Evropské akcie v pátek kvůli obavám ohledně dalšího ekonomického vývoje výrazně zlevnily

Nejnovější průzkum veřejného mínění ve Spojeném království, který uskutečnila společnost ORB pro list The Independent, ukázal, že tábor odpůrců britského členství v Evropské unii vede o deset procentních bodů. Pro odchod Británie z EU se v anketě vyslovilo 55 % dotázaných, proti odchodu země z evropského společenství bylo jen 45 % respondentů.

Britský FTSE 100 v pátek přišel o 1,86 %, německý DAX klesl o 2,52 % a francouzský CAC 40 odepsal 2,24 %. Od pondělí do pátku FTSE 100 odepsal 1,51 %, DAX 2,66 % a CAC 40 2,57 %.

Celoevropský index STOXX Europe 600 uzavřel páteční obchodování se ztrátou 2,44 % na hladině 332,92 bodu a za celý týden přišel o 2,45 %.

"Na evropské akcie má zjevně dopad britské referendum, které se koná za necelé dva týdny, a také pokračující slabý hospodářský růst v EU," řekl agentuře Reuters obchodník Markus Huber ze společnosti City of London Markets. Poptávku po evropských akciích podle něj zřejmě omezují rovněž obavy z teroristických útoků během evropského fotbalového šampionátu ve Francii.

Akcie největší německé letecké společnosti Lufthansa v pátek odepsaly 5,6 %, což byla reakce na překvapivou zprávu o odchodu finanční ředitelky Simone Menneové.

Akcie největší italské banky UniCredit oslabily dokonce o 6,4 % poté, co společnost sdělila, že nevybere náhradu za odcházejícího generálního ředitele Federica Ghizzoniho před koncem července. Investoři se obávají, že UniCredit by mohla přikročit k navýšení kapitálu. Nejistota kolem strategie banky podle analytiků zřejmě přetrvá, dokud nebude vybrán nový generální ředitel.

Jedním z nejsledovanějších jevů byl v závěru týdne propad výnosů německých desetiletých dluhopisů až na historické minimum 0,011 %. Ačkoli se výnosy později částečně zotavily, investoři začali zvažovat možnost negativních hodnot. Nejvíce byl logicky zasažen německý index DAX. "Je to směs pocitů 'tohle je zlé' a 'co to znamená?'", řekl agentuře Reuters Jeremy Klein, hlavní tržní stratég ve firmě FBN Securities.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Petrochemická společnost Unipetrol koupila od polské firmy Anwil po deseti letech zpět neratovickou chemičku Spolana. Anwil je stejně jako Unipetrol součástí polské skupiny PKN Orlen.
• Britská maloobchodní společnost Tesco se dohodla na prodeji svého tureckého řetězce supermarketů Kipa tamnímu konkurentovi. V rámci své restrukturalizace prodá největší britský prodejce potravin také britskou síť restaurací Giraffe,
• Dolní komora polského parlamentu v pátek schválila Adama Glapińského (66) do funkce guvernéra centrální banky. Glapiński v čele Polské národní banky (NBP) nahradí Marka Belku (64), jemuž vypršelo šestileté funkční období.
• Odchod Británie z Evropské unie by snížil hospodářský výkon celého bloku v roce 2018 o jedno procento a EU by tuto ztrátu cítila ještě pět dalších let. Uvedla to v pátečním regionálním výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
• Ukrajina v posledních týdnech výrazně snížila dovoz zemního plynu v rámci zpětných dodávek ze Slovenska. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream, který vyloučil jako příčinu poklesu technické problémy.
• Evropský výrobce letadel Airbus Group SE prodal zbývající podíl 23,6 procenta ve francouzském výrobci letadel Dassault Aviation SA; z prodeje získá 2,38 miliardy eur.
• Prodej největšího světového výrobce luxusních aut BMW v květnu stoupl o 5,3 procenta na 198 000 vozů. Automobilka těžila ze silné poptávky v Evropě a Číně, která vyrovnala pokles prodeje v USA.
• Ropné společnosti BP a Det norske se dohodly na spojení svých operací v Norsku. Fúze v hodnotě 1,3 miliardy USD (31 miliard Kč) má pomoci snížit náklady, zlepšit ziskovost a posílit pozici firem v boji s dominantní norskou ropnou skupinou Statoil, uvedla agentura Reuters.
• Spotřebitelské ceny v Německu se v květnu v meziročním srovnání podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie nezměnily, když v dubnu klesly o 0,3 %. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,4 %. Oznámil to v pátek německý statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje z konce minulého měsíce.
• Až 120 000 zaměstnanců v ropném sektoru přijde v Británii do konce letošního roku ve srovnání s polovinou roku 2014 o práci. Tehdy v ropném průmyslu a odvětvích s ním souvisejících, jako u dodavatelů a poskytovatelů služeb, pracovalo 450 000 osob.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Průmyslových zakázek v Německu bylo v dubnu meziměsíčně o 2 % méně. Čekal se pokles jen o 0,5 % po březnovém revidovaném růstu o 2,6 %. Jde o největší pokles od loňského srpna. Zahraniční zakázky spadly v dubnu o 4,3 %, domácí naopak o 1,3 % vzrostly.
• Britská libra se v pondělí ráno vůči dolaru přechodně propadla o více než procento, a dostala se tak až na třítýdenní minimum. Nejnovější průzkumy veřejného mínění totiž signalizovaly, že stále více Britů podporuje odchod své země z Evropské unie. To obnovilo obavy, že blížící se referendum o takzvaném brexitu vyvolá chaos na finančních trzích a podkope důvěru v EU.
• Čistý zisk ruské ropné společnosti Lukoil se v prvním čtvrtletí kvůli levné ropě meziročně propadl o téměř 60 procent na 42,8 miliardy rublů (15,5 miliardy Kč). Oznámila to firma, která je druhým největším producentem ropy v Rusku.
• Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny se v červnu vyšplhala na letošní maximum. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Sentix. Investory povzbudily příznivé ekonomické údaje z eurozóny a z rozvíjejících se zemí a rovněž stabilizace světových cen ropy. Index důvěry v červnu vzrostl na 9,9 bodu z květnových 6,2 bodu. Nárůst tak překonal očekávání ekonomů, kteří červnovou hodnotu indexu podle agentury Reuters odhadovali pouze na sedm bodů.
• Pro zvýšení životní úrovně Česka doporučila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšit produktivitu práce a poskytování veřejných služeb. Vyplývá to z aktuálního Hospodářského přehledu OECD, o kterém na pondělní tiskové konferenci informoval generální tajemník OECD Ángel Gurría. Také je podle organizace potřebné zlepšit kvalifikaci pracovníků, aby jim mohly růst mzdy.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává v letošním roce mírný růst deficitu veřejných financí ČR na 0,5 hrubého domácího produktu. Příští rok by měl deficit klesnout na 0,4 procenta. Vyplývá to z aktuálního Hospodářského přehledu OECD, o kterém na pondělní tiskové konferenci informoval generální tajemník OECD Ángel Gurría.
• Míra nezaměstnanosti v Polsku v květnu pokračovala ve výrazném poklesu a sestoupila na 9,2 procenta, nejnižší úroveň za téměř osm let. Sdělilo to v pondělí polské ministerstvo práce. Už v dubnu tento ukazatel klesl na 9,5 procenta z deseti procent v březnu. Polsko zaznamenalo nejnižší míru nezaměstnanosti od svržení komunismu v říjnu 2008 na 8,8 procenta.
• Tržby v maloobchodě bez aut v dubnu zpomalily meziroční růst na 4,9 procenta z březnového revidovaného růstu šest procent. Vyšší byl prodej zejména nepotravinářského zboží a pokračoval dlouhodobý trend růstu prodejů prostřednictvím internetu či zásilkové služby. Oznámil to Český statistický úřad.
• Z interní zprávy banky HSBC, kterou dostala agentura Reuters k dispozici, vyplývá, že banka plánuje změny v manažerské a organizační struktuře divize globálního bankovnictví. Podle spoluředitelů Robina Phillipse a Matthewa Westermana bude nová struktura divize nákladově efektivnější, neuvedli však, kolik pracovních míst bude v rámci restrukturalizace zrušeno.
• Německá průmyslová výroba se v dubnu meziměsíčně zvýšila o 0,8 procenta po březnovém poklesu 1,1 procenta. Oznámilo to v úterý německé ministerstvo hospodářství. Dubnový růst navíc mírně překonal očekávání analytiků, kteří jeho tempo podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 0,7 procenta.
• Hrubý domácí produkt zemí platících eurem v prvním čtvrtletí podle finálních dat Eurostatu vzrostl mezikvartálně o 0,6 %, což odpovídá předběžnému rychlému odhadu z konce dubna. Pesimističtější zpřesněný odhad zveřejněný v květnu, který uváděl jen 0,5% růst, se tedy nenaplnil. Zároveň Eurostat revidoval data za poslední čtvrtletí na 0,4% růst z dříve hlášeného 0,3% růstu. Meziročně ekonomika expandovala tempem 1,7 %, tedy o 0,2 procentního bodu více, než predikoval zpřesněný odhad z května a stejným tempem jako v posledním čtvrtletí roku 2015 (údaj byl revidován na 1,7 % z původně hlášených 1,6 %).
• Průmyslová produkce v dubnu meziročně vzrostla reálně o 4,2 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů nižší o 1,3 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 13,2 %. Stavební produkce v dubnu 2016 klesla meziročně reálně o 13,7 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 2,9 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 40,5 %. Bylo zahájeno meziročně o 3,3 % bytů méně. Dokončeno bylo o 17,8 % bytů méně.
• Česká národní banka v dubnu na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně za necelých 11 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které v úterý ČNB zveřejnila. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v roce 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž hranice 27 EUR/CZK. Od té doby do konce letošního dubna centrální banka intervenovala v objemu zhruba 530 miliard korun. Podle analytiků nízký objem dubnových intervencí naznačuje, že diskuze o případném zavedení záporných úrokových sazeb v ČR minimálně na nějakou dobu utichne.
• Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí po očištění o sezonní vlivy zpomalila tempo růstu proti předchozímu kvartálu na 0,8 procenta. V posledním loňském čtvrtletí růst činil jedno procento. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil slovenský statistický úřad. V prvních třech měsících tohoto roku ekonomika nicméně rostla mírně rychleji, než byl odhad 0,7 procenta z května.
• Europoslanci podporují novou unijní směrnici, jejímž cílem je boj proti daňovým únikům v Evropské unii. V některých bodech ale chtějí větší přísnost, než navrhuje Evropská komise. Europoslanci mají v této věci jen konzultativní roli, hlavní slovo budou mít ministři financí. Ti se v květnu na směrnici nedokázali shodnout, projednávat ji budou opět tento měsíc.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom obdržela od ukrajinské společnosti Naftogaz žádost o obnovení dodávek zemního plynu. Řekl to v úterý šéf Gazpromu Alexej Miller. Podle agentury TASS dodal, že za žádostí zřejmě stojí výrazný pokles zpětných dodávek plynu z Evropy na Ukrajinu.
• Slovenská centrální banka (NBS) zlepšila odhad růstu tamní ekonomiky na letošní i příští rok. Hospodářství by měla podpořit zejména domácí poptávka, mimo jiné i díky očekávanému poklesu nezaměstnanosti. Novinářům to v úterý řekl guvernér NBS Jozef Makúch.
• Česká republika a další členské země Evropské unie, které se zavázaly vstoupit do eurozóny, ale ještě tak neučinily, zaznamenaly pokrok při plnění podmínek pro přijetí eura. Ani jedna z nich ale stále neplní všechny požadavky, uvedla v úterý v takzvané konvergenční zprávě Evropská komise. Zpráva zahrnuje kromě České republiky i Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
• Škody způsobené záplavami, které minulý týden postihly jižní část Německa, budou pojišťovny stát až na miliardu eur. Odhaduje to mezinárodní ratingová agentura Fitch. Lijáky, které v noci na úterý postihly východní část Belgie, si vyžádaly jednu oběť, informovala agentura DPA.
• Francouzská banka Société Générale propustila svého bývalého obchodníka Jérômeho Kerviela bezdůvodně a musí mu jako odškodné vyplatit 450 000 eur. Rozhodl o tom v úterý francouzský soud pro pracovní spory. Kerviel byl v roce 2010 shledán vinným z podvodů a jeho obchodní transakce banku připravily o téměř pět miliard eur.
• Úloha eura v globálním finančním systému se loni snížila. Pokles byl patrný hlavně v oblasti devizových rezerv, emise dluhu v cizích měnách a přeshraničních půjček. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnila Evropská centrální banka.
• Evropská centrální banka (ECB) ve středu zahájila nákupy firemních dluhopisů. Podle zdrojů z trhu, na které se odvolává agentura Reuters, banka nakupovala obligace některých předních evropských společností. ECB doufá, že rozšířením svého programu nákupů dluhopisů na firemní cenné papíry dál sníží úvěrové náklady v eurozóně, a povzbudí tím zájem firemního sektoru o půjčky na nové investice.
• Růst celosvětové poptávky po zemním plynu v příštích letech zpomalí. Předpověděla to ve středu Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Dodala, že na trhu s plynem tak zřejmě bude pokračovat převis nabídky nad poptávkou, což by mělo tlačit ceny suroviny dolů.
• Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 5,4 procenta z dubnových 5,7 %. Bez práce bylo 394 789 lidí, nejméně od ledna 2009. Počet volných pracovních míst nabízených přes úřady práce naopak vzrostl na 129 054, což bylo nejvíc od října 2008. Oznámil to ve středu Úřad práce ČR. Loni v květnu činil podíl nezaměstnaných 6,4 procenta a práci nemělo zhruba 465 700 lidí.
• Česká národní banka bude mít od 1. července druhou sekci dohledu nad finančním trhem. Banka tak reaguje na schválení zákona o úvěru pro spotřebitele, který minulý týden prošel Sněmovnou. Nová sekce bude zahrnovat dříve samostatné odbory ochrany spotřebitele a dohledu nad drobnými distributory na finančním trhu a také odbor dohledu systémově méně významných institucí finančního trhu. Jejím ředitelem bude Ladislav Kročák (53), který je v současné době ředitelem odboru služeb klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. ČNB to uvedla v tiskové zprávě.
• Průmyslová výroba v Británii v dubnu stoupla o dvě procenta. Její růst tak výrazně zrychlil z březnových 0,3 procenta a dosáhl nejprudšího tempa za téměř čtyři roky. Oznámil to ve středu tamní statistický úřad. Příznivá zpráva o vývoji průmyslu kontrastuje s jinými ekonomickými ukazateli signalizujícími zpomalování hospodářského růstu před červnovým referendem o setrvání země v Evropské unii.
• Tempo růstu britské ekonomiky by mělo ve druhém čtvrtletí opět zpomalit. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters mezi analytiky. Naprostá většina dotazovaných analytiků se přitom shodla na tom, že hlavní brzdou hospodářského růstu je blížící se referendum o setrvání Británie v Evropské unii.
• Společnost OKD zřejmě nepotřebuje půjčit miliardu korun, jak požaduje ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Novinářům to ve středu řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). OKD by podle něj v srpnu již měla mít kladné cash flow, v červenci by proto neměl být problém s výplatami.
• Stát by měl těžební společnosti OKD půjčit miliardu korun. Společnost v úpadku potřebuje 400 milionů Kč na provozní financování a 280 milionů Kč na těžbu do konce letošního roku; 320 milionů Kč by byla rezerva na mimořádné události. Tu by uvolňoval Český báňský úřad po souhlasu s ministerstvem financí. ČTK to sdělil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
• Výnos německých desetiletých dluhopisů ve středu krátce klesl na nové rekordní dno 0,035 % a stále se pohybuje jen těsně nad nulou.
• Evropský plán investic, známý jako Junckerův plán, pomohl v EU za rok a půl nastartovat soukromé investice za 100 miliard eur. Prohlásil to ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu místopředseda Evropské komise pro růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen. Obhajoval tak před europoslanci plán, který chce komise prodloužit i po roce 2017.
• Polské předsednictví visegrádské skupině (V4) se zaměří na energetiku nebo společný postoj k migrační krizi, uvedla ve středu v rozhovoru velvyslankyně Polska v Česku Grażyna Bernatowiczová. Varšava chce zachovat i osvědčené konzultace před jednáním členských zemí EU. Polská velvyslankyně zároveň odmítla dělení EU na staré a nové země, o němž se v poslední době hovoří v souvislosti se spory o řešení migrační krize mezi zeměmi Visegrádu a dalšími členskými státy. Část EU dle jejích slov v poslední době hledá spíše obětní beránky než řešení problémů.
• Europoslanci ve středu dali zelenou půjčce pro Tunisko v celkové výši 500 milionů eur. Tato suma má být poskytnuta během dvou let ve třech tranších. Tunisko, v němž před pěti lety takzvaná jasmínová revoluce svrhla autoritářský režim, se výměnou za to zavázalo provést strukturální reformy.
• Polská centrální banka ponechává hlavní úrokovou sazbu na 1,5 %, jak se očekávalo.
• Dominantní elektrárenská společnosti v Řecku PPC formálně zahájí prodej provozovatele elektrárenské sítě ADMIE na konci června. Tento krok má pomoci zemi splnit podmínku pro otevření trhu s elektřinou konkurenci a je součástí podmínek záchranného úvěru, uvedla agentura Reuters.
• Britská energetická společnost BP a italská Eni objevily u pobřeží Egypta rozsáhlé ložisko zemního plynu. Ložisko se nachází v oblasti východní delty Nilu, zhruba deset kilometrů severně od pole Núrus, které bylo objeveno loni v červenci a jehož vydatnost je asi 65 000 barelů ropného ekvivalentu denně.
• Francouzský soud potrestal amerického provozovatele internetové taxislužby Uber Technologies pokutou 800 000 eur (21,6 milionu Kč) za nelegální provozování přepravy. Pokuty v rámci prvního trestního případu v Evropě proti této firmě dostali také dva francouzští manažeři Uberu.
• Bulharští a slovenští plynaři (EPH) uzavřeli memorandum o plynovodu. Slovenský přepravce zemního plynu Eustream ve čtvrtek podepsal s bulharským partnerem, společností Bulgartransgaz, memorandum o porozumění ohledně připravovaného plynovodu Eastring.
• Společnost Unipetrol RPA si pronajala od Správy státních hmotných rezerv (SSHR) její volný zásobník na 80 000 tun ropy v Nelahozevsi. Uskladní v něm ropu směřující do rafinerie v Kralupech nad Vltavou, jejíž dodávku už nešlo zastavit.
• Majetková nerovnost mezi zeměmi eurozóny po takřka dvou desetiletích fungování měnové unie loni dál narůstala. Severní Evropa v čele s Německem dál bohatla, zatímco jihoevropské státy zaostávaly nebo chudly.
• Eurozóna by kvůli dlouhému období slabého hospodářského růstu mohla utrpět trvalé škody na svém ekonomickém potenciálu. Řekl to šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Samotná měnová politika ekonomickou stagnaci bloku napravit nemůže a k obnově musí přispět reformní kroky vlád.
• Koordinovaná hospodářská politika v eurozóně by mohla vést k rychlejšímu růstu ekonomiky a zároveň k výraznější tvorbě pracovních míst. Snahy o koordinaci v eurozóně však narážejí na nedostatek vzájemné důvěry mezi členskými zeměmi. Řekl to ve čtvrtek guvernér francouzské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky François Villeroy de Galhau.
• Německá prokuratura vyšetřuje zaměstnance automobilky Volkswagen, který prý žádal své spolupracovníky, aby smazali či ukryli údaje spojené se skandálem kolem falšování testů emisí.
• Stavební firmy na Slovensku očekávají letos rychlejší růst odvětví, než předpokládaly doposud. Loňský boom sektoru, který podpořilo čerpání peněz z evropských fondů v rámci předchozího rozpočtového období, se ovšem nezopakuje.
• Akcie finančního domu MONETA Money Bank nebyly zařazeny do indexu CECE EUR. Komise, která o rebalancování indexu rozhoduje, zasedala ve středu. Jediná změna vztahující se k českým titulům zahrnuje zvýšení počtu akcií mediální firmy CME zahrnutých v indexu o zhruba 100 tisíc.
• Polský zlotý (PLN) si oddychl a posílil po zveřejnění návrhů zákona na konverzi půjček ve švýcarských francích. Ty nejsou zdaleka tak agresivní vůči polským bankám, jako byly původní návrhy po změně vlády. Holt, není to tak horké, jako když se to vaří.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Čistý zisk největší ruské ropné společnosti Rosněfť se v prvním čtvrtletí propadl o 75 % na 14 miliard rublů (zhruba pět miliard korun). Oznámila to ve středu firma, která se podobně jako další těžaři ropy potýká s nízkými cenami suroviny.

Zdroj: ČTK, CNBC