Co musíte ráno vědět (26. března)

1. Americký akciový trh se opět koupe v červené, za týden indexy ztratily okolo 6 %. Investoři hodnotí možné dopady obchodní války

Akciím ve Spojených státech se v závěru týdne nepodařilo setřást obavy z obchodní války vyvolané možným uvalením cel na dovoz čínského zboží do USA. Hlavní indexy tak zaznamenaly největší týdenní propad od ledna 2016. Úspěchem byl alespoň páteční vstup na burzu provozovatele webového úložiště Dropbox (+35,62 %). Ze zisků se díky růstu cen ropy nadále těšily akcie energetických firem, dolar naopak oslaboval. Index Dow v pátek klesl o 1,77 % a uzavřel na 23 533,20 bodu (uzavřel tak nejníže od listopadu), S&P 500 oslabil o 2,10 % na 2 588,26 bodu a Nasdaq Composite odepsal 2,43 % na 6 992,67 bodu. Index volatility VIX stoupl o 6,56 % na 24,87 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o necelé dva bazické body na 2,81 %. Cena severomořské ropy Brent se poprvé od konce ledna vrátila nad 70 USD za barel. Akcie energetických firem byly díky tomu největšími tahouny uplynulého týdne na burzách, hluboký propad ale odvrátit nedokázaly. Za týden sestoupil Dow o 5,7 %, index S&P 500 o 5,95 % a Nasdaq Composite o 6,5 %.

2. Obavy z obchodní války stáhly v pátek evropské akcie na roční minimum

Evropské akcie opět oslabily kvůli obavám z globální obchodní války. Panevropský index STOXX 600 Europe během pátečního obchodování ztratil 0,9 % a dostal se na nejnižší úroveň od loňského února. Hlavní index německých akcií DAX klesl o téměř 1,8 % a za celý týden ztratil více než 4 %. Kvůli obavám z eskalace obchodních konfliktů se dostaly pod tlak například podniky z automobilového sektoru. Akcie automobilky Volkswagen a výrobce automobilových součástek Continental oslabily v pátek zhruba o 3 %.

3. Pražská burza v pátek ztratila téměř procento, nedařilo se hlavně Erste

Pražská burza v pátek prohloubila čtvrteční ztráty. Index PX ztratil 0,98 % na 1 107,72 bodu. Dolů ho táhly především emise Erste Group Bank (-1,6 %), CME (-1,61 %) a ČEZ (-1,36 %). Ze 13 hlavních titulů pražské burzy posílily pouze dva (Pegas Nonwovens +0,45 %, O2 Czech Republic +0,36 %). Za celý týden index PX odepsal procento. Největší růst zaznamenaly akcie VIG (+1,73 %), nejhůře se vedlo cenným papírům Stock Spirits (-6,4 %).

4. Očekávané události

Začátek týdne zastihne akciové trhy po výrazném pátečním poklesu, investoři budou nadále řešit především riziko obchodní války. Makroekonomický kalendář nabídne několik zajímavých údajů v čele s francouzským HDP, italskou obchodní bilancí a americkými indexy aktivity z dílny chicagské a dallaské pobočky Fedu. Veřejně také vystoupí několik představitelů americké centrální banky. V Česku vyjde spotřebitelská a podnikatelská důvěra. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. SHRNUTÍ: EU se podařilo získat dočasnou výjimku z cel USA, chce trvalou

Evropské unii a šesti dalším státům se podařilo získat dočasnou výjimku z amerických cel na dovoz oceli a hliníku, která platí do 1. května. Do té doby chtějí USA se všemi partnery vyjednat dlouhodobé dohody. Prezidenti a premiéři zemí EU na summitu v Bruselu vyzvali Spojené státy, aby výjimka byla trvalá. Čína, na kterou jsou cla převážně zaměřena, naopak pohrozila, že plánuje odvetná cla na dovoz amerického zboží v hodnotě zhruba tři miliardy USD.

6. Kofole ČS loni klesl zisk EBITDA o 10,7 % na 950 milionů Kč

Tržby Kofoly v roce 2017 stagnovaly. Základní ekonomický ukazatel EBITDA dosáhl 950 milionů Kč, poklesl tedy o 10,7 %. Firma si vedla dobře na českém a slovenském trhu a opět silně rostla v adriatickém regionu, pokračoval pokles výsledků hospodaření v Polsku. Kofola potvrzuje směřování ke zdravým přírodním potravinám, jejich podíl na celkových tržbách výrazně roste.

7. Čína hodlá pokračovat v otevírání trhu a změní daně

Čína hodlá pokračovat v otevírání svého trhu a reformách, včetně fiskálních, jejichž součástí bude změna daní. Země se také bude stejně chovat k domácím i zahraničním firmám a chránit právo na duševní vlastnictví. Ve svých prvních veřejných projevech od svého jmenování na čínském rozvojovém fóru to slíbili nový vicepremiér Chan Čeng a ministr financí Liou Kchun.

8. Maďarsko podle ministra nepospíchá se zavedením eura

Maďarsko nespěchá s připojením k eurozóně a mělo by přijmout jednotnou evropskou měnu pouze v případě, že se jeho hrubý domácí produkt přiblíží průměru eurozóny nebo výkonu Německa. V sobotu to v rozhovoru s maďarským listem Magyar Hírlap uvedl ministr hospodářství Mihály Varga.

9. Rada ČNB podle ekonomů ponechá v březnu sazby beze změny

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechá úrokové sazby beze změny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Poslední vývoj ekonomiky totiž podle nich zhruba odpovídá odhadům ČNB a případnému dalšímu zvýšení sazeb brání také měnová politika Evropské centrální banky. Zvyšování sazeb očekávají analytici nejdříve v létě.

10. Trump přes výhrady podepsal zákon o financování vlády

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon o rozpočtu, o němž ještě v pátek dopoledne tvrdil, že jeho podporu nemá. Na tiskové konferenci v Bílém domě řekl, že zákon podepsal z důvodů národní bezpečnosti, ale v budoucnu už prý nic takového neschválí. Zákon počítá s uvolněním 1,3 bilionu dolarů na vládní programy do konce letošního září.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 175 lety otevřeli v Londýně první podvodní tunel na světě

Po téměř dvou dekádách budování provázeného problémy s penězi i bojem s živly otevřeli před 175 lety (25. března 1843) v Londýně první tunel vedoucí pod hladinou, v tomto případě řeky Temže. Téměř 400 metrů dlouhé, 11 metrů široké a šest metrů vysoké dílo vděčilo za vznik nezdolné snaze známých inženýrů, otce a syna Brunelových.

Během stavby byl tunel několikrát zatopen vodou, zahynulo několik dělníků a Brunel mladší vyvázl jen se štěstím. Prokopat tunel pod řekou, natožpak Temží, jejíž dno tvoří bahnité sedimenty a tekuté písky, se dlouho jevilo jako nemožné, řada projektů zkrachovala. Pomohl až vynález Brunela staršího, jímž byl razicí štít, díky kterému dělníci mohli kopat tunel a zařízení zároveň chránilo před zhroucením stěn, dokud je stavbaři nezpevnili.

Budování začalo v únoru 1825, po dvou zatopeních a nedostatku peněz ale v srpnu 1828 dělníci staveniště opustili, a to na dlouhých sedm let. Ani po jejich návratu, kdy pod řekou sestavili nový vylepšený razicí štít, ale nešlo vše hladce. Znovu úřadovala příroda a tunel byl opakovaně zaplaven. Nakonec se ale projekt (i za cenu výrazného překročení rozpočtu) podařilo dotáhnout do konce. Oproti plánům se nezačaly tunelem jezdit kočáry, a tak přes 20 let sloužil jen pěším a byl oblíbenou turistickou atrakcí. Až v prosinci 1869 jím začaly jezdit vlaky a později se stal součástí londýnského metra, které jej využívá dodnes.