Co musíte ráno vědět (28. září)

1. Americké akciové indexy zahájily týden smíšeně, v zisku se udržel pouze Dow

Zejména akcie v technologickém sektoru v pondělí zaostávaly společně s tím, jak rostly výnosy vládních dluhopisů USA. Ty naopak pomohly k mírnému zisku americkému dolaru. Akcie ve Spojených státech uzavřely obchodování bez jasného směru. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,21 % na 34 869,37 bodu. Širší index S&P 500 naopak 0,28 % odepsal a uzavřel na 4 443,11 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, klesl o 0,52 % na 14 969,97 bodu. Index volatility VIX vzrostl o 5,69 % na 18,76 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvedl o tři bazické body na 1,489 %. Ceny ropy vzrostly o bezmála dvě procenta, mírně posílilo také zlato a stříbro zpevnilo o procento. Bitcoin zlevnil o dvě procenta a ether o čtyři.

Michal Semotan (J&T Banka): Úlohou Fedu je zvládnout tapering tak, aby to pro trhy nebyl šok. Přestřelit s utahováním měnové politiky nesmí ani ČNB

2. Evropské akciové indexy uzavřely pondělní obchodování bez větších změn

Výsledky německých voleb ocenili investoři v úvodu pondělního obchodování výstupem německého indexu DAX na desetidenní maximum, když hlavním závěrem pro trh byla skutečnost, že povolební matematika neumožňuje vznik čistě levicové vládní koalice. Rostoucí ceny ropy vytáhly o 2,1 % výše ceny jejích těžařů a zpracovatelů, zatímco akcie firem produkujících zboží do domácností klesly o procento. Celoevropský index STOXX Europe 600 zavřel v pondělí se ztrátou 0,19 % na 462,42 bodu, německý DAX posílil o 0,27 % na 15 573,88 bodu, britský FTSE 100 zpevnil o 0,17 % na 7 063,40 bodu a francouzský CAC 40 přidal 0,19 % na 6 650,91 bodu.

12 let řečí o bublině aneb Proč s námi tržní mánie (ne)budou navždy

3. České akcie zkraje týdne zdražily, CZG před výsledky vystřelila o pět procent výše

Akcie České zbrojovky Group, která bude tento týden oznamovat pololetní výsledky hospodaření, během pondělního obchodování vylétly o 5,64 % výše a spolu s Erste a Komerční bankou, které zaznamenaly dvouapůlprocentní růst, se rozhodující měrou zasloužily o zvýšení indexu PX pražské burzy o 1,16 % na 1 322,4 bodu.

Proč ČNB nemůže ignorovat zvýšenou inflaci

4. Očekávané události

Úterní dopoledne bude patřit německé spotřebitelské důvěře. Odpoledne na trh Spojené státy pošlou zprávy o velkoobchodních zásobách, obchodní bilanci se zbožím, index průmyslové aktivity richmondského Fedu a indexy cen domů FHFA a S&P/Case-Shiller. Na pražské burze se na Den české státnosti obchodovat nebude. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Nedostatek elektřiny v Číně zavírá továrny, analytici zhoršují výhledy růstu

Problémy s nedostatkem elektřiny v Číně již zastavily výrobu v mnoha továrnách, včetně dodavatelů firem Apple a Tesla. Některé obchody na severovýchodě země používají při svícení svíčky a nákupní centra zavřela předčasně. Čína bojuje s energetickou krizí kvůli napjatým dodávkám uhlí. Částečně za to může oživení průmyslové aktivity, protože ekonomika se zotavuje z pandemie, ale také přísnější emisní standardy. Někteří analytici již zhoršili výhledy ekonomického růstu země.

6. NABE: Vyhlídky letošního růstu ekonomiky USA se kvůli mutaci delta zhoršily

Vyhlídky letošního růstu ekonomiky Spojených států se v důsledku šíření koronavirové mutace delta zhoršily. V příštím roce by však měl hospodářský růst dosáhnout rychlejšího tempa, než se dosud předpokládalo. Ukázaly to výsledky průzkumu, které v pondělí zveřejnila americká Národní asociace podnikových ekonomů (NABE). Ekonomové nyní letošní růst hrubého domácího produktu odhadují na 5,6 %, zatímco v květnu předpovídali 6,7 %. Odhad růstu na příští rok se zlepšil na 3,5 % z dosud předpokládaných 2,8 %.

7. Rusko a Maďarsko podepsaly energetickou dohodu, Ukrajina ji odsoudila

Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou dohodu o dodávkách zemního plynu. Uvedla to agentura Reuters. Smlouva předpokládá, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy, a odsoudilo ji. Dodávky mají do Maďarska proudit z území Srbska a z Rakouska, a Ukrajinu tak obejdou.

8. ECB: Zdražování energie a výpadky v zásobování napřesrok zřejmě poleví

Evropská centrální banka má důvody předpokládat, že růst cen energií a výpadky v dodavatelských řetězcích, které tlačí vzhůru inflaci v eurozóně, v příštím roce poleví. Nelze však vyloučit, že inflace překročí prognózy ECB. Při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová.

9. Analytici: Výsledky německých voleb výrazněji neovlivní českou ekonomiku

Výsledky německých voleb výrazněji neovlivní vývoj české ekonomiky. Shodli se na tom analytici oslovení v pondělí ČTK. Úspěch Zelených může sice podle nich znamenat rozpory ohledně využití jaderných elektráren a může také zvýšit tlak na automobilky ohledně opuštění spalovacích motorů, Německo však zůstane stabilním a spolehlivým partnerem, což je zásadní pro český zahraniční obchod, dodali.

10. Poskytovatel nájemního bydlení Heimstaden kupuje byty od konkurenta Akelius

Švédský poskytovatel nájemního bydlení Heimstaden expanduje v Evropě. Dohodl se na koupi 599 nemovitostí konkurenční firmy Akelius Residential Properties v Německu, Dánsku a Švédsku za 92,5 miliardy švédských korun (231,6 miliardy Kč). Kupované nemovitosti mají 28 776 bytů, z toho polovina jich je v Berlíně. Roční příjmy z pronájmu těchto realit jsou 2,8 miliardy SEK. Dohoda zahrnuje také první investici Heimstadenu v Hamburku.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Nejbohatším Čechem je poprvé žena

Renáta Kellnerová v roli správkyně pozůstalosti a očekávané hlavní dědičky nahradila v čele přehledu nejbohatších Čechů a Slováků sestavovaného týdeníkem Euro svého manžela, tragicky zesnulého majitele finanční skupiny PPF Petra Kellnera. Na druhém místě žebříčku je realitní magnát Radovan Vítek a třetí Daniel Křetínský, podnikající především v energetice. Premiér Andrej Babiš klesl proti předchozímu ročníku ze čtvrté pozice na šestou. Stovka nejbohatších Čechů a Slováků disponuje podle Eura majetkem v objemu 1,6 bilionu korun.

Hodnotu majetku Renáty Kellnerové a její rodiny odhaduje Euro na 250 miliard korun. Ve srovnání s předchozím žebříčkem, sestavovaným v roce 2019, to znamená pokles o 20 miliard Kč. Důvodem je především pokles hodnoty splátkové společnosti Home Credit a také tragické úmrtí šéfa PPF letos v březnu. "V roli hlavního korporátního stratéga bude Petr Kellner pravděpodobně nenahraditelný," uvádí časopis Euro.

Majetek podnikatele Vítka, který ovládá realitní skupinu CPI Property Group, má podle časopisu hodnotu 98 miliard korun. Proti předchozímu hodnocení týdeníku Euro si Vítek polepšil o devět miliard.

Třetím nejbohatším byznysmenem v česko-slovenském prostoru se poprvé stal Daniel Křetínský, jehož odhadovaný majetek vzrostl na 83 miliard Kč. Dostal se tak před majitele finanční skupiny KKCG Karla Komárka, který i díky podnikání v loterijním a sázkovém byznysu disponuje majetkem 80 miliard korun. Pětici nejbohatších Čechů a Slováků uzavírá s majetkem v odhadované hodnotě 72 miliard korun bratislavský rodák Patrik Tkáč. V posledních letech se Tkáč pohybuje zejména ve strukturách kolem investiční skupiny J&T, kterou před více než dvěma dekádami spoluzakládal.

Na šesté příčce žebříčku se letos umístil premiér Babiš, kterému Euro připisuje majetek v hodnotě 68 miliard korun. Ve srovnání s předchozím žebříčkem je to o tři miliardy méně. "Stojí za tím pokles ziskovosti holdingu Agrofert, jehož formálním vlastníkem jsou dva svěřenské fondy Babišovy rodiny," uvedlo Euro.

Největší přírůstek majetku zaznamenal spoluvlastník softwarové společnosti Avast Pavel Baudiš. Za poslední dva roky si polepšil o 19,5 miliardy na aktuálních 56 miliard korun.

První desítku nejbohatších Čechů a Slováků podle Eura uzavírá realitní podnikatel Ivan Chrenko, v energetice podnikající miliardář Pavel Tykač a největší akcionář investiční skupiny Penta Jaroslav Haščák s rodinou.

Vzhledem ke zhoršeným výsledkům společnosti Home Credit z žebříčku deseti nejbohatších vypadl Jiří Šmejc. Letos obsadil s majetkem 19,5 miliardy korun 19. místo.