Co musíte ráno vědět (1. října)

1. Americké akciové indexy ve středu zpevnily, i tak ale mají za sebou první ztrátový měsíc od března

Americké akcie výrazně posílily díky nadějím na nový soubor opatření na podporu ekonomiky Spojených států (který se nakonec ale ve středu dojednat nepodařilo). K růstu akciového trhu přispěly rovněž překvapivě příznivé údaje o zářijovém vývoji na trhu práce. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 1,20 % na 27 781,70 bodu (září: -2,28 %, třetí kvartál: +7,63 %, od začátku roku: -2,39 %). Širší index S&P 500 vzrostl o 0,83 % na 3 363 bodů (září: -3,92 %, třetí kvartál: +8,47 %, od začátku roku: +4,09 %) a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 0,74 % na 11 167,51 bodu (září: -5,16 %, třetí kvartál: +11.02 %, od začátku roku: +24,46 %). Index volatility VIX stoupl o 0,38 % na 26,37 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA narostl o čtyři bazické body na 0,686 %. Ceny ropy se vyvíjely smíšeně (Brent -0,3 %, WTI +1,4 %), drahé kovy ztrácely (zlato -0,6 %, stříbro -3,9 %), zatímco kryptoměny sílily (bitcoin +4 %, ethereum +9 %). 

2. Evropské akcie ve středu po volatilním vývoji skončily v minusu

Akcie na západoevropských trzích ve středu klesly a mírné ztráty si připsaly také za celé září. Náladu investorů ovlivňovaly dozvuky první debaty kandidátů na amerického prezidenta a také nekončící nárůst počtu nových případů nemocných i obětí covidu-19 po celém světě. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,11 % na 361,09 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,53 % na 5 866,10 bodu, německý DAX odepsal 0,51 % na 12 760,73 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,59 % na 4 803,44 bodu.

3. Pražská burza ve středu mírně vzrostla, za celý měsíc ale ztratila přes 4 %

Pražská burza ve středu posílila. Index PX stoupl o 0,7 % na 868,33 bodu. Nahoru burze pomohl zejména výrazný růst akcií Monety Money Bank. Za září PX odepsal 4,05 %, když nejvíce ztrácely banky.

4. Očekávané události

Ve čtvrtek budou vycházet finální indexy nákupních manažerů v průmyslu, dále zaujme korejská obchodní bilance a čeká se snížení sazeb v Indii. V eurozóně dojde také na míru nezaměstnanosti a v Americe budou nejsledovanější údaje o osobních příjmech a výdajích. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Americká ekonomika se ve druhém čtvrtletí podle finální zprávy propadla o 31,4 %

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli problémům spojeným se šířením nemoci covid-19 zažila nejhlubší propad v historii a dostala se do recese. Hrubý domácí produkt se v přepočtu na celý rok podle finálních údajů snížil o 31,4 %. Oznámilo to ve středu americké ministerstvo obchodu. Výsledek je však nakonec lepší, než čekali analytici, kteří po prvním odhadu předpovídali propad HDP o 32,5 % a po druhém o 31,7 %.

6. ECB kvůli koronaviru zvažuje změnu dosavadní politiky

Evropská centrální banka začala zvažovat, že kvůli dopadům koronavirové krize na ekonomiku přehodnotí svou dosavadní strategii po vzoru americké centrální banky. Větší obavy než z rychlého růstu cen má nyní z velice pomalého zdražování. Šéfka ECB Christine Lagardeová proto na středeční tiskové konferenci uvedla, že by banka mohla umožnit, aby inflace překročila dlouhodobý cíl ECB. V konečném důsledku by to znamenalo vytvořit nový inflační cíl.

7. Britská ekonomika je poprvé po 11 letech v recesi

Britská ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 19,8 %, ukázala konečná zpráva, kterou zveřejnil britský statistický úřad. Země je tak poprvé po 11 letech v recesi, která se charakterizuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě. Výsledek je přesto nepatrně lepší, než ukazovala předběžná zpráva, podle které propad ve druhém čtvrtletí dosáhl 20,4 %.

8. Merkelová vyzvala státy EU k dosažení dohody o migraci

Státy Evropské unie musejí dosáhnout kompromisu o azylové a migrační dohodě, pokračující rozpory zatěžují akceschopnost Evropy. Ve středu to v německém parlamentu prohlásila kancléřka Angela Merkelová, jejíž země do konce roku unii předsedá. Kancléřka rovněž uvedla, že chce pokročit v jednáních EU s Čínou o obchodní dohodě, kde zatím podle ní přílišný posun nenastal.

9. Reuters: Čína se chystá zahájit antimonopolní vyšetřování Googlu

Čína se chystá zahájit antimonopolní vyšetřování americké internetové společnosti Google. Hodlá prověřit obvinění, že firma využívá dominantní pozice svého operačního systému pro mobilní zařízení Android k potlačování konkurence.

10. Aktivita v čínské ekonomice nadále roste, naznačily indexy nákupních manažerů

Oficiální index nákupních manažerů v Číně v září dosáhl 55,1 bodu po 54,5 bodu v srpnu. Složka zpracovatelského průmyslu vyšla z průzkumu se známkou 51,5 bodu (odhad: 51,2 bodu, srpen: 51,0 bodu), index mimo zpracovatelský průmysl stoupl na 55,9 bodu ze srpnových 55,2 bodu. Indikátor průmyslové aktivity Caixin PMI ovšem očekávání nenaplnil, když dosáhl 53,0 bodu (odhad: 53,1 bodu, srpen: 53,1 bodu).

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Průměrná firma stráví papírováním 223 hodin ročně, méně než loni

Průměrná malá firma v ČR vynaloží na účely byrokracie a papírování 223 hodin ročně. Vůči loňskému roku jde o zlepšení o čtyři hodiny. Vyplývá to z Indexu byrokracie, který znázorňuje všechny známé povinnosti, které má typická malá firma během jednoho provozu v Česku. Index v týdnu představil Liberální institut, který jej připravuje.

"V zásadních kategoriích administrace zaměstnanců a provozu nedošlo k významným změnám. Pokles byrokratické zátěže souvisí především s omezením a odkladem změn v legislativě a v podnikatelském prostředí," uvedl analytik z Centra ekonomických a tržních analýz a vedoucí projektu Index byrokracie v Liberálním institutu Pavel Peterka.

Veřejná správa podle něj reflektovala ve svých rozhodnutích negativní vliv pandemie na živobytí podnikatelů, a kývla tak například na odklad třetí a čtvrté vlny EET, jejíž plánované zavedení v roce 2020 by pro podnikatele jistě znamenalo zvýšení byrokratické zátěže.

ČR se ze šesti měřených zemí umístila na třetím místě za druhým Slovenskem, kde byrokracie dosahovala 217 hodin ročně, a za první Severní Makedonií, kde byrokracie je z českého pohledu těžko uvěřitelných 153 hodin. Ze srovnání vycházejí nejhůře země jihu Evropy, kde ve Španělsku byrokracie zabere 369 hodin a v Itálii 312 hodin. Na čtvrtém místě je Litva s 271 hodinami.

I když na tom ČR ve srovnání se sousedy není nejhůře, je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk téměř šest týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jen na papírování pro stát, míní ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. "V době hospodářského růstu jsme nad tím mohli mávnout rukou. Ale teď v horších časech ekonomického poklesu a velmi nejisté budoucnosti, kdy firmy musí obracet každou korunu, by jim přišlo vhod, aby jim zaměstnanec na šest týdnů nevypadl z produktivní činnosti jen kvůli vrtochům státu. Vláda musí přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování ekonomiky," dodal.

Index byrokracie zahrnuje do výpočtu pouze byrokratickou zátěž vycházející pouze z činností, které vyžaduje zákon.