Naučte se počítat, jinak se budete špatně rozhodovat
Thomas Bayes se narodil v roce 1701 nebo 1702, jistě víme jen to, že zemřel v roce 1762. Jeho práce získala na popularitě až po jeho smrti. Jistě se vyplatí znát jeho teorém. Ten ukazuje, jak se mění pravděpodobnost ve světle nových důkazů. Řeknete si, že to je téma pro analytiky? Proč byste se tím měli zabývat? Protože nebudete dělat zbytečné chyby v úsudku.
Uvedu příklad. A raději z neekonomické oblasti, konkrétně ze zdravotnictví. Představte si, že určitou chorobu mají dva lidé ze sta, tedy 2 % lidí. Existuje test, který pomáhá odhalit tuto nemoc. Řekněme, že máte tuto nemoc a podstoupíte toto vyšetření. V 90 % případů vyšetření správně určí tuto chorobu.
To může vypadat jako velice dobrý výsledek. Ano, dobrý ve smyslu úspěšnosti testu. Takový výsledek – mám nemoc a test ji správně potvrdí – se jmenuje správně pozitivní výsledek.
Nicméně měli bychom vědět, že testy vytvářejí i takzvané nesprávně pozitivní výsledky. Test řekne, že nemoc máte, ale vy ji ve skutečnosti nemáte.
Pravděpodobnost je věda
Předpokládejme, že pravděpodobnost tohoto falešného pozitivního výsledku je 10 %. Což je skutečná realita některých vyšetření. Takže, jdete k doktorovi a chcete zjistit, zda máte tuto nemoc. Test je pozitivní. Jaká je pravděpodobnost, že ji skutečně máte?
Mnoho lidí řekne, že 90 %, a dokonce i mnoho lékařů. A to je onen příklad zbytečné chyby v úsudku. Protože ve skutečnosti je pravděpodobnost mnohem nižší. Je to 16 %.
Překvapuje vás to? Je to neintuitivní? Zkuste počítat. V Česku by mělo takovou nemoc 200 tisíc lidí. Test správně odhalí 180 tisíc případů. Ale protože má i falešně pozitivní výsledky, nesprávně označí dalších 980 tisíc lidí. To dává dohromady přes 1 milion pozitivních výsledků testů, ačkoli nemoc má jen 200 tisíc lidí.
Neintuitivnost by nás tedy neměla omezovat ve správném rozhodování. V investicích, v životě, ale i ve vztazích je Bayesův teorém dobře využitelný.
