Oživení po koronavirové krizi: Může to být tentokrát jiné?
Může být po aktuální koronavirové recesi oživení rychlejší než po finanční krizi? Existuje řada důvodů tomu věřit.
Po dosažení dna během Velké recese trvalo zhruba dva roky, než se americká ekonomika dostala na předkrizové úrovně. V eurozóně a Česku to trvalo podstatně déle, zhruba pět let, než hospodářství opět "jelo" na úrovni srovnatelné se začátkem roku 2008. Mezitím eurozóna ještě stihla dluhovou krizi, v Česku jsme si ještě střihli recesi pod heslem "musíme škrtat, jinak budeme druhé Řecko".
Tentokrát je to jiné, případně tentokrát to bude jiné. Ano, právě jste si přečetli slova, která bývají označována za nejošidnější možný tržní výrok. Věřím ale, že by oživení ekonomiky po pandemii nemoci COVID-19 mohlo být opravdu svižnější než to po finanční krizi. Je pro to například následujících šest důvodů.
1. Charakter šoku
Finanční krize a Velká recese byly způsobeny nerovnovážným vývojem, bublinou na trhu s nemovitostmi a trhu se strukturovanými cennými papíry, a také nedostatkem likvidity. Byl to šok endogenní (vnitřní). COVID-19 je naopak šokem exogenním, není vyústěním žádné makroekonomické nerovnováhy. Pokles ekonomiky o zhruba 10 % byl způsoben karanténními opatřeními, která jsou nyní postupně uvolňována.
2. Náskok Číny
Čína, která je ve vývoji pandemie zhruba o dva měsíce napřed oproti dalším velkým ekonomikám (jako vždy připomeňme nejistotu spojenou s daty, která z Číny zbytek světa dostává), potvrzuje, že oživení probíhá relativně rychle. V případě průmyslu dokonce velice rychle, v sektoru služeb o něco pomaleji, protože se lidé vracejí do obchodů jen opatrně. Odhady pracují s normalizací poptávky po službách do konce léta.
3. Reakce centrálních bank a vlád
Reakce vlád a centrálních bank byla rychlejší a masivnější než po Velké recesi. Centrální banky snížily sazby (pokud mohly), rychle pumpují likviditu do systému, ale také přicházejí s dalšími programy podpory, jako jsou například úvěrové programy pro podniky.
Výrazně se od Velké recese změnila rétorika v oblasti fiskální politiky. Pamatujete si ještě, jak MMF nebo Německo hlásaly nutnost úspor? MMF již před několika lety opustil dogma, podle kterého recese vyžaduje rozpočtové škrty, protože si jeho ekonomové uvědomili, že během recese jsou fiskální multiplikátory největší, a rozpočtové škrty tak v době poklesu ekonomiky napáchají největší škody. I v Německu se přístup změnil, o potřebě fiskální podpory v době recese se tam hovořilo již před pár měsíci a nyní vláda masivně podporuje hospodářství.
Obecně je tentokrát příznivější kombinace měnové a fiskální politiky, což by mělo znamenat efektivnější podporu nastartování opětovného růstu. Mnoho opatření v letech 2008 a 2009 bylo navíc zaměřeno na finanční sektor, tentokrát jsou cílem podniky a domácnosti.
4. Lepší možnost úvěrování
Problémem po finanční krizi bylo zadření úvěrového kanálu. Úvěry jsou mazivem ekonomiky, takže pokud úvěrování nefunguje, zadřou se jednotlivá soukolí hospodářství. Finanční sektor ovšem vstoupil do kronavirové krize lépe připraven, regulován a kapitálově vybaven. Centrální banky a vlády navíc přicházejí s programy záruk a dodávání likvidity, a tak zadření úvěrového kanálu hrozí výrazně méně.
5. Příprava na další vlnu pandemie
Prozíravé státy budují systémy chytré karantény, navyšují a uzpůsobují kapacity zdravotnického systému a pro výrobu ochranných pomůcek, aby případnou další vlnu pandemie zvládly bez plošné karantény, která má na hospodářství neblahý vliv. Vakcína bude plošně k dispozici nejspíše až v dalších letech, nadějně se ale jeví i testy desítek léků, které mohou snížit smrtnost či délku hospitalizace.
6. Důvěra finančního trhu
Finanční trh jako celek je nyní také nastaven na to, že průběh recese po pandemii nemoci COVID-19 bude jiný než před 10-12 lety. Korekce na trzích je rychlejší.
Nic z uvedeného nezlehčuje hloubku ekonomických problémů, se kterými se nyní potýkáme. Nejde ani o návod pro českou vládu či náznak toho, že je již to nejhorší za námi. Naopak, ještě je potřeba vyřešit spoustu věcí. Některé programy podpory ekonomiky "drhnou", je potřeba je upravit, zjednodušit a naplno zrealizovat a využít. Krize také ukázala, že je potřeba urychlit některé dlouhodobé trendy (digitalizace, automatizace, robotizace). Nemusíme ale odevzdaně předpokládat, že potrvá léta, než krize skončí.
