Kdy bude na jihu Evropy lépe? Možná už je, i když mimo statistiky

Helena Horská: V poslední době z Evropy přišla řada nepříliš pozitivních signálů. Mluvím především o průmyslu, ale také o maloobchodu a předstihových ukazatelích, jako je index nákupních manažerů. Hrozí zpomalení, nebo dokonce recese jako v roce 2012?

Pavel Sobíšek: Kdybych řekl, že mě ta poslední slabší čísla z Evropy vůbec nevzrušují, tak bys mi nevěřila. Na druhou stranu, když vezmeme ta data v kontextu, tak v průmyslu a v maloobchodě se jedná o jeden slabší měsíc po sérii několika docela silných. Předstihové ukazatele pak opravdu naznačují už dva měsíce po sobě jisté zpomalení ekonomik, ale u nich je dost dobře možné, že nereflektují skutečný stav hospodářství kvůli pozornosti, kterou poutá rusko-ukrajinský problém.

Helena Horská: Jinými slovy, obavy z možného dopadu konfliktu na Ukrajině na evropskou ekonomiku by podle tebe mohly být větší než skutečné zpomalení, které sankce, nebo obecněji přiškrcení toku zboží, kapitálu i osob mezi Ruskem a Západem, nakonec způsobí.

Pavel Sobíšek: Možná to říkám příliš optimisticky. Nicméně stejně tak je možné, že se ukáže, že podobně, jako v minulosti předstihové ukazatele několikrát podhodnotily vývoj ekonomiky, mohou potenciál zpomalení i nadhodnocovat. Věci jsou stále otevřené, ale mně zatím nepřipadá, že by Evropská unie a její ekonomiky směřovaly zpět do recese. Spíše jde o to, že je ono oživení, jehož jsme svědky už relativně dlouhou dobu, stále poměrně pomalé.

Helena Horská: Co se rusko-ukrajinského konfliktu týče, nevidíš přece jen sankce ze strany Evropské unie a Spojených států jako jisté riziko pro evropské oživení?

Pavel Sobíšek: Sankce Evropské unie a Spojených států vůči Rusku jsou určitě rizikovým faktorem. Otázkou je dimenze tohoto rizika. Viděl jsem vyčíslení ztracených nebo ušlých obchodů, kde na jedné straně stál subjekt z Ruska a na druhé subjekt z Ameriky nebo z Evropy, a šlo o nižší desítky miliard eur. To nepochybně není malé číslo, ale představuje to desetiny procentního bodu eventuálního růstu HDP v Evropě.

Helena Horská: Na druhou stranu, pro Rusko to až tak malé číslo není, o čemž ostatně svědčí i revize očekávaného růstu, ke které sáhla většina globálních bank i mezinárodních institucí. Mezinárodní měnový fond nyní namísto původních 1,3 % čeká růst o 0,2 %.

Pavel Sobíšek: V této souvislosti mě zaujal komentář z ruské strany, který tvrdil, že dopad sankcí bude rovnoměrný, tedy že dopadne stejně na Rusko a na zbytek světa. Nominálně je to pravda – když na jedné straně transakce stojí ruský subjekt a na druhé subjekt z pomyslného zbytku světa, dopad je na obou stranách stejný. Zároveň je ale potřeba si uvědomit, že je ruská ekonomika podle HDP devětkrát menší než hospodářství EU a zhruba stejný poměr platí i pro srovnání Ruska a USA. Zmíněné prohlášení z ruské strany je tedy do značné míry propagandistické.

Helena Horská: Já jsem se nedávno musela smát, když z Ruska přišla zpráva, že sankce Rusko posílí, protože bude muset začít investovat do rozvoje technologií. Nevím, já bych si asi ani za pět let nekoupila ruský počítač. To ale na okraj, teď zpět k evropské ekonomice a jejímu nastartovanému oživení – kdy si obyvatelé Španělska nebo Řecka řeknou, že je lépe, než bylo?

Pavel Sobíšek: Těžká otázka. K tomu bych řekl, že ve Španělsku míra nezaměstnanosti už zhruba půl roku klesá; to je jeden pohled. Druhý pohled je ten, že podle oficiálních statistik stále dosahuje 24 %. A třetí pohled je od lidí, kteří Španělsko pravidelně navštěvují. Podle nich je celkem problém ve Španělsku nějakého nezaměstnaného potkat. Skoro se zdá, že je vláda nějakým způsobem před zbytkem světa skrývá. Tím nechci problém nezaměstnanosti zlehčovat, ale chci říci, že řada oficiálně nezaměstnaných zřejmě ve skutečnosti nějakou tu práci má a možná si nežije tak špatně. To sice tak úplně neodpovídá na tvou otázku, ale já na ni asi jinak neodpovím.