Evropské akcie zahájily páteční obchodování dobře, ale o většinu zisků nakonec přišly

Čtvrteční propad akcií snížil hodnotu evropských podniků o více než bilion dolarů, uvedla agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se ve čtvrtek propadl asi o 11,5 % a zaznamenal nejprudší pokles v historii. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem ve čtvrtek například odepsal více než 12 %, což představuje nejhorší denní propad od roku 1989.

Regulátoři v Itálii a ve Španělsku se v reakci na čtvrteční propad rozhodli u akcií desítek firem zakázat takzvaný short selling, který je formou spekulace na pokles cen. V Itálii se zákaz týká 69 akciových titulů a ve Španělsku 85, uvedla Reuters.

K pátečnímu růstu akciových trhů přispěly hlavně naděje, že se politici ve Spojených státech brzy dohodnou na rozsáhlém balíku stimulačních opatření, který by měl pomoci kompenzovat negativní dopady šíření koronaviru na ekonomiku.

V pátek si index STOXX Europe 600 připsal po volatilním průběhu zisk 1,43 %, ale za celý týden odepsal 18,44 %. Italský akciový trh má za sebou asi nejrozkolísanější týden, protože země je nejvíce postižena epidemií koronaviru a nezvládá jej dostat pod kontrolu. Index FTSE MIB v pátek vzrostl o 7,12 %, ale za týden odepsal bezmála 24 %.

Britský index FTSE 100 si v pátek připsal 2,46 %, za týden ztratil 16,97 %. Francouzský CAC 40 v pátek narostl o 1,83 %, v průběhu týdne ale ztratil 20,11 %. Německý DAX v pátek zaznamenal velmi volatilní průběh, když po dobrém začátku těsně před koncem obchodování dokonce mírně ztrácel, ale nakonec si připsal zisk 0,77 %. Za týden je v mínusu o 20 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Evropská komise co nejrychleji umožní členským státům Evropské unie poskytovat pomoc odvětvím zasaženým koronavirem. Brusel je také připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu. Oznámili to v pátek místopředsedové komise Margrethe Vestagerová a Valdis Dombrovskis, kteří spolu s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou představili plán na zmírnění ekonomických dopadů viru. Komise podle své šéfky hodlá mobilizovat investice v objemu 37 miliard eur.
• Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur ve snaze minimalizovat dopady šíření nového koronaviru. Státní banka KfW je připravena poskytnout firmám úvěry bez omezení, oznámil v pátek na tiskové konferenci ministr financí Olaf Scholz. Jde o největší pomoc firemnímu sektoru v poválečné historii Německa.
• Německá letecká společnost Lufthansa požádá o státní pomoc a možná i na přechodnou dobu z větší části přeruší provoz. S odkazem na své zdroje to v pátek napsal server listu Handelsblatt. Šéf Lufthansy Carsten Spohr bude v pátek večer jednat o ekonomických dopadech šíření nového koronaviru na svou společnost s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Potíže kvůli dopadům koronaviru má i společnost Norwegian Air, uvedl její šéf Jacob Schram. Firma uvedla, že pokud v řádu týdnů nebude mít přístup k hotovosti, pravděpodobně se nevyhne bankrotu.
• Norská centrální banka překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na jedno procento, aby pomohla ekonomice čelit dopadům pandemie koronaviru. Opatření na podporu ekonomiky kvůli koronaviru představila i švédská centrální banka, která prostřednictvím komerčních bank půjčí švédským podnikům až půl bilionu švédských korun (1,2 bilionu Kč), aby jim zabezpečila přístup k úvěrům.

Výsledková sezóna

• Největší italská pojišťovna Generali v loňském roce zvýšila provozní zisk o sedm procent na rekordních 5,2 miliardy eur. Firma také potvrdila veškeré cíle, které si stanovila na letošní a příští rok, a to navzdory nejistotě spojené s pandemií nového typu koronaviru.

Hlavní události týdne na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu v lednu překvapivě rostla, přičemž růst byl nejrychlejší od ledna 2018. Po výrazném poklesu v prosinci (-2,2 %, revidováno z -3,5 %) zaznamenala růst o 3 %. Analytici očekávali růst o 1,7 %. Oznámil to v pondělí spolkový statistický úřad.
• Nezaměstnanost v Česku v únoru po dvou měsících růstu klesla na 3,0 %. Počet lidí bez práce klesl proti lednu o téměř tři tisícovky na 227.369, což je nejnižší únorová hodnota od roku 1997. Oznámil to Úřad práce ČR. V lednu byl podíl nezaměstnaných 3,1 %.
• Vlády by měly přijmout značná cílená fiskální a měnová opatření, která by pomohla spotřebitelům a podnikům vyrovnat se s dopady rychle se šířícího onemocnění způsobeného novým koronavirem. Uvedla to hlavní ekonomika Mezinárodního měnového fondu Gita Gopinathová v blogu na internetových stránkách fondu. Doporučila hlavně převody hotovosti, dotace na mzdy a daňové úlevy, ale také snížení úroků a pomoc finančnímu trhu ze strany centrálních bank.
• Největší britský maloobchodní řetězec Tesco prodá své aktivity v Asii thajskému miliardáři Taninu Čiravanontovi. Za obchody v Malajsii a Thajsku dostane více než 10,6 miliardy dolarů, uvedla v pondělí firma na svém webu. Po prodeji bude mít podnik vedle Irska v zahraničí již jen obchody ve střední Evropě, a to v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

• Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 %. Oznámil to v úterý statistický úřad Eurostat, data už nezahrnují Británii. Je to lepší výsledek, než uváděl první rychlý odhad, podle něhož růst činil pouze 0,1 %. I tak je ale růst pomalejší než ve třetím čtvrtletí, kdy činil 0,4 %.
• Některé země se rozhodly na šíření nového koronaviru zareagovat návrhem na dodatečný rozpočet. Podporou firem i lidí chtějí bránit negativním dopadům na ekonomiku a povzbudit značně otřesené finanční trhy. Jedny z nejvýraznějších opatření chystá Itálie a Japonsko, ráznou podporu ale slibuje také americký prezident Donald Trump, jehož slova v úterý podpořila akciové trhy v mnoha zemích. Koronaviru, který se začal šířit z Číny, podlehlo v celém světě už přes 4000 lidí. 
• Italské podniky se přizpůsobují podmínkám karantény, kterou dnes kvůli šíření koronaviru v celé zemi až do 3. dubna nařídila vláda. Restaurace omezují počet zákazníků, řada drobných podnikatelů své firmy dočasně zavřela. Velká část sociálního života se tak přesouvá na internet.
• Evropská komise chystá sérii opatření, která mají pomoci evropským firmám uspět v globální konkurenci v době přechodu na ekologicky šetrné a digitální hospodářství. Nová průmyslová strategie, kterou v úterý Brusel představil, počítá mimo jiné s úpravou pravidel o státní pomoci či podporou produkce vodíku jako paliva budoucnosti.
• Změna úrokových sazeb Českou národní bankou není v současnosti příliš účinným nástrojem boje s bezprostředními ekonomickými dopady šíření koronaviru. Novinářům to v úterý řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pokud ale bankovní rada na zasedání na konci března podle něj dojde k závěru, že by případné snížení sazeb pomohlo, byť jen psychologicky, tak v tom nevidí problém.

• Britská centrální banka ve středu 11. března na mimořádném zasedání nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,25 %. Jde o nouzové opatření, které má zmírnit dopady šíření nového koronaviru na ekonomiku. Základní sazbu centrální banka snížila poprvé od léta 2016, kdy ji kvůli referendu o brexitu snížila na minimum. Sazba je dokonce níže, než byla po minulé finanční krizi před více než deseti lety.
• Itálie kvůli šíření koronaviru vyčlení na pomoc ekonomice 25 miliard eur. Oznámil to ve středu italský premiér Giuseppe Conte. Ještě minulý týden přitom vláda hovořila o finančním balíčku za 7,5 miliardy eur. V souvislosti s vyhlášením celostátní karantény a dopadem, který to bude mít na ekonomiku, se ale vláda finanční pomoc rozhodla výrazně zvýšit.
• Britský ministr financí Rishi Sunak ve středu při představení návrhu rozpočtu na příští rok v parlamentu varoval, že současná epidemie koronaviru bude mít vážný, i když jen dočasný dopad na britskou ekonomiku. Vláda proto na situaci reaguje mimořádnými opatřeními v objemu 30 miliard liber.
• Italsko-americká automobilka Fiat Chrysler Automobiles kvůli koronaviru dočasně zastavuje provoz v některých italských závodech. Na případné problémy v souvislosti s koronavirem se připravují rovněž továrny německého koncernu Volkswagen ve Španělsku. Jde o další známky toho, jaké dopady by epidemie koronaviru mohla mít na evropský automobilový průmysl, uvedla agentura Reuters.
• Britská ekonomika v lednu nečekaně zastavila růst, zatímco v prosinci se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,3 %. Analytici přitom očekávali, že ekonomika přidá 0,2 %. Stagnaci britské hospodářství ale vykázalo i v uplynulých třech měsících do konce ledna, oznámil britský statistický úřad. Je to už třetí měsíc po sobě, kdy tříměsíční údaj nevzrostl, což je nejdéle od finanční krize v roce 2009, upozornila agentura Bloomberg.

• Evropská centrální banka ponechala základní sazbu na 0 % a depozitní sazbu na -0,5 %. Navýšila ale objem odkupů dluhopisů a nástrojů na dodávání likvidity bankám. Chce tím zajistit, aby se peníze skrze bankovní úvěry dostali k firmám nejvíce zasaženým pandemií koronaviru, především pak malým a středním podnikům.
• Průmyslová výroba v eurozóně se v lednu meziměsíčně zvýšila o 2,3 %, což je výrazněji, než se očekávalo. Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Údaje signalizují, že ekonomika eurozóny byla na cestě k oživení, než začala v únoru čelit negativním dopadům nového typu koronaviru.
• Německá automobilka Volkswagen předpokládá, že její globální výrobní síť nenaruší potíže u čínských dodavatelů způsobené koronavirem. Agentuře Reuters to dnes řekl jeden z manažerů firmy, který si nepřál být jmenován. Součástí koncernu Volkswagen je i Škoda Auto, jež tento týden vyjádřila obavy z problémů se zásobováním díly, které se vyrábějí v Číně.
• Čeští letečtí dopravci Smartwings a České aerolinie (ČSA) umožní bezplatnou změnu termínu rezervací veškerých letenek. Týká se to odletů až do konce června. ČTK o tom ve čtvrtek informovala mluvčí dopravců Vladimíra Dufková. Důvodem jsou aktuální změny v letecké dopravě kvůli šíření koronaviru. Bezplatné změny začala nabízet také většina zahraničních dopravců.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas loni zvýšil tržby po očištění od měnových výkyvů o šest procent na 23,64 miliardy eur, provozní zisk firma zvýšila o 12 % na 1,92 miliardy eur. Výsledky v závěru roku ale zaostaly za odhady a v tomto čtvrtletí Adidas očekává kvůli epidemii nového koronaviru výrazný pokles tržeb v Číně.
• Největší německý producent energie RWE loni zhruba zdvojnásobil upravený čistý zisk na 1,2 miliardy eur z 591 milionů eur o rok dříve. Dařilo se mu prodávat jak elektřinu, tak i plyn. Firma výsledkem překonala odhady analytiků a dnes také uvedla, že z loňského zisku navrhne zvýšit dividendu. Na letošní rok RWE počítá s dalším růstem zisku.