Burzovní kalendář (23. 3. - 27. 3. 2020)

Ohlédnutí

Americké akciové indexy zaznamenaly nejhorší týden od roku 2008. Fed i další centrální banky sice podnikly řadu kroků na stabilizaci situace na trzích, mezi investory ale převážily obavy z nových kroků, kterými se úřady ve Spojených státech snaží omezit šíření koronaviru.

Index Dow se za celý týden snížil o 17,30 %, širší S&P 500 ztratil 14,98 % a Nasdaq Composite klesl o 12,64 %. V pondělí dokonce Dow spadl nejvíce od roku 1987, za jediný den odepsal téměř 13 %. Na extrémní hodnoty se dostal rovněž index volatility VIX, v úvodu týdne vyskočil na rekordních 82 bodů.

Komponenty indexu S&P 500 v týdnu do 20. března 2020

Evropské akcie si vedly o poznání lépe, panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 2,04 %, britský FTSE 100 odepsal 3,27 %, DAX se snížil o 3,28 % a CAC 40 přišel o 1,69 %. Ztráty v měsíčním horizontu u hlavních evropských indexů ale přesahují 30 %, podobně jako v případě amerických benchmarků.

Akcie na pražské burze podle indexu PX v týdenním horizontu oslabily o 12 %. Největší pokles postihl cenné papíry mediální společnosti CME (-28 %), výrazně ztrácely také akcie bank. Nejvíce posílily akcie elektrárenské společnosti ČEZ (+5,6 %), která zveřejnila lepší než očekávané výsledky hospodaření za loňský rok.

Výprodej zasáhl také české státní dluhopisy, jejichž index za tento týden odepsal téměř 2 % s tím, jak se investoři stahovali z rozvíjejících se trhů. A výprodejů nebylo ušetřeno ani zlato, tento týden oslabilo o 2 % na 1 490 dolarů za trojskou unci. Na měnových trzích se dařilo americkému dolaru, který drtil prakticky všechny ostatní měny. Pod silným tlakem byla i česká koruna v páru k euru.

Silný zásah dostala rovněž ropa, která se propadla o dalších téměř 20 % a od začátku roku je v bezmála 60% ztrátě. Barel severomořské ropy Brent se momentálně obchoduje za méně než 28 dolarů.

Dopady koronaviru na ekonomiku budou podle ekonomů mimořádně drastické. Podle 31 z celkem 41 ekonomů, mezi kterými tento týden provedla v Evropě a ve Spojených státech anketu agentura Reuters, světová ekonomika již spadla do recese. Experti čekají, že tempo růstu světové ekonomiky letos zvolní na 1,6 %. Loni růst podle předběžných údajů činil 2,9 %.

Najdou se ovšem i mnohem pesimističtější odhady, například banka JPMorgan Chase uvedla, že v druhém čtvrtletí spadne hospodářství USA o 14 %. Za celý rok by podle analytiků HDP Spojených států mohl klesnout o 1,5 %. Podle amerického ministra financí Stevena Mnuchina by míra nezaměstnanosti v USA mohla vystoupit až na 20 %, pokud se nepodaří rychle zorganizovat pomoc ekonomice. Tak vysoko nebyla od roku 1935, kdy se USA vzpamatovávaly z Velké hospodářské krize. Možnost recese připustil i americký prezident Donald Trump. Loni se hrubý domácí produkt Spojených států za celý rok zvýšil o 2,3 %.

Wuchanským koronavirem se ve světě nakazilo již přes 300 tisíc lidí, počet úmrtí překročil 13 tisíc, počet uzdravených mezitím stoupl nad 92 tisíc. Nejhorší situace je aktuálně v Itálii, naopak Čína již vykazuje více importovaných než domácích případů.

Dopady šíření koronaviru a s ním spojených opatření na ekonomiku i trhy se snaží mírnit jak vlády, tak centrální banky. Bílý dům navrhuje záchranný balík ekonomických opatření v hodnotě kolem 850 miliard dolarů pro společnosti a daňové poplatníky (o víkendu dokonce ministr financí hovořil o zhruba dvou bilionech dolarů). Americká centrální banka dále oznámila plán vykupovat komerční cenné papíry a municipální dluhopisy a rozšířila počet centrálních bank, které mohou využívat její dolarové swapové linky.

Bank of England na mimořádném zasedání snížila základní úrokovou sazbu na 0,1 % a rozšířila program nákupu dluhopisů a Evropská centrální banka oznámila, že nakoupí finanční aktiva za 750 miliard eur. "Mimořádné časy vyžadují mimořádná opatření," citovala agentura Reuters šéfku ECB Christine Lagardeovou. "Co se týče našich závazků vůči euru, neexistují hranice. V rámci svého mandátu jsme odhodláni využít plný potenciál možných nástrojů."

---

SPECIÁL: KORONAVIRUS A TRHY

---

Opatření zahrnující omezení volného pohybu osob a cestování dopadají mimořádně tvrdě na aerolinky. Německá společnost Lufthansa byla kvůli potížím spojeným s šířením koronaviru nucena odstavit asi 95 % letadel. Šéf společnosti Carsten Spohr navíc varoval, že pokud současná situace potrvá dlouho a vlády odvětví letecké dopravy nepodpoří, sektor tuto krizi nemusí přežít. Americké aerolinky žádají o pomoc v objemu 50 miliard dolarů. Ta by měla obsahovat přímou finanční podporu a záruky na půjčky. Pokud by byla žádost vyslyšena, byla by to první injekce poskytnutá aerolinkám od 11. září 2001. Analytici však v této souvislosti připomínají, že jen Delta Air Lines, American Airlines, United Airlines, Southwest Airlines a Alaska Airlines za posledních pět let utratily 44,9 miliardy dolarů za zpětné odkupy svých akcií a dividendy a bezmála tři čtvrtě miliardy dolarů za odměny pro nejvyšší vedení.

Makroekonomická data měla na obchodování minimální vliv. Z významných údajů vyšly v Číně průmyslová výroba a maloobchodní tržby, indexy ZEW a Ifo pro Německo, americké maloobchodní tržby a průmyslová výroba či inflace a obchodní bilance eurozóny.

Na pražské burze zveřejnily hospodářské výsledky energetická skupina ČEZ a pojišťovna Vienna Insurance Group. ČEZ uvedl, že loni vydělal po očištění 18,9 miliardy Kč. Čistý zisk vzrostl o 38 % na 14,5 miliardy Kč. Za růstem stály především vyšší realizační ceny vyrobené elektřiny v Česku díky víceletému předprodeji na velkoobchodních trzích v Německu a vyšší zisk z obchodování s komoditami, který v závěru roku přispěl k překonání celkového očekávaného zisku skupiny. Letos ČEZ čeká další růst, což trh přijal pozitivně.

Vienna Insurance Group uvedla, že loni vydělala 331,3 milionu eur, o 23,2 % více proti roku 2018. Hrubé předepsané pojistné se VIG zvýšilo o 7,7 % na 10,4 miliardy eur. V ČR bylo loni hrubé předepsané pojistné meziročně vyšší o 3,7 % a dosáhlo 1,75 miliardy eur. Společnost také navrhla vyplatit dividendu 1,15 eura na akcii.

Pod silným tlakem byly na pražské burze akcie bank v reakci na výzvu České národní banky, aby přerušily výplaty dividend. Na výzvu ihned zareagovala MONETA Money Bank, která uvedla, že nevyplatí druhou část dividendy za rok 2019. Akcionářům banka chtěla vyplatit celkem 6,65 Kč na akcii, ti ale dostali jen pololetní dividendu 3,30 Kč na akcii, která byla vyplacena už loni v prosinci.

Český premiér Andrej Babiš v pátek v České televizi řekl, že vláda chce schodek státní rozpočtu směřovat na 200 miliard Kč. Odhady poklesu české ekonomiky v tomto roce se pohybují v širokém rozpětí, o tom, že ale zřejmě nepůjde jen o nízké jednotky procent, svědčí mimo jiné to, že výrobu přerušily všechny tuzemské závody velkých automobilek.

Ve společnosti jasně převažuje názor na potřebu chránit lidské životy za každou cenu, například bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma a bývalý viceprezident ČNB Mojmír Hampl se ale ptají, zda má tak drahý boj s koronavirem vůbec smysl. "Máme dojem, že drakonická opatření se často soustřeďují výlučně na zdravotnickou stránku věci a neberou dostatečně v potaz společensko-ekonomické důsledky. Cena života se nedá vyčíslit. Ale dovedeno do důsledku by to znamenalo, že musíme zamezit všem hned zítra, v nouzovém stavu a pod dohledem policie, řídit auto, pít alkohol, kouřit, dělat extrémní sporty, nezdravě jíst a tisíc jiných věcí," napsali ekonomové v Hospodářských novinách.

Výhled

V příštím týdnu by se vývoj na trzích měl nadále řídit hlavně podle zpráv o vývoji situace kolem koronaviru. Náladu investorů by mohla podpořit jak případná nová podpůrná opatření vlád, tak další kroky centrálních bank. Zasedat budou měnové autority v ČR, Velké Británii, na Novém Zélandu nebo v Maďarsku a Mexiku.

Někteří analytici se ovšem obávají, že měnové autority již mají prázdný zásobník, mimo jiné kvůli nedostatečnému zpřísňování měnové politiky v uplynulých letech, kdy se ekonomice dařilo, byť vybrané ukazatele (v čele s inflací) nedosahovaly cílovaných hodnot.

Tyto obavy ještě posílil šéf rakouské centrální banky Robert Holzmann, který naznačil, že měnová politika je na hranici svých možností a že ECB nemůže naplnit očekávání trhu. Později ovšem zveřejnil krátké prohlášení, ve kterém uvedl, že měnová politika "v žádném případě" není na hranici svých možností.

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler počítá s tím, že by ČNB mohla ve čtvrtek přistoupit ke snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu. Měnovou politiku by tak ČNB uvolnila podruhé během devíti dnů, o půl procentního bodu sazby snížila již na mimořádném zasedání ve středu 18. března.

Makroekonomická data budou ve stínu koronaviru, několik zajímavých údajů ale vyjde. Investoři se zaměří mimo jiné na spotřebitelskou důvěru v eurozóně a Německu, předběžné březnové indexy nákupních manažerů, indexy Ifo pro Německo, britskou inflaci a maloobchodní tržby, americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, zprávu o vývoji americké ekonomiky na konci loňského roku nebo na údaje o osobních příjmech a výdajích Američanů.

Opatření na zamezení šíření koronaviru zavádějí i Spojené státy, ačkoli prezident Donald Trump ještě před několika dny tvrdil, že nemoc COVID-19 mají USA pod kontrolou. V závěru týdne guvernér amerického státu Kalifornie Gavin Newsom vyhlásil kvůli šíření nákazy celoplošnou karanténu. Nejlidnatější stát USA má téměř 40 milionů obyvatel, kteří od pátku mohou z domovů vycházet jen ve výjimečných případech. K podobnému opatření se později uchýlil také guvernér státu New York.

"Příští týden bude trh stále sledovat dění kolem koronaviru. Prodlužování bodu kulminace znamená rostoucí ekonomické škody. I pro příští týden zůstáváme velice obezřetní a opakujeme, že očekáváme pokračování velmi kolísavých seancí s přetrvávajícím prodejním tlakem," poznamenal analytik Milan Vaníček z J&T Banky.

Za normálních okolností by investoři v tuto dobu věnovali mimořádnou pozornost blížícím se americkým prezidentským volbám. Na konci března se měly uskutečnit primárky v Portoriku, jejich konání však bylo odloženo na 26. dubna. Již nyní je však víceméně jasné, že s Donaldem Trumpem se utká v listopadu bývalý viceprezident Joe Biden.

"Případné umírnění, pokud jde o nárůsty volatility, by samozřejmě mohlo (na trzích) přinést krátkodobé zklidnění, možná i zajímavější protipohyb cen akcií. Centrální banky i vlády střílí již poměrně ostrými náboji, trh se nejspíše stabilizuje až se slibnějšími výsledky testů léků na COVID-19. Finální kapitulace, po které na trhu konečně převáží kupci, každopádně ještě nepřišla," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

Index S&P 500 - technická analýza

Hospodářské výsledky za uplynulé čtvrtletí na Wall Street zveřejní mimo jiné společnosti NIKE nebo Micron Technology, v Británii pak Kingfisher a na pražské burze v úterý tabákový výrobce Philip Morris ČR a ve středu nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko.

Společnost Philip Morris ČR podle analytiků z J&T Banky vykáže za rok 2019 meziroční nárůst tržeb o 21,9 % na 15,57 miliardy korun, a to díky růstu v Česku i na Slovensku, především pak díky cenovému efektu (vyšší podíl IQOS/HEETS) a také díky očekávanému solidnímu růstu segmentu výrobních služeb. Rovněž analytici z J&T Banky očekávají, že by se měl projevit efekt předzásobení před zvýšením spotřební daně u tabáku od začátku letošního roku. Dividenda by podle Vaníčka měla dosáhnout 1 450 Kč na akcii, a měla by tak investory vzhledem k bezmála 10% hrubému dividendovému výnosu uspokojit.

Celoroční čísla Kofoly ČeskoSlovensko podle analytika Pavla Rysky budou v souladu s tónem udaným výsledky za prvních devět měsíců loňského roku. Tržby se Kofole podle Rysky loni zvýšily o 3,6 % na 6,38 miliardy Kč. Provozní zisk EBITDA ve výši 1,09 miliardy Kč (meziročně +3,1 %) by měl podle Rysky mírně překonat výhled firmy 1,08 miliardy Kč. Vedení Kofoly loni indikovalo, že dividenda za rok 2019 bude zhruba na stejné úrovni jako dividenda z předchozího roku (13,50 Kč na akcii), Pavel Ryska ale upozorňuje, že by výplata mohla být nižší (12,50 Kč na akcii), a to jak kvůli akvizici Karlovarské korunní a Ondrášovky, na kterou si společnost vzala úvěr, tak kvůli zavření stravovacích zařízení v souvislosti se šířením koronaviru, které se negativně projeví ve výkonnosti segmentu HoReCa, který tvoří až 40 % tržeb Kofoly.

Výhled pro jednotlivé dny

V pondělí dopoledne Česko zveřejní zprávu o vývoji zahraničního dluhu a odpoledne vyjdou index spotřebitelské důvěry v eurozóně a v USA index aktivity chicagského Fedu.

Úterý bude dnem indexů nákupních manažerů. Vyjdou předběžné PMI za březen za výrobu i sektor služeb. Ve Spojených státech se odpoledne investoři zaměří ještě na index průmyslové aktivity richmondského Fedu a údaje o prodeji nových domů. Hospodářské výsledky zveřejní v úterý ve Spojených státech společnost NIKE, v Británii firma Kingfisher a v Česku Philip Morris ČR.

Ve středu dopoledne se investoři zaměří na indexy Ifo pro Německo a britskou inflaci. Odpoledne Spojené státy doplní zprávu o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby a index cen domů FHFA. Kvartální výsledky hospodaření na trh pošlou v USA společnost Micron Technology a v Česku Kofola ČeskoSlovensko.

Čtvrteční ráno bude patřit indexu spotřebitelské důvěry v Německu a britským maloobchodním tržbám. Odpoledne skončí měnověpolitická zasedání ČNB a Bank of England a Spojené státy zveřejní finální zprávu o vývoji ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí, výsledek obchodní bilance a index výrobní aktivity kansaského Fedu. Hospodářské výsledky na trh pošle společnost Lululemon Athletica.

V pátek dopoledne na trh Spojené království pošle index cen domů od Nationwide a odpoledne USA doplní zprávu o osobních příjmech a výdajích a finální březnový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity.

Ekonomický kalendář

Z makroekonomického kalendáře Komerční banky:

• V Evropě v pondělí proběhne další schůze ministrů financí Evropské unie. Na programu je aktivace článku fiskálního paktu, který dovolí zvýšit výdaje států pro boj s koronavirem. V úterý následuje jednání Evropské rady, která bude řešit společné kroky na podporu bezpečnosti a ekonomiky.
• Většina Evropy začíná být pod karanténou a o k obdobným krokům přistupují i jednotlivé státy v USA. Fed, ECB a dalších centrální banky již přišly s agresivním uvolňováním měnových podmínek, nový týden by tak měl být z tohoto hlediska klidnější. Zveřejňovaná data budou až na předstihové ukazatele ještě za období, která nebyla zasažena zastavením ekonomiky.
• Předstihové ukazatele naznačí, jak drtivé jsou dopady uvalených opatření. Ve většině případu očekáváme výrazně větší propad, než s jakým počítá v současnosti trh. V následujících dnech tak pravděpodobně bude pokračovat vysoká volatilita finančních trhů, světlo na konci tunelu zůstává v nedohlednu.
• ČNB ještě zdaleka neřekla poslední slovo. Očekáváme, že čtvrteční jednání přinese další snižování úrokových sazeb a odhalí detaily případného zásahu centrální banky na devizovém trhu. Již v úterý přitom bude zveřejněn záznam z posledního mimořádného jednání bankovní rady, kdy byla představena řada opatření pro podporu ekonomiky včetně snížení úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Záznam tak bude nápovědou ke čtvrtečnímu řádnému jednání rady. Očekáváme, že dojde k dalšímu snížení úrokových sazeb o 50 bodů, což je méně, než v současnosti očekávají finanční trhy. Je však velice pravděpodobné, že bankovní rada bude deklarovat připravenost dále snižovat sazby, pokud si to situace vyžádá. Zároveň očekáváme, že se dozvíme více detailů k případnému zásahu centrální banky na devizovém trhu, pokud koruna bude dále oslabovat. Koruna v závěru týdne umazala část předchozích ztrát, úrokový diferenciál však zůstává na rekordně nízkých úrovních, což indikuje opětovné oslabení koruny v nejbližších dnech.