Komodity ve 4. kvartálu: Americké volby a covid-19 jako hlavní faktory vývoje cen
I na začátku čtvrtého čtvrtletí jsou na trzích a v ekonomice cítit výrazné dopady globální pandemie nemoci covid-19 na sektory od energetiky po zemědělství. Protože koronavirus zuří dále a na vakcínu budeme nejspíše čekat ještě měsíce, je jedinou jistotou nejistota. Na trhu tak bude nadále panovat volatilita a nepředvídatelné podmínky. K tomu se přidávají geopolitická rizika, zejména s ohledem na americké prezidentské volby, jejichž výsledek může být mnohem těsnější, než naznačují průzkumy.
Nikdy v historii nebyly úrokové sazby v tolika zemích zároveň tak razantně stlačovány k nule, a to při obrovském nárůstu fiskálních deficitů, které dále prohlubují historicky vysoké zadlužení globální ekonomiky. Když k tomu přičteme vládní snahy podporovat růst rozhazováním peněz, jež se pro tyto potřeby tisknou, jsou vyhlídky pro drahé i některé průmyslové kovy pro následující měsíce celkem nadějné.
Protože centrální banky aktivně podporují inflaci a existuje potenciál pro další oslabování dolaru, máme za to, že komodity budou dále posilovat, a to zejména ty, které zpravidla pomáhají uchovat hodnotu bohatství v dobách zvýšené nejistoty a inflace.
Letošní rok je zatím úspěšný pro drahé kovy. Globální sazby se propadají a roste riziko inflace, která může dále zhoršit funkčnost vládních dluhopisů coby bezpečného útočiště s relativně bezrizikovým výnosem.
Čínu koronavirus zasáhl jako první, ale díky obrovským úvěrům již dosáhla robustního zotavení (podobně jako po globální finanční krizi v roce 2008). Narušení dodávek způsobené covidem-19, snaha finančních spekulantů najít zajištění proti inflaci a v neposlední řadě i výrazná čínská poptávka, která rychle snižuje hladinu celosvětových zásob, způsobily, že je zatím rok 2020 velice příznivý také pro průmyslové kovy, zejména měď.
Strmý růst ceny mědi od dubnového minima se zbrzdil, závěr roku tak bude nejspíše ve znamení konsolidace. Myslíme si, že měď v nejbližší době příliš zdražovat nebude. Její cenu by mohl více rozhýbat až příslib dalších investic do infrastruktury z úst nového prezidenta Spojených států (podobný, jaký před čtyřmi lety dal, ovšem posléze nesplnil Donald Trump).
Po roce, kdy zlato posílilo o více než 20 % a stříbro o dvojnásobek, je možná troufalé očekávat další zisky, alespoň v krátkodobém horizontu. Ale kombinace nejnižších možných sazeb, stoupající poptávky po inflačním zajištění a potenciálu oslabení dolaru dává tušit, že se lze těšit na další růst. Zlato podle nás ukončí rok na ceně okolo 2 000 USD za unci, je ovšem složité odhadovat ceny pro rok 2021. Na základě vývoje za posledních deset let lze nicméně pro příští rok očekávat cíl někde mezi 2 400 a 2 500 USD za unci.
Stříbro se letos snaží překonat výkonnost zlata i poté, co se poměr mezi těmito dvěma kovy vrátil na desetiletý průměr poblíž 70 uncí stříbra za unci zlata. Vzhledem k tomu, že od zlata očekáváme více, bude nejspíše i stříbro dále stoupat, i když vzhledem k našim neutrálním očekáváním ohledně průmyslových kovů budou jeho výsledky možná přece jen o něco horší.
Rekordní diskont platiny vůči zlatu může nakonec vyvolat nový zájem investorů, zejména když lze očekávat, že se trh dostane do deficitu. Prolomení poměru ceny zlata a platiny 2 ku 1 by mohlo signalizovat posun na 1,8.
Trh s ropou zůstane pravděpodobně tam, kde je, přičemž ropa Brent se bude většinu posledního kvartálu obchodovat mezi 40 a 50 USD za barel, než se v prvním pololetí příštího roku konečně vyšvihne nad 50 USD.
Skupina OPEC+ se i zkraje podzimu snažila bojovat s nejistými vyhlídkami v oblasti poptávky omezením produkce a Saúdská Arábie je již neschopností ropy posílit poněkud znechucená. To vedlo k ostré verbální intervenci saúdskoarabského ministra energetiky, který svaluje vinu na nedodržování dohod a uzavírání krátkých pozic. Nedodržování dohod je rozhodně problém, který je potřeba řešit, a výprodej krátkých pozic může krátkodobě zahýbat trhem, ale hlavní budou podle nás vždy fundamenty, které jsou v současnosti kvůli přebytku pohonných hmot a nízké poptávce slabé.
Na schopnost trhu s ropou posunout se výrazně výše bychom příliš nesázeli, pokud OPEC+ nepřekvapí a nevzdá se navýšení denní produkce o 2 miliony barelů plánovaného na leden. Spojené arabské emiráty, které v poslední době těží stále méně suroviny, sice opět omezí produkci, ale panují jisté obavy ohledně Iráku, který je porušováním dohod nechvalně proslulý, podobně jako Libye.
