Co musíte ráno vědět (11. září)

1. Americké akcie v úterý smazaly počáteční ztráty, posílil i dolar

Americké akcie v úterý nejprve oslabovaly. Níže jejich ceny táhla zejména statistika z Číny, která opět přispěla k obavám z recese globální ekonomiky. Investoři se zbavovali především akcií technologických firem, naopak cenné papíry velkých průmyslových podniků zpevňovaly, a pomohly tak mírnit celkový pokles. Těsně před koncem obchodování hlavní indexy ztráty smazaly a dostaly se do zisku, výjimkou byl pouze Nasdaq. Na devizových trzích mírně sílil dolar, pozornost se stáčela k nadcházejícímu zasedání Evropské centrální banky. Index Dow, který zahrnuje akcie 30 velkých amerických podniků považovaných za páteř ekonomiky, zpevnil o 0,28 % na 26 909,43 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,03 % na 2 979,39 bodu, zatímco index Nasdaq Composite, v němž jsou akcie mnoha firem z odvětví vyspělých technologií, o 0,04 % klesl a uzavřel na 8 084,16 bodu. Index volatility VIX klesl o 0,46 % na 15,20 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA stoupl o devět bazických bodů na 1,73 %. Ceny ropy mírně vzrostly, zatímco cena zlata klesla o procento pod 1 500 USD za trojskou unci. Nedařilo se ani nejsledovanějším kryptoměnám, ty odepsaly do dvou procent.

2. Evropské akcie v úterý zdražily, proti trendu šel technologický sektor

Evropské akciové trhy zakončily úterní obchodování v zelených číslech, když se investoři nenechali vystrašit politickým chaosem v Británii a připravovali se na čtvrteční zasedání Evropské centrální banky, kterÁ BY MOHLA představit balík stimulačních opatření. Regionální index STOXX Europe 600 zpevnil o 0,1 % na 386,44 bodu, britský FTSE 100 stoupl o 0,44 % na 7 267,95 bodu, francouzský CAC 40 si připsal 0,08 % na 5 593,21 bodu a německý DAX posílil o 0,35 % na 12 268,71 bodu. Dařilo se zejména sektoru ropy a zemního plynu a také akciím bank. Proti trendu šlo ale technologické odvětví, které odepsalo zhruba procento.

3. Pražská burza v úterý mírně zpevnila, akcie VIG zdražily o 3 %

Pražská burza v úterý uzavřela v zelených číslech, index PX si polepšil o 0,15 % na 1 035,04 bodu. Nahoru burzu táhly zejména akcie VIG, které zdražily o 2,97 % na 606,50 Kč. Nedařilo se naopak cenným papírům Avastu, jež odepsaly 3,67 % na 105 Kč. Objem obchodů byl s 444 miliony korun mírně podprůměrný. Nejobchodovanější byly akcie Komerční banky, které zpevnily o 0,43 % na 814,50 Kč.

4. Očekávané události

Ve středu se pozornost investorů zaměří zejména na Spojené státy, kde budou zveřejněny údaje o velkoobchodních skladových zásobách, index výrobních cen a pravidelná týdenní zpráva o zásobách ropy. Čína by se měla pochlubit objemem přímých zahraničních investic. Výsledky hospodaření budou reportovat společnosti Inditex a Hermès International. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Apple představil nové iPhony, služby, tablet a hodinky

Americká technologická společnost Apple v kalifornském Cupertinu za velkého zájmu médií představila nové výrobky a služby. Jde hlavně o nové verze jejího chytrého telefonu iPhone 11 a iPhone 11 Pro a také herní předplatné Apple Arcade, streamovací službu Apple TV+, dále sedmou generaci tabletu iPad a novou generaci hodinek Apple Watch.

6. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v srpnu stagnoval na 2,9 %

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly stejně jako v červenci o 2,9 %. Vzhůru je opět tlačily vyšší náklady na bydlení a dražší potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak levnější byly oděvy a pohonné hmoty. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad. Analytici očekávali zpomalení inflace na 2,8 %.

7. Ekonomiku budou mít v Evropské komisi v péči Dánka, Ital a Francouzka

Klíčové ekonomické resorty budou mít podle očekávání v nové Evropské komisi na starosti zástupci Francie a Itálie. Bývalý italský premiér Paolo Gentiloni převezme hospodářství, dosavadní viceguvernérka francouzské centrální banky Sylvie Goulardová bude dohlížet na jednotný trh. Na tiskové konferenci to v úterý oznámila budoucí předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Vůbec nejsilnější postavení nicméně bude mít v rámci ekonomických působností místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová z Dánska, která dále ponese odpovědnost za hospodářskou soutěž.

8. Německo by příští rok mělo mít znovu rozpočet bez deficitu

Německo by mělo mít v příštím roce již posedmé v řadě státní rozpočet bez deficitu. Počítá s tím návrh, který v úterý v parlamentu představil ministr financí Olaf Scholz (SPD). Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie vedená kancléřkou Angelou Merkelovou chce, aby byl státní rozpočet vyrovnaný i v letech 2021-2023.

9. Saudi Aramco chce letos na domácím trhu nabídnout procento akcií

Saúdská Arábie plánuje nabídnout akcie ropné firmy Saudi Aramco na domácím trhu v letošním a příštím roce. Nabídnout by měla v obou letech jedno procento akcií. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Firma je ve státním vlastnictví, již několik let se ale mluví o uvedení jejích akcií na burzu. Aramco nyní plánuje uskutečnit mezinárodní primární veřejnou nabídku v příštím či přespříštím roce.

10. Hodnota ruských rezerv zlata letos stoupla o 42 %

Zlaté rezervy Ruska za poslední desetiletí stouply více než čtyřnásobně. Země se snaží rozšířit své rezervy mimo dolarová aktiva. To se v poslední době vyplatilo, protože vysoká poptávka poslala cenu zlata na nejvyšší hodnotu za šest let. Za poslední rok díky tomu hodnota ruských rezerv zlata stoupla o 42 % na 109,5 miliardy USD a zlato má nyní na celkových rezervách země největší podíl od roku 2000, uvedla agentura Bloomberg.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 100 lety se narodil Ota Šik. Prosazoval takzvanou třetí cestu reformy ekonomiky

Jméno českého ekonoma a politika Oty Šika je neodmyslitelně spjato s pokusem o reformu československého hospodářství v 60. letech. Šikova reforma spočívala v takzvané třetí cestě, tedy pokusu o spojení centrálně plánovaného hospodářství s tržními mechanismy. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 byl Šik jedním z prvních politiků, kteří museli odejít z veřejné scény. Postupně přišel o všechny funkce, byl vyloučen z KSČ a nakonec mu bylo odňato i státní občanství.

Ota Šik se narodil 11. září 1919 v Plzni. Jako nezaměstnaný vstoupil v roce 1940 do ilegální KSČ a poté se stal členem ilegální skupiny levicového Národního hnutí pracující mládeže. "Syn židovského otce, jenž zmizel v dálce, získal náhradu za náboženství a tradici, které vlastně nikdy nepoznal," napsal například Pavel Kosatík ve svém článku Po třetí cestě Ota Šik. Po zatčení v roce 1941 byl až do konce války vězněn v koncentračním táboře Mauthausen.

Hned po válce se stal pracovníkem aparátu KSČ, absolvoval Vysokou školu politickou a sociální a Ústřední politickou školu KSČ a v roce 1951 se stal pedagogem na Vysoké škole politické ÚV KSČ. Jako ekonom tehdy nadšeně propagoval totalitní centrální plánování a asi by nikoho nenapadlo, že bude v budoucnu ortodoxními komunisty označován za příslušníka pravicových revizionistických sil, který se paktuje s kontrarevolucí.

V roce 1958 se Šik stal kandidátem ÚV KSČ a roku 1962 jeho členem. V letech 1957-1961 byl profesorem Institutu společenských věd ÚV KSČ a od roku 1961 ředitelem Ekonomického ústavu ČSAV, do kterého v 60. letech například nastoupil jako mladý ekonom bývalý prezident Václav Klaus. Šik měl tehdy k dispozici všechny informace o československé ekonomice, která se ocitla v úpadku právě v důsledku teorií, které v 50. letech vyznával. Mezitím ovšem změnil názory a v čele mnoha československých ekonomů navrhl reformní program založený především na spojení plánu a tržních mechanismů. Program byl přijat na zasedání ÚV KSČ v lednu 1965.

Po okupaci byl jedním z prvních, kdo museli odejít, a to už počátkem září, kdy nuceně rezignoval na funkci místopředsedy vlády pověřeného otázkami hospodářské reformy a zůstal v zahraničí. Po nástupu Gustáva Husáka k moci byl postupně zbavován všech funkcí, byl vyloučen z KSČ a v roce 1970 zbaven státního občanství. Od roku 1970 působil jako pedagog v Basileji a Manchesteru a v letech 1973-1989 jako profesor ekonomie na Vysoké škole hospodářských a sociálních věd v Saint Gallen ve Švýcarsku, kde roku 1983 získal státní občanství.

Po listopadu 1989 se stal členem Rady konzultantů prezidenta Václava Havla (únor 1990), ale to bylo spíše čestné než vlivné postavení, neboť nastoupený liberální kurz ve státě vylučoval jakoukoli "třetí cestu", ke které se i on nakonec postavil skepticky. "Mně samému i všem ekonomicky vzdělaným lidem je dnes jasné, že žádná třetí cesta neexistuje. Je to zrovna takový nesmysl a bezvýchodná varianta, jako je varianta socialistická," řekl například v jednom z rozhovorů v roce 1990.

Šik se brzy vrátil do Švýcarska, odkud kriticky sledoval a posuzoval vývoj v České republice, byl například kritikem kupónové privatizace. Nadále se také věnoval své dávné zálibě - malování obrazů.

Ota Šik napsal řadu vědeckých, odborných a popularizačních prací, vysokoškolských učebních textů, po revoluci vyšla jeho kniha Sociálně spravedlivá tržní ekonomika - cesta pro východní Evropu (1990). V letech 1994 a 1999 uspořádal v Praze retrospektivní výstavu obrazů. Zemřel v srpnu 2004 ve švýcarském Saint Gallen ve věku nedožitých 85 let.

Ota Šik měl dva syny. Starší Jiří (1948-2014), který přijal jméno Polák, byl filmařem a divadelníkem, druhý syn Miroslav (narozen v roce 1953) vystudoval ve Švýcarsku architekturu a v 90. letech přednášel i v Česku. V současnosti je profesorem na AVU.