Americké akcie, růstový trend a volatilita: Kdy jindy?!

Americký akciový index S&P 500 má za sebou jedno z nejklidnějších období za poslední roky, kdy celých 33 obchodních dnů nezaznamenal změnu o procento a více. Byla to nejdelší taková série ještě od doby před pandemií. Zrodila se navíc během srpna a září, historicky pro akcie nepříznivých měsíců. V pátek 10. října pak přišel výrazný pokles o více než dvě a půl procenta.

Po takové sérii a v říjnu celkem přirozená věc, řeklo by se. Právě desátý měsíc roku je totiž historicky obdobím velkých pohybů a nárůstu volatility. V žádném jiném měsíci S&P 500 nemá za sebou více dnů s alespoň 1% změnou, a to s velkým odstupem. To, že i letos sledujeme prudší výkyvy (od zmíněného 10. října nastaly už další dva takové), tedy není anomálie, ale spíše tradice.

Historicky je říjen známý také jako měsíc velkých propadů trhu. Slavné jsou ty z let 1929 a 1987, dramatický byl i podzim 2008.

Říjen má zároveň i druhou tvář, kterou letos nicméně nemá jak ukázat. Je totiž historicky také "zabijákem" medvědích trendů. Pět z posledních dvanácti býčích trhů totiž začalo právě v říjnu. Posledním příkladem je rok 2022.

Zklidněná volatilita jako pozitivní signál?

Velice zajímavý byl i další pátek, tedy 17. října. Během něj totiž předvedl pozoruhodný vývoj index volatility VIX. Uzavřel o více než 28 % níže, než bylo jeho intradenní maximum. Byl to šestý největší takový pokles od roku 1991. Během dne se vyhoupl na 29 bodů, aby zakončil pod 21 body.

Historicky po tak výrazném propadu VIX z denního maxima index S&P 500 v následujících třech měsících vždy posílil, v průměru o 9,2 %.

A když VIX za dva dny z intradenního maxima klesne o 35 % a více (což se v součtu s vývojem v pondělí 20. října stalo), statistika pro následující období je také silně nakloněná býčímu akciovému scénáři.

Současný růstový trend: Na vlně AI a technologií

Býčí trend pokračuje už čtvrtým rokem. Pouze jednou v historii se stalo, že růst trvající tři roky nevydržel i po celý čtvrtý rok, a to před šedesáti lety. Posledních pět růstových období vydrželo i přes čtvrtý rok a až na jeden v tomto čtvrtém roce americké akcie přidaly přes 10 %. Současný býk ve svém třetím roce "zmohutněl" o 15 %, což je pro tuto fázi cyklu nadprůměr.

Z hlediska sektorů byly za poslední tři roky nejvýkonnější technologie a komunikační služby, ostatní odvětví zaostávala. Letos se situace ale přece jen trochu mění a solidní výkony vidíme i mimo segment technologických gigantů. Technologie jsou ale stále v čele.

---

Hájek: Masové využití AI zatím vázne

Zvláštní pozornost nadále poutá takzvaná úžasná sedmička, tedy Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Meta Platforms, Tesla a NVIDIA. Tyto společnosti zajistily za uplynulé tři roky 39 procentních bodů z celkem 89% růstu indexu S&P 500. Zbytek trhu, pro který se vžilo označení S&P 493, přispěl zhruba 50 procentními body. Trh je tedy (na americké poměry) hodně koncentrovaný, v některých fázích růstových cyklů je ale poměrně běžné, že největší "hvězdy" odvádějí největší kus práce.

Úžasná sedmička je z hlediska valuací jako celek určitě relativně drahá. Je ale potřeba zdůraznit, že podstatnou část růstu jejích akcií lze připsat i mimořádně silné ziskovosti těchto firem. Příkladem je NVIDIA, jejíž akcie za zmíněné tři roky zpevnily o bezmála 1 500 %, ale celých 1 435 procentních bodů "obstaral" růst zisku. Tím se největší firma na trhu podstatně liší od titulů, do nichž spekulanti lili peníze na konci 90. let v době vrcholící technologické bubliny. Na opačném pólu v rámci sedmi sledovaných firem je v tomto ohledu Tesla, jejíž akcie v podstatě pouze zdražily (narostly jejich valuace).

Z hlediska celkového výnosu umožnily technologické a komunikační společnosti v posledních třech letech investorům nejvyšší zhodnocení. To se v současnosti přece jen mění a menší firmy začínají dohánět náskok gigantů. To podle analytiků může být dobré znamení pro případnou širší a stabilnější rally v dalších měsících.

"Průměrné cyklicky očištěné P/E (CAPE) akcií firem z úžasné sedmičky podle našeho valuačního modelu dosahuje zhruba 125. Aktuální úroveň valuací má sice jen velice malou predikční sílu, pokud jde o očekávané zhodnocení akcií v horizontu jednoho až dvou let, platí ale, že má zásadní dopad na očekávané zhodnocení v horizontu okolo deseti let," říká stratég Michal Stupavský ze společnosti Conseq Investment Management.

Podle něj tak s poměrně velkou pravděpodobností zhodnocení této skupiny firem bude v následující dekádě podstatně nižší než v té uplynulé. "Katalyzátorem takového vývoje by například mohlo být pokračování trendu poměrně slabého růstu volného cash flow amerických technologických gigantů, případně jeho třeba i výrazného absolutního poklesu, a to kvůli bezprecedentním investicím (CapEx) do nových datových center a další návazné AI infrastruktury. Také rentabilita investovaného kapitálu může být v průměru podstatně slabší, než teď většina investorů očekává," dodává Stupavský.

Investiční společnost Crescat Capital v říjnovém dopise investorům zveřejnila vynikající graf, který ukazuje celkovou souhrnnou valuaci deseti největších amerických společností podle tržní kapitalizace podle indikátoru hrubá hodnota firem vůči HDP (Enterprise Value/GDP). "Zatímco při vrcholu technologické bubliny v březnu 2000 tento indikátor dosahoval hodnoty 28 %, v současnosti je to 77 %. Akcie největších amerických firem tak rozhodně nejsou levné. Domnívám se dokonce, že je v současných rekordních valuacích těchto akcií zohledněno až příliš vysoké očekávané tempo růstu zisků a cash flow v následujících letech. Jedná se sice vesměs o úžasné společnosti s robustními obchodními modely, ale jsem toho názoru, že očekávání investorů pro následující roky, pokud jde o dynamiku finančních výsledků, je příliš optimistické," uzavírá svůj tradičně skeptický pohled na velké americké technologické společnosti Michal Stupavský.

Zdroj: Carson Group, Conseq IM, JPMorgan, FactSet