Kam se hrabe Klondike. Zlaté ETF ve třetím čtvrtletí masivně nakupovaly

Šperky: Vysoké ceny nutí lidi kupovat méně okázalé kousky

Výrazně klesl objem poptávky v segmentu zlatých šperků, meziročně spadl o 23 % na 419,2 tuny. To rada vysvětluje růstem ceny suroviny. Prodej samotných hotových zlatých šperků se snížil celosvětově o 19 % na 371,3 tuny, když zájem byl slabý v Indii i Číně, tedy na obou hlavních trzích. V Číně nákupy klesly o 18 % na 83,8 tuny a v Indii spadly o 31 % na 117,7 tuny. Nákup zlata do zásob šperkařů se propadl o 45 % na 47,8 tuny.

Navzdory propadu objemu globálních prodejů hotových šperků ale jejich hodnota vlivem růstu ceny suroviny stoupla o 13 % na 41 miliard dolarů. Kvůli vysoké ceně suroviny se podle rady lidé jednak přeorientovávají na nákup menších šperků, jednak častěji nepřidávají nové k těm starším, ale nahrazují je jimi a ty starší prodávají.

Pokles objemu prodejů šperků byl zaznamenán v naprosté většině zemí. Velice výrazný byl v Indonésii (-30 %) a ve Francii (-23 %), růst vykázal z významných trhů jen Írán (+6 %), kde lidé nakupovali ve snaze uložit peníze do bezpečí v reakci na červnové vzájemné raketové útoky Íránu a Izraele.

Investice: ETF koupily zlato za rekordních 26 miliard dolarů

Zatímco v obchodech se šperky byli lidé opatrní, investoři se předháněli v tom, kdo nakoupí více. Poptávka po investičním zlatě ve třetím čtvrtletí vyskočila o 47 % na 537,2 tuny, a na celkové kvartální poptávce po kovu se tak podílela více než třetinou.

Nákup zlatých mincí a slitků stoupl o 17 % na 315,5 tuny. Tento nárůst ale nebyl ničím proti růstu zájmu o burzovně obchodované fondy (ETF) investující do zlata. Ty musely za nové peníze investorů přikoupit 221,7 tuny kovu (+134 %) v rekordní hodnotě 26 miliard dolarů (předchozí maximum z druhého čtvrtletí 2020 bylo 24 miliard). Severoamerické ETF ve čtvrtletí koupily zhruba 139 tun kovu, evropské 70 tun a asijské 13 tun.

Zájem o investice do zlata ve třetím čtvrtletí podporovaly geopolitické napětí, oslabování amerického dolaru nebo obavy z politizace Fedu, ale z velké části i takzvaný FOMO efekt, tedy nákupy hnané obavami, že růst ceny bude pokračovat a ti, kdo nenakoupí, si nechají utéct výjimečnou příležitost.

---

Během pár měsíců může stát unce zlata 5 000 dolarů, říká Pavel Ryba z GOLDEN GATE

Centrální banky: Diverzifikace rezerv pokračuje

V přikupování zlata pokračovaly i centrální banky. Po dvou čtvrtletích, kdy byla poptávka meziročně nižší, tentokrát narostla o desetinu a dosáhla 219,9 tuny. Od začátku roku už centrální banky ve světě koupily 634 tun kovu.

Mezi hlavní kupce patřily centrální banky Kazachstánu (+18 tun na celkových 324 tun), Brazílie (+15 tun na 145 tun), Turecka (+7 tun na 641 tun) a Guatemaly (+6 tun na 13 tun). Česká národní banka během třetího čtvrtletí do svých rezerv přidala pět tun kovu. Za první tři čtvrtletí roku nejvíce kovu koupila polská centrální banka (+67,1 tuny).

Zásoby kovu v držení centrálních bank se v posledních třech letech ve srovnání s průměrem za období let 2010 až 2021 zvyšují více než dvojnásobným tempem. Centrální banky nakupují zlato ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé jde o diverzifikaci rezerv, které typicky tvoří zejména dolarová, případně eurová aktiva. Druhým důvodem je geopolitika, jejíž význam ještě narostl po začátku války na Ukrajině. V tomto případě hraje klíčovou roli snaha omezit dopady politických rizik, třeba západního sankčního režimu, který vedl ke zmrazení významné části ruských devizových rezerv.

Lze předpokládat, že centrální banky budou v nákupech pokračovat. V průzkumu Světové rady pro zlato zveřejněném v létě, kterého se zúčastnilo 73 zástupců měnových autorit napříč světem, takřka všichni odhadli, že kumulovaný objem zlata v rezervách bank v příštích 12 měsících poroste. Rekordních 43 % účastníků průzkumu odhadlo, že se zvýší i zásoby zlata drženého přímo jejich institucí, a ani jeden neuvedl jako očekávaný scénář pokles zásob zlata v držení vlastní měnové autority.

Technologie: Výrobci elektroniky se překvapivě drželi zpátky

V technologickém odvětví byla poptávka mírně slabší, meziročně klesla o 2 % na 81,7 tuny. Snížil se přitom zájem výrobců elektřiny (-1 % na 68,5 tuny), po kovu pro využití v zubním lékařství (-7 % na 2 tuny) i po surovině pro ostatní průmyslové využití (-5 % na 11,1 tuny). Pokles poptávky v tomto segmentu je podle rady překvapivý, protože třetí čtvrtletí tradičně bývá silné díky uvádění nové elektroniky na trh před blížící se vánoční sezónou. Letošní anomálie podle ní může být daná předzásobením se výrobců během prvního pololetí v obavách z cel a jiných bariér v mezinárodním obchodě.

Ve výrobě elektroniky spadla poptávka producentů elektroluminiscenčních diod (LED), ale růst byl zaznamenán v odvětví výroby paměťových čipů a plošných spojů využívaných mimo jiné v infrastruktuře pro generativní umělou inteligenci.

Výhled: Tahounem poptávky zůstanou investice

Rada čeká, že zájem o kov zůstane celkově silný i ve zbytku roku. Zatímco prodej šperků by nadále měl být tlumen vysokými cenami suroviny, zlaté ETF by měly kov díky dalšímu přílivu peněz investorů dále ve velkém kupovat. Zájem by měly podporovat přetrvávající geopolitické napětí, slabý americký dolar a vedle toho i obavy ze stavu a vývoje ekonomiky Spojených států kvůli probíhajícímu vládnímu shutdownu.

Indie a Čína podle rady představují velký potenciál na trhu se zlatými slitky a mincemi. Vyhlídky poptávky v technologickém sektoru jsou víceméně neutrální kvůli rozdílným očekáváním u výroby spotřební elektroniky a čipů pro AI infrastrukturu a centrální banky pak i v posledních třech měsících podle rady zůstanou čistými kupci kovu, byť celková poptávka z jejich strany zůstane pod loňskými 1 045 tunami.

Zdroj: Světová rada pro zlato