P jako periferie EU: Prasátka na scénu! (Investiční abeceda na rok 2016)

Část trhu varuje před dalšími otřesy, část si při zmínce o strašácích na periferii jen zívne. PIIGS podle druhé skupiny vždy dostanou, co si jen zamanou, a hluk s tím spojený je jen divadlo. Tento rozkol v názorech potvrdili i účastníci našeho průzkumu, s jehož závěry vás seznamujeme v průběhu prosince. Oslovení experti okomentovali šestadvacet abecedně seřazených pojmů, jež by investoři na přelomu roku měli mít na paměti. Na Řecko a spol. by se podle nich nemělo zapomínat, budit ze sna by nás ale zřejmě neměly.
Michala Moravcová (BOSSA)
Čekáme na výsledky španělských parlamentních voleb, které jsou naplánovány na 20. prosince 2015. Vysoké volební preference politické strany Podemos, přirovnávané k řecké levicové koalici SYRIZA, jsou varováním pro budoucí stabilitu eurozóny. Se svými problémy se v příštím roce může připomenout i Řecko, kde parlamentní většina Alexise Tsiprase visí na dvou hlasech. Potřeba zavádění reforem požadovaných eurozónou může křehkou vládu zlomit a způsobit politickou nestabilitu vedoucí k dalším parlamentním volbám. S příchodem léta bude opět eskalovat uprchlická krize.
Petr Žabža (Patria Finance)
Evropská periferie je otřepané téma bez větší relevance pro investory. Kdykoli totiž tyto státy zadupou a pohrozí, dostanou od Evropské centrální banky, co chtějí. A tak to půjde pořád dokola. Řecko je navíc nyní v dokonalé pozici hraniční země, přes kterou do Evropy proudí migranti. To mu dává úžasnou vyjednávací pozici, Evropa si prostě nemůže dovolit nechat Řecko padnout.
Miroslav Novák (AKCENTA CZ)
Situace na evropské periferii se od vrcholu krize v roce 2012 zlepšila. Některé země jako Irsko či Španělsko dokázaly zvýšit svou konkurenceschopnost, zlepšit produktivitu a zkrotit veřejné finance. Výsledkem je akcelerace ekonomického růstu. Otázkou je, kolik kostlivců ještě číhá ve španělských a irských komerčních bankách, i když i v tomto směru se situace zlepšila. Na druhé straně stojí Itálie, jejíž ekonomický růst zůstává anemický a která se potýká se strukturálními a demografickými problémy. Specifickým případem je Řecko. Vzhledem k tomu, že se na něj soustředila pozornost trhů po celou první polovinu letošního roku, si ale dovolím tvrdit, že periferie Evropy bude v roce 2016 ve stínu jiných událostí.
Michal Křikava (Fio banka)
Dluhové problémy evropských periferních ekonomik mohou v podstatě kdykoli podlomit evropské finanční trhy. Expanzivní politika ECB jejich problémy spíše jen zakonzervovala. Výnosy dluhopisů periferních zemí jsou nyní nepřiměřeně nízké a nereflektují rizikovost jejich ekonomik. Ty navíc mají větší dluhy a navzdory proklamovaným snahám prakticky nerealizovaly žádné dlouhodobé strukturální reformy, snad s výjimkou Irska, které se poměrně dobře vypořádalo s úspornými opatřeními. Původní hanlivý akronym PIIGS by tak o jedno "I" mohl přijít.
Daniela Milučká (Raiffeisenbank)
Západní věřitelé dokázali po dlouhých měsících jednání prozatím zaplácat díry v potápějící se řecké lodi. I když se nervozita trhů z bankrotu Řecka snížila, je zde ještě několik dalších evropských "lodí" (Itálie, Portugalsko či Španělsko), které plují po nebezpečné mělčině. Hrozba neúspěchu implementovaných záchranných programů ve zmiňovaných periferních státech tedy ještě není plně zažehnána.
Jakub Skryja (Verdi Capital)
Očekáváme, že Řecko nebude ochotné a schopné plnit podmínky, ke kterým se zavázalo. Ostatně samotná SYRIZA, která smlouvu s evropskými institucemi podepsala, vždy tvrdila, že s podmínkami nesouhlasí. Proto lze čekat, že premiér Tsipras nebude hledat způsoby, jak podmínky splnit, ale jak je obejít. V nejbližších letech nás tedy čeká pokračování řecké ságy. Někteří evropští politici budou mít problém s vhazováním dalších miliard eur do řecké černé díry, která nezmizí, dokud se Aténám neodpustí část dluhu, nebo dokud země nezbankrotuje. Řecko ale není jediným problémem jižní Evropy. Dluh Itálie a Portugalska je v obou případech kolem 130 % HDP. Historie ukazuje, že takové množství dluhu je dlouhodobě těžko udržitelné.
Z hlediska investování musíme především varovat před dluhem těchto jižních zemí, právem nazývaných PIGS. Bizarnost myšlenky investování do státních dluhopisů PIGS lze nejlépe demonstrovat na příkladu Portugalska. Jeho dluh vůči HDP převyšuje 130 %, růst HDP je pod 1 % a politická scéna není stabilní. Aktuální výnos dvouletých portugalských dluhopisů je přitom zhruba 0,15 %. Nemyslíme si, že to je adekvátní podstupovanému riziku.
Milan Vaníček (J&T Banka)
Otázku periferie Evropské unie shrnu do případu Řecka. Dle mého názoru obdrží aktuálně slíbenou pomoc a restrukturalizuje banky. Tamní trh by se následně mohl "stabilizovat". Myslím si, že akciovým pohledem by právě řecký trh mohl být jedním z trháků příštího roku. Samozřejmě, jde o politickou hru, která je vždy spekulativní a nevyzpytatelná. Základem je restrukturalizace bank do konce roku.
Petr Gapko (GE Money Bank)
Evropská periferie? PIIGS? Podle mě se tento pojem rozplyne. Většina "periferních" zemí je na tom totiž v tuto chvíli ekonomicky o dost lépe.
Aktuality
