Na evropských trzích v pátek kvůli překvapivému výsledku britského referenda došlo ke krveprolití. Výprodejová vlna zasáhla především banky

Britský index FTSE 100 se propadl o 3,22 %, francouzský CAC 40 o 7,9 % a německý DAX o 6,8 %. Regionální STOXX Europe 600 odevzdal 6,83 %.

V úvodu obchodování FTSE 100 ztrácel přes sedm procent a německý DAX se propadal dokonce o 10 %. Jak se dalo očekávat, libra se řítila dolů volným pádem - v úvodu obchodování se ocitla na minimu od roku 1985.

Největší výprodejová vlna zasáhla banky - Barclays v úvodu obchodování ztrácela 30 %, než část ztrát umazala, a Royal Bank of Scotland rovněž krátkodobě odevzdávala kolem 20 %. Výprodej se z Británie rozšířil i na evropské finanční domy - Alpha Bank a Eurobank Ergasias ztrácely kolem 30 % a italská Intesa Sanpaolo odevzdávala kolem 20 %. Francouzské a německé banky rovněž následovaly celý sektor - Deutsche Bank oslabovala o 13 % a ušetřeny nebyly ani banky na pražské burze - Erste Group Bank v úvodu obchodování ztrácela přes dvacet procent, nakonec se jí však podařilo uzavřít "jen" s 9% ztrátou.

Naproti tomu úspěch slavilo zlato, typický bezpečný přístav, které podražilo o více než 5 %. To mělo pozitivní dopad na akcie těžařů tohoto drahého kovu. Společnosti Randgold Resources a Fresnillo zamířily na vrcholek indexu FTSE 100.

Reakce na výsledky britského referenda

• Britský premiér David Cameron ráno pronesl své stanovisko k výsledkům referenda. Prohlásil, že referendum bylo největší zkouškou demokracie a Británie by měla být hrdá na to, že se její občané do hlasování zapojili a rozhodli. Rozhodnutí britský občanů je podle něj třeba respektovat. Oznámil, že udělá, co bude v jeho silách, aby pomohl kormidlovat Británii složitými vodami odchodu z EU, nechce však být kapitánem této lodi. Rezignoval na svůj post s tím, že země nyní bude potřebovat nové a čerstvé vedení. V podělí by se podle něj měl sejít kabinet a začít jednat o všech aspektech odchodu.
• Britská centrální banka učiní veškeré nezbytné kroky, aby po referendu zajistila měnovou a finanční stabilitu. Britové se ve čtvrtečním referendu vyslovili pro takzvaný brexit, tedy vystoupení Británie z Evropské unie, což vedlo k prudkému poklesu kurzu britské libry a k otřesům na finančních trzích po celém světě.
• Goldman Sachs očekává, že Bank of England na srpnovém zasedání sníží hlavní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů.
• Španělsko po brexitu navrhuje "sdílenou suverenitu" nad Gibraltarem.
• Výsledek čtvrtečního britského referenda analytici hodnotí jako obrovské překvapení. Reakce trhů na rozhodnutí Spojeného království odejít z EU podle nich naopak odpovídá tomu, co se pro scénář brexitu čekalo. Jak bude odchod Británie z EU dění na trzích ovlivňovat v příštích hodinách, dnech, měsících a letech?
• Centrální banky skupiny největších světových ekonomik G7 zajišťují po britském rozhodnutí odejít z Evropské unie dostatečné množství peněz ke správnému fungování finančních trhů. Uvedl to v pátek britský ministr financí George Osborne. Nejvyšší finanční činitelé G7 v pátečním krátkém sdělení řekli, že pozorně monitorují situaci na trzích, a slíbili, že o ní budou vzájemně konzultovat a spolupracovat na případných opatřeních.
• Britský ministr financí na svém twitterovém účtu odpoledne zveřejnil svou reakci na výsledek referenda. V příspěvku píše: "Byl to těžce vedený boj. Výsledek není takový, jaký jsem si představoval, ale přijímám verdikt britského lidu a udělám všechno pro to, abych mu vyhověl."
• Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová v pátek vybídla úřady v Británii a v Evropě, aby společnými silami pracovaly na zajištění hladkého přechodu na nový ekonomický vztah mezi Londýnem a EU. Uvedla to v reakci na výsledek britského referenda, které skončilo vítězstvím odchodu Británie z Evropské unie.
• První ministryně Skotska Nicola Sturgeonová na páteční tiskové konferenci potvrdila, že Skotsko bude chtít uspořádat nové referendum o nezávislosti na Británii. Skotsko, stejně jako Severní Irsko, ve čtvrtečním referendu hlasovalo pro setrvání v EU (pro se vyslovilo více než 60 % skotských voličů) a podle Sturgeonové mu nyní hrozí, že bude odtrženo od EU proti své vůli, což je "demokraticky nepřijatelné". Podle první ministryně v předchozím referendu o nezávislosti Skotska mnoho lidí hlasovalo pro setrvání ve Velké Británii právě proto, že nechtělo opustit EU, a nyní přehodnocuje názor.
• Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie bude mít na ruskou ekonomiku jen omezené negativní dopady, Rusko takzvaný brexit pocítí zejména prostřednictvím nižších cen ropy. V pátek to uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov.
• S případnými krátkodobými tržními šoky způsobenými brexitem si Velká Británie i zbytek Evropy a jejich instituce poradí. Ve svém vyjádření na internetu to uvedl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Podle něj je výsledek britského referenda závažným vzkazem pro všechny ostatní členy EU.
• Předpokládaná politická, finanční a ekonomická rizika spojená s rozhodnutím britských voličů odejít z Evropské unie zřejmě v blízké budoucnosti povedou ke zhoršení úvěrového ratingu Británie z nynější nejvyšší možné úrovně AAA. V pátek to řekl zástupce mezinárodní ratingové agentury Standard & Poor's (S&P) Moritz Kraemer.
• Donald Trump ve Skotsku označil výsledky referenda o brexitu za "fantastické".
• Britové se dožadují druhého referenda. Stránky s peticí zaplavilo tolik lidí, že zkolabovaly.
• Švýcarská centrální banka musela intervenovat, aby stabilizovala švýcarský frank.
• Evropský parlament svolává na úterý mimořádnou schůzi.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Francouzská ekonomika v prvním čtvrtletí podle finálních dat zrychlila tempo expanze na 0,6 % z 0,4 % mezikvartálně, meziročně si udržela tempo 1,3 %.
• Evropská centrální banka (ECB) poskytla bankám první část nového programu levných dlouhodobých půjček, které jsou klíčovou součástí jejích nových opatření k podpoře hospodářského růstu a inflace v eurozóně. Zájem o první kolo byl jen vlažný. Banky čerpaly celkem 399,3 miliardy eur, což odpovídá nejnižším odhadům. Podle agentury Reuters to potvrzuje, že bankovní domy v eurozóně dodatečné finanční prostředky příliš nepotřebují.
• Německo zcela zakázalo průmyslovou těžbu břidlicového plynu v hloubkách menších než 3 000 metrů. Příslušný návrh zákona, podle něhož bude frakování, neboli hydraulické štěpení, zakázané nejméně do roku 2021, v pátek jasně schválil Spolkový sněm. Ten také zpřísnil podmínky pro hloubkové frakování, které Německo již desítky let využívá.
• Podnikatelská důvěra v Německu se v červnu mírně zlepšila. Index podnikatelského klimatu Ifo vzrostl na 108,7 bodu z květnových 107,8 bodu, čekal se mírnější pokles ukazatele na 107,4 bodu. Hodnocení současné situace vyskočilo na 114,5 bodu ze 114,2 bodu, čekal se mírnější pokles na 114 bodů. Příjemně překvapil také index očekávání, který vyskočil na 103,1 bodu z květnových 101,6 bodu, očekával se pokles na 101,2 bodu.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Zpracovatelský sektor v eurozóně podle předběžných dat agentury Markit v červnu vykázal větší expanzi než v květnu. Index nákupních manažerů vyskočil na 52,6 bodu z květnových 51,5 bodu, očekával se pokles na 51,4 bodu. Sektor služeb oproti květnu naopak expandoval pomaleji. Index se zde snížil na 52,4 bodu z květnových 53,3 bodu, očekával se mírnější pokles na 53,2 bodu. Kompozitní index klesl na 17měsíční minimum 52,8 bodu z květnových 53,1 bodu, trh predikoval pokles na 53 bodů.
• Index nákupních manažerů ve francouzském zpracovatelském sektoru v červnu podle rychlého odhadu klesl na 47,9 bodu z květnových 48,4 bodu, očekával se růst na 48,7 bodu. Sektor služeb po dvou měsících solidníé expanze v červnu vykázal prakticky stagnaci - index zde spadl pod klíčovou padesátibodovou hranici dělící sektor expanze od kontrakce, a to na 49,9 bodu z květnových 51,6 bodu, očekávala se stagnace ukazatele na 51,6 bodu. Kompozitní index klesl na čtyřměsíční dno a propadl se pod 50 bodů na 49,4 bodu z květnových 50,9 bodu.
• Zpracovatelský sektor podle předběžných dat agentury Markit v červnu expandoval výrazně rychleji. Index nákupních manažerů vyskočil na 54,4 bodu z 52,1 bodu v květnu, očekával se přitom mírnější pokles na 52 bodů. Sektor služeb naopak expanzi zpomalil - index se zde snížil na 53,2 bodu z předchozích 55,2 bodu, očekával se mírnější pokles na 55 bodů. Kompozitní index klesl na dvouměsíční dno 54,1 bodu z předchozích 54,5 bodu.
• Norská centrální banka drží základní úrokovou sazbu na 0,5 %.
• Polsko chce posílit domácí vlastnictví v bankovním sektoru, v němž nyní dominují zahraniční banky. V případě prodeje by mělo zájem o místní dceřiné firmy italské banky UniCredit a rakouské Raiffeisen. Řekl to ve čtvrtek polský ministr státního pokladu Dawid Jackiewicz.
• Evropská centrální banka (ECB) opět snížila strop nouzového financování řeckých bank, a to o sedm miliard eur na 61,1 miliardy eur. Oznámila to ve čtvrtek řecká centrální banka. Snížení stropu podle ní odráží zlepšující se likviditu v řeckém bankovním sektoru a obnovení přístupu řeckých bank ke standardním levným úvěrům ECB.
• Vůdce španělské levicové strany Podemos Pablo Iglesias označil Řecko za protektorát Evropské unie. Řekl to v rozhovoru se španělským listem El Mundo. Řecko je dlouhodobě silně zadlužené a před státním bankrotem je chrání de facto jen smlouvy o finanční pomoci, kterou zemi poskytují zahraniční věřitelé.
• Index spotřebitelské důvěry v eurozóně v červnu podle předběžných dat klesl na -7,3 bodu z předchozích -7 bodů (odhad: -7 bodů).
• Evropská centrální banka (ECB) ve středu zahájila nový program levných dlouhodobých úvěrů komerčním bankám. Jde o součást jejích nových opatření na podporu hospodářského růstu a inflace, která v eurozóně dlouhodobě zůstává velmi nízko. Nový program levných čtyřletých úvěrů, označovaný jako TLTRO-II, počítá dokonce s tím, že ECB by bankám při splnění určitých podmínek platila za to, že si od ní půjčí peníze.
• Severské ekonomiky by v případě vystoupení Británie z Evropské unie mohly zaznamenat útlum, přičemž Dánsko a Finsko by mohly sklouznout do recese. Uvedla to ve středu podle agentury Reuters Danske Bank. Severské ekonomiky by podle ní mohly zpomalit tempo růstu o půl až jedno procenta.
• Světový trh fúzí a akvizic by se měl i v nejbližších měsících vyvíjet příznivě. Během příštích 12 měsíců plánuje nějakou transakci celosvětově polovina společností a 40 % českých firem. Vyplývá to z pravidelného průzkumu poradenské firmy EY, jehož se zúčastnilo přes 1 700 generálních ředitelů a manažerů z 45 zemí světa. Na českém trhu fúzí a akvizic se přitom očekává vyšší podíl nevyžádaných nebo nepřátelských nabídek.
• Generální ředitel automobilového koncernu Volkswagen Matthias Müller se na středeční valné hromadě firmy omluvil akcionářům za skandál kolem falšování testů emisí. Šéf největší evropské automobilky stanul před podílníky poprvé od vypuknutí aféry loni v září.
• Evropská unie chce během příštích pěti let investovat dalších šest miliard EUR do zemí Blízkého východu a severní Afriky, aby omezila migraci, uvedl ve středu německý deník Süddeutsche Zeitung. Plán Evropské investiční banky (EIB), o němž mají šéfové evropských vlád rozhodovat již příští týden, má podle listu dobré šance na to, že bude schválen. Původně osmadvacítka počítala s investicemi ve výši 7,5 miliardy EUR.
• Více než třetina německých výrobců se obává, že případný odchod Británie z Evropské unie bude mít negativní dopad na jejich podnikání. Přes 60 % firem žádnou změnu v případě brexitu nečeká, vyplývá z průzkumu, který v úterý zveřejnil německý ekonomický institut Ifo.
• Americký miliardář George Soros považuje Rusko za rodící se globální velmoc v situaci, kdy je patrný kolaps Evropské unie. Současný vývoj přirovnal k někdejšímu vzestupu EU v době, kdy se začal hroutit Sovětský svaz. Proslulý investor Soros varoval rovněž před důsledky možného vystoupení Británie z Evropské unie.
• Agentura Moody's zvýšila hodnocení Erste Group Bank o jeden stupeň na Baa1 se stabilním výhledem. Důvodem je pokračující zlepšování finančních ukazatelů banky.
• Německý ústavní soud rozhodl, že program teoreticky neomezeného nákupu dluhopisů zemí eurozóny ze strany Evropské centrální banky neodporuje německé ústavě. Program známý pod zkratkou OMT (Outright Monetary Transactions) napadli před třemi lety němečtí politici a právníci, podle nichž jím ECB překračuje své pravomoci.
• Pro velké firmy bude v Evropské unii těžší vyhýbat se placení daní. Na podobě směrnice, která má zamezit takzvanému agresivnímu daňovému plánování, se nyní shodly členské státy osmadvacítky.
• Růst české ekonomiky v letošním 1. čtvrtletí byl šestý nejrychlejší ze zemí Evropské unie, informoval v úterní analýze Český statistický úřad. Výraznější růst zaznamenaly jen Malta, Rumunsko, Švédsko, Slovensko a Španělsko.
• Zahraniční dluh Česka v prvním čtvrtletí vzrostl o 46 miliard na 3,177 bilionu korun. Meziročně byl vyšší o 220 miliard Kč. Dluh v cizině odpovídá 70,4 % hrubého domácího produktu. V dluhu převládají závazky se splatností delší než jeden rok.
• Německý automobilový koncern Volkswagen čelí ve Spojených státech první hromadné žalobě ze strany držitelů jeho dluhopisů související s emisním skandálem podniku. Žalobu inicioval penzijní fond Boston Retirement System, uvedla advokátní kancelář Labaton Sucharow.
• Společnost Stock Spirits v úterý oznámila výplatu mimořádné dividendy 10 GBp na akcii. Datem pro nárok na dividendu je 7. červenec.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v červnu překvapivě zlepšila. Vyplývá to z výsledků průzkumu institutu ZEW. Index důvěry prudce stoupl na 19,2 bodu z květnových 6,4 bodu. Ekonomové dotázaní agenturou Reuters přitom očekávali jeho pokles na 4,7 bodu.
• Evropský stabilizační mechanismus v úterý poskytl Řecku 7,5 miliardy eur ze záchranného úvěrového programu. Vedení ESM schválilo uvolnění peněz minulý týden. Atény tyto peníze potřebují mimo jiné na uhrazení červencových splátek úvěrů od Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky.
• Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku. Formálně by krok měli v pátek potvrdit ministři zahraničí zemí osmadvacítky za předpokladu, že na poslední chvíli nevznese námitky francouzský parlament.
• Ukrajina by v letošním roce měla od Mezinárodního měnové fondu (MMF) obdržet finanční pomoc v objemu 1,7 miliardy dolarů. Řekl to v úterý ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman po návratu z návštěvy Washingtonu. Předpověděl rovněž, že ukrajinská ekonomika letos poroste o 1,5 procenta.
• Slovenské ministerstvo financí mírně zvýšilo výhled růstu slovenské ekonomiky pro příští rok, a to na 3,7 procenta z dosavadních 3,6 procenta. Úřad také očekává v porovnání s dosavadními odhady rychlejší snižování nezaměstnanosti. Vyplývá to z nové prognózy ministerstva.
• Velvyslanci členských zemí Evropské unie v Bruselu se v úterý velmi pravděpodobně dohodnou na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku o půl roku. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka panuje s tímto krokem napříč unií široký souhlas.
• Prokuratura německé spolkové země Dolní Sasko zahájila vyšetřování bývalého šéfa automobilové skupiny Volkswagen Martina Winterkorna a dalšího, zatím nejmenovaného manažera. Důvodem je podezření z manipulace s finančním trhem v souvislosti se skandálem s obcházením emisních testů u firemních naftových vozů.
• Případné vystoupení Británie z EU by českou ekonomiku v dlouhodobém horizontu mohlo připravit o 3,7 až 10,4 miliardy korun ročně, tedy o 0,08 až 0,23 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Deloitte. V horizontu dvou let by pak byl dopad na Česko 0,09 až 0,15 procenta HDP.
• Ruský prezident Vladimir Putin uvažuje o prodeji podílu ve státem ovládané ropné společnosti Rosněfť Číně a Indii. S odvoláním na dva nejmenované zdroje to napsala agentura Bloomberg. Rusko již dříve oznámilo, že hledá kupce pro téměř pětinový podíl v Rosněfti, která je největším ruským producentem ropy.
• Růst německé ekonomiky po slušné expanzi v letošních prvních třech měsících ve druhém čtvrtletí zřejmě prudce zpomalí. V pravidelné měsíční zprávě to v pondělí uvedla německá centrální banka. Později během roku ale podle ní největší evropskou ekonomiku čeká zotavení a návrat k solidnímu růstu.
• Společnost Paulinino Limited, největší minoritní akcionář petrochemické firmy Unipetrol, bude usilovat o vyšší dividendu i po konání řádné valné hromady, která se uskuteční v úterý 21. června. Paulinino plánuje svolat mimořádnou valnou hromadu pravděpodobně na podzim.
• Maďarská vláda a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) by měly podepsat dohodu, díky které získají po 15 % v Erste Hungary. Plán na získání podílu v maďarské pobočce Erste je známý již delší dobu.
• Bělehradský soud poslal v pondělí na pět let do vězení podnikatele Miroslava Miškoviče, svého času nejbohatšího Srba a jednoho z nejvlivnějších balkánských magnátů. V procesu, který Bělehrad označuje za důkaz důsledného boje se zločinem, byl Mišković usvědčen z daňových podvodů.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) může poskytnout bulharské divizi energetické skupiny ČEZ půjčku až ve výši 116 milionů eur. Banka to uvedla na svém webu.
• Novým generálním ředitelem největší italské banky UniCredit by měl být tento týden posle listu Il Fatto Quotidiano jmenován bývalý ministr průmyslu Corrado Passera. Banka, která působí rovněž na českém trhu, se k této informaci odmítla vyjádřit.

Výsledková sezóna

• Největší britský maloobchodní řetězec Tesco poprvé za více než pět let zaznamenal na domácím trhu dva čtvrtletní nárůsty tržeb za sebou. "Stabilizovali jsme aktivity a začali vytvářet růst," uvedl generální ředitel Dave Lewis. Akcie firmy na to zareagovaly výrazným zpevněním.
• Švédskému prodejci oděvů Hennes & Mauritz (H&M) klesl čistý zisk ve druhém finančním čtvrtletí o 17 % na 5,3 miliardy SEK (15,4 miliardy Kč). H&M je druhým největším prodejcem oděvů na světě za španělskou firmou Inditex, majitelem obchodů Zara. Švédské firmě nadále škodí silnější americký dolar, který zvyšuje její nákupní náklady. Poptávku po jarním zboží pak zasáhlo chladnější počasí.

Zdroj: CNBC