Co musíte ráno vědět (4. března 2024)

Jak světové trhy zakončily uplynulý týden, co si o budoucnosti umělé inteligence myslí šéf společnosti NVIDIA a o jaké peníze si řekli právníci v jedné rekordní americké kauze? I to by vás zkraje týdne mohlo zajímat.
1. Americké akcie zahájily březen růstem a indexy s výjimkou Dow uzavřely ziskový týden na nových rekordech
Akcie ve Spojených státech v závěru týdne opět posílily. Díky pokračujícímu nadšení pro umělou inteligenci se dařilo technologickým společnostem. Růst podpořily i klesající výnosy státních dluhopisů. Na devizovém trhu oslaboval dolar. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,23 % a zakončil obchodování na 39 087,38 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,80 % na rekordních 5 137,08 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 1,14 % na nové maximum 16 274,94 bodu. Index volatility VIX klesl o 2,16 % na 13,11 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o sedm bazických bodů na 4,184 %. Ceny ropy se zvedly o dvě procenta a stejně tak ceny stříbra a zlata (futures na zlato uzavřely na novém maximu). Bitcoin zpevnil o více než dvě procenta na zhruba 62 650 USD. Za celý týden posílil index S&P 500 o 0,95 %, Nasdaq Composite přidal 1,74 %, zatímco Dow odepsal 0,11 %.
2. Evropské akcie v pátek zdražily, v týdenním horizontu se indexy na směru neshodly
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v zelených číslech, v týdenním horizontu se ale hlavní indexy na směru neshodly. V závěru týdne se dařilo zejména technologickým titulům, které jako celek přidaly téměř procento a tři čtvrtě, naopak sektor pojišťovnictví oslabil. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,60 % na 497,58 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,69 % na 7 682,50 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,32 % na 17 735,07 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 0,09 % na 7 934,17 bodu. Za celý týden STOXX Europe 600 zpevnil o 0,07 % a DAX poskočil o 1,81 %, FTSE 100 ale odepsal 0,31 % a CAC 40 se snížil o 0,41 %.
3. Pražská burza v pátek přerušila pětidenní pokles, zpevnily akcie ČEZ a Erste. Za celý týden ale PX odepsal 2,1 %
Pražská burza v pátek přerušila pětidenní pokles, index PX přidal 0,24 % na 1 460,60 bodu. Pomohly mu především akcie energetické společnosti ČEZ a Erste Group Bank. V minusu skončily Komerční banka nebo MONETA Money Bank. Akcionáři Colt CZ Group schválili vydání nových akcií k vypořádání akvizice Sellier & Bellot. Za celý týden akcie na pražské burze podle indexu PX zlevnily o 2,1 %.
4. Očekávané události
V pondělí vyjdou mimo jiné údaje o španělské nezaměstnanosti a index investorské důvěry Sentix v eurozóně. V 10 hodin dopoledne se můžete těšit na živě vysílaný expertní tržní výhled s makléřem Vladimírem Vávrou z WOOD & Company. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Obecná umělá inteligence může přijít do pěti let, řekl šéf společnosti NVIDIA
Obecná umělá inteligence (AGI) by mohla přijít do pěti let. Na ekonomickém fóru pořádaném na Stanfordově univerzitě to v pátek řekl šéf americké společnosti NVIDIA Jensen Huang. Odpovídal tím na otázku, jak dlouho bude trvat, než se podaří vytvořit počítače, které budou myslet jako lidé, informovala agentura Reuters. NVIDIA je předním světovým výrobcem čipům pro odvětví umělé inteligence (AI).
6. BBC: Wegovy je viagrou mezi léky na hubnutí, za úspěch vděčí i sociálním sítím
Casper Nielsen u sebe doma v Dánsku vyndává z ledničky balíček a chystá se píchnout si další dávku z předplněného pera. Lék Wegovy tento 45letý muž užívá dva roky a zatímco na začátku vážil 159 kilogramů, nyní je to 93,5 kilogramu. Wegovy je lék na hubnutí, kterému k prodeji pomáhají sociální sítě nebo známí uživatelé, včetně amerického miliardáře Elona Muska, píše na svých internetových stránkách britská BBC.
7. Washington Post: Imigrace je klíčovou příčinou aktuální síly americké ekonomiky
Spojené státy si po krizi způsobené pandemií covidu-19 vedou ekonomicky lépe než mnohé jiné bohaté země světa. Klíčovým faktorem, který napomohl restartu amerického hospodářství, je imigrace, napsal v týdnu list The Washington Post.
8. Volkswagen loni mírně zvýšil provozní zisk, letos čeká pomalejší růst tržeb
Německý automobilový koncern Volkswagen v loňském roce zvýšil provozní zisk o 2,1 % na 22,6 miliardy eur. Tržby Volkswagen zvýšil o 15,5 % na 322,3 miliardy eur, letos však očekává zpomalení jejich růstu.
9. Inflace v eurozóně v únoru zpomalila na 2,6 %, ceny energií klesly
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v únoru zpomalilo na 2,6 % z lednových 2,8 %. Přispěl k tomu další pokles cen energií, uvedl v pátek v rychlém odhadu evropský statistický řad Eurostat. Analytici čekali zpomalení inflace na 2,5 %. Údaje za celou Evropskou unii předběžný odhad neobsahuje. Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v lednu podle sezónně přepočtených údajů zůstala v porovnání s prosincem beze změny na 6 %.
10. Česká ekonomika loni klesla o 0,4 %, ČSÚ potvrdil svůj předchozí odhad
Česká ekonomika v loňském roce meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 % po nárůstu o 2,4 % v roce 2022. Český statistický úřad v pátek zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt meziročně klesl o 0,2 %, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 %. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků.
11. Síkela chystá zákon, která zajistí postupný odchod od uhlí do roku 2033
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do poloviny roku 2025 připravit zákon, který zajistí řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033. Řekl to v nedělní debatě České televize. Ministr o řízeném odchodu mluvil v souvislosti s výrokem majitele skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače, že zvažuje uzavření elektráren Počerady a Chvaletice a svých dvou uhelných lomů na jaře 2025. Podle Síkely ČR odstavení elektráren zvládne.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Právníci v kauze zrušené rekordní odměny pro Muska sami žádají rekordní odměnu
Právníci, kteří prosadili, aby šéf americké automobilky Tesla Elon Musk nedostal od firmy již dávno dohodnutou rekordní odměnu téměř 56 miliard dolarů, nyní za své právní služby žádají rekordní odměnu bezmála 6 miliard dolarů. Chtějí přitom, aby jim odměna byla přiznána v akciích Tesly.











