Asijská ekonomika v roce 2014: Giganti a hrozby

"Asie se tradičně opírá o export. Globální poptávka není příliš silná, rok 2014 by proto mohl znamenat pro asijské ekonomiky výzvu," říká stratég ze Saxo Bank John Hardy. Podobně to vidí Tim Condon z ING, který upozorňuje na to, že vývozy z Asie zůstávají od roku 2011 zhruba na stejné úrovni. "Letos se čeká nepatrný, jednociferný růst," dodává Condon, podle kterého se tedy země budou muset spolehnout na domácí spotřebu.

Druhým strašákem, se kterým se letos bude muset kontinent vyrovnat, je rostoucí zadlužení. "Asie potřebuje utažení politik a strukturální reformy, jinak se stane živnou půdou pro finanční krize," varuje ekonom z Nomury Rob Subbaraman. Pokud se přitom politici a centrální bankéři rozhodnou utáhnout penězovody, růst na to v krátkodobém horizontu doplatí. Asie bez Japonska si podle Subbaramana letos připíše 6 % HDP.

Ne každou zemi ale případné utažení fiskální nebo monetární politiky zadusí. Jihokorejská centrální banka podle Nomury začne zvyšovat úrokové sazby, přesto Koreji předpovídá růst o 4 %, což ji řadí mezi premianty. Stejně tak se analytikům z japonské investiční banky líbí Filipíny, od kterých očekávají růst dokonce nad 7 %, a Malajsie s predikovaným letošním posílením o 4,5 % HDP.

Čína

"Čína díky své velikosti funguje jako vývěva, která hýbe blízkým i dalekým okolím. To letos pocítí komoditní trhy a s nimi komoditní měny, například australský dolar," předpovídá John Hardy, podle kterého zemi draka čekají v nejbližší době turbulence způsobené tím, že se snaží najít "nové a lepší cesty". Naráží tím na podle většiny expertů už vyčerpaný růstový model opřený o export a investice, který země pomalu opouští.

Ne každý je ale spokojený s tempem čínského přechodu na hospodářský model opírající se v mnohem větší míře o domácí spotřebu. Shane Brett, výkonný ředitel konzultantů z Global Perspectives, si například myslí, že se komunistické vedení bude snažit vyždímat poslední zbytky potenciálu ze stávajícího řádu. "Přičteme-li další problémy, se kterými se ekonomika pere, můžeme se brzy dočkat čínské úvěrové krize," tvrdí Brett.

Většina ekonomů nicméně Číně věří. "O Čínu se nebojím. Dělá správné kroky, které napomáhají rebalancovat ekonomiku. Nespěchá při tom, ale to je v pořádku," říká například portfoliomanažer hedgeového fondu C-View Nick Beecroft. Podobně to vidí i Nomura, která očekává mírné zpomalení, jehož výsledkem bude v roce 2014 růst o 6,9 %.

Japonsko

"V případě Japonska vidím možný problém v tom, že dosud všem stačila Abenomika; stačilo, že vláda a centrální banka pumpovaly do systému peníze. Napříště by mohl trh začít požadovat strukturální reformy, a ty jsou složitější," myslí si William de Vijlder z BNP Paribas Investment Partners. Podobně se vyjadřují i další experti s tím, že první překážka v tomto směru přijde už v dubnu, kdy dojde ke zvýšení daně z přidané hodnoty.

Podle Nicka Beecrofta ale DPH nastartovaný ozdravný proces nevykolejí. "Centrální banka prostě natiskne více peněz. Všichni asi už pochopili, že země může zvládnout svůj extrémně vysoký dluh jen s pomocí postupného znehodnocení jenu," říká Beecroft, podle kterého se tak japonská měna v průběhu roku přiblíží k hranici 115 USD/JPY. To pomůže exportérům a celé ekonomice. "V Japonsku čekám pokračující zlepšování situace," dodává Beecroft, který se ještě nedávno obával toho, že země dopadne jako Řecko.

Thajsko

Populistická politika byla poháněna půjčkami na úkor budoucnosti a přispěla k růstu zadlužení domácností. Zemi chybí kapitál a kvalifikovaná pracovní síla, popisuje na začátku roku 2014 Nomura. Stabilitu království nabourává pokračující politické pnutí, které opakovaně přerůstá v pouliční bouře. I proto má na blížící se volby dohlédnout armáda. Zda to přispěje k uklidnění situace, je otázka.

"Thajsko je jedním z míst, o která mám obavy," přidává se Nick Beecroft s poukazem na inflaci na úrovni 20 až 25 %. "To je pro ekonomiku, jakou je Thajsko, špatné," dodává a zmiňuje jedním dechem 90. léta, kdy právě Thajsko stálo na začátku řetězové reakce, která vešla do historie jako asijská krize. "Jistě, tehdejší a současné kurzové režimy nelze srovnávat, situace se ale zase neliší tolik," říká Beecroft.

Stejně jako mnozí další pak mluví o tom, že globálně na prahu roku 2014 zavládla až moc velká spokojenost. Na jednu stranu všechno na pohled vypadá dobře. Na stranu druhou je tu mnoho problémů, které ani zdaleka nejsou vyřešeny. Pokud se některý z nich vyhrotí, může být vystřízlivění ze současného stavu o to bolestivější.