Co musíte ráno vědět (30. října)

1. Americké akcie zakončily páteční seanci smíšeně, za celý týden hlavní indexy klesly

Americké akcie v pátek skončily smíšeně, byly pod tlakem především kvůli opětovným obavám investorů z recese. Index Dow byl navíc stahován výprodejem akcií JPMorgan Chase poté, co její generální ředitel Jamie Dimon oznámil záměr prodat v příštím roce milion akcií této investiční banky. Index Dow v pátek odepsal 1,12 % a zakončil obchodování na 32 417,59 bodu a širší S&P 500 klesl o 0,48 % na 4 117,37 bodu, zatímco index technologického trhu Nasdaq Composite posílil o 0,38 % na 12 643,01 bodu. Index volatility VIX se v závěru týdne zvýšil o 2,85 % na 21,27 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl zhruba o jeden a půl bazického bodu na 4,845 %. Za celý týden index Dow klesl o 2,14 %, S&P 500 odepsal 2,53 % a Nasdaq Composite oslabil o 2,62 %.

2. Evropské akciové indexy v pátek i za celý týden klesly

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v červených číslech. Investoři nadále vyhodnocovali hlavně hospodářské výsledky firem. V minusu skončily hlavní indexy i v týdenním horizontu. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,84 % na 429,58 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,86 % na 7 291,28 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,30 % na 14 687,41 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 1,36 % a skončil na 6 795,38 bodu. Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 0,96 %, FTSE 100 odepsal 1,50 %, DAX přišel o 0,75 % a CAC 40 se snížil o 0,31 %.

3. Pražská burza v pátek posílila, zpevnila většina hlavních emisí

Pražská burza v pátek zpevnila, index PX stoupl o 0,41 % na 1 351,29 bodu. Polepšila si většina hlavních emisí. Výrazný propad postihl akcie Pilulky, jejich cena klesla téměř o devět procent a dostala se na nejnižší úroveň za celou dobu na burze. Za celý uplynulý týden akcie na pražské burze podle indexu PX zpevnily o 0,72 %. Největší nárůst zaznamenaly opět akcie Monety Money Bank, nejvýraznější pokles postihl akcie Pilulky.

4. Očekávané události

Pondělní dopoledne nabídne z dat německý HDP, britský index cen rezidenčních nemovitostí od Nationwide a sérii indexů důvěry pro eurozónu od Evropské komise. Odpoledne přidá Německo inflační data a Spojené státy zveřejní index průmyslové aktivity dallaského Fedu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Analytici jsou před čtvrtečním jednáním ČNB rozdělení, část čeká první snížení sazeb

Názory analytiků na postoj bankovní rady České národní banky (ČNB) k nastavení úrokových sazeb se rozcházejí. Část odborníků předpokládá, že rada ve čtvrtek zahájí cyklus snižování základní úrokové sazby jejím posunutím o 0,25 procentního bodu níže na 6,75 %. Další ale upozorňuji na makroekonomická rizika a očekávají v listopadu ještě stabilitu sazeb, první krok směrem k nižším sazbám podle nich přijde později. Guvernér ČNB Aleš Michl v říjnu v debatě se studenty ve Zlíně nevyloučil žádnou možnost při rozhodování bankovní rady.

6. Bayer má zaplatit Američanovi kvůli Roundupu odškodné 175 milionů dolarů

Německá firma Bayer má zaplatit americkému důchodci odškodné 175 milionů dolarů za to, že u něj herbicid Roundup způsobil rakovinu. O pátečním verdiktu informovala agentura Reuters. Bayer se chce odvolat a věří, že se "neopodstatněný rozsudek" podaří zrušit. Ernest Caranci u soudu tvrdil, že rakovinu dostal proto, že roky používal herbicid Roundup na zahradě.

7. Zakladatel burzy FTX u soudu přiznal pochybení, nikoho prý ale nepodvedl

Zakladatel zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Samuel Bankman-Fried u soudu přiznal pochybení. Tvrdí ale, že nikoho nepodvedl ani si nepřivlastňoval peníze klientů. Informovaly o tom tiskové agentury. Společnost FTX před svým kolapsem v listopadu 2022 byla druhou největší kryptoměnovou burzou na světě a pro miliony lidí představovala vstupní bránu na trh s digitálními aktivy.

8. Šéf Naftogazu: Přes Ukrajinu od roku 2025 už nepoteče na Západ žádný ruský plyn

Přes Ukrajinu od roku 2025 už nepoteče na Západ žádný ruský plyn. Rádiu Svobodná Evropa to řekl ředitel největší ukrajinské ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Oleksij Černyšov. Smlouva o tranzitu s ruskou společností Gazprom vyprší na konci roku 2024. Ukrajina by od ní odstoupila i dříve, zejména proto, že Gazprom za tranzit neplatí, jak bylo dohodnuto, tvrdí Černyšov.

9. Zisky ropných koncernů ExxonMobil a Chevron v třetím čtvrtletí meziročně výrazně klesly

Zisk amerického ropného koncernu ExxonMobil se v třetím čtvrtletí propadl o více než polovinu na 9,1 miliardy dolarů z rekordních 19,7 miliardy dolarů před rokem. Vyplývá to z páteční výsledkové zprávy podniku. Výrazný meziroční pokles zisku vykázala rovněž konkurenční firma Chevron.

10. Ruská centrální banka zvýšila úroky výrazněji, než se čekalo

Ruská centrální banka v pátek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 15 %. Pokračujícím zpřísňováním měnové politiky reaguje na slabý kurz domácí měny a vzestup inflačních tlaků. Většina analytiků v anketě agentury Reuters předpovídala, že banka základní sazbu zvýší pouze o jeden procentní bod.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

JE Temelín vyrobila od svého zprovoznění 300 TWh elektřiny

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila od svého zprovoznění 300 terawatthodin (TWh) elektřiny, což představuje více než devatenáctiletou spotřebu českých domácností. Dva bloky elektrárny této výroby dosáhly v neděli ráno. Informoval o tom mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták. Vedle Temelína provozuje ČEZ i Jadernou elektrárnu Dukovany na Třebíčsku, výrobu v obou zařízeních chce při zachování bezpečnosti postupně navyšovat. Do roku 2030 by to mělo být téměř o dvě terawatthodiny ročně.

České domácnosti podle Svitáka loni spotřebovaly 15,7 TWh elektřiny. V Temelíně se od roku 2017 vyrábí stabilně přes 15 TWh ročně. Loni to bylo 16,3 TWh, od začátku letošního roku 12,7 TWh. "Provoz jaderných elektráren není o překonávání výrobních rekordů. Je o bezpečném a zodpovědném zacházení se svěřenou technologií. Ale zároveň stále hledáme cesty, jak posílit efektivitu našich elektráren. A s tím logicky přichází i vyšší výroba. Vše se ale děje s maximálním důrazem na bezpečnost," uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderné energetiky.

Vyšší výrobě v následujících letech by měl pomoci i přechod na delší palivový cyklus. "Aktuálně jsme v přechodové fázi. Během nedávno ukončené odstávky druhého bloku jsme do reaktoru zavezli 48 čerstvých palivových souborů místo dosavadních 42. Celkový počet souborů v reaktoru 163 se ale nemění. Provoz druhého bloku tak bude přibližně jedenáctiměsíční, tedy o měsíc delší než dosud," řekl Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín. Odstávka druhého bloku skončila 7. října.

Na cílový stav, tedy zavezení paliva pro takzvanou osmnáctiměsíční palivovou kampaň, se energetici chtějí v případě druhého bloku dostat v příštím roce, jeho plný efekt se ale projeví až v druhé polovině desetiletí.

ČEZ chce obě české jaderné elektrárny provozovat minimálně 60 let. V případě Dukovan to znamená ještě nejméně 20 let provozu, u jihočeského Temelína ještě 40 let.

Jaderná elektrárna Temelín zahájila provoz 21. prosince 2000. Dukovanská elektrárna je v provozu od roku 1985, od té doby vyrobila 504 TWh elektřiny.

"Po spuštění dosahoval výkon každého z temelínských bloků 981 MWe (elektrických megawattů), aktuálně je díky úpravám, inovacím a využití rezerv tato hodnota o 105 MWe vyšší, přičemž v chladnějších obdobích běžně přesahuje 1 100 MWe. Podobnými úpravami a bezpečným zvýšením výkonu prošly i bloky v Jaderné elektrárně Dukovany. Výkon obou elektráren tak celkově vzrostl o 500 MWe, což odpovídá uhelné elektrárně či středně velkému jadernému bloku, bez jakéhokoli zvýšení emisí či vyšší spotřeby paliva," uvedl Sviták.