KONTEXT: Turecko aneb Na východní frontě neklid, ale s investičním potenciálem

Turecko balancuje na hraně (geo)politické propasti. Z jihovýchodu do země proudí syrští uprchlíci, kolabující Irák dodává studenému míru s Kurdy nový rozměr a listopadové sestřelení ruského vojenského letadla výrazně zkomplikovalo vztahy s významným obchodním partnerem. Na domácí politické scéně zavládl pat – po červnových volbách se nepovedlo zformovat vládu –, který vyřešil až listopadový předčasný plebiscit. Lira tak loni vůči dolaru ztratila přes 20 % a sázka na turecké akcie skrze iShares MSCI Turkey ETF investory připravila o 30 %.

Přesto – nebo právě proto – je podle některých hlasů opět čas na špetku Turecka v portfoliu. Mezi (opatrné) fanoušky Turecka patří i Selim Yazıcı, člen představenstva TEB Asset Management, a Pınar Uğuroğlu, hlavní analytička stejné společnosti, která je součástí skupiny BNP Paribas. V rámci prvního KONTEXTU nabízím to nejzajímavější z našeho půlhodinového setkání na začátku prosince.

Selim Yazıcı: Podmínky pro to, aby se začalo v Turecku investovat, jsou dobré. Pochopitelně je nutná opatrnost a je potřeba sledovat události, které na místní ekonomiku mají vliv. Tím mám na mysli hospodářskou politiku vlády nebo třeba turecko-ruské vztahy. Pokud se nebude dít nic dramatického, je možné krůček po krůčku zvyšovat míru angažovanosti. Určitě je nyní dobré být neutral, respektive není dobré být underweight.

Tento názor na konci prosince nepřímo podpořil vicepremiér Mehmet Şimşek, podle kterého by turecká ekonomika měla v letošním roce posílit o 4 %.

Selim Yazıcı: Vláda se chce takříkajíc vrátit ke svým kořenům, což je dobré, protože tím přiznává, že se během posledního volebního období do jisté míry vzdálila svým tradičním hodnotám. Tento záměr ostatně potvrzuje i jmenování Mehmeta Şimşeka vicepremiérem zodpovědným za ekonomiku. V souvislosti s tímto postem se mluvilo o mnoha lidech, mimo jiné o zeťovi prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. To, že jej nakonec obsadil Şimşek, je silný a pozitivní signál. Jde o racionálního a schopného člověka (shodou okolností s Pinar pracoval v Merrill Lynch), a trh proto dobře ví, co od něj čekat. Ví, že je příslibem reformně orientované vlády, která bude vycházet vstříc byznysu.

To ostatně potvrdil Şimşek na konci prosince v rozhovoru pro agenturu Reuters. V souvislosti s vývojem tureckého hospodářství a často diskutované a pro někoho kontroverzní měnové politiky zmínil, že očekává nadále silné proinflační tlaky. S těmi by v krátkodobém výhledu zemi měly pomoci levné komodity, v delším horizontu musí podle vicepremiéra dojít ke zvýšení produktivity v důsledku strukturálních reforem.

Selim Yazıcı: V roce 2016 bude hodně důležité sledovat liru. Pokud nastane oslabení nebo její kurz zůstane stabilní, bude to mít pozitivní vliv na inflaci a zprostředkovaně i na úrokové míry. Ty jsou nyní na vyšších úrovních a bylo by dobré, kdyby se snížily. Banky by totiž začaly více půjčovat, zejména průmyslovým podnikům.

Pınar Uğuroğlu: V souvislosti s tureckou lirou je také potřeba zmínit, že je Turecko na "správném" konci komoditních obchodů. Jako vývozce výrobků a dovozce komodit ze současných nízkých cen těží, na rozdíl například od Brazílie nebo Ruska. Většina investorů právě na to zapomíná, když se mluví o tom, že lira oslabila podobně jako real nebo rubl. To je dobré mít na paměti, pokud tedy nepatříte k těm, kdo v roce 2016 očekávají odraz komodit ode dna.

Pro většinu investorů je nicméně Turecko na začátku letošního roku kandidátem zařazení na černou listinu. Na Investičním večeru 13. prosince o tom například hovořil Nick Beecroft, který se během své bohaté kariéry staral o VIP klienty Standard Chartered a v barvách Citigroup byl zodpovědný za 30 miliard liber. Část trhu nicméně při pohledu na Turecko zastává kontrariánskou pozici a s poukazem na solidní fundamenty a zklidnění domácí politické scény (a se sázkou na to, že region v roce 2016 neimploduje) radí turecký adrenalin jako koření portfolia. Mezi tyto hlasy se řadí například editor Cup & Handle Macro Michael Lingenheld, který zemi řadí do (geo)politicky hodně explozivního mixu, jehož součástí jsou také Saúdská Arábie, Rusko nebo Ukrajina.

Pınar Uğuroğlu: Část trhu čekala, že po volbách přijde posílení liry. Politická nejistota byla totiž jedním z faktorů, které ji držely u dna. To se také stalo, lira posílila na 2,84 USD/TRY. Pak ale přišlo sestřelení ruského vojenského letadla tureckými pozemními silami, vystupňování geopolitického napětí v regionu, a turecká měna opět oslabila. Pro rok 2016 očekáváme, že lira reálně posílí. Na jednu stranu je náš pohled vcelku holubičí, kurz se podle nás bude pohybovat okolo 3 USD/TRY, na druhou stranu je ale potřeba si uvědomit, že vzhledem k míře inflace kolem 8 % by něco podobného znamenalo reálné posílení. Další věcí, kterou je třeba mít na paměti, je možný příliv zahraničního kapitálu, který by mohl sázet na reformní snahy vlády. Pokud k němu dojde, bude to mít na kurz liry nepochybně vliv.

A co turecké akcie?

Pınar Uğuroğlu: Na akciovém trhu se nám líbí Turkish Airlines, zejména díky nízkým cenám ropy. Nejen v této souvislosti je ale nutné pamatovat na geopolitická rizika. Pozitivně nahlížíme také na několik bank a rozumná nám připadá sázka na dividendové tituly, například na rafinérii Tupras nebo automobilku Ford Otosan. Jde o velice specifické tituly, dividendový výnos ale většinou převyšuje 5 %. Zmíněné akcie aktuálně v portfoliu doplňujeme cyklickými tituly.

Nutno dodat, že burza v Istanbulu (respektive vybrané tituly) by kvůli geopolitice neměla být pouze pod tlakem. Očekávaný návrat Íránu na globální scénu ji zřejmě polije živou vodou, o čemž na Investičním večeru 2. listopadu diskutovali Tibor Bokor z Arqaam Capital a Ali Fathollah-Nejad z Deutsche Gesellschaft für auswärtige Politik.

Pınar Uğuroğlu: Z normalizace globálních vztahů s Íránem by na turecké burze měly těžit zejména společnosti ze spotřebitelského odvětví. Již poté, co se objevil "jízdní řád" možného ukončení sankcí, zpevňovaly akcie výrobců bílého zboží, automobilek a producentů potravin. Příkladem byla Coca-Cola Içecek (začalo se spekulovat o tom, že by mohla převzít íránskou stáčírnu Coca-Coly). V první fázi bych i proto sázela na exportéry.

Investičním příležitostem souvisejícím s Íránem se budeme podrobně věnovat v příštím KONTEXTU. Svou analýzu nabídne Tibor Bokor, analytik dubajské pobočky investiční banky Arqaam Capital pro technologie, média a telekomunikace.