Evropské akcie v úterý kolísaly kolem nuly

Evropské akcie v úterý kolísaly kolem nuly, ke konci obchodování mazaly předchozí ztráty. Investoři zvažují výhled evropské ekonomiky a spekulují, jestli politika Evropské centrální banky bude stačit na ekonomické oživení regionu.
Britský FTSE 100 zpevnil o 0,42 % navzdory zprávě o nečekaném ochlazení inflace, francouzský CAC 40 připsal 0,23 % a německý DAX 0,15 %. Regionální Stoxx Europe 600 zakončil na nule s mírnou ztrátou 0,01 %. Dařilo se automobilkám a stavebnímu sektoru, ztrácel naopak ropný a realitní sektor.
Hlavní úterní události na evropských trzích
- Inflace ve Spojeném království zpomalila v září na 1,2 % meziročně z 1,5 % v srpnu, analytici očekávali mírnější zpomalení na 1,4 %. Meziměsíčně se ceny nezvýšily, očekával se 0,2% nárůst po 0,4 % v srpnu. Jádrová inflace také výrazně zpomalila, a to na 1,5 % meziročně z 1,9 % v srpnu, ačkoliv se očekávalo zpomalení je na 1,8 %. Index cen výrobců se v září meziročně snížil o 7,4 %, očekával se 6,7% pokles.
- Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v říjnu opět výrazně snížila. Index očekávání klesl na -3,6 bodu ze zářijových 6,9 bodu, očekával se pokles jen na nulu. Zápornou hodnotu index zaznamenal poprvé od listopadu 2012. Hodnocení současné situace se propadlo na 3,2 bodu ze zářijových 25,4 bodu, čekal se pokles na 15 bodů. Očekávání investorů pro celou eurozónu se rovněž výrazně zhoršilo, když index klesl na 4,1 bodu z 14,2 bodu.
- Poptávka po ropě bude podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) v letošním roce nejslabší od roku 2009. V roce 2015 by se však měla díky globálnímu ekonomickému oživení opět začít zvedat. Ceny ropy v uplynulých měsících dramaticky klesly, Brent spadl až na 88,55 dolaru za barel, nejníže za poslední dva roky. V pondělí se cena ropy krátce dotkla i čtyřletého minima pod 88 dolarů za barel. Vliv na pokles ceny má především nadměrná nabídka a pokles objednávek ze Spojených států, Číny a Evropy. IEA nicméně věří, že se poptávka nyní dotkla dna a měla by začít opět posilovat.
- Regulátoři požadují u velkých systémově důležitých bank masivní navýšení kapitálu v podobě odepsatelných dluhopisových instrumentů ke krytí potenciálních ztrát z případného kolapsu instituce. Suma kapitálu, který je třeba doplnit v bankách jako JPMorgan Chase a HSBC Holdings, se možná vyšplhá až na 870 miliard USD podle odhadů AllianceBernstein. Naproti tomu Barclays odhaduje "jen" 237 miliard USD.
- Nejvyšší evropský soud zahájil právní revizi programu nákupů dluhopisů Evropské centrální banky. Konečně se tak dozvíme, zda není nekonvenční schéma záchrany eurozóny tištěním peněz v rozporu s evropskou legislativou. Soud bude rozhodovat, zda Draghiho programy kvanititativního uvolňování náhodou neporušují zákaz monetárního financování vyplývající ze smluv Evropské unie. Využívání peněz centrální banky pro půjčky vládám je podle smluv ilegální politikou, což je opakovaně zdůrazňováno v německých ekonomických kruzích. V Německu všeobecně stále sílí nebezpečný sentiment proti politice ECB.
- Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu klesla o 1,8 % meziměsíčně, čekal se pokles o 1,6 % po červencovém přírůstku o 0,9 % (revidováno z +1,0 %). Meziročně se snížila o 1,9 %.
- Růst investic z evropských a národních zdrojů by se měl stát katalyzátorem přílivu soukromých peněz do evropské ekonomiky. Před úterním jednáním ministrů financí EU to novinářům řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Jyrki Katainen z Finska.
- Provozní zisk výrobce luxusních osobních automobilů Mercedes-Benz Cars ve třetím čtvrtletí stoupl téměř o 30 % na 1,61 miliardy eur. Oznámila to v úterý mateřská společnost Daimler. Dodala, že nárůst provozního zisku zaznamenaly rovněž její divize pro výrobu užitkových automobilů a poskytování finančních služeb.
- Nadnárodní pivovarnické skupině SABMiller, vlastníkovi Plzeňského Prazdroje, ve druhém čtvrtletí finančního roku stoupl příjem o tři procenta. Objem prodaného piva byl ale ve stejném období nižší poté, co se na něm podepsalo mimo jiné špatné počasí v Číně. Oznámila to v úterý firma, která je druhým největším producentem piva na světě.
- Německá vláda snížila predikci ekonomického růstu na letošní rok na 1,2 % z původně predikovaných 1,8 % a na rok 2015 na 1,3 % z původní predikce 2% růstu.
- Výnos desetiletých řeckých dluhopisů v úterý poprvé od 21. března přeskočil hranici 7 %. Na trhu panují obavy z toho, že Řecko chce předčasně ukončit záchranný program.
- Změny ve vedení sázkového holdingu Fortuna Entertainment Group pokračují. Po generálním řediteli Radimu Haluzovi ve funkcích končí také finanční ředitel skupiny Michal Vepřek a marketingový ředitel Zdeněk Lang. V úterý o tom informoval mluvčí společnosti Petr Šrain. Ze společnosti oba odejdou ke konci letošního roku.
- Striktní požadavek německé vlády na dosažení vyrovnaného rozpočtu i v době slabého ekonomického růstu potlačuje investice. Tím se zvyšuje vnitřní zadlužení země, které způsobí problémy budoucím generacím. Řekl to v úterý prezident berlínského ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher.
- Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinaová přiznala, že pokud se měnové trhy budou i nadále obracet proti rublu, banka "nebude schopná je zastavit". V pondělí rubl klesal vůči dolaru na nová minima a přiznání centrální banky ukazuje na rozsáhlý problém ruské ekonomiky, která bojuje s klesající cenou ropy a zpomalujícím růstem.
- Katalánská vláda nakonec uspořádá referendum o nezávislosti na Španělsku. Hlasování, které v pondělí Katalánci pod tlakem ústavního soudu odvolali, se uskuteční v původním termínu 9. listopadu. Jeho výsledek ale bude mít pouze symbolický charakter. Závazné všelidové hlasování se prý uskuteční ještě jednou v pozdějším termínu.
- Polostátní energetický kolos ČEZ zvažuje, že se zbaví části větrných projektů v Polsku, které vlastní přes polskou firmu Eco-Wind Construction. V ní má ČEZ podíl ve výši 75 procent. "Portfolio společnosti Eco-Wind, které představují projekty o výkonu téměř 800 megawattů, projde optimalizací. Vybrané projekty budou prodány," uvádí ČEZ ve své nejnovější zprávě pro investory. Se zprávou přišel deník E15.
- Čistý zisk ruského plynárenského gigantu Gazprom se v letošním prvním pololetí propadl téměř o čtvrtinu na 450,6 miliardy rublů z 582,7 miliardy rublů před rokem. Oznámila to v úterý firma. Tržby naopak stouply o více než desetinu na 2,87 bilionu rublů.
Zdroj: Bloomberg
Aktuality

1. 7. | 22:00
1. 7. | 20:33
1. 7. | 18:00
1. 7. | 16:07