Evropské akcie v pátek v reakci na špatné zprávy z amerického trhu práce klesly

Panevropský index FTSEurofirst 300 odepsal v pátek 0,85 % a uzavřel na 1 339,47 bodu. To je nejnižší úroveň za jeden a půl týdne. Za celý týden index oslabil o 2,4 %. STOXX Europe 600 klesl v pátek o 0,89 % na 341,29 bodu.

Odhady hovořily o tom, že americký pracovní trh v květnu vytvořil 160 000 nových pracovních míst. Zveřejněná zpráva investory šokovala, protože ukázala, že ve skutečnosti v největší světové ekonomice vzniklo jen 38 tisíc nových míst. V reakci na to se americký akciový index Dow propadl o 100 bodů (později ztrátu částečně smazal) a hlubokým poklesům se nevyhnula ani většina evropských akciových trhů.

"Údaje o zaměstnanosti byly šílené a naprosto neuvěřitelné," řekl agentuře Reuters analytik Naeem Aslam ze společnosti Think Forex. Ekonomové nyní předpokládají, že americká centrální banka nyní nebude nijak spěchat se zvyšováním úrokových sazeb.

Vyhlídky na pozdější růst úroků v USA vedly k posílení eura vůči dolaru, což má negativní dopad na konkurenceschopnost exportu z eurozóny. Silnější euro zasáhlo například evropský automobilový sektor, jehož akciový index dnes ztratil 2,3 %.

Francouzská hotelová společnost Accor nicméně výrazně posílila. Byla to reakce na zprávu listu Le Figaro, který napsal, že ve firmě hodlá zvýšit podíl čínský řetězec hotelů Jin Jiang. Evropský výrobce letecké techniky Airbus naopak oslabil, zejména kvůli problémům kolem dodávek letounů A320neo.

Za celý týden STOXX Europe 600 přišel o 2,39 %. Německý DAX od pondělí do pátku odepsal 1,78 % a francouzský CAC 40 oslabil o 2,09 %. Britský FTSE 100 naopak připsal 0,82 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 3 % a proti předchozímu čtvrtletí o 0,4 %. Zpřesněná čísla v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Podle jeho prvního rychlého odhadu z května hrubý domácí produkt ČR v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 3,1 % a mezičtvrtletně o 0,5 %.
• Růst aktivity v sektoru služeb společenství zemí platících eurem v květnu zrychlil. Index nákupních manažerů v sektoru služeb se podle finálních údajů společnosti Markit Economics zvýšil na 53,3 bodu. Čekalo se, že bude potvrzen rychlý odhad, který hovořil o stagnaci na 53,1 bodu z března a dubna. Kompozitní index nákupních manažerů za sektor služeb a zpracovatelský sektor se podle finálních údajů zvýšil na 53,1 bodu z 53 bodů v dubnu, rychlý odhad uváděl, že se ukazatel snížil na 52,9 bodu.
• Tempo růstu aktivity v německém sektoru služeb se v květnu zvýšilo, když index nákupních manažerů v sektoru služeb stoupl i podle finálních údajů na 55,2 bodu z 54,5 bodu. Kompozitní PMI stoupl podle finálních dat společnosti Markit Economics na 54,5 bodu z 53,6 bodu, rychlý odhad byl 54,7 bodu. Analytici čekali, že budou potvrzeny oba rychlé odhady.
• Maloobchodní tržby v zemích platících eurem byly v dubnu nižší, než se čekalo. Meziročně stouply o 1,4 % (odhad: +1,9 %, březen: +1,8 %). Meziměsíčně stagnovaly, když se po březnovém poklesu o 0,6 % očekával růst o 0,3 %.
• Německá centrální banka Bundesbank snížila výhled ekonomického růstu Německa na letošní a příští rok. Odůvodnila to slabším vývozem. Poptávka spotřebitelů a napjatý trh práce však mají i nadále udržet vzestupný trend tamní ekonomiky.
• Francouzská ropná firma Total začala s přípravami prodeje své německé divize Atotech, výrobce speciálních chemikálií a vybavení. Hodnota Atotechu se odhaduje na tři miliardy eur. Total již v únoru oznámil, že se letos zbaví aktiv v hodnotě přibližně čtyř miliard eur.
• Katarská letecká společnost Qatar Airways v pátek oznámila, že ruší objednávku letounu od evropského výrobce Airbus kvůli zpožděným dodávkám. Zpoždění v dodávkách, způsobená problémy s motory, přiměly Qatar Airways snížit frekvenci letů z Dauhá do více než dvanácti destinací. Oznámil to šéf aerolinky Akbar al-Baker.
• Šéf přední americké banky JPMorgan Chase v pátek varoval Británii, že v případě rozhodnutí o vystoupení z Evropské unie by mohla ztratit pracovní místa v investičním bankovnictví. Část míst možná bude banka nucena přesunout na evropský kontinent, řekl Jamie Dimon, jemuž se přezdívá "král Wall Street".
• Finanční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera uvažuje o prodeji telekomunikačního operátora O2 Czech Republic. Ve hře jsou údajně jak prodej celé společnosti, tak její části. S odvoláním na nejmenovaný zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. PPF v O2 Czech Republic drží zhruba 84% podíl. Kromě toho by PPF údajně podle Bloombergu mohla prodat i správce telekomunikační infrastruktury CETIN, který loni vznikl odštěpením od O2.
• Členové představenstva a dozorčí rady ČEZ nedostanou odměny ze zisku. Rozhodla o tom páteční valná hromada společnosti. Energetický obr naopak vyplatí svým akcionářům stejnou dividendu jako v minulých třech letech, tedy 40 korun na akcii před zdaněním. Dále valná hromada schválila změny v dozorčí radě firmy a vyčlenění projektů přípravy a dostavby jaderných elektráren do dceřiných firem. Společnost ještě oznámila, že podala nezávaznou nabídku na koupi polských teplárenských aktiv francouzské firmy EDF.
• Německý úřad pro motorová vozidla KBA schválil koncernu Volkswagen technické úpravy u naftových modelů Passat, CC a Eos, které umožňují manipulovat testy emisí. Automobilka tak nyní může svolat do servisů dalších více než 800 000 vozů.

Výsledková sezóna

• Čistý zisk ruského monopolního provozovatele ropovodů Transněfť v prvním čtvrtletí stoupl o 19 % na 75,6 miliardy rublů (27,4 miliardy Kč). K růstu přispěly hlavně vyšší příjmy z poskytování služeb.

Hlavní události na evropských trzích za uplynulý týden

• Německo se v květnu podle předběžných dat vymanilo z deflace. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %, jak se očekávalo po dubnovém poklesu o 0,4 %. Meziročně tempo růstu rovněž naplnilo očekávání a zrychlilo na 0,1 % po dubnovém poklesu o 0,1 %.
• Řecko sdělilo mezinárodním věřitelům, že nemůže uskutečnit některé dodatečné požadavky, které se po něm chtějí výměnou za další peníze z mezinárodního záchranného programu. Uvedly to v pondělí podle agentury Reuters tři zdroje obeznámené s průběhem rozhovorů.
• Caixa Geral de Depósitos (CGD), největší banka v Portugalsku, ve které mají Portugalci téměř třetinu všech vkladů, je po katastrofálním prvním čtvrtletí na pokraji zhroucení, varoval minulý týden španělský deník El País. Fabio Balboni, ekonom banky HSBC, říká, že nejde o plané řeči, a varuje, že odhodlání portugalského premiéra Antonia Costy bance pomoci může z této jihoevropské země udělat další noční můru eurozóny.
• Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí obnovila mezičtvrtletní pokles, v meziročním srovnání se pak její propad prohloubil na 1,4 procenta z tempa 0,9 procenta v předešlém kvartálu. Oznámil to v pondělí tamní statistický úřad.
• Francouzská ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,6 procenta, mírně rychleji, než se původně odhadovalo. Ve své zpřesněné zprávě to v pondělí uvedl francouzský statistický úřad INSEE. V předešlém kvartálu rostl hrubý domácí produkt (HDP) druhé největší ekonomiky eurozóny o 0,4 procenta.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v květnu zlepšila. Potvrdil to finálový index spotřebitelské důvěry, který zveřejnila Evropská komise. Ukazatel se v květnu zvýšil na -7 bodů z -9,3 bodu. Index důvěry v průmyslu v květnu zůstal na -3,6 bodu (duben revidován na -3,6 z -3,7 bodu), index nálady v sektoru služeb naopak klesl na 11,3 bodu z 11,7 bodu (revidováno z 11,5 bodu), index podnikatelského klimatu vzrostl na 0,26 bodu z 0,15 bodu (revidováno z 0,13 bodu) a ukazatel ekonomického sentimentu se zvýšil na 104,7 bodu ze 104 bodů (revidováno z 103,9 bodu).
• Polské banky předložily plán převodu hypoték pořízených ve švýcarských francích na domácí měnu. Převod by se podle tohoto plánu týkal nanejvýš deseti procent těchto hypoték a banky by to stálo jen zlomek nákladů, s nimiž předběžně počítá plán prezidenta Andrzeje Dudy. S odvoláním na nejmenované zdroje to v pondělí napsal polský list Puls Biznesu.
• Cena zlata, která v 1. čtvrtletí letošního roku zažila největší nárůst za posledních 30 let, by měla v dalších měsících spíše klesat. Naopak z dlouhodobějšího hlediska podle analytiků cena zlata poroste. Od počátku roku 2016 zaznamenala cena zlata nárůst přes 20 procent a zařadila se mezi nejvýnosnější aktiva vůbec.
• Bývalý generální ředitel pojišťovny Zurich Insurance Martin Senn (59) spáchal sebevraždu. Podnik to uvedl v pondělním sdělení. Senn je druhým špičkovým manažerem pojišťovací skupiny a třetím člověkem z vedení švýcarských firem, který si za poslední tři roky sáhl na život, napsala agentura Reuters.
• Venezuela dluží německé letecké společnosti Lufthansa kvůli potížím s převodem místních příjmů z prodeje letenek do zahraničí přes 100 milionů eur. Řekl to v pondělí mluvčí Lufthansy den poté, co společnost sdělila, že kvůli špatné ekonomické situaci ve Venezuele a potížím s převodem místní měny na devizy pozastaví od 17. června do odvolání lety do této země.
• Polsko a Írán vedou jednání o spolupráci v ropném a plynárenském průmyslu, jehož výsledkem by mohly být kontrakty na průzkum a těžbu pro polské podniky. Oznámil to v pondělí podle agentury Reuters náměstek polského ministra energetiky Michal Kurtyka.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v dubnu zůstala na 10,2 %, což je nejnižší hladina od srpna 2011. V dubnu 2015 se nezaměstnanost nacházela na 11 %. V celé Evropské unii se nezaměstnanost snížila na 8,7 %, tedy na nejnižší hladinu od dubna 2009, z březnových 8,8 %. V dubnu 2015 činila 9,6 %.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v květnu podle předběžných dat Eurostatu pokračovaly v poklesu. Meziročně se index spotřebitelských cen snížil o 0,1 % po dubnovém poklesu o 0,2 %. Při pohledu na jednotlivé komponenty indexu by podle předběžných dat měly k růstu cen nejvíce přispět služby (+1,0 % oproti 0,9 % v dubnu), následované segmentem potravin, nápojů a tabáku (0,8 % stejně jako v dubnu) a neenergetickým průmyslovým zbožím (0,5 % stejně jako v dubnu), zatímco energie pokračují v poklesu (-8,1 % po -8,7 % v dubnu).
• Hedgeové fondy a investiční banky si před nadcházejícím referendem o dalším osudu Británie v Evropské unii objednávají vlastní průzkumy veřejného mínění, aby pak z výsledku hlasování vytěžily jako první co nejvíce. Píše to britský deník Financial Times (FT), podle něhož by tak první náznaky výsledku mohly být vidět ve směnném kurzu libry ještě před uzavřením volebních místností. Referendum bude 23. června.
• Ukrajina dluží ruské státní společnosti Gazprom 600 milionů dolarů za dodávky plynu do východních částí země ovládaných povstalci. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters náměstek generálního ředitele podniku Alexandr Medveděv.
• Nezaměstnanost v Německu v květnu klesla na nové rekordní dno od znovusjednocení země v roce 1990, a to 6,1 % z dubnových 6,2 %. Přibylo však jedenáct tisíc žadatelů o práci, přičemž se očekávalo, že se jejich počet o pět tisíc sníží.
• Míra nezaměstnanosti v Itálii v dubnu podle předběžných dat vzrostla na 11,7 % z předchozích 11,5 % (odhad: 11,4 %).
• Finální data agentury Markit potvrdila předběžný údaj, podle něhož aktivita zpracovatelského sektoru eurozóny v květnu mírně zpomalila. Index nákupních manažerů klesl na čtyřměsíční dno 51,5 bodu z 51,7 bodu v dubnu, jak předvídala i předběžná data. Jedná se o druhou nejslabší hodnotu od února 2015. V šesti sledovaných státech pokračuje expanze a ve Francii a Řecku naopak pokles. Nové zakázky do zahraničí v květnu zaznamenaly nejslabší výsledek za posledních 16 měsíců.
• Podle aktuálních výsledků průzkumu PMI od společnosti Markit se podnikatelské podmínky v české výrobě v květnu dále zlepšovaly, ale celkové tempo růstu opět zpomalilo. Výroba vzrostla nejpomaleji od července 2013, zatímco nové zakázky se stále zvyšovaly relativně mírným tempem i přes silnější nárůst exportu. Pozitivní byl další solidní nárůst zaměstnanosti v sektoru a nejrychlejší zvýšení rozpracovanosti za tři měsíce. Aktuální data taktéž poukázala na zvýšení cen vstupů poprvé v tomto roce, ovšem výrobní ceny výstupů opět klesly.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,4 procenta z dříve předpokládaných 2,3 procenta. Beze změny ale nechala výhled světové ekonomiky, kde stejně jako v únorové prognóze očekává tříprocentní růst. Bylo by to stejné tempo jako loni a zároveň nejpomalejší růst od globální finanční krize.
• Zpracovatelský sektor v Německu v květnu vykázal vyšší tempo expanze než v dubnu, přestože nedosáhl tak dobrého výsledku, jak predikovala předběžná data. Index nákupních manažerů vzrostl na 52,1 bodu z dubnových 51,8 bodu, předběžná data však počítala s růstem na 52,4 bodu.
• Podle finálních dat agentury Markit se zpracovatelský sektor Francie v květnu držel v pásmu kontrakce, přestože se tempo poklesu zpomalilo. Index nákupních manažerů vzrostl na 48,4 bodu z 48 bodů v dubnu, předběžná data počítala s mírnějším růstem na 48,3 bodu.
• Aktivita italského zpracovatelského sektoru se v květnu mírně utlumila. Index nákupních manažerů podle agentury Markit klesl na 52,4 bodu z dubnových 53,9 bodu, očekával se přitom mírnější pokles na 53 bodů.
• Aktivita ve španělském zpracovatelském sektoru se v květnu utlumila více, než se čekalo. Index nákupních manažerů klesl na 51,8 bodu z dubnových 53,5 bodu, očekával se přitom mírnější pokles na 52,5 bodu. Růst zaměstnanosti v sektoru pokračuje, byť pomalejším tempem, stejně jako růst nových zakázek a produkce. Poprvé od srpna 2015 došlo k růstu cen vstupů.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v květnu vzrostl na 50,1 bodu (duben revidován na 49,4 bodu, odhad: 49,6 bodu).
• Francouzská vláda jmenovala do čela Generálního ředitelství státní pokladny padesátiletou Odile Renaudovou-Bassoovou. Podle agentury AFP a Reuters je to poprvé, kdy bude tuto vysoce prestižní funkci zastávat žena.
• Francouzský stát nezvažuje prodej svého 23% podílu v telekomunikační společnosti Orange. Médiím to ve středu řekl ředitel státního holdingu APE Martin Vial.
• Evropská centrální banka (ECB) na svém červnovém zasedání ponechala měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba tak zůstává na 0 %, zápůjční na 0,25 % a depozitní na -0,4 %, kam je ECB snížila v březnu. V nezměněném objemu 80 miliard eur měsíčně pokračuje také program kvantitativního uvolňování. Rozhodnutí pokračovat v měnové politice beze změny trh očekával. Banka současně oznámila, že nákupy firemních dluhopisů, které oznámila v březnu, spustí 8. června a druhou sérii programu TLTRO (cílené dodání likvidity evropským komerčním bankám) odstartuje 22. června. Tiskovou konferenci Maria Draghiho jsme sledovali živě.
• Španělských nezaměstnaných v květnu ubylo 119,8 tisíce. Očekávalo, že úbytek bude čítat 110 tisíc lidí.
• Americké ministerstvo obchodu by mělo koncem tohoto měsíce schválit s podmínkami převzetí druhé největší pivovarnické firmy na světě SABMiller jejím větším konkurentem Anheuser-Busch InBev. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informovaný zdroj. Součástí povolení dohody by mohlo být opatření, které zabrání pivnímu gigantu, aby dostal z regálů obchodů drobné řemeslné pivovary.
• Ceny výrobců v eurozóně v dubnu meziročně poklesly o 4,4 % (odhad: -4,1 %, březen: -4,1 %). Meziměsíčně poklesly o 0,3 %, stejně jako v březnu. Očekávalo se přitom, že pokles bude pouze 0,1 %.
• Britský index nákupních manažerů ve stavebnictví dosáhl v květnu 51,2 bodu. To je méně než v dubnu, kdy čítal 52 bodů. Očekávalo se, že stejnou hodnotu bude mít i v květnu.
• Saúdská firma Aramco a největší polská rafinerie PKN podepsaly dohodu o dodávkách ropy. Aramco začne již v červnu dodávat polské firmě 50 000 barelů ropy denně. Pro PKN je to první dlouhodobá dohoda o dodávkách se zemí z Perského zálivu.
• K úplným zákazům provozování internetových služeb, jako jsou Uber nabízející spolujízdu či Airbnb, přes které je možné si zamluvit krátkodobé bydlení, by měly země EU přistupovat až jako ke krajnímu řešení. Myslí si to Evropská komise, která ve čtvrtek ve snaze v unii podpořit takzvanou "ekonomiku sdílení" zveřejnila svůj pohled na to, jak by státy měly v těchto otázkách postupovat.
• Objem těžby ropy v Rusku v květnu druhý měsíc za sebou poklesl. Snížil se na 10,83 milionu barelů ropy denně z dubnových 10,84 milionu. Stále však zůstávala v blízkosti dlouholetého maxima, na které se vyšplhala na začátku jara. Ukázaly to podle agentury Reuters dnešní předběžné údaje ruského ministerstva energetiky.
• Britský řetězec obchodních domů BHS čeká likvidace. Nuceným správcům se totiž nepodařilo najít kupce pro tuto společnost, která provozuje 163 obchodů a zaměstnává asi 11 000 lidí. Většina z nich pravděpodobně přijde o práci, oznámila ve čtvrtek společnost Duff & Phelps, která se zabývá restrukturalizací podniků.
• Ropný kartel OPEC na čtvrtečním zasedání ve Vídni ponechal svou těžební politiku beze změny. Kartel se podle agentury Reuters nedokázal shodnout na žádném novém těžebním limitu. Dva z delegátů pak uvedli, že na post nového generálního tajemníka byl vybrán nigerijský kandidát Mohammed Barkindo.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Německá automobilová skupina Volkswagen v prvním čtvrtletí navzdory skandálu s měřením emisí zvýšila provozní zisk o 3,4 procenta na 3,44 miliardy eur. Koncern, jehož součástí je i mladoboleslavská Škoda Auto, to dnes oznámil na svém webu. Nečekaně lepší provozní výsledek vysvětlil jednorázovými položkami v souvislosti s řešením skandálu.
• Provozní zisk německého výrobce luxusních vozů Audi v prvním čtvrtletí klesl o 15 procent na 1,2 miliardy eur. K poklesu přitom velkou měrou přispěly problémy s airbagy od japonského výrobce Takata, oznámila ve středu firma, která je stejně jako česká Škoda Auto součástí německého automobilového koncernu Volkswagen.
• Nizozemská maloobchodní společnost Ahold v prvním čtvrtletí hospodařila s očištěným provozním ziskem 449 milionů eur, což je meziroční nárůst o 15 procent. V České republice, kde firma provozuje obchody Albert, se zisk ztrojnásobil a činil šest milionů eur (162,1 milionu Kč) proti dvěma milionům eur před rokem, uvedla ve středu firma.