Evropské akcie v úterý zvrátily nepříznivý vývoj způsobený útoky v Bruselu a nakonec mírně zpevnily

V Bruselu ráno dvě bomby vybuchly na letišti Zaventem, jedna exploze o chvíli později otřásla také stanicí metra Maalbeek. Hlášeno je 34 mrtvých, zraněno bylo dalších zhruba 200 lidí.

"Slyšeli jsme ani ne tak tu ránu jako spíše utíkající davy lidí, kteří se blížili letištní halou," popsala zmatek po výbuchu v telefonickém rozhovoru se zpravodajem ČTK Gabriela Kečkéšová, Slovenka pracující v Evropské komisi, která mířila na dovolenou.

K útokům se již přihlásil Islámský stát, který pohrozil dalšími atentáty. Bruselské letiště bude uzavřené do středečního poledne, letecký provoz směřující do Bruselu převzaly další terminály.

Belgické ministerstvo vnitra zvýšilo v celé zemi varování před teroristickými útoky na čtvrtý, tedy nejvyšší stupeň. Premiér Charles Michel svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady státu a belgická policie v souvislosti s útoky provádí v metropoli razie a zveřejnila záběr z bezpečnostní kamery, na němž je jeden z podezřelých. Pátrá i po dalších nejméně čtyřech osobách.

Britský index FTSE 100 nakonec vzrostl o 0,13 % na 6 192,74 bodu, německý DAX přidal 0,42 % na 9 990 bodů a francouzský CAC 40 seanci uzavřel silnější o 0,09 % na 4 431,97 bodu. STOXX Europe 600 nicméně odepsal 0,15 % na 340,30 bodu.

Bruselský teror zasáhl na burzách zejména cenné papíry ze sektoru dopravy a cestovního ruchu. Akcie hotelového řetězce Accor odepsaly téměř čtyři procenta a cenné papíry InterContinental Hotels Group ztratily zhruba dvě procenta. V úvodu obchodování výrazně zlevňovaly také akcie aerolinek easyJet, těm se ale podařilo většinu ztrát smazat a nakonec klesly jenom o půl procenta. Akcie Ryanair Holdings a Air France-KLM se z úvodního propadu nevzpamatovaly a ztratily téměř čtyři procenta. Pokles byl patrný rovněž u akcií firem z odvětví luxusního zboží, přes procento zlevnily například LVMH a L'Oréal.

Sektor dopravy a cestovního ruchu v rámci indexu STOXX Europe 600 odepsal 1,76 %, v průběhu dne vykazoval ztrátu i přes 2 %.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Dvě exploze na bruselském letišti Zaventem a výbuch v metru si vyžádaly více než tři desítky lidských životů. Útoky mají podle všeho na svědomí sebevražední atentátníci. Podle ruské zpravodajské agentury TASS se k útokům přihlásil Islámský stát. V belgické metropoli platí mimořádná bezpečností opatření. Evropské burzy na události reagují poklesem.
• Tempo růstu podnikatelské aktivity v Německu se v březnu nezměnilo. Kompozitní index nákupních manažerů zůstal podle předběžných údajů společnosti Markit na únorové úrovni 54,1 bodu. Ukazatel pro sektor služeb se zvýšil na 55,5 bodu z 55,3 bodu (odhad: 55 bodů), zatímco PMI za zpracovatelský sektor klesl na 50,4 bodu z 50,5 bodu (odhad: 50,8 bodu).
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v březnu zrychlil. Kompozitní index nákupních manažerů podle předběžných údajů společnosti Markit vzrostl na 53,7 bodu z 53 bodů v únoru, čekala se stagnace. Ukazatel pro sektor služeb se zvýšil na 54 bodů z 53,3 bodu, čekal se jen mírný růst na 53,4 bodu, a PMI pro zpracovatelský sektor se zvýšil v souladu s očekáváním na 51,4 bodu z únorových 51,2 bodu.
• Podnikatelská aktivita ve Francii přešla v březnu z pásma kontrakce do pásma expanze. Kompozitní index nákupních manažerů podle předběžných dat společnosti Markit vzrostl na 51,1 bodu z 49,3 bodu v únoru. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru sice klesl na 49,6 bodu z 50,2 bodu, ukazatel pro sektor služeb ale naopak stoupl na 51,2 bodu z 49,2 bodu. Pásmo expanze od pásma kontrakce odděluje hranice 50 bodů.
• Podnikatelská důvěra v Německu v březnu po třech měsících poklesu ožila. Index podnikatelského klimatu Ifo stoupl na 106,7 bodu z únorových 105,7 bodu, čekal se růst ukazatele na 105,9 bodu. Hodnocení současné situace stouplo na 113,8 bodu ze 112,9 bodu, čekal se pokles na 112,6 bodu. Index očekávání vzrostl na 100 bodů z 98,9 bodu (revidováno z 98,8 bodu), očekával se růst na 99,5 bodu.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v březnu po poklesu v prvních dvou měsíců roku zvýšila navzdory nejistotě kolem hospodářskému výhledu rozvíjejících se zemí, vývoje cen ropy a kurzu eura. Vyplývá to z výsledků průzkumu německého ekonomického institutu ZEW. Index ekonomického sentimentu vzrostl na 4,3 bodu z 1 bodu v únoru. Analytici odhadovali, že se zvýší na 5,9 bodu. Index pro celou eurozónu ale klesl na 10,6 bodu z 13,6 bodu v únoru, čekal se pokles na 8,2 bodu.
• Maďarská centrální banka v úterý přikročila k nečekanému uvolnění měnové politiky. Svou základní úrokovou sazbu, která určuje úroky na mezibankovním trhu, snížila o 15 bazických bodů na 1,2 %. Depozitní sazbu, za niž si u ní komerční banky ukládají přebytky, přesunula banka jako první z centrálních bank střední Evropy do záporného pásma.
• Dluh Česka vůči zahraničí loni vzrostl o 186 miliard korun na 3,132 bilionu korun. Dluh v cizině tak odpovídal přibližně 70 % HDP. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka. Podle dostupných dat jde o nebývalý meziroční růst, obvykle jde o rozdíl v řádech desítek miliard korun. V posledním čtvrtletí loňského roku se přitom dluh o 62,7 miliardy korun snížil.
• Česká ekonomika by mohla letos vzrůst až o 3,5 %. Na Strojírenském fóru v Praze to v úterý řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Ministerstvo financí v lednové makroekonomické prognóze uvedlo, že počítá s růstem tuzemské ekonomiky v roce 2016 o 2,7 %. Podobný vývoj očekává také Česká národní banka (ČNB). Loni vzrostlo podle dat Českého statistického úřadu HDP v Česku o 4,3 %, což byl nejlepší výsledek za posledních osm let.
• Dopad případného odchodu Británie z Evropské unie na ekonomiku ostrovního království bude malý a k výrazným ztrátám na zaměstnanosti nepovede. Uvedla to v úterní zprávě mezinárodní ratingová agentura Moody's. Ta podle BBC vychází z předpokladu, že Británie si v případě odchodu bude moci do velké míry zachovat dosavadní podmínky obchodu s EU, protože na tom budou mít zájem obě strany.
• Německá vláda plánuje postupně zvýšit rozpočtové výdaje do konce desetiletí o více než 30 miliard eur ročně, což odpovídá zhruba deseti procentům. Díky rostoucím příjmům by však měly zůstat veřejné finance vyrovnané. Uvádí se to v návrhu střednědobého rozpočtového plánu spolkového ministerstva financí, který v úterý získala agentura Reuters.
• Ve Spojeném království vyšla v úterý dopoledne série důležitých makrodat. Zveřejněny byly index maloobchodních cen, DCLG index cen domů, index výrobních cen a údaje o inflaci.
• Deutsche Bank byla dána ratingovou společností Moody's do revize pro potenciální downgrade s odkazem na "exekuční rizika" jejího nového strategického plánu. Znepokojující na tom podle serveru Zero Hedge, který miluje konspirační teorie, je shodné načasování s událostmi kolem Lehman Brothers.
• Německá automobilka Daimler plánuje do roku 2018 investovat do své továrny na výrobu osobních aut Mercedes v Maďarsku dalších 250 milionů eur. Investice bude směřovat do technologického vývoje, rozšíření výroby a nové výrobny karoserií. Oznámila to v úterý maďarská divize Mercedes-Benz Manufacturing Hungary.
• Čínský distributor luxusního zboží Sparkle Roll Group jedná o koupi dánského výrobce luxusní spotřební elektroniky Bang & Olufsen (B&O). Vyplývá to z prohlášení čínské firmy zveřejněného na internetových stránkách B&O.
• Prodejci německé automobilky Volkswagen ve Spojených státech požadují po firmě kompenzaci za finanční škody, které jim způsobil skandál s manipulací s měřením emisí. Prodejci podle serveru Automotive News o odškodné požádali minulý týden na setkání s manažery Volkswagenu.
• Britský výrobce luxusních sportovních vozů TVR plánuje po více než deseti letech návrat na trh s novým, vysoce výkonným silničním autem. Firma hodlá otevřít novou továrnu ve Walesu, v bývalém centru výroby oceli. Píše to list Financial Times s odvoláním na informace firmy.

Zdroj: ČTK, CNBC