Co musíte ráno vědět (11. října)

1. Americké akciové indexy v pondělí klesly, trh Nasdaq je na dvouletém minimu

Akcie ve Spojených státech zahájily týden poklesem. Investoři hodnotili snahy USA omezit čínský polovodičový průmysl a možné dopady dalšího zvyšování úrokových sazeb. Ztrácely hlavně technologické tituly a výrobci čipů. Index Dow klesl o 0,32 % na 29 202,88 bodu, širší index S&P 500 se snížil o 0,75 % na 3 612,39 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite oslabil o 1,04 % na 10 542,1 bodu. Index volatility VIX stoupl o 3,48 % na 32,45 bodu. Ceny ropy klesly o dvě procenta, podobně ztrácely zlato i stříbro, naopak již čtvrtým obchodním dnem posílil americký dolar. Bitcoin odepsal zhruba procento na 19 250 USD.

2. Evropské akcie týden zahájily poklesem, frankfurtská burza skončila na červené nule

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo v červených číslech. V rámci hlavních sektorů se nedařilo technologiím, které odepsaly téměř dvě procenta, naopak odvětví maloobchodu o skoro dvě procenta zpevnilo. Na trhu je nadále cítit napětí kvůli zpřísňování měnových politik a s tím související hrozbě recese. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,40 % na 390,12 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,45 % na 6 959,31 bodu, německý DAX uzavřel s kosmetickou ztrátou 0,06 bodu na 12 272,94 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,45 % a seanci uzavřel na 5 840,55 bodu.

3. Pražská burza v pondělí oslabila, dolů ji táhly především akcie skupiny ČEZ

Index PX pražské burzy v pondělí oslabil o 1,36 % na 1 152,90 bodu. Dolů ho táhla především výrazná ztráta akcií skupiny ČEZ. Ty navázaly na páteční oslabování, které způsobily zprávy o mimořádném zdanění. Pod nulou zakončila den také MONETA. Vzrostly naopak například akcie Komerční banky nebo zbrojovky Colt CZ Group.

4. Očekávané události

V noci na úterý Japonsko zveřejní výsledky běžného účtu a obchodní bilance. Ráno přidá Británie data z trhu práce a večer Spojené státy doplní měsíční bilanci federálního rozpočtu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Bártek (ČS): Navrhované daně by ČEZ mohly přijít na 132 miliard Kč, celé odvětví by navíc kvůli jejich dopadům mělo problém s investicemi

Nová sektorová daň na roky 2023-2025 a daň z tržeb na období prosinec 2022 až červen 2023 navrhované ministerstvem financí by na výsledky energetické skupiny ČEZ měly mít podle aktualizovaného odhadu analytika Petra Bártka z České spořitelny dopad 132 miliard korun. Původně Bártek odhadoval, že to bude "jen" 41 miliard korun. Zvýšený odhad je důsledkem aplikace fixního průměru zisku před zdaněním za roky 2018-2021 jako odrazového můstku pro plánovanou dodatečnou 60% daň pro období 2023-2025 místo pohyblivého čtyřletého průměru, který byl navrhován ze strany Národní ekonomické rady vlády.

6. Šéfové MMF a Světové banky varují před rostoucím rizikem globální recese

Riziko, že globální ekonomika sklouzne do recese, se zvyšuje, protože vyšší inflace nutí centrální banky zvyšovat úrokové sazby, což zpomaluje růst. Uvedli to ve společném rozhovoru prezident Světové banky David Malpass a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na začátku výročního zasedání obou institucí.

7. Německá expertní komise navrhuje regulovat ceny plynu ve dvou krocích

Německá expertní komise navrhuje vládě kancléře Olafa Scholze regulovat vysoké ceny plynu ve dvou krocích, letos pomocí jednorázového příspěvku na zálohy a v nadcházejícím roce stanovením maximálních cen na část spotřeby. Podle návrhu by měly domácnosti a podniky letos dostat jednorázový příspěvek ve výši jedné měsíční zálohy na plyn. V druhé fázi, která by mohla začít v březnu či dubnu, by každý odběratel měl stanoven cenový limit na 80 % své předpokládané spotřeby.

8. Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 %

Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 % ze srpnových 3,4 %. V evidenci úřadů práce bylo 256 380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306 098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6 200. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky, v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září byla nezaměstnanost rovněž 3,5 %, bez práce tehdy bylo 262 142 lidí.

9. Britská centrální banka oznámila další opatření k zajištění finanční stability

Britská centrální banka v pondělí oznámila další opatření k zajištění finanční stability ve Velké Británii, která navazují na její intervence na trhu dlouhodobých dluhopisů. Centrální banka uvedla, že dosud provedla osm denních aukcí, v nichž nabídla až 40 miliard liber, a nakoupila dluhopisy v hodnotě přibližně pět miliard liber.

10. Akcionáři Komerční banky budou rozhodovat o dividendě 6. až 21. listopadu

Akcionáři Komerční banky budou ve dnech 6. až 21. listopadu rozhodovat o návrhu představenstva vyplatit dividendu z nerozděleného zisku 10,55 miliardy Kč, tedy 55,50 Kč na akcii před zdaněním. Hlasování se uskuteční per rollam, tedy neprezenčně. Výsledek bude zveřejněn 24. listopadu. Nárok na dividendu budou mít akcionáři, kteří budou vlastnit akcie banky k 30. listopadu. Splatná bude dividenda 22. prosince.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Nobelovu cenu za ekonomii získali tři Američané za výzkum bank a finančních krizí

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za výzkum bank a finančních krizí, který měl praktický význam při regulaci finančních trhů a řešení finančních krizí. Oznámila to v pondělí švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Trojice ekonomů podle Nobelova výboru "významně zlepšila to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů". Jejich práce podle něj ukázala, "proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank".

"Ben Bernanke v práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadné vybírání hotovosti vedlo ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili," řekl člen výboru John Hassler.

K hromadnému vybírání hotovosti se uchylují klienti, kteří ztratili důvěru ve fungování banky. To "může vést ke kolapsu (bank) a ohrožení celého finančního sektoru", uvedl výbor. "Této nebezpečné dynamice lze zabránit tím, že vláda poskytne bankám pojištění vkladů a bude působit jako věřitel poslední instance," dodal. "Poznatky laureátů zlepšily naši schopnost vyhnout se vážným krizím i nákladným záchranným opatřením," uzavřel.

Osmašedesátiletý Bernanke v letech 2006 až 2014 vedl americkou centrální banku, nyní působí v analytickém středisku Brookings Institution. Osmašedesátiletý Diamond působí na Chicagské univerzitě a sedmašedesátiletý Dybvig pracuje na Washingtonově univerzitě v St. Louis.

Jejich výzkum nabyl velkého reálného významu, když investoři na podzim roku 2008 uvrhli finanční systém do paniky. Bernanke, tehdejší šéf Fedu, se spojil s ministerstvem financí, aby podpořil velké banky a zmírnil nedostatek úvěrů, které jsou hybnou silou ekonomiky. Bernanke tehdy prosadil krátkodobé snížení úrokových sazeb na nulu, řídil nákupy státních dluhopisů a hypotečních investic ze strany Fedu a zavedl také bezprecedentní úvěrové programy. Tyto kroky uklidnily investory a posílily velké banky. Zároveň stlačily dlouhodobé úrokové sazby na historické minimum. Tehdejšího šéfa Fedu ostře kritizovali zejména někteří republikánští kandidáti na prezidenta v roce 2012. Vyčítali mu, že Fed poškozuje hodnotu dolaru a riskuje zažehnutí inflace.

Kroky Fedu pod Bernankeho vedením rozšířily pravomoci centrální banky do bezprecedentní míry. Nedokázaly však zabránit recesi. Při zpětném pohledu však jeho kroky zachránily bankovní systém a zabránily další hospodářské krizi, poznamenala agentura AP.