Rob Carnell (ING): Výhledy kyperské ekonomiky jsou příšerné. Čekám problémy jako v Řecku, možná i horší
Kyperská krize zvýšila pravděpodobnost runů na evropské banky. Ukázala totiž, že ani vklady pod 100 tisíc eur nemusejí být nedotknutelné. Střadatelé ve Španělsku a dalších krizí zmítaných zemích tak přišli o jednu z posledních jistot, což může mít nedozírné následky. Politici se nyní snaží vypuštěného džina nejistoty zahnat zpátky do lampy. Budou to mít ale hodně těžké, myslí si hlavní mezinárodní ekonom londýnské ING Rob Carnell.
Po několikadenní bouři se situace na Kypru alespoň částečně zklidnila, takže je čas na drobnou rekapitulaci. Začněme kyperskou vládou – jak ta podle vás krizi zvládla?
Asi první věc, kterou je potřeba zmínit, je to, že jde o poměrně novou vládu. Většina toho, co se nyní děje, není její vina. Zadruhé, tak jako mnohé další vlády eurozóny i tato na věci reagovala pomalu. V době, kdy se věci zhoršovaly, například nějaký čas v podstatě nekomunikovala s Troikou. Přitom v podobné situaci jsou průběžné konzultace nezbytné. Tou největší chybou ale podle mě bylo to, že se střadatelé začali bát o své peníze. Zdálo se, že lidé, kteří mají na účtech méně než 100 tisíc eur, o část svých peněz přijdou.
To otřáslo důvěrou v to, že jsou vklady do 100 tisíc bezpečné, a to nejen na Kypru. I když se od tohoto záměru upustilo, jistá pachuť trvá. Jak dlouho bude trvat, než zmizí?
Zdá se, že se postupně daří tohoto nebezpečného džina tlačit zpět do lampy, ale je a bude to velice obtížné. Zejména v krizí zmítaných zemích, jako jsou Španělsko nebo Portugalsko – tam teď lidé prostě nevěří tomu, že jejich vklady "bezpečná" hranice ochrání.
Znamená to, že by napříště mohl i malý problém nastartovat velkou krizi? Lidé uslyší fámu, že se něco děje, vzpomenou si na Kypr, začnou se bát o své peníze a začne run na banky?
Je to možné. Napříště by totiž racionální reakce na pouhý závan toho, že se věci zhoršují, byla vzít všechny úspory a spěchat k východu. Když to udělá hodně lidí, důsledky budou katastrofální, z pohledu jednotlivce to ale dává smysl – člověk se cítí povinen to udělat. Nelze za to nikoho kritizovat. Možnost runu na banky vždy existovala a to, čeho jsme byli svědky na Kypru, zvýšilo pravděpodobnost toho, že ho zažijeme. I když si zdanění vkladů pod 100 tisíc nakonec politici rozmysleli, mluvilo se o tom. Stejně tak se tvrdilo, že se bail-in držitelů řeckých dluhopisů nebude opakovat, ale přitom k němu nyní dojde v případě banky Laiki. Slibům se už prostě nedá věřit. A lidé to vědí.
Kde by se něco podobného mohlo stát, respektive, kde se objeví další ohnisko pokračující eurokrize? Nebo je snad Kypr výjimka a Evropa se už s tím nejhorším vypořádala?
Nikdy neříkej nikdy. Na druhou stranu nechci mluvit o žádné zemi, kde by se kyperský scénář mohl opakovat. Už tím, že o podobných věcech mluvíte, můžete nastartovat nepříjemné věci. K samotnému Kypru je potřeba říci, že šlo o jisté pokračování řecké krize, kyperské banky totiž byly na Řecku a řeckých bankách těžce závislé. Řecký bail-in tak dal do pohybu sérii událostí, které skončily tak, jak se možná i dalo předpokládat. Předchozí kyperská vláda tomu asi mohla zabránit, ale neudělala to. Ne že by byla kyperská krize nevyhnutelná, ale po událostech v Řecku se dala očekávat.
Je to nejhorší za námi? Tím mám na mysli jak dění na Kypru, tak vývoj ve zbytku Evropy, kterou kyperská krize do jisté míry zahýbala. Někteří experti se báli a bojí nákazy.
Podle mě je ještě příliš brzy na to hodnotit, zda se dočkáme nákazy. V pondělí, tedy den poté, co došlo k dohodě, byly trhy naladěny na vcelku pozitivní notu. Obavy, že bude Kypr vyhozen z eurozóny – nebo že se rozhodne ji opustit – vyprchaly. Na druhou stranu, jedna z velkých kyperských bank se zavírá a další čeká restrukturalizace. To znamená, že se hýbá s podstatnou části celé ekonomiky, což v krátkodobém horizontu neslibuje nic veselého. K tomu si přičtěte, že se země během několika měsíců bude muset zavázat k velkému utahování opasků a dalším věcem.
Co tedy od kyperské ekonomiky ve střednědobém horizontu čekat?
Fiskální utahování opět o něco přiškrtí růst. Podobně v krátkodobém horizontu zapůsobí i další opatření, která budou mít v dlouhodobém výhledu za cíl podpořit konkurenceschopnost kyperských výrobců. Tak to prostě chodí. Výhled, pokud se bavíme o makroekonomice, je opravdu špatný, dají se čekat problémy, jaké má Řecko, možná větší. Bankovní sektor na Kypru totiž v celé ekonomice hraje mnohem významnější roli. A je potřeba brát v potaz i to, že někteří zbohatlíci Kypr využívali jako finanční centrum, žili si na vysoké noze. Teď se nejspíše budou stěhovat, což se na ekonomice Kypru také podepíše.
I proto má smysl ptát se, jaké ponaučení si z celé věci vzít. Co Kypr řekl vám?
To je těžké. Napadá mě jeden mírně euroskeptický pohled: Pokud se snažíte sloučit několik velice rozdílných ekonomik a naordinovat jim společnou měnu a monetární politiku bez toho, aby existovala jejich bankovní unie, zaděláváte si na problémy.
S Robem Carnellem jsme se nedávno potkali i v Praze a bavili jsme se o dlouhodobém tématu světové ekonomiky - měnových válkách.
