představiteli Velké Británie a Evropské unie týkajících se brexitu. Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,01 % na 391,72 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,42 % na 6 490,27 bodu, francouzský CAC 40 oslabil o 0,15 % na 5 574,36 bodu a německý DAX uzavřel se ztrátou 0,45 % na 13 252,86 bodu.

3. Pražská burza ve čtvrtek poprvé v tomto týdnu vzrostla

Pražská burza ve čtvrtek po třech dnech poklesu otočila směr. Index PX posílil o 0,45 % na 966,04 bodu. V plusu skončily téměř všechny hlavní tituly, v červeném uzavřela pouze elektrárenská společnost ČEZ.

4. Očekávané události

Na konci týdne rozhodne o sazbách indická centrální banka, Německo zveřejní objem továrních objednávek a Itálie oznámí maloobchodní tržby. Ve Spojených státech vyjdou důležitá listopadová data z trhu práce a také obchodní bilance a průmyslové zakázky. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Státy USA plánují příští týden podat žalobu na Facebook

Skupina amerických států v čele s New Yorkem vyšetřuje firmu Facebook kvůli možnému porušení antimonopolních zákonů a plánuje příští týden podat na sociální síť žalobu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čtyři informované zdroje. Bude to druhá významná žaloba na velkou technologickou společnost. V říjnu ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu na firmu Google.

6. Vláda USA viní Facebook z diskriminace vůči domácí pracovní síle

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Facebook, že se dopouští diskriminace vůči potenciálním zaměstnancům ze Spojených států. V nové žalobě uvádí, že kalifornská společnost při výběru nových pracovníků dává přednost dočasným smlouvám s lidmi ze zahraničí.

7. Podnikatelská aktivita v eurozóně v listopadu prudce oslabila

Podnikatelská aktivita v eurozóně v listopadu prudce oslabila, reagovala na obnovené plošné uzávěry ekonomik kvůli druhé vlně pandemie covidu-19. Ukázaly to ve čtvrtek konečné výsledky průzkumu, který mezi nákupními manažery provedla společnost IHS Markit. Její souhrnný index klesl na 45,3 bodu z říjnových 50 bodů, což je přesný předěl mezi růstem a poklesem aktivity. Sestup je podle konečné zprávy mírnější, než ukazovala předběžná data.

8. S&P Dow Jones Indices začne sestavovat indexy pro kryptoměny

Společnost S&P Dow Jones Indices začne v příštím roce sestavovat indexy pro kryptoměny. Stala se tak dalším finančním podnikem, který vstupuje do oblasti digitálních měn, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. Společnost S&P Dow Jones Indices je známá zejména díky svým americkým akciovým indexům S&P 500 a Dow Jones.

9. EU zvažuje krizový fond bez Maďarska a Polska

Evropská komise by v případě pokračování rozpočtové krize, kdy Budapešť a Varšava blokují dohodu o budoucí podobě unijních financí, mohla připravit mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám bez Maďarska a Polska. Peníze by stejně jako v případě dosud plánovaného fondu obnovy mohly do zemí začít proudit do poloviny příštího roku. Novinářům to řekl vysoce postavený činitel unijní exekutivy, podle něhož Brusel považuje vynechání Budapešti a Varšavy za krajní a dočasnou variantu.

10. Studie: Schválené změny daní zvýší růst ekonomiky o 0,9 procentního bodu

Aktuálně sněmovnou schválené změny daní v podobě zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 % a zvýšení slevy na poplatníka na 34 125 korun by dodatečně zvýšilo spotřebu o 62 miliard korun. To by vedlo k růstu objemu dováženého zboží a služeb o 13,7 miliardy korun a zvýšení tempa růstu ekonomiky o 0,9 procentního bodu. Dopad změn daní do veřejných financí je přitom zhruba 130 miliard korun. Uvádí to ve čtvrtek zveřejněná analýza Raiffeisenbank k dopadům daňového balíčku na ekonomiku.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Drahé akcie

O tom, jestli jsou dnes akcie příliš drahé, nebo ne, můžeme spekulovat donekonečna. Ale graf vývoje cyklicky očištěného ukazatele P/E nám ukazuje, že s výjimkou let 1998 až 2001 nebyly akcie v indexu S&P 500 nikdy dražší. Jak by to asi vypadalo, kdybychom letos neměli pandemii?